Postoje majority, identita imigrantů a multikulturní vzdělávání ****************************************************************************************** * Mečiar, Marcel - Petrucijová, Jelena ****************************************************************************************** Následující stať není zprávou o výsledcích empirického výzkumu, jedná se spíše o stručnou některých sociálně-vědních výzkumů prováděných na pracovištích Ostravské univerzity (OU) v problematiky postojů a multikulturních vztahů. Konkrétním předmětem textu je představit tř nezávislé, avšak související, empirické výzkumy, jejichž společným pojítkem je zájem o etn kulturní) menšiny v ČR. První výzkum se zabývá postoji většinové společnosti vůči imigrant skupinu žadatelů o azyl, tedy těch, kteří usilují o získání statutu uprchlíka. Předmětem v prezentovaného výzkumu je otázka identity imigrantů z Asie a rovněž poznání imigračních pr migrace z tohoto velikého a heterogenního kontinentu. Ve třetím projektu, který se v souča realizovat, je řešena problematika multikulturního vzdělávání z hlediska utváření a utužov občanství. Postoje obyvatel Moravskoslezského kraje k problematice imigrantů a uprchlíků První výzkum zkoumající postoje majoritní společnosti v Moravskoslezském kraji vůči imigra rozdíl od dalších dvou, již odehrál, a to v listopadu roku 2001. Vznikl jako dílčí část ře projektu, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo vnitra ČR, na katedře občanské výchovy Pedag OU v součinnosti s katedrou historie Filozofické fakulty OU. Cílem výzkumu bylo získat obr většinové společnosti zvláště z hlediska možnosti integrace nově příchozích občanů jiných území. Značná část zájmu byla směřována k otázce uprchlictví, zkušeností ze styku s cizinc existenci uprchlických táborů, s poukazem na (do značné míry mylné) stereotypní představy Empirická data byla získána pomocí dotazníkového šetření, kdy přibližně 460 dotazníků dist tazatelé z řad studentů Ostravské univerzity. Populací, o jejíchž postojích jsme chtěli zí byli obyvatelé Moravskoslezského kraje (MSK) ve věku od 18 let. Výběrový vzorek nebylo mož nejreprezentativnější techniky - náhodného výběru, a proto přišel na řadu kvótní výběr. Sl byly pohlaví, věk a vzdělání. Výsledky výzkumu odhalily náklon pomyslné ručičky vah postojů obyvatel MSK záporným směrem obyvatel zastávala z hlediska čtyřstupňové měřicí škály spíše kladný postoj k imigrantům, dvě třetiny respondentů se téměř rovným dílem stavěly k nově příchozím se „spíše negativní postojem. Hnacím motorem xenofobních nálad byly, jak ukázaly některé otevřené otázky, do z typické stereotypy, pomocí kterých interpretují členové majorit jednání imigrantských skup Více než polovina respondentů vyjádřila obavy ze zvýšené míry kriminality v souvislosti s příchozích imigrantů. Jak dokládá Freiová u skupiny imigrantů, kteří žádali či již získali status, nebylo zjištěno vyšší procento kriminality než u usedlé populace domácí. Je jasné, nelze nahlížet jako na homogenní skupinu, a proto i zde můžeme vydělit některé skupiny, u předpokládá zvýšená aktivita mimo legální sféru. Pokusy o zkoumání některých imigrantských většinou právě na neprostupnosti nelegálních sfér některých komunit. Další obecná otázka, majoritních společností, problematizuje míru inkluzivity pro nově příchozí. Pokud člověk, ze své rodné země a přichází do nové cizí země, nemůže naplnit svá očekávání legální cesto zatarasena či těžko prostupná, zůstává již pouze druhá možnost - nelegální naplňování svýc Z hlediska typologie jednání nejvýznamnějšího představitele tzv. dynamického strukturalism Mertona se poté jedná o způsob adaptace pomocí inovace. Sám hovoří z perspektivy americké šedesátých let minulého století o tom, „že určité oblasti nemorálnosti a zločinu představu reakci na situaci tam, kde byl přijat důraz na peněžní úspěch, kde je ale zúžen přístup ke legitimním prostředkům k úspěchu". Další obavy občanů MSK souvisely s těžkostmi vzájemného soužití. Respondenti nereflektoval jednosměrný pohled, který by pojímal jako problémové jenom imigranty, a jenž byl vyjádřen „Jsou hluční a nepřizpůsobiví!" Naopak, někteří respondenti, ačkoli by se jejich počet dal prstech jedné ruky, reagovali obavami o bezpečí imigrantů před útoky extrémně xenofobních společnosti. Problémovost soužití ještě doplňovala představa o velikém počtu imigrantů. V tomto bodě je alespoň některé základní kategorie, podle kterých můžeme rozlišit imigranty na legální a n z cest získání možnosti legálního pobytu na území ČR je získání statutu uprchlíka - azylu. o azyl a již držitelů práva na azyl jsou pečlivě vedeny příslušnými orgány Ministerstva vn více než 12 let. Za tuto dobu požádalo v České republice o azyl 55493 osob - osoby, které prošli s úspěchem, tvořily z celkového počtu žadatelů necelého 2,5% - tj. 2 123 osob.Probl odhadech počtů osob, jejichž pobyt na území České republiky není legální. Jestliže oficiál sumu 250 tisíců ilegálních imigrantů, mohou být skutečné počty ještě vyšší. Na druhou stra odhadovanému číslu přičteme ještě počet členů všech minorit v ČR, které tvoří 4% obyvatels nedostaneme k podílu vyššímu než 5-7% celkové populace ČR. V souvislosti s předsudky bude zajisté zajímavé seznámit se s názory respondentů na způsob integrace imigrantů. Možné způsoby integrace byly pojaty podle základního a jednoduchého t dělení - asimilace, model „tavicího kotle" a kulturní pluralismus. 1. Podstata asimilace, že přistěhovalci opustí vlastní tradice a zvyky, aby své chování přizpůsobili většině spol „tavicího kotle" naopak předpokládá, že tradice přistěhovalců nejsou potlačeny dominantním mísí se s nimi, takže dochází k rozvíjení nových kulturních vzorců. 3. Podle zastánců kult je nejvhodnější podporovat rozvoj vskutku pluralitní společnosti, jež by uznávala mnoho ro jako rovnocenné. Obyvatelé Moravskoslezského kraje se nejvíce přikláněli k asimilačnímu ře tradiční pohled mnoha většinových společností zastávalo 35 % respondentů. Stejné množství bylo ochotno akceptovat společnost kulturního pluralismu (34 %). Poslední o něco menší tře vyhovoval model „tavicího kotle"(1 % respondentů neodpovědělo). Ačkoli by se podle prezentovaných dat mohly jevit respondenti jako odmítaví vůči pomoci up dovolily neformální rozhovory zjistit jemné nuance v postojích respondentů. Značná část ne postojů je poté směřována vůči typu mladého svobodného muže (uprchlíka - cizince), který j potenciální ohnisko problémů (zvláště kriminality). Takoví mají podle názoru respondentů i ve své vlasti zůstat doma a mají je řešit. Tento genderově profilovaný názor byl zaznamená respondentů nejstarší generace, u které je patrně ještě silně zastoupen étos muže-hrdiny, před problémy za jakýchkoliv podmínek. Pomoc si poté opravdu zaslouží matky s dětmi, staří opuštěné a osiřelé děti, tedy skupiny, které na první pohled vzbuzují soucit a lidé si je při vyslovení slova „uprchlík". Důvody migrace a identita imigrantů z Asie Řešení výzkumného úkolu, který je zastřešen grantem Ministerstva zahraničních věcí, v souč na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty OU pod vedením Vladimíra Baara, který vytvořil výzkumný tým sestávající vedle jeho osoby ještě ze tří soc lze jako celek rozdělit na dvě hlavní části, kdy první je zaměřena na zmapování situace v přicházejí hlavní vlny imigrantů z Asie, a ve druhé jde o poznání identity členů některých skupin a důvodů jejich migrace. V první - sociálně geografické - větvi výzkumu je využíváno podrobné analýzy statistik a m zdrojů dat pro získání detailních informací o socioekonomických a politických poměrech v z imigrantů. Ve zdrojových oblastech migrace je sledována politická situace v celém státním regionu, ze kterého pocházejí imigrační vlny. Zároveň jsou zjišťovány příčiny vedoucí k ro určitou oblast. Často se může jednat o neutěšenou hospodářskou situaci, která vyhání obyva očekávanou lepší životní úrovní. I tyto aspekty jsou sledovány a hodnocení jsou navíc podr zlepšení ekonomické situace. Ekonomická migrace však není bohužel jediným hybatelem margin lidských skupin a komunit. Mnohem fatálnějšími důvody jsou existující konflikty, které vzn náboženské či obecně kulturní bázi, nebo přímo řízené formy diskriminace vedoucí k potlače komunit. Proto řešitel projektu Vladimír Baar dlouhodobě shromažďuje informace o struktuře utlačovaných menšin, o způsobech manifestní i latentní diskriminace a o příčinách vzniku j konfliktů. Směr možného vývoje či řešení problémů je navíc reflektován skrze znalosti o po zájmech místních vlád a na druhé straně o existenci vojenských, polovojenských nebo terori organizací. Podle předběžných zjištění na základě použití statistických údajů Ministerstva vnitra ČR j charakterizovat hlavní proudy legálně směřujících imigrantů do České republiky. Podle počt příslušníků jednotlivých asijských států můžeme hovořit o čtyřech silnějších zdrojových ob 1. Legální imigrace z jižní Asie - zejména z Indie, jejíž intenzita v ČR kulminovala v let méně pak z Pákistánu, Šrí Lanky či Bangladéše - rovněž přibližně ve stejném období. 2. Východní Asie, která je prezentovaná především státními příslušníky z Číny a Vietnamu, nejvyšší počty žádostí byly registrovány v roce 2001. 3. Střední Asie je typická směřováním migračních proudů zejména z Afghánistánu (nárůst zej 1998-2000), Kazachstánu, méně pak z Mongolska či Kyrgyzstánu. Zde je velmi důležité nepodl že ze států, které dříve tvořily součást Sovětského svazu, migruje pouze autochtonní obyva tíhou neutěšené hospodářské situace. Významné migrující skupiny tvoří členové národností u středoasijských republikách během vlády komunistického režimu (především Rusové, Bělorusov které zde často získávali významné pozice v rámci společenských struktur patrně i na úkor obyvatelstva. V devadesátých letech jsou již karty rozdány jinak, mnohé země procházejí fá národní či islámské identity. Nová situace může být dostatečným důvodem pro dřívější privi se rozhodli pro migraci. Jak dokládá sociolog Daniel Topinka, v letech 1994 - 1998 se v rá přesídlení do ČR vrátilo zhruba 500 českých krajanů právě ze střední Asie či z oblasti Kav 4. Z asijské části kavkazské oblasti žádá o azyl nejvíce občanů Gruzie (zejména v roce 200 pravidelně v průběhu celých devadesátých let (hlavně v r. 1993 a 2001) lidé z Arménie. V sociologické větvi výzkumu je předmětem našeho zájmu identita imigrantů, zejména její ná či teritoriální složka, neboť na základě jejich poznání lze získat úplnější obraz o příčin migrace. Vycházíme z faktu, že všechny uvedené země jsou tvořeny pestrou paletou národnost která vzhledem ke svému počtu ani nemohou být všechna reprezentována národním státem. Prot státní příslušnosti nemůže sloužit jako definitivní identifikační znak, zvláště když v něk dotazovaní žadatelé o azyl neuvádějí státní příslušnost žádnou (během let 1990-2002 - 298 V této části výzkumu nepůjde o komplexní zjištění struktury imigrantů jako spíše o nalezen příběhů, které vedly své vypravěče až k opuštění vlastních domovů. K naplnění tohoto záměr biografické sociologie (autobiografické vyprávění) a následná narativní analýza. Zastánci biografických metod věří v tezi, že jedinci skrze osobní vyprávění o minulých udá konstruují svoje identity a životy. Proto budou provedeny biografické rozhovory s konverza z řad asijských imigrantů, což na první pohled zní jako velmi samozřejmá proklamace. Ve sk jedná o nelehkou úlohu pro výzkumníka v terénu, který si musí získat mnohem větší míru dův mnohem užšího kruhu intimity než u standardizovaných typů rozhovorů. Z tohoto důvodu nebud nikterak velký, když navíc vezmeme v úvahu rozsah přepisů získaných rozhovorů, který se ča v rozmezí 60-100 normostran, a uvědomíme-li si, že ještě poté bude následovat analýza vypr začátek, vycházeje z výše zmíněných překážek, jejichž paleta může být v realitě ještě pest cílem provést přibližně 8 rozhovorů, po dvou vyprávěních obyvatel z každé zdrojové oblasti provedení omezeného počtu rozhovorů je samotná povaha použité metody, díky které je možné pojetí) i na pouhém jednom vyprávění zjistit klíčové společenské jevy. Důležitým zůstává z otázek a interpretace. Kontakty budou navazovány nejen u imigrantů trvale pobývajících na území ČR, nýbrž naše ce do přijímacího tábora ve Vyšních Lhotách. Na základě vyprávění životního příběhu vyplynou i když se musí počítat se snahou o „přibarvování" či zkreslování skutečnosti, a podle toho alespoň se pokusit rozlišit skutečné uprchlíky (osoby donucené opustit svoji domovinu) a i které se rozhodli opustit svoji zemi na základě vlastního „svobodného" rozhodnutí). Srovná konverzačních partnerů a informací o stavu v zemi původu by mělo přinést méně zkreslené vý budou prezentovány ve výzkumné zprávě, jež bude dokončena na jaře roku 2003. Evropské občanství a multikulturní vzdělávání Na podzim letošního roku získala Pedagogická fakulta koordinátorský post v rámci mezinárod Grundtvig 1 programu Evropské komise Sokrates s názvem Trainers for European Citizens (Ško občanství). Na projektu se podílí ještě partneři ze vzdělávacích institucí dalších sedmi e (Belgie, Francie, Litva, Německo, Řecko, Španělsko, Švédsko). Hlavní myšlenkou projektu je adekvátní reflexe nárůstu množství imigrantů a uprchlíků v dn snaha napomoci jejich integraci směrem ke kvalitě, která by nepotírala jejich kulturní růz na druhé straně by je povzbuzovala k utváření společné občanské identity - k evropskému ob idea se v současné sociálně-vědní teorii objevuje relativně často, je zkoumána a problemat rovin. Ať píše o evropské identitě nebo o novějším konceptu kulturního občanství vždy zůst udržení vnitřní koheze a stability společností evropských zemí v horizontu, místy vznikání existence multikulturality. Multikulturní diskurz se netýká pouze práv etnických či nábože zajímá se o menšiny obecně, které chápe jako sociální skupiny systematicky znevýhodňované v konkrétní společnosti. Mnohost kultur poté vyjadřuje právo podílet se na utváření krásné společnosti nehledě nejenom na barvu pleti či na etnický původ, nýbrž rovněž bez pohledu s přivřenýma očima na homosexualitu, práva žen (chceme-li feminismus), handicapované osoby, na subkultury mladých lidí. Ve svém důsledku je v rámci konceptu kulturního občanství (a n požadována dekonstrukce normálnosti - jedná se o zrušení optiky společnosti skrze pohled m zdravého a svobodného muže heterosexuální orientace pocházejícího ze středních vrstev. V následujícím projektu bude otázka zúžena na vztah většinové společnosti a skupin imigran vzdělavatelů na utváření podmínek multikulturní společnosti. Předpokladem úspěšné integrac soužití různých a navzájem se lišících stran. Z toho vyplývá, že vyjít vstříc musí nejenom nýbrž i členové domácí (a zatím většinové) společnosti. Výzkumné úkoly byly rozděleny do tří základních rámců: 1. Pokus o poznání struktury imigrantů v Moravskoslezském kraji (a v administrativních úze ostatních partnerských organizací) s důrazem na sociálně marginalizované a exkludované sku Zájem je zúžen na nově přistěhovalé obyvatele jiných států, kteří se zde usadili po roce 1 otevřeny hranice postkomunistických zemí. 2. Postoje většinové společnosti vůči imigrantům a uprchlíkům. Zde bude využito údajů již výzkumu z roku 2001 a novějších dat z externích zdrojů. 3. Jelikož je hlavním výstupem, který zadavatel požaduje, poněkud přemrštěná představa o „ příručce" pro pracovníky v multikulturním prostředí a v multikulturním vzdělávání, bude ne zkoumání reality zaměřena na expertní vědění, problémy vzdělavatelů ve vztazích, socializa imigrantů. Hodnocení a analýza jejich potřeb bude poté využita odbornými didaktiky pro tvo příručky a internetového výukového modulu. V první fázi bude rovněž provedena survey exist zdrojů a publikací. Pro základní orientaci v rozdílech mezi zúčastněnými organizacemi partnerských zemí bude p kvantitativní techniky - dotazníkového šetření. Cílovou skupinou budou zaměstnanci každé p organizace, kteří pracují v praxi s členy imigrantských skupin (s dětmi i s dospělými). Z vyplývá, že počet respondentů nebude veliký a srovnávány budou statisticky malé podsoubory Otázka obsahu dotazníku je operacionalizována do několika rovin: a) postoje a hodnotová or vzdělavatelů - osobní standardy, b) praxe a odborné předpoklady vzdělavatelů, c) a vzhlede komparace více zemí - evropská identita. Dotazníky jsou distribuovány v anglickém jazyce. začíná problém jazykových kompetencí vzdělavatelů některých zemí, kteří nejsou schopni otá ve výše zmíněném světovém jazyce. Proto jsme museli přistoupit k překladu do národních jaz očekávaného zkreslení. Jazykové kompetence problematizují i pozdější využití metod kvalitativní povahy - semistan rozhovorů s konverzačními partnery z řad expertů, jejichž obsah by měl pokrýt praktické pr vzdělavatelů v multikulturním prostředí. Přesto bude vedena snaha vyjít tímto směrem. Jedn pretestů fungování mezi-kulturního výzkumu je uvedení do provozu internetové diskusní skup zúčastněných partnerů, v rámci které by mohli virtuální konverzační partneři odpovídat na otázek (semistandardizace). Lze předpokládat, že po jistém čase dojde k teoretickému nasyc a získaná data (informace o problémech multikulturního vzdělávání z hlediska integrace [in „nezařazených") budou prakticky využitelná pro didaktické účely. Úplně na závěr považujeme za důležité zdůraznit podstatu celkového projektu, kterým je upe sounáležitosti a spolupráce na úrovni evropských zemí s důrazem na ideu evropské identity doposud neintegrovaných skupin pocházejících z odlišného kulturního prostředí. Závěr Na katedře občanské výchovy Pedagogické fakulty a katedře sociální a regionální geografie fakulty Ostravské univerzity začíná snaha o zmapování málo probádaného prostoru vztahů maj zvláště těch, které se zde usadily relativně nedávno. Mohou a jsou vnímány jako nový eleme vůči kterému je možné svalovat vinu za nedostatky a zlořády v celé společnosti. Druhou str poté poskytnutí prostoru pro nově příchozí, aby mohli nalézt nová místa, kam by mohli nále důvody o to stát. V případě úspěšného naplnění úkolů během výzkumného úsilí se objevuje nový horizont naděje načrtnutém tématu nadále podrobně pokračovat i ve spolupráci se občanskými sdruženími (Ins kultury a etnocentrismu) nebo neziskovými nevládními organizacemi. Vzhledem k časovým a technickým potížím a k častému nesprávnému vyplnění některých otázek statisticky zpracováno 208 dotazníků. Celkový postoj vůči imigrantům byl rozdělen na stupně: pozitivní, spíše pozitivní, spíše n negativní postoj. FREIOVÁ, Michaela. Uprchlická otázka a my. Praha, Občanský institut 1993, s. 20. MERTON, Robert K.: Studie ze sociologické teorie. 1. české vyd. Praha, SLON, 2000, s. 148. MERTON, R. K. cit. dílo, s. 153. K 30. 4. 2002 žilo na území ČR 1270 osob s aktuálně platným uděleným azylem. Odbor azylové politiky MV. Azyl udělen 1990 - 2002 [online]. poslední revize 30.9. 2002 [cit. 2002-11-04 http://www.mvcr.cz/uprchlici/priz.html ŠIKLOVÁ, Jiřina: Připravme se na cizince. In Výchova k toleranci a proti rasism.u In:. Šiš (ed.). Vyd. 1. Praha, Portál 1998. s. 37-47. GIDDENS, Anthony: Sociologie. 1. vyd. Praha, Argo 1999. s. 251. BAAR, Vladimír: Národy na prahu 21. století : emancipace nebo nacionalismus? 2. vyd. Šenov Nakladatelství Tilia 2002. Členy výzkumného týmu jsou jsou vedle Doc. RNDr. Vladimíra Baara, CSc. - Mgr. Eleonóra Ham Topinka a Mgr. Marcel Mečiar (všichni tři jsou doktorandskými studenty na katedře sociolog sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně). Mezi teritoria s obyvateli českého původu náleží tyto země: Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyz Tádžikistán, Turkmenistán, Ázerbajdžán, Arménie a Gruzie. Srov.Topinka, Daniel: Integrace kapitola disertační práce). Ostrava, 2002. s. 2 (doposud nepublikováno). Odbor azylové a migrační politiky MV. Žadatelé o azyl v České republice 1990 - 2002 [onlin revize 16.4. 2002 [cit. 2002-11-04]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/uprchlici/statvse.html RIESSMAN, Catherine Kohler. Narrative analysis. Qualitative research methods, vol. 30. New London, New Delhi, SAGE Publications 1993. Pojem imigrant (z úhlu pohledu cílové země - přistěhovalec, jinak obecněji migrant) z teor a v legislativním rámci značí osobu, která na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí op jehož je příslušníkem, nebo území státu, kde má trvalé bydliště (v případě, že je osobou b občanství), a vstoupí na území jiného státu s úmyslem získat tam trvalý nebo dočasný pobyt stranu se uprchlíkem stává každá osoba, která vzhledem k oprávněným obavám z pronásledován náboženských, národnostních, politických důvodů nebo z důvodů příslušnosti k určité společ se nachází mimo zemi své příslušnosti, a která vzhledem ke svým obavám nemůže nebo nechce této země, nebo osoba bez státní příslušnosti, která se nachází mimo zemi svého dřívějšího a v důsledku zmíněných nepříznivých podmínek se obává nebo se nemůže navrátit do svého dom Petr: Uprchlíci v České republice. (Stav v květnu 1998). In: Šišková, Tatjana (ed.).: Vých a proti rasismu.. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998. s. 48-52] - viz též Zákon č. 208/1993 Sb. - právním postavení uprchlíků, Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb republiky, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní kontaktní osobou projektu je ing. Hana Danihelková. Otázky části sociálně-vědní řeš Petrucijová, CSc. a Mgr. Marcel Mečiar. Szaló, Csaba: European Identity, Nationalism And The Dynamics Of Identity Construction. In (ed.). On European Identity: Nationalism, Culture & History. Brno, Masaryk University 1998 Hojelid, Stefan: European Integration and Idea of European Identity. Obstacles and Possibi Joint Sessions/Workshop 19: Identity Politics. Grenoble 2001. Stevenson, Nick: Culture and Citizenship: Introduction. In: Stevenson, Nick (ed.): Culture 1st ed. London, Thousand Oaks, New Delhi, SAGE 2001. Hall, Stuart. Introduction: Who needs identity? In: Hall, S. and du Gay, P. (eds.) :Questi Identity. London, SAGE 1996, pp. 5-17. Richardson, Diane: Cultural Citizenship and Sexuality. In: Culture and Citizenship. Steven Culture and Citizenship. 1st ed. London, Thousand Oaks, New Delhi, SAGE 2001. Mečiar, Marcel [ URL "LM-255.html "] - Petrucijová, Jelena [ URL "LM-299.html "]