Hrdličkovo muzeum člověka UK – historie a současnost ****************************************************************************************** * Petr Hampl ****************************************************************************************** Historie Hrdličkovo muzeum člověka UK nese jméno po svém zakladateli, Dr. Aleši Hrdličkovi (1869 - americkém antropologovi českého původu. Myšlenky vedoucí k založení Muzea člověka obsahují dopisy T. G. Masarykovi uložené v Archi republiky. V dopise ze dne 22. 3. 1929 píše Hrdlička: „První snahou naší bylo pomoci české jedné zajisté z nejdůležitějších věd, a to se (zásluhou vašich výborných lidí Matiegky a N podařilo. Již dnes, ač dosud v počátcích, jest český Anthropologický ústav jedním z nejpře výborný zajištěný časopis dělá všem čest. Mé úspory činí opět dosti pěkný obnos, a jest ča krok. Tento další krok vyhranil se během času a různými poznatky v jiných zemích i zkušeno Jest to nadevše důležitý doplněk anthropologie pro vědu, pro lid, pro návštěvníky, pro kul země. Tento krok jest vybudování Musea člověka". Rodina Aleše Hrdličky pochází z Humpolce. V roce 1882 se Hrdličkův otec rozhodl k emigraci států, kde Aleš Hrdlička vystudoval medicínu a po krátké lékařské praxi se začal věnovat v problematice, nejprve ještě stále jako psychiatr ústavu v Middletownu. Tehdy byly i do psy antropologické metody, jejichž snahou bylo dokázat přímý vztah mezi tělesnými a duševními Antropologie s touto problematikou zaujala Hrdličku natolik, že se v roce 1896 vypravil st Francie, k nejvýznamnějšímu badateli oboru prof. Manouvrierovi. Při první cestě do Evropy Čechy a seznámil se s Prof. L. Niederlem a Prof. J. Matiegkou, jejichž zásluhou byla antro mezi univerzitní obory. Po návratu získal Dr. Hrdlička díky své vědecké činnosti místo ve Státním patologickém úst Washingtonu, kde publikoval práce zaměřené na antropologii bělošské a černošské dětské pop věnované anatomii mozku. Po několika letech byl pověřen zřízením antropologického oddělení muzeu ve Washingtonu, kde jako kurátor pracoval až do své smrti. Ve své výzkumné praxi se zabýval dvěma hlavními tématy - řešením otázky etnických vztahů p obyvatelstva Ameriky a problémem vývoje lidstva. Prostudoval zejména indiánské kmeny od Ji Colorada až k mexickým hranicím a řadu eskymáckých kmenů na Aljašce. V oblasti studia evoluce člověka dosáhl vysokého ocenění. V roce 1926 byla Dr. Hrdličkovi Memorial Medal of the Royal Anthropological Institute. Poznatky shrnul v článcích pro Scie ve spise The Neanderthal Phase of the Man, které sehrály velkou roli v boji proti vznikají teoriím. Hrdličkova vědecká činnost zasahovala do všech oblastí fyzické antropologie a na svých výp nashromáždil množství cenného dokumentačního materiálu. Dr. Hrdlička měl rovněž velké zásluhy o rozvoj české vědy. Dal podnět k založení časopisu a jeho existenci hmotně zajistil. Rozvoj české antropologie umožnil zřízením fondů určenýc podpoře vědecké práce při Královské české společnosti nauk, při České akademii věd a umění Karlově Univerzitě. Hrdlička dosáhl všeobecného uznání, byl dopisujícím a čestným členem m společností a akademií. Univerzita Karlova mu udělila titul doktora honoris causa a pamětn Na českém přednáškovém turné v roce 1922 se Hrdlička poprvé zmínil o připravovaném záměru Karlově Univerzitě v Praze muzeum, které by se věnovalo člověku jako biologickému druhu. V své plány oficiálně oznámil dopisem prezidentu Masarykovi, nabídl finanční podporu ve výši vypracoval podrobnou koncepci muzea. Zdárné uskutečnění velkého projektu bylo zbrzděno hospodářskou krizí, která postihla Česko jako jiné státy. Ministerstvo školství bylo nuceno pozastavit již zahájené budování vysoký stavbu budovy pro Muzeum člověka. Poklesem hodnoty cenných papírů utrpěly také Hrdličkovy velkoryse přispívaly na rozvoj antropologie, včetně fondu na vybavení muzea. Bylo nutné př opatření, aby otevření muzea nebylo oddáleno. Na návrh ředitele Antropologického ústavu pr Matiegky byly sbírky prozatímně umístěny v budově této instituce. Dne 22. 10. 1937 bylo u IV. Mezinárodního sjezdu pro dějiny reálných a technických věd muzeum provizorně otevřeno. dosavadního Muzea člověka na Hrdličkovo muzeum člověka byla schválena v prosinci roku 1937 Při vědeckých univerzitních ústavech, v Praze například při Ústavu pro normální a patologi existovaly dílčí expozice částečně přístupné veřejnosti. Známá byla výstava „Člověk", kter putovala po různých německých městech. Nakonec byla umístěna jako Hygienické muzeum v Dráž šlo o muzea lékařsky zaměřená. Hrdličkova koncepce pojímala člověka ze všech hledisek. Na zkušeností, které získal během praxe kurátora antropologického oddělení Národního muzea ve a v době budování antropologického oddělení na světové výstavě v San Diegu v letech 1914 - Hrdlička rozdělit muzeum na čtyři velká oddělení - oddělení fylogenetického a ontogenetick rasové variability a oddělení s názvem Patologie a smrt. Sběr materiálu pro muzeální účely byl prováděn hned od počátku. První dar, odlitek lebky z aux-Saints (Homo sapiens neanderthalensis) zaslal přímo A. Hrdlička. Následovaly další sbí výzkumných výprav, které byly finančně zajištěny z Hrdličkových fondů a bylo tedy povinnos materiál nejprve Hrdličkovu muzeu člověka. Samostatné výpravy do různých oblastí Ameriky, podnikali zejména J. Šebesta, V. Suk a J. Malý. Většinu kosterního materiálu pro muzeum ob Matiegka v době, kdy se zabýval studiem tělesného charakteru středověkého českého obyvatel Válečná léta, uzavření vysokých škol, obsazení Antropologického ústavu německými vědci ani německého Institutu pro výzkum ras naštěstí nepoškodily sbírky takovým způsobem, aby v roc antropologové na Hrdličkovy myšlenky navázat. Podstatně se však zhoršilo finanční zabezpeč dostupných pramenů přestaly po válce Hrdličkovy fondy existovat a muzeum za ně neobdrželo ani státní dotaci. V padesátých letech rozhodně nepatřila antropologie k preferovaným vědn proto byla v roce 1956 tehdy již Katedra antropologie vystěhována spolu s Hrdličkovým muze z budovy bývalého Antropologického ústavu do současných prostor ve Viničné ulici. Do dnešn tak muzeum tísní ve třech místnostech, avšak především zásluhou antropologů prof. V. Fette Titlbachové zůstaly sbírky zachovány v uspokojivém stavu. Současnost Novodobá historie Hrdličkova muzea člověka začíná v březnu 1993, kdy rektor Karlovy Univer Palouš po prostudování dokumentů, které obsahovaly zakládací listiny HMČ, jmenoval konkurz kurátora. Hlavním úkolem tohoto kurátora byla podrobná inventarizace a katalogizace muzeál Nová koncepce muzea plní tři funkce. První záchranná a dokumentační je obsažena v evidenci jednotlivých exponátů. Druhá, vědecká a výuková spočívá ve zpřístupnění sbírkových předmět využití pro další vědecká bádání. Na tuto oblast navazuje funkce popularizační, která je r přednášek, výstav, sympózií a dalších iniciativ. Jedním z úspěchů bylo uzavření smlouvy me Karlovou a Přírodovědeckou fakultou v Praze, která je zárukou další činnosti HMČ UK. Podle nové koncepce má Hrdličkovo muzeum charakter univerzitní sbírky a je rozděleno do dv expozice přístupné veřejnosti a depozitář sloužící studijním a vědeckým účelům. Celkem obs exponátů. Část, která znázorňuje fylogenetický vývoj člověka, je dokumentována sádrovými o evolučně pokročilejších primátů (Hominoidea) až po Homo sapiens sapiens. Zahrnují jak nále území (Šipka, Brno, Pavlov, Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova aj.), tak nálezy zahranič rekonstrukce (Australopithecus, Homo erectus, Homo sapiens neanderthalensis a Homo sapiens názorně doplňují tento oddíl, byly zhotoveny v roce 1951 akademickou sochařkou J. Lukešovo vedením prof. Fettera a doc. Prokopce. S fylogenetickým vývojem úzce souvisí osteologická sbírka srovnávací anatomie, která obsah lebky obratlovců se zaměřením na primáty. Jedním z nejcennějších exponátů je kostra zraněn gorilího samce věnovaná doktorem Hrdličkou. K osteologické části je řazena i unikátní frenologická sbírka a neméně zajímavá sbírka tre z období neolitu. K velmi vzácným patří též kolekce uměle deformovaných lebek středo- a jihoamerických indiá Oddíl etnické antropologie obsahuje velkou sbírku odlitků obličejů - exponáty z cest profe odlitky obličejů Mongolů a Eskymáků a odlitky různých antropologických typů ze Slovenska z Malým. Uznávaný odborník života trpasličích lidských národů, etnograf a antropolog P. Šebe Hrdličkovu muzeu sbírku sádrových odlitků obličejů středoafrických Pygmejů. Sbírku doplňuj rukou, přibroušených zubů, odlitky jizvového tetování a vzorník vlasů. Pozoruhodná sbírka odlitků obličejů a sádrových bust indiánů, další z darů A. Hrdličky, je původními lebkami. Foitova sbírka plastik se poněkud liší od dokonalých kopií obličejů obyvatel žijících na r světa. Představuje umělecké ztvárnění života afrických černochů a napodobení jejich kultur Sbírka obličejových, většinou posmrtných masek významných osobností z oblasti vědy, kultur byla podle nalezených dokumentů darována HMČ mimo jiné po smrti jejich autora, sochaře Špa například o posmrtnou masku T. G. Masaryka, E. Beneše, J. Masaryka a dalších. Sbírky Hrdličkova muzea člověka jsou nesmírně bohaté. V současné době je muzeum přístupné pořádány přednášky, semináře a zejména výstavy, a to i ve spolupráci s muzei ostatními. V roce 1992 připravilo Náprstkovo muzeum v Praze výstavu pod názvem „Tvůrci hrobů egyptský Součástí expozice se zde na čas stala i část sbírky několik tisíc let starých staroegyptsk lebek a artefaktů, jež vlastní Hrdličkovo muzeum člověka, které je získalo ve dvacátých le prof. Černého. Výstava byla několikrát prodloužena a díky své atraktivnosti byla v roce 19 výstavního programu Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Na spolupráci s Moravským zemským muzeem navázalo Hrdličkovo muzeum člověka v roce 1997, k zapůjčena významná část plastik z Foitovy umělecké kolekce. V tomtéž roce bylo možné vidět exponáty Hrdličkova muzea člověka, tentokrát odlitky tváří, „Ztráty a nálezy", která probíhala v rámci projektu „Jitro kouzelníků?" ve Veletržním palá Ve vlastním Hrdličkově muzeu bylo až do letošního srpna možno zhlédnout výstavu archeologi ze sbírek Městského muzea v Ústí nad Labem. Její místo nyní zaujala expozice věnovaná osob jméno je úzce spjato s Muzeem člověka - autorovi projektu muzea a jeho hlavnímu mecenáši d Hrdličkovi a jeho příteli a kolegovi prof. Jindřichu Matiegkovi, který vznik muzea koordin U příležitosti konání IV. Mezinárodního antropologického kongresu Aleše Hrdličky a 1. Memo Jindřicha Matiegky, které proběhly v srpnu a září 1999, se po více než šedesáti letech exi muzea člověka podařilo doplnit a zkompletovat návštěvnicky velice atraktivní oddělení Pato tím fakticky naplnit Hrdličkovy představy o obsahu sbírek. Z lékařského a historického pohledu byla zpracována sbírka kostních patologií a abnormalit přelomu devatenáctého a dvacátého století při svých výzkumech městských pohřebišť a kostni na Moravě nashromáždil prof. Matiegka. Do dnešní doby se zachovala v počtu 140 kostí a 40 dostupných informací obsažených v odborných pracích prof. Matiegky byla původně mnohem roz pro nedostatek prostoru v bývalém Antropologickém ústavu byla její část, stejně jako větši kosterního materiálu, uložena ve třicátých letech do hromadného hrobu na Olšanský hřbitov. Paleopatologická sbírka není výjimečná svým rozsahem, ale svým obsahem. I když to není sbí stáří a původu a nelze tedy na jejím základě vyvozovat informace o patocenóze a životním s populace, je její demonstrativní hodnota nesmírná. Jsou zde obsaženy patologické změny běž jako různé typy fraktur, dystrofické změny či změny zánětlivé, tak kostní patologie a abno časté (Pagetova choroba), některé velice vzácné (např. progresívní osifikující myositida). materiálu byly vybrány ukázky jednotlivých patologií a abnormalit a umístěny na výstavní p oddělení a tím i celá expozice Hrdličkova muzea člověka se tak stala kompletní. S ohledem na množství návštěvníků stojí Hrdličkovo muzeum na pozici srovnatelné s podobným Návštěvnost v době hodin pro veřejnost je značná. Během školního roku provedou navíc odborní lektoři Hrdličkovým muzeem člověka každý měsíc exkurzí. Velký zájem projevují zejména všechny druhy středních škol z celé republiky, nebo expozice Hrdličkova muzea významně doplňuje výuku biologie na těchto školách a zároveň pos o aktuálních problémech spojených s antropologií, zejména etnických menšin. V rámci předná Muzeum člověka i studenti Univerzity Karlovy v Praze a Plzni, Západočeské univerzity v Plz základů vzdělanosti UK v Praze. Návštěva muzea se v posledních letech stala oblíbeným bode programů členů různých spolků a klubů, neméně často navštíví muzeum i delegáti kongresů a pořádaných Univerzitou Karlovou či vědeckými ústavy Akademie věd ČR. Bez ohledu na nelehkou minulost se podařilo naplnit Hrdličkovy myšlenky o funkci Muzea člo institucí podávající informace jak odborníkům, tak široké veřejnosti, přispívá k populariz antropologie a podílí se na výchově mladých vědeckých pracovníků. Můžeme tedy říci, že spl vědeckou instituci třetího tisíciletí. Obr. 1 - Odlitek podoby severoamerického Indiána, součást kolekce z darů A. Hrdličky* Obr. 2 - Odlitek podoby afrického Pygmeje, součást kolekce z darů P. Šebesty* Obr. 3 - Frenologicky značené lebky* Obr. 4 - Exponáty paleopatologické sbírky* Obr. 5 - Pohled do Hrdličkova muzea člověka UK* (* foto Jiří Ployhar) Petr Hampl [ URL "LM-163.html "]