Výzkum identity národnostních a etnických skupin žijících na území České republi ****************************************************************************************** * Dana Bittnerová ****************************************************************************************** Konstituováním Centra výzkumu vývoje osobnosti a etnicity vzniklo další vědecké pracoviště programově přihlásilo k výzkumu národnostích a enických skupin, k otázkám jejich existence zákonitostí udržování jejich kontinuity. Ideová východiska a zaměření Centra pak jednoznač volbu užšího tématu. V popředí zájmu se ocitla osobnost, člověk jako nositel etnicity. Pri ustoupily otázky směřující k analýze každodennosti příslušníků jednotlivých národnostních skupin, k zjištění forem komunikace uvnitř i vně skupiny, ke sledování fází adaptace a int majoritní společností. Na místo nich se dostaly otázky konstituování a reflexe vědomí přís v rámci určité národnostní či etnické skupiny, otázky podmíněnosti sebeohraničování této s etnických a kulturních východisek i v kontextu aktuální etnické, kulturní a šíře společens Ústředním tématem se tedy stala otázka etnické identity. Teoretický rámec Zaměření výzkumu na otázky etnické identity současných národnostních a etnických skupin se nanejvýš nosné. V souvislosti se stále se prohlubujícími tendencemi směřujícími ke stírání kulturních distinkcí a k jejich relativizaci by se totiž dalo usuzovat, že i identita člov etnického a kulturního ukotvování nabývá uniformní povahy. Vnější uniformita spolu se ztrá viděných a kulturou avizovaných rozlišovacích znaků by tak mohla být čtena právě a pouze j vedoucí ke globální společnosti zbavené etnických charakteristik. Přesto otázka národní či potvrzuje politický vývoj v různých zemích světa, dokáže nadále, a to i po mnoha letech la skupiny obyvatelstva pro určitý společný cíl. To co je v těchto případech osloveno, není p si specifických aspektů společné kultury, nýbrž potvrzení vlastní jsoucnosti. Rozhodnutí, kterém případě jedná o mou jsoucnost, je pak podmíněno tradicí předávanou a kulturou deter Tato norma člověku - jedinci a následně i skupině - prestrukturuje odpověď na otázku, kdo Pojetí identity v té které kultuře lze pokládat za autonomní položkou ve struktuře kultury podmíněný konstrukt je pak sycen dalšími společně sdílenými kulturními hodnotami, které js každodennosti, nebo jsou nově konstruovány. V obou případech mohou získat status symbolu. Vědom si závažnosti zvoleného tématu zahájil badatelský tým CVVOE v druhé polovině roku 20 identity národnostních a etnických skupin žijících na území ČR. Cílem výzkumu je popsat a identitu příslušníků národnostních a etnických skupin, které žijí v rámci české společnost je hledání širších společenských souvislostí odpovědi na otázku: "Kdo jsme a kam patříme?" konstituována etnická identita skupin přítomných v ČR, na jakých symbolech je budována, ja v hodnotovém žebříčku příslušníků té které skupiny a jak reaguje na "tlak", který vytváří společnosti, pak vyplynou z dílčích studií. Analýza nastavení a dalšího směřování identit různých národnostních a etnických skupin, s setkáváme na území ČR, se opírá o zodpovězení dvou okruhů otázek a jejich následnou konfro První okruh otázek směřuje k deklarované etnické identitě a k deklarovanému místu členů ná etnické skupiny ve strukturách české společnosti. Druhý okruh se dotýká "identity žité", t sebepojetí člověka z určité národnostní či etnické skupiny a jeho konfrontace s normami a společnosti. Okruh otázek spojených s deklarovanou identitou, tedy s vědomým přihlášením se k určité sk lidí společných etnických kořenů, se neopírá pouze a toliko o přímé přiznání národnosti. K deklarované, a tedy i vědomě budované, etnické identity v sobě zahrnuje řadu manifestovaný symbolických aktů, jež slouží k potvrzování vlastní identity (etnické totožnosti). Jejich naopak rezervovanost k nim pak naznačuje pozici etnické identity v žebříčku osobních prior Klíčové a výchozí se v tomto ohledu jeví nahlížení etnické identity jako charakteristiky č slaběji nárok na přihlášení se k určité identitě může být vymezen různě (vzhled, pokrevnos místo enkulturace, doba enkulturace případně doba akulturace). Tedy již soubor "objektiviz pro přiznání i pociťování identity vypovídá o konstruování pocitu jsoucnosti a sounáležito výchozí dimenze identity jsou její podstatnou součástí navenek manifestované a deklarované lze rozpoznat člena vlastní skupiny. Či jinak: členové skupiny vnímají některé rysy svého některé jevy své kultury jako pro sebe charakteristické - etnodiferencující. Skupiny, kter odvozují od politického národa, pak navíc disponují souborem arbitrárních symbolů, jimiž p politického národa dokládá svoji identitu. Adekvátní je i sledování ideje národního či etn Tato otázka se jeví jako zásadní především ve vztahu k posunům etnické identity. Přehodnoc národnímu a etnickému rivalovi může odrážet změnu související s imigrací příslušníků národ skupiny do jiného geopolitického prostředí. Etnická identita však nemusí být intimně prožívanou emocí a sentimentem. V řadě případů je vědomě a záměrně hledají a vytvářejí příležitosti, aby ji mohli deklarovat. Mezi projevy, naplňování a potvrzování vlastní etnické identity, patří cílená účast na životě skupiny a aktivitách. Podobně významný se jeví vztah k institucím a elitám, které jsou či naopak nej reprezentanty skupiny, jejímž členem se člověk cítí. Skutečnost, že národnostní a etnické skupiny žijí na území ČR, vyvolává otázku, nakolik je ve své deklarované identitě tuto situaci zohledňují. Tedy stává se přítomnost skupiny na ú proklamativně vnímanou součástí identity či nikoliv? A nejen to, okolnosti příchodu na naš působnosti zde a očekávání s tím spojená by mohly pro určité národnostní a etnické skupiny příznakovosti či dokonce hodnotu znaku. Součástí deklarované identity je i otázka etnické "image". Příslušník každé skupiny, se sn takový dojem, aby mu z jeho pohledu umožnil naplnit jeho "poslání" v daném prostoru. Vnějš může směřovat k podtrhnutí či zdůraznění vlastní identity nebo naopak může směřovat do pos s davem". U některých skupin se dokonce objevuje tendence maskovat svoji výchozí etnickou předstíráním příslušnosti k jinému etniku. Kromě deklarace identity příslušníků národnostních a etnických skupin, přináší opakované p vlastní odlišnosti (jinakosti) i každodenní zkušenost - tedy identita "žitá". Jevy, které příslušníci národnostních a etnických skupin jako odlišné, mohou v kontextu vlastní kultur hodnoty. Interpretace a prožívání těchto odlišností se pohybuje na škále určené krajnostmi mne nezarážející odlišnost - nepochopitelnost jednání na straně cizí kultury. Vše cizí, co příslušníkem národnostní či etnické skupiny za směšné nebo pobuřující, posiluje rezervovan nové realitě. A z hlediska etnické identity odkrývá vnitřně pociťované, do té doby neuvědo i nedeklarované, ovšem svou podstatou zásadní, odlišnosti. Uvedené konfliktně prožívané si reálný rozměr konfigurace sebepojetí příslušníka té které národnostní či etnické skupiny. etnické identity pak vytváří bariéru, se kterou jedinec přistupuje k cizím. Rezervovanost kterou s sebou bariéra reálné jinakosti přináší, se může promítnout do nejrůznějších rovin vztahů. Uvědomování si zásadních "konfliktních" momentů vlastní jinakosti pak utvrzuje a z vědomí odlišné identity. Může vést k odmítání některých typů vztahů s cizími. A naopak: mů inklinaci a preferenci kontaktů a vazeb nejen s lidmi stejné identity, ale také s lidmi z "blízké" identity. Zkušenost a z ní pramenící postoj pak v sobě nese vůli konstituování ji etnoidentifikačních znaků, které se mohou posunout až do roviny symbolů. "Smysl" formulova etnodiferencujících znaků tedy může vymezovat národnostní či etnickou skupinu vůči hostite stejně jako nabídnout deklaraci pojítek s národnostně či etnicky blízkou skupinou. Sledované skupiny Vytýčený badatelský záměr je realizován na základě výzkumu různých národnostních a etnický v současnosti žijí na území České republiky. Zvoleny byly takové skupiny, které lze z hled kulturních a etnických kořenů, z hlediska různosti délky života skupiny na území ČR i z hl spojených s příchodem a přítomností skupiny v ČR považovat za typově odlišné. Mezi tzv. autochtonní národnostní skupiny (národnostní menšiny), jejichž členové jsou ve v ČR, byli zahrnuti Poláci (výzkum Ondřej Klípa). Patří ve své rozvíjené kontinuitě k nejsta národnostním skupinám v ČR. Z toho vyplývá i jejich ukotvenost jak v strukturách regionáln Moravskoslezského kraje, tak i vztahování se řady z nich k menšinovým institucím. Tato sit ke snaze o integraci nově příchozích v rámci dalších vln imigrace z Polska. Také Maďaři (výzkum Helena Nosková) a Slováci (výzkum Helena Nosková, Dana Bittnerová) nál národnostním skupinám, které se již etablovaly na území ČR. I v jejich případě platí, že v příslušníků jsou občany ČR, a z tohoto hlediska disponují určitou právní záštitou. Tyto sk budovány pouze na principu osobních kontaktů, ale pro svoji jsoucnost v ČR si budují menši otevřené všem členům minority bez rozdílu. Kontinuita života v ČR pak předpokládá provázan sociální. Co do zájmu institucí snad největší pozornosti se těší další etnická skupina - Romové (pře ze Slovenska), kteří podobně jako výše uváděné skupiny mají ve většině české státní občans Štěpán Bolf, Lenka Budilová, Markéta Hajská, Lucie Hrdličková, Lucie Procházková, Petra Se Ukotvení této početné etnické skupiny v rámci ČR je u většiny jejích členů založeno předev vědomí lokálních kořenů a rodinných vazeb. Snaha otevřít skupině cestu k úspěchu v hospodá společenském životě majority naráží na limity či mantinely obou kultur. Jen dosud víceméně se z hlediska veřejného mínění stala respektovanými partnery majority. "Romská elita" pak aktivity pro etablování a rozvoj romské identity, které jsou srovnatelné s institucionální národnostních menšin. Zvláštní pozornost si v tomto ohledu zaslouží židovská komunita (výzkum Vendula Segerová). jejím případě je otázka etnické identity úzce souvisí s příslušností k víře, patří mezi ty prožívaly dějiny českých zemí již hluboko v minulosti. Přesto vývoj po roce 1939 (1942) zá kontinuitu této skupiny a tedy transformoval i identitu dnešních potomků rodin s židovskou a kulturní tradicí. V mnohých ohledech je konstruování této identity skutečností revitaliz uvědomovacího procesu, který nastartoval společenský vývoj posledního desetiletí 20.stolet Další sledované skupiny patří do kategorie národnostních a etnických skupin, které jsou př relativně dlouhou dobu, mají svoje instituce a jsou majoritní společností deklarovány jako národnostní menšiny. Tedy i jim je na prahu nového tisíciletí přiznáván apriorní, historic nárok na přítomnost v ČR. V našem výzkumu se jedná o dvě skupiny: o Řeky (výzkum Lenka Něm Chábová) a Bulhary (výzkum Mirjam Moravcová, Rumjana Todorova). Postoje obou skupin jsou v Jádro řecké skupiny tvoří řečtí imigranti z přelomu 40. a 50. let a jejich potomci, jejich korporovat nově příchozí Řeky a tak revitalizovat vlastní skupinu. Naopak bulharská skupin několikavrstevná společnost, která názorově kopíruje dobu imigrace na území ČR. Procesem adaptace prošly také skupiny, které na základě mezinárodních smluv přišly na časo dobu do socialistického Československa a usadily se zde. K nim patří studenti ze Sýrie - m Illnerová), jejichž vůlí bylo zůstat v Evropě. Podobně na možnost studia v Československu občané Etiopie (výzkum Jan Vaňura). Přítomnost obou výše jmenovaných skupin na území ČR do nová syrská a etiopská imigrace. Jejich ekonomické ukotvení směřuje do podnikatelských kru typické pro více skupin cizinců žijících na území ČR) . Základ v socialistickém Československu má i vietnamská komunita (výzkum Martina Jirasová, Ovšem možnost dlouhodobého a trvalého usídlení v ČR se vietnamským občanům otevřela až po se také tato komunita transformovala. V současnosti zintenzivňují snahy po vystoupení z př a institucionálním ukotvení vietnamské komunity ve strukturách majoritní společnosti, kter především kulturní rozvoj menšin. Srovnatelným vývojem neprošla komunita Kubánců, i když i jako Vietnamci přijeli v 70. a 80. letech studovat a pracovat do Československa. Ti dosud Latinoameričany tvoří další kulturní solitér na území ČR (výzkum Marek Halbich). Události roku 1989 přispěly k otevření hranic. Tento krok s sebou přinesl i pro českou spo trend. Na území ČR od 90. letech přichází mnoho lidí původem z nejrůznějších národů a etni lidí odlišné etnické identity. Etnické rozložení příchozích cizinců logicky v tomto případ migrační proudy a ekonomickou, společenskou a do jisté míry i politickou nabídku ČR. Proto některých národnostních a etnických skupin jsou zastoupeni v populaci ČR pouze několika je cizinci tvoří na území ČR početně výraznější a zároveň provázané skupiny. Pohnutky, proč s žít v ČR, jsou různé. Jako politická emigrace se ze sledovaných národnostních a etnických skupin deklaruje část imigrantů, především těch, kterým byl udělen status azylanta (výzkum Michaela Šmídová). Př skupiny Albánců (výzkum Zuzana Odstrčilová), Arménů (výzkum Pavlína Brzáková) a Makedonců Zuzana Korecká) je motivována jednak studiem, jednak ekonomicky vyhovujícím prostředím pro Jednoznačně ekonomické vazby po roce 1989 na území ČR hledali i Nigerijci a Číňané (výzkum Petra Jeřábková). Pracovní příležitosti - tedy možnost se nechat najímat do námezdního poměru - hledají na ú pracovní imigranti z řady zemí východní Evropy i z Asie. V našem výzkumu jsme zaměřili poz nejpočetnější pracovní imigranty - na příchozí z centrální a karpatské Ukrajiny (výzkum He Pavlína Brzáková). Tito imigranti z hlediska národnostní a etnické skladby ČR mohou navazo minulou. Rusíni žili na území Československa jako občané a patřili tedy k státem uznaným n menšinám od samého počátku existence Československé republiky. Ukrajinská politická emigra let 20.století pak kontinuálně rozvíjela, a v třetí i čtvrté generaci potomků nadále rozví na území českých zemí. Přes tuto nabízející se národnostní blízkost zůstávala nová vlna uk imigrace po roce 1989 a ještě na přelomu 20.a 21.století autonomní, neprovázaná se starším rusínskými komunitami. Se záměrem přijmout pro sebe výhodné zaměstnání a ekonomické postavení přicházejí do ČR i západní Evropy a USA - v našem výzkumu zastoupení Francouzi a občany USA. Námi studovaní F (výzkum) i Američané (výzkum Lucie Hrdličková) však nacházejí místo na druhém pólu zaměstn Zaujímají vždy místa managerů, specialistů či alespoň intelektuálně ceněných pracovníků. T pracovní migrace bez výjimky státu původu je, že se většinou pojí s představou časově ohra ČR. Komparace nastavení identit různých národnostních a etnických skupin na území ČR nemusí bý z hlediska doby a motivace usídlení komunity. Vybraný vzorek umožňuje i interkulturní srov komparaci nastavení etnické identity v závislosti na kulturních a etnických východiscích. lze jednoznačně předpokládat rozdíly mezi skupinami původem z euroamerického, afrického a Stejně klíčová v otázce vnímání, prožívání a akcentuace etnické identity je příslušnost je či sociální skupině, stejně jako ke generaci imigrantů. I na tento aspekt reaguje náš výzk se studiu elit stejně jako má na zřeteli komparaci pojetí identity různými generacemi člen národnostních a etnických skupin. Výzkumná metoda Zvolená problematika je řešena na základě terénního výzkumu. Důraz je kladen na řízené roz respondenty - členy sledovaných jinonárodních a jinoetnických skupin. S ohledem na počet s byl vypracován základní a závazný jednotný soubor problémových okruhů pro vedení rozhovoru poté umožní efektivní komparaci dat, komparaci obdobných výřezů reality a reakce na ni (je etnicky a kulturně značně diferencovaných skupin. Základní jednotná strategie vedení řízen však nesmí stát svazujícím či alibistickým dogmatem. Protože chceme docílit co možná nejpl na pojetí etnické identity sledovaných národnostních a etnických skupin, je třeba respekto která se pro tu kterou skupinu jeví jako významná, byť se při koncipování problémových okr priori jevit jako podstatná. Při realizaci terénního výzkumu se nezříkáme ani metody zúčastněného pozorování. Centrem p této souvislosti stanou institucionálně organizované akce, které jsou součástí života skup pozorování nejen ukáží charakter institucionálních aktivit jinoetnické skupiny, zájem o ně skupiny, ale stanou se v řadě případů prostředníkem i podkladem pro vedení řízeného rozhov Opomenuta není ani analýza písemných pramenů, jsou-li k dispozici. Právě srovnání oficiáln poslání činnosti instituce na straně jedné a vnímání této instituce členy skupiny na stran některých momentech vystoupit jako významné. Z hlediska badatelské základny je výzkum garantován pracovníky CVVOE a Fakulty humanitních pro projekt získaly kolegy z jiných vědeckých institucí a spolupracovníky z řad doktorandů FHS UK (především v rámci kursu dr. Moravcové a dr. Turkové) a také FSV UK (mezinárodní vz (katedra etnologie, kulturologie). Badatelský tým je týmem otevřeným. Je připraven rozšíři další spolupracovníky, kteří se zaměří na nové, další výzkumné terény. Výstupy V současné době je završena první etapa výzkumu, která si kladla za cíl zachytit a analyzo identity u vybraných národnostních a etnických skupin. Ukázala možnosti i limity výzkumu t ve vztahu k jednotlivým komunitám. Zároveň položila základ pro další výzkumy a zároveň zís spolupracovníky. Společná práce nezůstala jen ve formě odborných setkání a diskusí, ale da společné monografii. Kromě badatelského přínosu lze vyzdvihnout i možnost mladých začínajících badatelů spolupr společném projektu. Tab. 1. Dosud sledované etnické menšiny a skupiny v ČR podle lokálního původu. Geografická oblast Etnikum Evropa Albánci Bělorusové Bulhaři Francouzi Maďaři Makedonci Poláci Romové Slováci Ukrajinci Židé Afrika Nigerijci Etiopané Amerika Občané USA Obyvatelé L.A. států Kubánci Přední východ Syřané Arménci JV Asie Vietnamci Číňané Tab. 2. Konkrétní sledované etnické menšiny a skupiny, které byly sledovány v první etapě ohledem na jejich motivace pobytu v ČR. (rok 2001/2002) Motivace pobytu v ČR Etnické menšiny a skupiny Kontinuální osídlení v několika generacPoláci, Romové, Řekové (potomci z řeckých rodin) Dočasná pracovní imigrace a studenti Ukrajinci, Albánci, obyvatelé L.A. států, Makedonci Bulhaři Představa ČR jako přestupní stanice Makedonci Nový životní prostor a) imigrace v rámci Československa Slováci, Romové, Maďaři b) ekonomické motivy - přitažlivost ČR Bulhaři, Ukrajinci, Kubánci c) ekonomické motivy - přitažlivost EvrVietnamci, Číňané, Nigerijci d) politická emigrace Bělorusové Tab. 3. Institucionální vztah k výchozí etnicitě jednotlivých konkrétních sledovaných skup sledovány v první etapě výzkumu. Forma vztahu Skupiny Reprezentanti a aktivisté Poláci, obyvatelé latinskoamerických států , Romov Řadoví členové krajanských spolků Bulhaři, Syřané, Maďaři, Bělorusové, Řekové Bez účasti na krajanském či etnickém spoAlbánci, Číňané, Makedonci, Nigerijci, Kubánci, Ro Slováci, Ukrajinci, Vietnamci Dana Bittnerová [ URL "LM-109.html "]