Bulharsko a Bulhaři očima českého turisty. O trnitých stezkách mezietnického dial ****************************************************************************************** * Vladimir Penčev ****************************************************************************************** Abstrakt The process of the Czech Republic?s integration into the European Union is evidently bring unexpected prospects. Most recently one could obviously see a certain political will to cl border in the East and to curtail the access of Europeans from the Balkans to the Czech Re The author thinks of the question of how the new social situation influences the approach Bulgaria among that part of Czech society which visits Bulgarian seaside resorts. Moreover question of whether the approach is determined from the position of ethnic feeling or civi formulates the conclusions on the basis of his own field survey he carried out through the method (including direct interviews and observation) in the summer of 1997 and 1998 in two seaside resorts – Sozopol and Primorsko. He addressed 120 respondents. The questions basically focused on the Czech tourists? general knowledge of Bulgaria prior Bulgaria, their ideas about Bulgarians at the association level and in this context the ty of Bulgarians and everything Bulgarian depicted by them. The research also focused on the quality of contacts with the Bulgarian environment and finally on the question of whether stereotypes of Bulgarians in the Czech environment and what are the parametres of the ethn The author has found that there is certain knowledge of Bulgaria?s geography. On the other is selective knowledge of Bulgarian culture and day-to-day life (seen through the prism of and food ,and seaside resorts), which contrasts with relatively rich knowledge of the pers Bulgarian culture and political scene. There are large discrepancies in the knowledge of B composition. In the Czechs? consciousness mainly Romanies and Turks come to the foreground The research has revealed a positive approach of Czech tourists to Bulgaria, but not any c kinship of the two nations. In the consciousness of the tourists under consideration one c of Bulgarian distinctiveness which serves as a basis for a search for paradigms of some co The joint Slav origin and the mission of St Cyril and Methodius are almost exclusively den elements. Bulharsko a Bulhaři očima českého turisty. O trnitých stezkách mezietnického dialogu Proces integrace České republiky do Evropské unie zřejmě přináší i některé nečekané perspe poslední době se stále hmatatelněji prosazuje jistá politická vůle uzavírání státních hran a omezování přístupu balkánských Evropanů na české území. Nezávisle na libozvučnou motivac kriterií pro členství v unii právě Česká republika (na rozdíl od ostatních kandidátských s nastolení tohoto problému a zdá se i spěchá s jeho řešením. Pravděpodobně nejsou náhodné s akcentovanější zprávy (samozřejmě ihned rozšiřované a komentované v Bulharsku) o soudním s proti Bulharům v Čechách, kteří porušili tamní zákony. Jsem dalek myšlenky ospravedlňovat ale přiznávám se k pocitu, že jde o element cílevědomé strategie připravování českého veře zavedení víz pro východnější Evropany, resp. Bulhary. Zde je však problém jiný a je diktov vztahy mezi etnikem a státem. Politici a vůbec subjekty státní moci mají nepochybně své důvody podniknout tu či onu inic sféře societárního. A to jednoduše proto, že stát je instituce, kterou společnost vytváří, své zájmy[1]. Existence státu ale předpokládá bezpodmínečně rozdíl mezi interetnickými a m souvislostmi. Projekce tohoto rozdílu objevujeme především z hlediska člověka jako osobnos zvlášť patrné, formulujeme-li je z pozice jeho etnicity a jeho občanské identity. V prvním Bulhar, Čech, Polák atd., v druhém - občan Bulharska, České republiky, Polska atd. Tento d rozdílů interetnické - mezistátní souvislosti je spojen s pojmem teritorium. Teritorium st teritorium, které podléhá jisté moci. Etnické teritorium, pojaté spíše jako etnické území, prostor nesoucí určité historicko-geografické a sociálně-ekologické parametry, ve kterém s vnitroetnické procesy. Z toho vyplývá i skutečnost, že pokud jsou státní hranice pohyblivé zda jsou výsledkem násilí či konsensu), pak etnické jsou stálé, právě protože rýsují socio etnika[2]. Tímto směrem můžeme pokračovat dlouho, důležitější je ale to, že politická rozhodnutí a či mezistátních vztahů neodrážejí vždy adekvátně skutečné interetnické souvislosti. Sotva vša fakt, že právě tyto souvislosti jsou určující v mezietnickém dialogu, protože státy se obj a též protože stát a etnikum jsou jevy různého řádu. V tomto případě z hlediska stanovenéh můžeme soudit, že ve vztazích mezi lidmi žijícími na různých etnických územích jsou rozhod prosazované (tím či jiným způsobem a v té či oné souvislosti) societární znaky, jako impli představy etnického povědomí o člověku vedle tebe a proti tobě. Jinými slovy touto cestou ke dvěma otázkám - o pojmech „svůj" a „cizí" a o etnostereotypech[3]. Nakonec se stává zře etnostereotypy získávají úlohu poznání, redukovaného však k jistému zjednodušenému modelu- my a oni. Protiklad své - cizí se projevuje vybudováním etnostereotypů vlastní etnické výz jejich postavení proti významnosti cizí, tj. většinou formování vlastní identity[4] jde ce Samozřejmě jsou možné i další konfigurace, důležitější je však to, že etnostereotypy jsou etnickou skupinu formální projev povědomí svého a cizího a rovněž že značí etnické vztahy. procesu individuální komunikace, usazují se stereotypy do povědomí etnika, aby se reproduk individuální komunikaci, ale už s potenciálními akumulacemi minulé vlastní zkušenosti. Tímto rozsáhlým úvodem jsem se pokusil ukázat, že nakonec jednotlivé státní akty (navzdory nejsou až tak podstatné pro mezietnický dialog. Významné pro jeho parametry jsou interetni a etnostereotypy fungující na jejich základě. Možná právě to vysvětluje i stále aktuálnějš vědy do sféry takovéto problematiky. Pravděpodobně uvědomování si faktu, že proces globali charakteristický pro evropskou societární realitu posledních desetiletí, znamená v praxi p státních, nikoliv však etnických hranic, vyvolává zřetelný vědecký zájem o etnickou „jinos že do tohoto kontextu zapadají i prohloubené průzkumy českých kolegů o identitě jihoslovan na českém uzemí. Tyto průzkumy našly svůj prostor v řadě publikací a jednotlivých vydání[6 do značně míry i vznik tohoto textu. Nastala totiž shoda zájmů, neboť mě zmíněná problemat už dávno a taky jsem byl s některými vědci spoluautorem[7]. S oporou v jejich pozorování a rozpracované metodologie jsem se pokusil přistoupit k problému cestičkou na první pohled t a to diskursem českého turisty v Bulharsku. Takovéto výzkumné pole nese své pozitivní a ne nejméně protože terénní sonda se uskutečnila na bulharském uzemí, kde a kdy jsou dojmy zvl a to do jisté míry ovlivňuje (zejména emocionálním směrem) reprodukci etnostereotypů. Na d sonda není memorativní, nýbrž synchronní, tj. mnohem víc obsahově zatížená. To všechno nep srovnání výsledků a prohlubuje výzkumný rekurs problému. Průzkum byl proveden anketní metodou (i s přímými rozhovory a pozorováními) v létě roku 19 bulharských střediscích - Sozopol a Primorsko a zahrnuje přibližně 120 respondentů. Jejich místa bydlení může být představeno takto: tabulka č. 1 región/obec Čechy Morava, Slezsko vesnice 8 1 město do 50 000 ob. 24 15 město nad 50 000 ob. 8 16 Praha 38 - Respektive podle pohlaví a věku: tabulka č. 2 věk/pohlaví do 30 l. 30-40 l. 40-50 l. nad 50 l. muž 25 11 6 11 žena 28 9 14 15 A nakonec podle profese a vzdělání: tabulka č. 3 profese/ věda, kultura vzdělání Zdravotnictví obchod, služby průmy vzdělání základní 0 0 0 7 0 střední 1 2 9 35 7 vysoko-školské 6 3 5 5 0 Anketa obsahovala přibližně 40 otázek, které měly za cíl odhalit: 1. Byla-li návštěva Bulharska první, anebo se už stala tradiční. Jaké dojmy měli responden návštěvy. 2. Mají-li respondenti předběžné znalosti o Bulharsku a Bulharech a odkud. 3. Mají-li respondenti praktické znalosti o zeměpisu, dějinách, kultuře, ekonomice atd. Bu 4. Mají-li respondenti skutečný kontakt sbulharskou realitou a vůbec se vším, co je bulhar 5. Mají-li respondenti osobní kontakt sBulhary. 6. Jak respondenti vnímají setkání sBulharskem, Bulhary a bulharskými charakteristikami. 7. Jaká je předběžná připravenost respondentů na toto setkání. 8. Jaké jsou představy respondentů o Bulharech a Bulharsku na asociativní úrovni. 9. Jaké jsou charakteristické rysy Bulhara a všeho bulharského v povědomí Čecha. 10. A nakonec - obsahuje-li české povědomí bulharský etnostereotyp a jaké jsou jeho parame Otázky ankety byly seskupeny do zřetelných bloků, ale hledané odpovědi byly cílevědomě roz různých skupin. Naším cílem bylo získat maximálně čistou informaci. Zpracování ankety ukázalo opravdu zajímavé výsledky. Nejdříve co se týče navštěvování Bulh překvapující to, že počet českých turistů, kteří už byli u nás, nepřevyšuje značně počet t navštívili bulharské pobřeží Černého moře poprvé (poměr 69:49). To by mělo znamenat, že (b konkrétní důvody cesty, které bývají velmi rozmanité) Bulharsko zůstává stále blízké jako i atraktivní jako místo odpočinku. Charakteristické však je, že převážná většina těch, kdo byli, učinili tak jeden či dvakrát (i když existují extrémy, např. 17 krát) : tabulka č. 4 1krát 2x 3x 4x 5x 6x 22 25 4 6 3 2 Zajímavá je i klasifikace podle roků: tabulka č.5 98 97 96 95 93 92 90 89 88 87 86 85 84 83 82 79 78 77 1 6 7 6 3 1 4 3 7 4 2 2 3 4 1 2 3 3 Co se týče navštívených středisek, prvenství drží Primorsko (17), dál následují: Sozopol ( pobřeží a Albena (9), Zlaté písky (7), Varna (5). Ostatní případy jsou spíše ojedinělé. Ne Achtopol , Obzor a Lozenec (2), Pomorie, Burgas, Djuni, Kiten, Carevo, Kranevo, Bjala (1), tak oblíbené pro Čechy kempy Kavacite, Perla, Jug, Veselie, Iglika, Vlas, Nestinarka aj. H jsou též bulharská horská střediska - Bansko (5), Borovec, Melnik, Sandanski (2), Rilský a klášter, hory Rila a Pirin atd. Pozoruhodný je fakt, že seznam navštívených míst zahrnuje Plovdiv (2), Ichtiman aj. Zcela převažující je počet návštěvníků-turistů - 61 (z 69). Ostatní sem přijížděli buď slu tvůrčí návštěvu či z jiného důvodu (dokonce i na svatební cestu). Motivace těchto návštěv se dá klasifikovat do několika poloh, podle toho, co se vyhledává jedna odpovědi): § něco zajímavého a zvláštního - 45 § něco známého a normálního - 37 § prostě levná dovolená - 31 § něco exotického - 7 § jiné - 15. Výklady jsou zde různé: kvůli moři, poprvé na dovolenou po šesti letech, seznámit se s jin života, odpočinout si, podívat se, co se změnilo po dvaceti letech, připomenout si barvy b pobřeží, kvůli pískovým plážím atd. Jak je vidět, čeští turisté navštěvující Bulharsko jsou motivováni především seznámit se s připomenout si něco už známého. Zde se logicky vnucuje otázka, zda mají předběžnou informa že jako nejdůležitější zdroj se rýsuje škola, v menší míře tisk a beletrie (odpovědi jsou jedna): tabulka č. 6 škola rozhlas televize noviny literatura rodina 73 30 45 43 25 5 Určitý zájem si zaslouží i skutečnost, že skoro jedna třetina respondentů se odvolává na o tj. na určité vztahy s Bulhary, což svědčí o poměrně dobré úrovni mezietnického dialogu vů též o tom, že navzdory vzdálenosti a relativně nepříznivým podmínkám komunikace během posl takový dialog uskutečňuje, a to především na soukromé úrovni. Z tohoto důvodu stojí za to jeden přehled. 44 respondenti potvrzují, že mají známé - Bulhary, 69 nemá (neodpovědělo 5) úplně stejný při konkretizaci podle místa bydliště, poměr se mění podle zaměstnání: 91:22. skutečnost, že asi 1/5 respondentů má stálý kontakt s Bulhary v Česku. K této řadě patří i „Potkával/a jste se s Bulhary mimo Bulharsko?" a „Vzpomínáte si na nějaké události, které Bulharskem nebo s Bulhary?". Z rezultátů ankety vyplývá: tabulka č. 7 ano ne dobré špatné dobré a špatné nejisto 7 51 44 1 4 3 Respektive: tabulka č. 8 ano ne dobré špatné rrůzné neodpov 30 51 7 4 11 15 Při konkretizaci jsou špatné vzpomínky spojovány především s r. 1968, s bulharskými celník dobré tak špatné - s Pražským jarem, ale i s prázdninami u moře, dokonce i s fotbalem, jen jsou spojeny s Bulhary-českými zahradníky, s mořem, s bulharským folklorem, dokonce i se s Zde je ale důležitější to, že se projevuje (a to u nemalé skupiny respondentů) určitý emoc to je jedna z charakteristik mezietnického dialogu. V souladu s výše uvedeným znějí i odpovědi otázek: „Zajímají Vás zprávy o Bulharsku a Bulh tisku?". Většina respondentů (52) odpovídá „Ano", další (12) vyjadřují nespokojenost, že j bohužel není uspokojen tamním tiskem (variace: zajímají mě, ale nejsou uváděny/ ano, ale n když se objevují/ o Bulharsku se nemluví/ nyní asi více atd.), třetí skupina (38) se zajím (variace: občas/ orientačně/ mezi jiným/ tolik, kolik i o ostatní/ záleží co/ podle mých z době před dovolenou atd.). Malá skupina odpovídá kategoricky „Ne" (neodpovědělo 5). Tím je zřejmé, že v českém povědomí existují snahy o sbírání předběžných informací o Bulha A navíc, tyto snahy získávají reálný projev v praktických znalostech českých turistů. Všic lokalizovat Bulharsko na mapě Evropy, někteří dávají dokonce i dodatečné upřesnění (ani je „Ne", jen jedna odpověď „Ne úplně přesně"). Ani jeden z dotázaných neodpověděl, že nezná ž město. Nejčastěji jsou citována hlavní město (28) a Plovdiv (12), mořská města - Varna (25 Primorsko a Sozopol (6), Nesebar (5) aj. (existují více než jedna odpovědi). Velmi zajímav výčet ostatních bulharských měst, i když jsou citována ojediněle: Ruse, Stara Zagora, Sliv Pernik, Blagoevgrad, Gabrovo, Šumen, Ichtiman, Bansko, Sandanski, Melnik, Carevo, Achtopol geografické reálie jsou zřejmě málo známé. Z řady bulharských hor nejčastěji jsou zmiňován Pirin (10), Vitoša (8), Rodopi (6), Stara planina (4), Vichren a Strandža (1), z řek - Rop ( 8), Marica (4). Ostatní odpovědi jsou relativní - „Ano" (36), „Slabě" (11), 37 z dotázan „Ne". Poměrně různorodá je i úroveň znalosti bulharských historických reálií. Odpovědi na otázku „Víte něco o dějinách Bulharska?" se dělí takto: tabulka č. 9 ano ne málo informativně částečně téměř n 28 36 28 3 5 2 Ve sloupku „Jiné„ jsou zahrnuty i takové odpovědi: „Vývoj ve stálém souboji s Turky a Tata poroba", „Turecké panství a Georgi Dimitrov", „Podpálení Reichstagu", „Dlouholetý vliv car „Cyril a Metoděj", „Znám jej asi z roku 700", „spíše nové dějiny", „jen z filmů" atd. Co se týče české představy o konfesní situaci v bulharských zemích, ta vyloženě není úplná dotázaných nemá ani ponětí (51), nejistým „Ano" odpovídá přibližně jedna třetina (32), něk ospravedlňují „Málo" a „Částečně", ostatní se dělí takto: křesťané (1), pravoslavní (5), p pravoslavní (2), pravoslavní a muslimové (2), pravoslavní a katolíci (1), částečně katolíc katolíci a řecko-katolíci(1). Dost podobná je i situace v českých představách o etnické paletě Bulharska. Víc než 40 res nic, několik odpovídá buď nejistým „Ano" (8), nebo se domnívají, že mohou jenom váhat. Ost (existuje samozřejmě víc než jedna odpověď), že kromě Bulharů v Bulharsku žijí ještě Turko Cikáni (28), Řekové a Rumuni (16), Rusové (9), Makedonci (5), Srbové (4), Chorvaté a Pomac mohamedáni) (2), Arméni a Maďaři (1). Panoráma odpovědí je velmi zajímavé a zaslouží si zvláštní pozornost. Přítomnost turecké e bulharských zemích je logicky fixována v českém povědomí, přinejmenším kvůli internacional bulharskými Turky během osmdesátých let. Asi právě proto největší skupina respondentů má o Romské společnosti, jak je známo, existují všude v Evropě. Kromě toho Češi mají příležitos nimi nejen na Černomoří (kde během léta jich vůbec není málo), ale i ve svém vlastním stát bulharského kriminálního kontingentu má romský původ). To všechno vysvětluje umístění Romů v naší anketě. Znalost o přítomnosti Řeků v Bulharsku může být posuzována jednak jako důsl kontaktů s jejich představiteli v černomořských městech (Sozopol, Nesebar atd.), jednak ja jinak typické pro Evropu (a netypické pro Bulharsko) přítomnosti etnických skupin, části s při přemísťování hranic. Pravděpodobně taková je i logika výskytu Srbů, Rumunů a Chorvatů neboť takovéto skupiny reálně v bulharských zemích nežijí. Co se týče představy o existenc nás (přes malý počet podobných tvrzení), můžeme tuto logiku považovat opět za sousedskou, někoho v Čechách, mimo znalce, je tento problém sám o sobe jasný. Velmi zajímavá je „ruská vysvětlení je spojeno na jedné straně se silným ruským přívalem na naše mořská letoviska b let, a na druhé (a to je pravděpodobnější) s představou v českém povědomí o značné blízkos ruským a bulharským ( zejména jako jazyk a kultura). Toto je ovšem samostatný a přitom ne problém, proto je zde postačující jen jeho konstatace. Mne osobně překvapil výskyt Arménů fakt představuje přece jen nějakou znalost bulharské reality, jakkoliv jsou respondenti, k málo početní a přestože Pomaci nejsou etnickou skupinou. V odpovědích se nacházejí ještě d přítomnost Maďarů a nepřítomnost Židů. Sonda do českých představ o Bulharsku byla prohloubena otázkou o významných osobnostech bu z oblasti politiky, kultury, sportu. Charakteristické zde je, že jen pro malé množství dot bylo „terra inkognita", ještě menší počet se omezil na neurčité odpovědi (4) či jen na „An jsou známými osobnostmi bulharských dějin Asparuch (8), Cyril a Metoděj (5), car Boris (i Hrozný, zřejmě kontaminace) (4), car Kalojan (2), car Konstantin a carové Asen a Petr (1), Vasil Levský (4), Jane Sandanský (2). Mezi politiky (ale jako nehistorické osobnosti) jsou T. Živkov (45) a G. Dimitrov (22). Daleko za nimi jsou tři demokratičtí prezidenti - P. St Želev (7) a P. Mladenov (1). Pro české povědomí není neznámý také car Simeon (4), mozaiku Kostov (2), St. Todorov (1), M. Koralský (1) a Kr. Petkov (1). Mnohem méně známé jsou osob kultury: Chr. Botev (5), Iv. Vazov (4), St.Dičev, D. Mantov, C. Lavrenov, D. Kanušev (1), i D. Petkova a Žerov. Pravá bomba (aspoň pro mne) byla přítomnost v této řadě Sašky Vasevo situaci, kdy nebyl citován ani jeden ze světoznámých bulharských zpěváků a muzikantů. Jak nejreprezentativnější pro Bulharsko v českých očích (pomineme-li T. Živkov a G. Dimitrov) Palmu prvenství drží Chr. Stoičkov(28), následován St. Kostadinovovou (12), sestrami Malee Popangelovem (5). Tady je též skoro celý národní fotbalový tým - Em. Kostadinov (3), Kr. B Lečkov (2), L. Penev (2), B. Michajlov (1), Tr. Ivanov (1). Ostatní jména jsou zcela spora Kolev (?) (1), basketbalistka Ilieva (?) (1), Christov (?) a do jisté míry očekávaně N. Sj oglu) (2). Jaké závěry lze vyvodit z citovaných údajů? Celkové panoráma poznání je zároveň nesystematické. Zřejmě se realizuje na základě nesouvislých slyšených, viděných či přečten Ale sám fakt, že je zmíněn takový počet jmen, mluví o určité informační zatíženosti. Stejným směrem se ubírají i hledané odpovědi ve sféře bulharské kultury. Zjišťujeme, že vě turistů zná bulharskou muziku. Skoro 100 z respondentů (jen 13 popírají) poslouchali někdy díla ( nekonkretizují však a ani neznají bulharské zpěváky a muzikanty, jak je patrno z vý něco menší počet, ale o to víc nadšení, jsou ctitelé našeho hudebního folklóru (62), na ji bulharská keramika (3), lidový kroj (1) atd. Vedle toho je ale velké i číslo českých turis neznají naši folklorní kulturu. Zdá se, že právě to, co my považujeme za nejcharakteristič - tradice, je v české společnosti úplně neznámé. Zřejmě naši vlastenci, kteří opravdu doká podobný zájem v tamních zemích[8], zůstanou osamělí. Protože 86 respondentů neví nic o bul systému a svátcích, dalších 11 sdělují, že mají minimální a nesouvislé znalosti a jen pro existují kukery, marteničky, nestinarki, bulharská svatba, bulharské Velikonoce a Nový rok Dost odlišná je situace v odpovědích na otázku: „Víte co se v Bulharsku vyrábí a co je pod Ačkoliv úroveň odpovědi „Ne" (32) je relativně vysoká, základní skupina respondentů ukazuj bulharských hospodářských úspěchů. Jistá část odpovídá jen „Ano", ale ostatní jsou konkrét výroba (8), vinařství (7), koňak (7), vůbec alkohol (7), keramika (6), zelenina (5), potra (5), lodní stavitelství (5), tabák a cigarety (5), konzervárenský průmysl (4), sýry (4), r zpracování dřeva (3) atd., ostatní zmínky jsou jednotlivé: vůbec průmysl, těžký průmysl, „ autobusy, vysokozdvižné vozíky, ropný průmysl, turizmus, váhy, boty, porcelán, kosmetika, atd. Jak je z odpovědí vidět, představa o bulharských výrobách je poměrně systematická a o To se mimochodem projevuje při prozkoumání skutečného kontaktu Čechů s bulharskou realitou okruhu otázek. Jedna z nich je spojena právě s používáním bulharských hospodářských výrobk ukazuje, že relativně velká část respondentů (44) nikdy nepoužívala anebo si nevzpomíná, ž bulharské výrobky. Pomineme-li váhavé odpovědi (4 „Nevím", 2 „Málo" a 1 „Neúmyslně"), přev potvrzuje osobní kontakt s naší výrobou. Většina z nich zase není konkrétní (37 „Ano"), os uvádějí podrobněji: ovoce a zelenina(5), různé potraviny (5), cigarety (4), alkohol (3), v výrobky (2), různé konzervy (2), další zmínky jsou jednotlivé: agregáty, kalkulačky, kávov suvenýry, krémy, parfémy, keramika, vyšívané blůzy, bavlněné šaty atd. S touto otázkou je spojená i další, zda respondenti ochutnali někdy bulharská jídla a nápo negativních (6), nejistých (2) a nejasných odpovědí typu „Ano" je minimální. Je tomu tak, seznamování s kuchyní navštíveného státu je jednou z neopominutelných podmínek turizmu. Ji že čeští turisté zaregistrovali nejcharakterističtější vlastnosti bulharské kuchyně a bulh Celkem je můžeme seskupit do několika kategorií (poskytnuto je samozřejmě i několik odpově potraviny: sýry (22), ovoce a zelenina (22), různá koření (4), bílý chléb (2), banica (2), vařená jídla a saláty: různé druhy ryb (26), šopský salát (21), jiné saláty (7), jídla zml (karbanátky, čevapčiči) (15), různé druhy polévek (4), tarator (6), kebap (6), jídla shodn musaka (3), kavarma (3), šiščeta (2), sýr na šopský způsob (2), plněné papriky (2), mušle maso, jehněčí a skopové maso apod. alkohol a cigarety: pálenka (22), víno (21), „Pliska" (8), „Slančev brjag" (6), mastika (6 cigarety „BT" (2) atd. V této řadě lze vyhledat i parametry komunikativní zkušenosti. K tomu se vztahují dvě otáz vnímáte bulharský jazyk? Je pro Vás srozumitelný?" a „Jsou pro Vás obtížné nápisy v azbuce prostřednictvím by měla být konkrétněji odhalena komunikativní adaptace českých turistů v prostředí. Výsledky jsou tyto: tabulka č. 10 ano ne spíše ano spíše ne jiné neodpov 38 19 31 16 7 7 Okruh odpovědi „spíše ano" zahrnuje: „za nějakou dobu", „některá slova", „když se mluví po - ano, při poslechu - ne" apod. Odpovědi „spíše ne" zahrnují: „málo", „je méně srozumiteln odpovědi jsou nejčastěji: „jako ruština", „podobá se ruštině" apod. Respektive: tabulka č. 11 ano ne částečně neodpovědělo 73 20 21 4 Jak je vidět, nadpisy v azbuce v našem případě nejsou vůbec problém. Konečně to všechno přivádí k jádru ankety a problému: co spojuje a rozděluje Bulhary a Čec nějakou kulturní blízkost k našinci. Jenže abychom se k tomu dostali, je nutné odhalit a f postoj vůči Bulharům. Začínáme otázkou: „Jsou podle Vás Bulhaři sympatický, resp. Čechům p Odpovědi se dělí takto: tabulka č. 12 sympatický nesympatický příbuzný nepříbuzný neodpovědělo 81 27 54 54 10 Jinými slovy značně převládá pozitivní postoj, ale navzdory slovanskému vědomí v Čechách z otázka příbuznosti mezi Bulhary a Čechy. Tomuto faktu lze přisoudit různá vysvětlení a kaž vypadalo dost přesvědčivě. Určité jasno vnáší přímý dotaz: „Co je podle Vás typické pro ob Zde, jak můžeme očekávat, je k dispozici rozsáhlá rozmanitost eventuálních modelů: pozitivní: neúnavný, podnikavý, volný, srdeční, klidný, tichý, veselý, skromný, hrdý, prac odpovědi), oddaný rodině, „dělá si všechno sám", „stavební reformátor", „spokojený, klidný scigaretou, impulsivný, snaží se přemýšlet sekonomickými kategoriemi", „se smyslem pro slo negativní: zlý, neochotný, zanedbaný, obklopený odpadky (nejvíce odpovědí!), chudý, „tmavý jako cikán"aj. střední: o něco víc hlasitější, než je normální, kývá hlavou naopak, pracháč, neoholený, n originálně (všude „Adidas"), uzavřený do sebe, „klid, žádný spěch" (nejvíce odpovědí), „ci „řídí auto divným způsobem", „rozpor mezi klidem a horkou krví", „sympatický, ale vládne b nepořádek", „zavařuje před domem konzervy na zimu" aj. zrakový: tmavý, černovlasý (nejvíce odpovědí vrůzných variacích), silný, urostlý, opálený, černý atd. profesionální: zemědělec, obchodník (nejvíce odpovědí) aj. Demonstrovaný obraz získává dodatečnou barevnost díky tabulce s charakteristikami Bulhara, respondentům. Podle nich: typické jsou: družnost (76), pohostinnost (71), skromnost (59), impulzivnost (55), kamarád patriotismus (44), sebevědomí (41), pracovitost (37), patriarchálnost (34), pomalost (33) méně typické jsou: vzdělanost (46), důkladnost (37), pracovitost (32), inteligentnost (28) tolerantnost (23), pomalost (23), sebevědomí (22), ochotný obětovat se (21), šovinismus (2 (20) atd. netypické jsou: fanatismus (48), nesnášenlivost (39), šovinismus (29), galantnost (14), pr pomalost (10), vzdělanost (10) atd. Relativně často se opakující shoda charakteristik v jednotlivých řadách ukazuje na určitou můžeme však přijmout, že pro Čechy vyloženě typické jsou přátelství a pohostinnost Bulharů netypické - fanatismus a nesnášenlivost. Ještě jeden rys k těmto výsledkům dodává i hledán úrovni. Velmi rozmanité jsou odpovědi na otázku „Jaká je Vaše první asociace, když uslyšít „Bulhar"?, asociace však můžeme seskupit takto (jen 14 dotázaných se nevyslovilo): negativní: špína, nepořádek (nejvíce odpovědí), nekulturnost, tržiště, odpadky, lenost, ne „Praha, Hlavní nádraží" atd. pozitivní: přítel (nejvíce odpovědí), dobrý, pozitivní, Slovan, „sympatický cizinec, se kt domluvíš", „usměvavý, zpívající člověk scigaretou vpuse", „spíš Bulharka, a to krásná" apo neurčité: cizinec, „jeden konkrétní bulharský turista vPraze", „křižovatka „U Bulhara" vPr jako Čech", „cikán smedvědem", „sociálně slabý, neagresivní, tmavý" aj. profesionální: zemědělec a zahradník (nejvíce odpovědí), rybář, svalnatý dělník, obchodník možného atd. předmětní: moře (nejvíce odpovědí), ovoce a zelenina, „slunce, opálení lidé, muzika", „šop meloun, broskve, víno" aj. fyzické: tmavá tvář, černé vlasy (nejvíce odpovědí), opálený člověk, bohém, pracant, přísl Bulhar" atd. Ve skutečnosti právě toto přísloví - „Dře jako Bulhar" - bylo jedním z důvodů hledat na as úrovni obraz Bulhara v českých očích. Na otázku „Znáte toto přísloví a jaký to má význam - negativní?" odpovědi se roztřídily následovně: tabulka č. 13 pozitivní negativní jiný neodpovědělo 48 37 14 19 Ve sloupku „Jiné" se vyskytly: „nevím, ale pozitivní", „vím, ale nevím", „těžký život", „p ale důkladně", „pochází z počátku století", „poklona pracovitosti Bulhara", „je to lež, Bu líní" apod. Tak či jinak pro větší počet respondentů přísloví má pozitivní význam a doopra pracovitosti Bulhara". Opět spíš pozitivní jsou odpovědi na otázku o první asociaci spojené s jménem „Bulharsko". kteří neodpověděli (12), a vedle neurčitých odpovědi (stát apod.) (5), ostatní respondenti asociace spojené převážně s pozitivními charakteristikami, např. „nádherný a pohostinný st a nezničenou přírodou", „krásná země s čistým mořem", „nevelký stát s nádhernou přírodou, dovolenou", „krásná slovanská země", anebo spojené s bulharskou přírodou, např. „moře" (35 „moře, dovolená", „moře, ovoce, zelenina", „pískové pláže, moře", „moře, teplo", „moře, ví růžový olej, ovoce", „slunce" atd. Relativně málo je neurčitých odpovědí typu „krásná, ale a trochu více je odpovědí negativních: „špína po ulicích a na pláži, nedostatek toalet", „ politika", „ stát se špatnou hygienou", „chudý stát" apod. V celku ale i tady jsou nálady ozřejmění podporují i dvě další otázky: „ Vzal/a byste si Bulhara/ku?" a „Je podle Vás při příbuzného Bulhara?". Odpovědi na první otázku: tabulka č. 14 ano ne neurčité neodpovědělo 34 55 25 4 kontrastují s odpověďmi na otázku druhou: tabulka č.15 ano ne neurčité neodpovědělo 97 8 9 4 to však není neočekávané. Důležitější je, že znovu se potvrzují vcelku pozitivní nálady. Můžeme říci, že k řešení problému přispívá i další asociativní charakteristika, spojená se Pro většinu českých turistů vyvolává toto slovo asociace tepla, vody, slunce, písku, prost medúz, mušlí atd. A nakonec pro ucelenost ankety přispívá odpověď na otázku „Myslíte-li si, že máte mínění o Bulharech?". tabulka č. 16 ano ne neurčité neodpovědělo 72 24 16 6 Odpovědi ukazují, že české povědomí má vytvořený obraz Bulhara, nebo spíš model bulharské umožňuje hledání paradigmatu vzájemnosti, viděné očima českého turisty. Podle něho to, co Čechy, je: - společný slovanský původ - 86 - mise Cyrila a Metoděj - 81 - jazyk - 17 - historie - 11 - kultura 2 - všechno - 1 - nic - 2 Respektive to, co je odděluje, je: - zvyky - 67 - region - 46 - jazyk - 39 - charakter - 37 - náboženství - 30 - všechno - 18 - jiné - 4 Tyto rezultáty vysvětlují i odpovědi na přímou otázku: „Cítíte nějakou kulturní blízkost s první pohled negativní stanovisko vzbuzuje dojem, že se taková blízkost spíše nepociťuje: tabulka č. 17 ano ne neurčité neodpovědělo 39 65 4 14 Avšak celý dosavadní text prakticky ukazuje, že dialog mezi Bulhary a Čechy existuje a nen tomu, aby nepokračoval dál. [1] Viz podrobněji ??????, ?. ??.: ????????? ???????. ????? 1994, ?. 74-75. [2] Tamtéž, s. 75-77. [3] Viz ??????, ??.: ????? ??????????? ? ???????????. ?? ????? ???????? ?? ?????????????? "???????????" ???? ? "???????" ??????? - ?: ??. ????????? ?????????. ?.22, ?. 1998, ?. 299 Penčev, Vl.: Az i toj. Obrazăt na „drugija" u „bălgarskite" čechi i „češkite" bălgari - In slavistiky. T.XVIII, Praha 1997, s. 43-45; ??????, ??. ??????????? ???? - "????" ? "?????" "?????". - ?: ????????? ? ?????? ? ??????? ??????. ????? 1995, ?. 155-156. [4] Mimochodem problém identity je v současné době velmi aktuální. Viz např. poslední tema časopisu Bălgarski folklor, č. 1-2/1998, které je nazváno právě tak - Identita. [5] ??????, ?. ??????????? ?? "??????". ?: ??????????? ?? "??????" ?? ?????????. ????? 199 [6] Jde o několik svazků řady Lidé města: Češi a Jižní Slované. Lidé města. T. 7. Praha 19 dialogy. Lidé města. T. 9, 1996; Česko-jihoslovanský dialog. Lidé města. T. 10, 1996, a té publikace M. Moravcové, Zd. Pince, Zd. Urbana, J. Pelikána, L. Mejstříkové, B. Soukupové a [7] Viz pozn. č. 3 a tam citované mé další publikace o této problematice. Viz též Pobratim Zd. Urban, K. Michajlova, Vl. Penčev, V. Svetoslavov - In: Bălgari po češkite zemi. Sofija [8] ??????, ??.: ????????? ?? ?????????????? ???????. ????????? ??????????? ? ????? ?? ??? 1996. Vladimir Penčev [ URL "LM-294.html "]