Tradice spojená s oslavami Nového roku. Židovská komunita v Praze ****************************************************************************************** * Vendula Segerová ****************************************************************************************** Abstrakt The New Year celebration is an important part of the Jewish calendar and also in modern so study deals with the New Year, its formal celebration, liturgy and reflection of the litur of a Jewish identity. It also deals with the celebration in the family and friends in the community. The beginning briefly describes the current climate of the Prague Jewish community. Reesta religious life is typical for the end of 20th and beginning of the 21st century.The life o without the religious aspects is reestablished as well. The study continues with describing the New Year by the halachic (religious law) standarts celebrated over two days – the 1. and the 2.of Tishri (September or October).The year 2001 to the Jewish year of 5762 which is counted since the creation of man. The New Year is con special traditions – especially at home; for example: eating symbolic foods (honey, carrot shofar blowing,tashlich etc. What follows is the discussion of the New Year in the Prague Jewish community. There is ce synagogue, at home, preparing for Yom Kippur. Prague has seen a reestablishment of the tradition that was interrupted by the shoa and fo communist period. Most of the members of the community feel they do not need the New Year define their self – identity. Oslavy Nového roku v židovském kalendáři jsou důležitou součástí života i v moderní společ Nového roku, jeho formální průběh, liturgii, reflexi liturgie jako součást identity a souč blízké rodině, mezi příbuznými a známými jsem sledovala v prostředí pražské židovské komun samo při probíhající obnově vytyčuje řadu rituálů, které jsou symboly. Jedním z nich je i roku. Pro většinu aktérů oslav židovské komunity v Praze je to oslava nová, kterou musí př Základní otázkou, kterou jsem si položila, je, jak tito lidé oslavu přijímají, zda se jedn příkaz, jak samotnou oslavu modifikují a jaký význam oslavě oni sami přikládají. Úvodem st se současnou situací pražské židovské obce, dále se věnuji pojetí Nového roku podle nábože konečně bude následovat Nový rok pražských Židů. Zjišťovala jsem, zda mají lidé povědomí o jaký význam má pro současnou pražskou židovskou rodinu, slaví-li jej, pak jakým způsobem, chtěla zachytit rozdíly mezi pojetím oslav ortodoxní a sekulární části komunity. Pro židovskou komunitu v Praze konce 20. a počátku 21.století je charakteristická obnova n života, který byl velmi intenzivně narušen, a to nejen čtyřicetiletým obdobím komunistické Československu. Obnovuje se však i život komunity bez náboženského podtextu. Z průzkumu ko 2000/2001 Pražskou židovskou obcí vyplývá, že 20 až 25 procent respondentů lze pokládat za se k tradičním hodnotám. Většina členů Pražské židovské obce se neztotožňuje s tradičním ž Hebrejským ekvivalentem pro tuto většinu pražských Židů je pojem chiloni čili člověk nenáb Centrem Pražské židovské obce a celého židovského života dnes je objekt bývalé židovské ra Prahy. V čele kultovního oddělení stojí pražský a vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon ( Současný rabín si klade za cíl vytvořit podmínky, aby lidé mohli své tradice dodržovat. Ni k ortodoxnímu dodržování náboženských předpisů (ač sám je rabínem ortodoxním). Chce dbát n židovská obec zachovala židovského ducha, charakter nejen pokud jde o náboženství, ale i k a podobně, což vychází z hlubších kořenů, ne povrchně náboženských.Během výzkumu jsem zach názorů, že problém židovské obce spočívá v její neortodoxnosti v čele s ortodoxním rabínem Oslava Nového roku podle židovského náboženského zákona Život ortodoxní části komunity je určen především náboženským kalendářem - tedy svátky. No ha-šana) Židé slaví dva dny a to na počátku sedmého měsíce v kalendáři - 1. a 2. tišri, os na září či říjen. V roce 2001/2002 se počítá rok 5762 podle Bible od stvoření člověka. Nov svátkům, jichž se aktivně účastní i větší část sekulární části komunity. Co je Nový rok v židovském náboženském pojetí? Jsou to narozeniny světa; Židé slaví den, v dokončil stvoření tohoto světa tím, že stvořil Adama, prvního člověka.Z náboženského hledi charakterizován svými třemi jmény: Den troubení (na beraní roh), Den soudu a Vzpomínkový d Po bohoslužbě první večer si Židé žehnají „Ať jsi zapsaný/á a zapečetěný/á do dobrého roku tento den stojí před Bohem k posouzení. Jsou-li toho hodni, Bůh je na následující rok zapí života". Za deset dní v Den Smíření je kniha zapečetěna. Věřící se v tomto období velmi ho neboť modlitbou a dobročinností během těchto deseti dnů od Nového roku do Dne Smíření si m Boží požehnání do příštího roku. Na Nový rok věřící v synagoze poslouchají zvuk alespoň prvních třiceti troubení na beraní nástroj má mnoho významů. Kromě jiného vyhlašuje Boha za krále vesmíru; probouzí k pokání připomíná beraní roh, který zněl u hory Sinaj, když Židé přijali Boží přikázání; představu prvotní výkřik z hloubky duše. Ohlašuje také volání „velkého beraního rohu", jejž Bůh roze příchodu Mesiáše, který vyvede Židy z exilu do Svaté země. Mezi další obřady na Nový rok patří „odhazování". První den Nového roku, po odpolední modl navštíví nádrž s vodou, či rybník, ve kterém jsou živé ryby. V pražském prostředí jdou věř řece Vltavě, odříkají modlitbu „tašlich" - (čes.:odhodíš), a tak symbolicky odhazují své h zvykem pražského prostředí je také symbolické vysypávání kapes plných drobků chleba do vod symbolizuje odhazování hříchů. Ryby nikdy nezavřou oči, proto jsou pro Židy symbolem nekon bdělosti. Na Nový rok je zvykem jíst pokrmy, které symbolizují sladkost, požehnání a hojnost. Na nov nesmí chybět med. Do medu se nejprve namáčí sváteční chléb, a potom se jí kousek jablka ro do medu. Mezi jiné zvyky patří konzumace rybí hlavy, granátových jablek a mrkve, symboly v požehnání. Nový rok věřících v prostředí Pražské židovské komunity Oslavy Nového roku mají v komunitě zcela jinou atmosféru, než svátky slavené v průběhu rok svátkem citlivé rovnováhy mezi židovskou pevnou vírou v Boží milosrdenství a zároveň strac nepřiměřenosti vlastních vykonaných skutků. Tato charakteristika je typická pro celé obdob předcházejícího příchod Nového roku, Nového roku a deseti dnů následujících až do Dne smíř svátky během roku jsou naplněny hlavně radostí a veselím, období Nového roku sebezpytování s lidmi a s Bohem. V předvečer svátku Nový rok se věřící (ale v mnohem větší míře než je při jiných svátcích i sekulární) Židé scházejí ke slavnostní bohoslužbě ve Staronové synagoze, Jeruzalémské sy modlitebně centra Bejt-Chabad a výjimečně i ve Španělské synagoze. Většina má své oblíbené místo a upřednostňovaný způsob bohoslužby. Staronová synagoga je t modlitebnou židovské obce s ortodoxní modlitbou, místem modlitby vrchního pražského a zems vyslaného rabína izraelského a většiny představených obce (jsou-li nábožensky založeni). D synagogy také přichází mnoho členů židovské obce, ať už se modlí (takových je menšina), či vyjadřují účast v oslavách Nového roku. Bezesporu většinu zde ve sledovaných letech s rost tvoří zahraniční návštěvníci - Židé - turisté z celého světa i z Izraele. Jejich zájem při ona světově proslulá budova synagogy. Pro ženy je zde modlitba obtížnější, neboť v ženské konkrétní synagogy je špatně slyšet a vidět lze jen malými okénky, které ovšem nikdy nesta zájem modlících se žen o průběh modlitby. Před vstupem do synagogy přísně hlídá v období b bezpečnostní služba, která umožní vstup do objektu pouze jedincům, kteří prokáží úmysl „jí Modlitebna v centru Bejt-Chabad je otevřena a přístupna všem Židům. Vyhledávají ji převážn v Praze (Izraelci, Američané). Ortodoxní modlitba je zde pružnější, rychlejší než ve Staro Ženská část je pouze symbolicky oddělena průsvitným závěsem a pro ženy je účast na modlitb dostupná. I zde je v období novoročních svátků více turistů než obvykle, ovšem nesrovnatel Staronové synagoze. Po slavnostní modlitbě následuje sváteční večeře; část účastníků modlitby odchází na večeř na židovské obci; část má večeři již přichystanou doma. Sváteční večery na obci mají hezko atmosféru. Při novoročních oslavách je obecní košer restaurace zcela zaplněna jak místními tak turisty. V novoročním období jsou zvlášť významné rodinné a přátelské vazby. Ke stmelu komunity patří novoroční zvyk uspořádání slavnostních jídel pro příbuzné a přátele. Pražšt na novoroční symbolice v podobě medu (sladké - pro sladký nový rok), beraního rohu (pro vě místě, bývá často zobrazován na novoročních přáních, jakoby Nový rok rovná se „šofar" - be mnoho lidí uvedlo hlavu ryby a granátové jablko, s tím že hlava ryby je na stole při slavn věřících), ale nejí se, granátové jablko se jí. Tyto symboly již nejsou tolik známé jako o na místě připomenout, že pražská obec patří mezi obce aškenázské,kde tradice symbolických široká jako u sefardských obcí. Po pojídání symbolických novoročních pokrmů (nad každým z požehnání) následuje masité novoroční menu, které není univerzální, ovšem je tradiční v je rodinách. Všichni dotazovaní se shodují, že jejich tradice se v posledních letech obnovuje samotným svátkem „snaží něco naučit", tradice je naučená z různých zdrojů - hlavně odpozor především ze zahraničí, kteří se vyskytují v Praze - dále čtením knih a více z internetu, připravit na svátky, modlitbu i najít různé zajímavosti či příběhy týkající se svátku. Nov nepatří mezi nejoblíbenější v roce (většina se shodla, že nejraději mají jarní svátek pesa výjimečnost spatřují v obracení se do sebe sama; zatímco ostatní svátky v židovském kalend bujarého veselí, novoroční období sebezpytování. Podle některých k náladě svátku připívá i „plné melancholie". Většina pražských věřících slaví svátky s přáteli v domácím prostředí. hostině patří i novoroční tradiční židovské písně, které zpívá rodina společně s přáteli i skončení slavnostní večeře. Skupina, která se za věřící nepovažuje, ale má povědomí o židovském Novém roce, se často s s přáteli, někteří jdou první večer i do synagogy na modlitbu, společně povečeří. Jediné, skupina dopřeje, je med, ostatní pravidla (včetně pravidel kašrutu) přenechají věřícím. Ně se „měly" slavit dva dny svátku, ale nedělají to. Nový rok nevěnují modlitbám, ale odpočin Svátky jsou v judaismu vždy především rodinnou záležitostí a i v Praze se tato tradice pom Velkou zásluhu na tom mají mladé páry, které již uzavíraly manželství s cílem vybudovat tr domov; a neméně i zmiňovaná rodina ortodoxního rabína z Izraele, která nechává nahlížet po tradiční židovské domácnosti a je tak pro zájemce nejlepší školou. Oslava Nového roku v pražském prostředí V pražském prostředí nelze hovořit o nepřetržité tradici židovských novoročních oslav před na generaci. Jedná se o tradici v posledních letech obnovenou, naučenou z různých zdrojů. počínaje společnou modlitbou v synagoze, přes slavnostní večeři první i druhý den svátku, beraní roh či zvyk „tašlich - odhodíš", je v mnoha dostupných případech do značné míry kop vzorů většinou izraelských věřících rodin, které tak pražským zájemcům umožní obnovení tra svátků v judaismu. Kromě vlivů izraelských jsem zaznamenala mírný vliv židovské tradice, k dodržována poměrně přísným způsobem v Podkarpatské Rusi - dnešní Ukrajině. V Praze dosud ž kteří odsud přišli po druhé světové válce a trvale se zde usadili. Mezi nimi působí i učit mající značný vliv na mladou generaci, která se o náboženství zajímá. Tento vliv spočívá v ortodoxní tradice spolu s kulturním dědictvím, žáci dle vyprávění mohou vidět, že tímto ná způsobem opravdu tato konkrétní rodina žila (před druhou světovou válkou). Pro většinu čes vychovaných ateisticky je v počátcích jejich studia představa dodržování tradiční formy ve praktickém životě neuskutečnitelná. Ovšem velmi důležitá je opět poznámka, že zájem o trad v současné době projevuje menšina členů pražské obce, menšina pro výzkum dostupnější. Tito na rozdíl od ostatních pravidelně scházejí a sdílejí společné tradice podle židovského kal hovořit o obnovování přerušené tradice či dodržování zvyků judaismu. Druhá větší skupina v jako kulturní dědictví a příslušnost k národu. Je možné říci, že převážná většina členů Pr obce chápe židovství jako záležitost čistě etnickou, přestože to veřejně a často ani sami ochotni přiznat. Židovská identita v Praze naskočila, ovšem její ritualizovaná složka je v místním prostřed většinou ani nevědí, jakým způsobem se k ní vrátit. Většina členů Pražské židovské obce os v židovském pojetí pro svou sebeidentifikaci nepotřebuje. Literatura: Bible, Česká biblická společnost, Praha 1995. Fishbane, M.A.: Judaismus, Zjevení a tradice, Praha 1996. Kicur šulchan aruch, Jeruzalém 1997. Kirchner P.Ch.: Judisches Ceremoniel oder Beschreibung dererjenigen Gebrauche..., Nurnberg Ki-Tov E.: Sefer ha-Toda, Jeruzalém 1976. Newman J., Sivan G.: Judaismus od A do Z, Praha 1998. Picart B.: Heilige Ceremonien, Zurich 1748amir. Rosh hashanah, New York, Mesorah Publications, Ltd. 1997. Jewish Customs and Traditions, The Jewish Museum in Prague, 1998. Židé. Dějiny a kultura. Praha 1997. Pražská židovská obec čítá dnes necelých 1600 členů. Členem obce dnes může být Žid podle h = náboženský zákon. Podle halachy je Židem ten, kdo se narodil ze židovských rodičů, (konk matky) nebo konverzí (heb. gijur přijal podle židovského zákona judaismus). Výzkum jsem realizovala metodou opakovaných řízených rozhovorů a metodou zúčastněného pozo 1996 - 2001, při němž jsem se v průběhu těchto pěti let sama osobně účastnila mnoha akcí n společenského života komunity. Židovská obec v Praze provozuje penzion, domov seniorů, denní stacionář, program domácí pé školku, základní školu, gymnázium. Členů židovských obcí v České republice Sidon E.K.: Když umřít, tak v Jeruzalémě, Praha 1997, s.104 Židovský systém kalendáře, hebrejsky „luach ha-šana", je lunisolární, tj. měsíce se počíta měsíčního cyklu a roky podle slunečního. Protože měsíční cyklus trvá zhruba 29,5 dne, sklá rok ze dvanácti lunárních měsíců o střídavě 30 a 29 dnech, což udává součet 354 dní. Průbě systém vyrovnává se solárním kalendářem vložením jednoho měsíce. Od poloviny 4.století se kalendáře založeného na výpočtech. Podle židovského počítání den začíná a končí západem sl doslova překlad z hebrejštiny „hlava roku" Ki-Tov E.: Sefer ha-Toda, Jeruzalém, Eliahu Ki.Tov 1976, s.125. Podle Tóry byl Nový rok je svátkem, v období prvních proroků opraveno na dvoudenní jak v diaspoře, tak v Izraeli. Měsíc tišri je v židovském kalendáři sedmým měsícem. Prvním měsícem je měsíc nisan (na jař Chinuch, 2001,č.3, Chabad Lubavič Praha, s.8 Heb.: Jom trua Heb.: Šofar Heb.: Jom ha-din Heb.: Jom ha-zikaron Heb. Jom kippur Heb.: tašlich Zvyk „odříkat tašlich" není založen na starověkých pramenech; vznikl teprve ve středověku když se od té doby rozšířil mezi většinu židovských komunit. Heb. Chala Dt 28,13 Ki-Tov E.: Sefer ha-Toda, Jeruzalém, Eliahu Ki-Tov 1976, s.178 měsíc elul Izraelský rabín je již potřetí oficiálně vyslán z Izraele na období dvou až tří let jako p židovské tradice především v řadách mládeže. Staronová synagoga je nejstarší funkční synagogou v Evropě. Postavena v roce 1297. Ženská část synagogy byla dostavěna až o mnoho později (16.století) než hlavní loď, ve kte část. Aškenázští Židé - hebrejsky Aškenazim - doslova „obyvatelé Aškenázu". V raném středověku b ztotožňován s Německem. Termín s rozšířeným obsahem označoval poměrně kompaktní komunitu Ž Evropě a jejich potomky jinde jako Aškenazim. V širším slova smyslu se tohoto názvu použív komplex aškenázské kultury, právní pojmy, zvyky, náboženské tradice a sociální instituce v kulturnímu světu Sfaradim (Židů španělského a portugalského původu). Sefardští Židé - hebrejsky Sfaradim - doslova „obyvatelé Sefardu", což je místo, o němž se a které bylo později identifikováno jako Španělsko nebo Pyrenejský poloostrov. Výraz Sfara Židy odvozující svůj původ od předků, kteří žili až do vyhoštění v roce 1492 - 1497 ve Špa Portugalsku. Vliv Sefardů pronikl zejména mezi italské, balkánské a orientální židovstvo. Masité na rozdíl od mléčného je považováno za slavnostní. Složení pokrmů je naprosto libovolné, podléhá pouze rodinné tradici, je ovšem záležitostí rodiny. Košer - heb. kašer - doslova rituální způsobilost. Termín označující náboženskou platnost předmětu či potřeby podle židovského zákona; zejména v případě potravin. Podle posledního průzkumu Pražské židovské obce 2000/2001 se jedná o 25 - 25% respondentů. rodin je v jednotkách, maximálně několika desítkách. Vendula Segerová [ URL "LM-338.html "]