Raulin, Anne: Anthropologie urbaine. Paris, Armand Colin/VUEF 2002. ****************************************************************************************** * Kadeřábková, Jaroslava – Trhlínová, Zuzana ****************************************************************************************** Kulturní a sociální život obyvatel města je opředen mnoha mýty. Reálné podobě fenoménu měs mnoho vědních disciplín, z nichž antropologický pohled, vycházející ze sociologických prem k hlubšímu poznání sociálních i kulturních jevů ve městech. Předkládaná publikace je dokla evropských antropologů shrnout některé dosavadní poznatky a ve srovnávacím pohledu naznači specifika v geografickém prostoru. Přínosem uvedené publikace je také snaha o zhodnocení n teoretických a metodologických východisek studia města. Autorka se snažila problematiku an pohledu na město zasadit do historického kontextu. Autorka ve své publikaci poukazuje na m urbánní antropologie a sociologie a to jak z pera britských, tak i francouzských badatelů. zaměření publikace ji předurčuje k širšímu využití. Může sloužit nejen pro užší badatelský být zejména využívána jako studijní texty pro mladé adepty tohoto odvětví antropologie. Urbánní antropologii autorka rozčlenila do čtyř obsáhlých částí, z nichž každá představuje poznání historických a socio-kulturních charakteristik městského prostředí. První část je vývojové mezníky a vytváření městských struktur od antiky po období středověku, kdy podle základní urbánní modely v Evropě. Na historický základ navazuje druhá část, kde autorka ro přístupy ke studiu vývoje měst nejen v Evropě, ale také v USA (např. proces metropolizace) dalších částech světa. Tento přístup je veden až do současné doby. Srovnávací pohledy umož specifika vývoje a struktury evropských měst. V této souvislosti se také zamýšlí nad městs administrativním postavením měst v území. V této části je věnována jedna rozsáhlá kapitola koncepci „globální analýzy" (une analyse kde věnuje pozornost antropologickým studiím tzv. Chicagské škole, která jako první převza studia města v komplexním pohledu a sledovala město jako laboratoř sociálních a kulturních badatelů tzv. Chicagské školy bylo postihnout socio-ekonomickou strukturu města vyjádřenou koncentrických zón. Ze základních premis tzv. Chicagské školy přechází autorka k hodnocení jejich sociální struktury i kulturních specifik druhé poloviny 20. století. Zamýšlí se nad přístupy shromažďování informací a zdrojů dat ke studiu urbánního prostředí. Specifickou p statistickým definicím města a hledáním kritérií pro postižení jeho charakteru. Hlavní náplní třetí části publikace jsou otázky vytváření městských sociálních vrstev a je charakteristik. Zvláštní pozornost je věnována postižení základních rysů života a významu středních i dělnických vrstev jako aktérů rozvoje urbánního prostoru. V analýze reprodukce struktury města sleduje význam ekonomického, sociálního a kulturního kapitálu, který přisp stabilizaci a do značné míry omezuje sociální mobilitu ve městě. Uvedená analýza pomáhá po kulturní postavení minorit ve městě a v neposlední řadě také podstatu „ghettizace" některý vznikají nejen ve městech vyspělých, ale i rozvojových zemí. Od problematiky minorit a etnické solidarity přechází autorka k tématům kulturních specifi subkulturami různých specifických sociálních skupin obyvatel měst a sleduje jejich životní jejich integrace. V této souvislosti věnuje pozornost také příčinám vzniku sociálně-patolo které jsou typické pro život některých specifických sociálních skupin. Čtvrtá část publikace je věnována otázkám identity občanů s urbánním prostředím. Tato část pro pochopení prostorového vnímání obyvatel města, které hraje roli při zpracování koncepc tak veřejného prostoru města. V této kapitole zdůrazňuje význam badatelských výsledků Kevi dalších, kteří se obrazu města v představách jejich obyvatel věnují. Výsledky těchto studi při vzniku tzv. mentálních map, využívaných v konkrétních urbanistických a architektonický dalších aktivitách spojených s řízením rozvoje měst. Pozornost je v této publikaci také zaměřena na význam slavností, folklóru a dalších lidový jako integrujícího faktoru města. Významná výročí a tradiční svátky i další městské rituál života obyvatel měst a pozitivně přispívají k vytváření identity obyvatel i k jejich snaze zlepšení obrazu města a jeho dalšího rozvoje. Vedle těchto městských rituálů autorka neopo význam sportu a sportovních klání, které sehrávají obdobnou integrační i identifikační úlo kapitoly je také analýza významu trhů, týdenních bazarů a dalších obchodních a trhových ak které ovlivňují bohatost a rozmanitost městského veřejného prostoru. Procesy integrace a globalizace ovlivňují proměny měst na všech kontinentech, vstupují do kulturních i ekonomických charakteristik měst a mnohdy stírají různorodost městských struk vznikaly v průběhu mnoha staletí. Tato publikace v teoretické i metodologické rovině ukazu širších a hlubších pohledů na život obyvatel měst v jeho mnohotvárné podobě. Urbánní antro hlubší pohled na podstatu specifických rysů vývoje měst, proto má své nezastupitelné místo disciplínami, které se městem zabývají. Specifika měst v jejich architektonické a urbanist v městském způsobu života, v rozmanitosti sociálních i kulturních vazeb představují součás dědictví, které by mělo být zachováno pro budoucí generace i v období rychlých technologic a civilizačních změn. Kadeřábková, Jaroslava [ URL "LM-203.html "] – Trhlínová, Zuzana [ URL "LM-403.html "]