Šotolová, Eva: Vzdělávání Romů. (Druhé, rozšířené vydání). Praha, GRADA Publishing ****************************************************************************************** * Lucie Procházková ****************************************************************************************** Vzdělanostní úroveň většiny Romů, žijících na území České republiky, je velmi nízká. Tento také nepříznivé důsledky pro Romy na oblast sociální, ekonomickou i kulturní, přispívá k p společenských rozporů a problémů mezietnického charakteru. Proto se Eva Šotolová snaží ve která vyšla již podruhé a to v rozšířeném vydání, vysvětlit nejprve historické příčiny a s stavu romského etnika v naší společnosti. Upozorňuje také na koncepce a strategie Minister mládeže a tělovýchovy ČR, které jsou navrženy pro zlepšení vzdělávání romských dětí, sezna funkcí a náplní romských pedagogických asistentů, se zřizováním přípravných tříd, stavem r romského jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze, atd. Pro srovnání také popisuje systém Rumunsku, Španělsku, Belgii a Francii. První kapitola této publikace (s. 9) je věnována velmi smutnému období v historii Romů- dr válce. V těchto letech uplatňovalo Německo rasisticky orientované názory. Vydávala se proh jako občanech druhé třídy a byli považováni za rasové nebezpečí pro německý národ. Byly vy k registraci všech Cikánů, cikánských míšenců a osob, které vedly cikánský způsob života, sběrné tábory. Romové byli vylučováni ze škol, z armády, jejich situace se v pracovních tá zhoršovala. V roce 1943 bylo rozhodnuto o deportaci romského obyvatelstva do cikánského tá II- Birkenau. Z původních 6500 protektorátních Romů jich naživu zbylo jen velmi málo (asi stali obětmi hromadného vyhlazování. Po skončení války měli všichni poškození nacistickou diktaturou nárok na odškodnění. Z dův že většina Romů byla negramotných a neuměla požádat o tyto finanční náhrady, mnoho nároků Romové, kteří přežili, se většinou vraceli ke kočovnému způsobu života. Na naše území přiš Slovenska, Rumunska, Maďarska a Polska, hlavně z důvodu získání práce v některém z průmysl pohraničních oblastí Čech a Moravy. V 50. letech 20. století začalo šetření Ministerstva vnitra o počtu Romů na našem území a v jednotlivých krajích, okresech a obcích. Z druhé kapitoly s názvem „Snahy o asimilaci a 1945- 1989" (s. 17) je patrné, že vládní politika při řešení tzv. „cikánské otázky" uplatň koncepci splynutí Romů s majoritní společností. Státní správa začala se zákazem kočování, bez povolení národních výborů stěhovat ani měnit zaměstnání.V roce 1962 se začaly likvidov romské osady na Slovensku a realizoval se řízený rozptyl části romského obyvatelstva do če městech se však Romové setkali se zcela novou, pro ně odlišnou kulturou a jen těžko si na zvykali. Také nepochopení ze strany majoritní společnosti vedlo k tomu, že najednou vyvsta problémů, jejichž řešení však nepřicházelo. Ze 70. let 20. století pochází směrnice „O výc výchovně zanedbaných a prospěchově opožděných cikánských dětí", která zdůrazňuje nutnost z pro adaptaci romských dětí při mateřských školách. V návrhu se také učitelům doporučovalo romštiny, aby mohli romské děti lépe poznat a kvalitněji s nimi komunikovat. Všechny s tím problémy měly pomáhat řešit „komise pro řešení cikánské otázky" a sociální kurátoři pro pr obyvatelstvem. Situace se ale nezlepšila. Vše totiž probíhalo bez aktivní účasti Romů samo důkladného pochopení odlišností jejich tradičních hodnot, způsobu života a komunikace. Tep se otevřel prostor snahám Romů o zapojení se do veřejné sféry života, o prosazování svých vedení dialogu s majoritní společností a postupné začleňování romských dětí do vzdělávacíh Jak se romština vyvíjela a jaké jsou rozdíly mezi jejími dialekty popisuje autorka ve třet „Romský jazyk a komunikace" (s. 23). Romština patří do starší větve západních novoindickýc tři základní dialektové skupiny: arménskou, evropskou a syrskou. Romština také velké množs z těch jazykových oblastí, kde Romové pobývali. Na našem území se vyskytuje romština slove olašská, česká a německá. Slovenskou romštinou mluví v ČR přibližně 80% Romů. Tento jazyk dále rozvíjí, také díky určité izolovanosti romských rodin od ostatních obyvatel a provozo kontaktů uvnitř romského společenství. I život a vzdělání dítěte vždy probíhal převážně v romské děti nechodily pravidelně do školy. Pak ale obvykle nastaly problémy s komunikací a do života okolní společnosti. V současné době vedou odborníci diskuse o tom, zda by měli m na výuku v romském jazyce nebo aby byl alespoň zaveden předmět romský jazyk. Romské děti b naučit číst a psát ve svém mateřském jazyce. Otázkou ale zůstává, pro kolik romských dětí mateřským jazykem? Romský jazyk charakterizují stará slova indického původu a tzv. staré výpůjčky (tzn. slova jazyků, z arménštiny a částečně z řečtiny) a výpůjčky z různých kontaktních jazyků, které slovenských Romů převážně ze srbštiny, chorvatštiny, rumunštiny, maďarštiny, slovenštiny, polštiny, němčiny a ojediněle i z jiných jazyků. Znalost romštiny se u Romů mění také podl Nejstarší lidé mluví většinou lépe romsky než česky nebo slovensky, hlavně také díky komun v rámci komunity. Postupem času, po příchodu do Čech byli Romové nuceni se alespoň částečn porozumět češtině. Vnitřní struktura komunit byla totiž roztříštěna a Romové byli nuceni k s ostatním obyvatelstvem. Tak vlastně vznikl romský etnolekt češtiny (tzn. neustálená form jazyka, který se používá jako jazyk druhý, přičemž se v něm objevují vlivy jazyka vlastníh „Romština se pomalu vyčleňuje z uzavřené formy sociolektu, tedy z jazyka, kterým hovoří po sociální vrstva. V minulosti byli Romové poměrně uzavřenou sociální skupinou, proto i jeji oproti zásobě ostatní populace chudší. Nebyly v něm obsaženy výrazy z vědy, techniky, léka či tělovýchovy. Děti znaly názvy pouze těch zvířat, se kterými se běžně setkávaly, proto b slon, lev, žralok cizí. Nyní se s těmito výrazy současná romská populace běžně setkává." ( „Vzdělávání Romů v České republice" (kapitola 4, s. 31) se podrobně zabývá národnostním šk je součástí výchovy a vzdělávání u nás. V rámci národnostního školství by mělo být žákům a příslušníkům národnostních menšin, umožněno vzdělání na úrovni odpovídající ostatním školá samozřejmě se zajištěním dostatečných jazykových znalostí. Jedině tak by mohla být zajiště vzájemnému sbližování a integraci občanů naší republiky. O zkvalitňování vzdělání Romů by už od mateřské školy, a to nejméně dva roky před nástupem do školy základní. Měly by být p vytvořeny takové podmínky a atmosféra, aby přistupovaly ke své docházce do školy jako ke k samozřejmosti. V rámci mimoškolních aktivit by byl program obohacen o různé zájmové kroužk romským dětem blízké- hudba, tanec, apod. Žáci, kteří by projevili zájem pokračovat ve své na středních školách a odborných učilištích, by mohli získat kvalifikaci v množství nabíze přičemž se počítá i se zřizováním těch specifických, vycházejících z romských tradic, např hrnčířství, apod. Pro zlepšení životní úrovně Romů vypracovali pracovníci MŠMT strategii, která vidí jejich integraci do české společnosti v podporování romského vzdělávání na všech stupních i po sk docházky, ve snaze zlepšit šance Romů na získání zaměstnání a v podpoře rozvoje romské kul Realizace těchto plánů bude úspěšná za předpokladu, že se najdou lidé, kteří budou ochotni pedagogové, pracovníci nejrůznějších vzdělávacích institucí, pracovníci na úřadech, a hlav Již před několika lety se začalo se zřizováním přípravných tříd. Nenavštěvují je pouze rom ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, ale také ty které měly odklad školní docházky, domovech nebo jsou zdravotně oslabené. Fungování tohoto systému je založeno na kvalitních s dětmi a respektování individuálních zvláštností jednotlivců. Ukázalo se, že vysoké proce těchto přípravných tříd vykazuje značnou úspěšnost při zvládání základního vzdělání. Aby s mohli zapojit do řešení vzdělávací problematiky svých dětí, byla zřízena funkce vychovatel učitele. K přijetí do této funkce bylo nutné absolvovat akreditovaný kurs pedagogického mi práce je pomoc romským žákům ve školním prostředí, mimo něj a hlavně spolupráce s rodiči. je z pohledu většiny ředitelů škol a učitelů hodnocen kladně, vnímají ho jako „most mezi č romským žákem a jeho rodinou". Na školách, kde romský asistent působí, se zvětšil zájem ro mimoškolní aktivity a zlepšila se i vzájemná komunikace s romskou komunitou v dané lokalit Důkazem spolupráce učitele a romského vychovatele- asistenta učitele je i zřízení speciali romské žáky při Fakultní základní škole Havlíčkovo náměstí v Praze 3. V okolí školy je vel romského obyvatelstva a děti navštěvují specializované třídy dobrovolně. Osnovy učiva jsou v běžných třídách základních škol, ale metody výuky jsou přizpůsobeny mentalitě romských ž kladen na spolupráci s pedagogicko- psychologickou poradnou, na individuální přístup ke ka na možné jazykové problémy při výuce českého jazyka, atd. Úspěchy při studiu jsou vázány n učitele a žáka, který také může ovlivnit postoje rodičů ke spolupráci se školou. Od roku 1990 funguje pro děti a mládež v Ostravě Salesiánské středisko mládeže, které ve v navštěvují Romové. Toto středisko nabízí zájemcům prostor pro provozování aktivit sportovn charakteru, přičemž je kladen důraz na důvěru mezi vychovateli a jejich svěřenci. Středisk děti, mládež a také dospělí se svými rodinami. Jsou tu možnosti pro přátelská setkávání a kontaktů. Romskou problematikou se již několik let zabývá také katedra speciální pedagogiky PedF UK zřízeny obory romistika a romský jazyk. Zájemců o tyto obory každoročně přibývá, přednášky historii Romů, etnické charakteristiky, romský jazyk a komunikaci, romskou kulturu, výchov romského dítěte. Pedagogická fakulta je zapojena do programu Socrates, spolupráce probíhá vzdělávacích projektech a studenti se podílejí na výuce romských dětí. Autorka svou publikaci uzavírá informacemi o systému „Vzdělávání Romů v zahraničí" (s. 60) byla na podnět přednosty školského referátu v Užhorodu vybudována cikánská škola. V tomto okolí žilo tehdy velké množství Romů a velký podíl tvořily děti školního věku. Školu tenkr Romové, kteří pomáhali na stavbě, dobročinné spolky dodaly dětem ošacení a další materiál. vzdělávací instituce bylo pro romské děti velkým přínosem a po jejich vzoru se začalo vyuč místech. Bohužel byla cikánská škola v Užhorodu za II. světové války uzavřena. Na Slovensku jsou pro romské děti od roku 1992 zřizovány nulté- přípravné ročníky a jejich je podnětem pro pokračování v snižování neúspěšnosti dětí ze sociálně a jazykově znevýhodn Důležitý je především výběr pedagogů, kteří musí mít jednak dobrý vztah k romským dětem a odbornou způsobilost. Nulté ročníky jsou součástí základních škol a jsou akceptovány jako se specifickým programem. Do vytváření dostatečného prostoru pro osvojení si základů vzděl „Program alternativní výchovy a vzdělání romských žáků základních škol v Košicích". Strukt velké míře přizpůsobena schopnostem žáků, je jim věnována individuální pozornost a uplatňu pracovat pozvolnějším tempem a s nižšími nároky na obsah vzdělávání. U žáků je kladen důra trvalých kulturních, hygienických a sociálních návyků a potřeb. Celkové hodnocení žáka je V rámci tohoto programu pedagogové velmi oceňují spolupráci rodičů a dalších dobrovolníků především při využívání volného času dětí. Problematiku romského vzdělávání se snaží řešit i v Rumunsku, kde však stále dominují raso a diskriminace. Na celém území země se nachází asi 40 skupin Romů a mluví rozdílnými jazyk romské populace v Rumunsku dodnes kočuje a účast dětí na školní docházce je velmi nízká, t velké chudoby, jazykové bariéry a diskriminace ze strany ostatních dětí. Na těchto skutečn Evy Šotolové podílejí i učitelé, kteří se k Romům nechovají rovnoprávně a mají je za ty „n nejhloupější". Situace došla tak daleko, že většina Romů vidí zlepšení života svých dětí v etnického původu. Programy podpory vzdělání a integrace Romů ve Španělsku fungují od 80. let 20. století. Dů opatření je skutečnost, že zde žije asi 600 tisíc Romů a převážná většina je ve věku do 25 minulých let ukázala, že téměř polovina romských dětí školou povinných nebyla vzdělávána, analfabetismus. Do systému vzdělávání byly proto zařazeny modely výuky, které berou větší znevýhodněných dětí a zvýší tak jejich životní úroveň a uplatnění na trhu práce. Pro potřeby kočovných Romů byly vytvořeny školy v karavanech, které byly umístěny přímo v svůj program tak mohly měnit v závislosti na požadavcích konkrétních žáků. Učitelé jsou pr speciálně vyškoleni a těm dětem, které kočují z místa na místo vedou tzv. záznamové knihy, jejich studijních plánů a výsledků. V rámci vzdělávání Romů v Belgii byly tamními pedagogy vypracovány speciální vyučovací met měly mít vliv na všeobecné přizpůsobení romských dětí školskému systému a na jejich školní Ostatní děti jsou při výuce na základních školách seznámeni s odlišným chováním Romů, souv zvláštním způsobem života- kočováním a tak je mezi dětmi vytvářena atmosféra vzájemného po ohleduplnosti. „Cílem je, aby děti majoritní i minoritní společnosti byly schopné mezi seb komunikovat a vzájemně se obohacovat." (s. 77) Neúspěchy těchto projektů se stále objevují docházky kočovných Romů a to způsobuje velké problémy při prokazování znalostí vyučovacího psaní, atd. Podobné zkušenosti existují i ve Francii, kde žije přibližně 250- 300 tisíc Sinti a Romů, druhý největší počet (za Španělskem). Protože Romové navštěvují francouzská školní zařízen tamní úřady provádět v pedagogice reformy, které by byly vstřícnější k požadavkům mladých by měli stejné šance. Předškolní vzdělávání a „Národní centra pro dálkové vyučování" by mě snížení negramotnosti v zemi. Eva Šotolová poskytla čtenářům ve své publikaci základní informace o vzdělávání Romů u nás Evropě, které ještě obohatila o zkušenosti z výchovy budoucích pedagogů na PedF UK v Praze ve školství neustále mění, čím dál větší počet odborníků i Romů se připojuje k programům m výchovy, které by měly do budoucna směřovat k toleranci a respektování odlišných kultur. T důkazem toho, že stále více lidí přemýšlí o tom, jak Romům pomoci a „vtáhnout" je každoden společnosti. Lucie Procházková [ URL "LM-315.html "]