Paměť na svatbu v Tvrdonicích roku 1927 ****************************************************************************************** * Václav Hortvík ****************************************************************************************** Počátkem května r. 2001 byla v laboratořích Státního okresního archivu Břeclav se sídlem v zhotovena záchovná kopie rukopisné knihy vlastivědy obce Tvrdonic na Břeclavsku datované r Kniha o 465 stranách formátu 16 x 19,6 cm měla poškozen hřbet vazby, ale poměrně dobře zac desky zhotovené z knihařského kartonu o síle 3 mm. Kniha neobsahuje ilustrace s výjimkou o popisu domovního výklenku tak zvaného "žúdra". Původní grafická úprava předpokládala text stranách. Záměr však byl dodatečně porušen pozdějšími vpisky na sudých stranách.Tato kniha objevena v jedné z četných břeclavských popelnic. Originál byl téhož měsíce odkoupen a ulo v knihovně Státního okresního archivu v Mikulově. I když tato kniha nepřináší z hlediska historických bádání zvláště překvapivé informace, j unikátním dílem, které si zaslouží pozornost odborné veřejnosti. Jde totiž o ojedinělý a n projekt vedení vlastivědné práce, spojený s výukou českého jazyka, který byl organizován u obecné školy ve Tvrdonicích v průběhu r. 1927. Originalita projektu spočívá v tom, že se n podílely děti 6. třídy obecné školy, které v rámci vyučování zpracovávaly zadaná vlastivěd tak nepochybně za pomoci svých učitelů, rodičů, prarodičů, případně sousedů-pamětníků. Úko sesbírat a zaznamenat místní pověsti, pamětihodné události, zvykosloví, dětské říkanky a t písní. Své zápisky pak mnohdy po velmi nezřetelné redakční úpravě pedagogů žáci znovu opsa který byl posléze vyvázán a uložen ve školní knihovně pod číslem 377. Poněvadž se nedochovala příslušná školní kronika, ve které bychom očekávali zápis vysvětlu podrobnosti tohoto počinu, můžeme pouze dovodit určité okolnosti z obecní kroniky. Zdá se, otcem celého projektu byl Jan Mazůrek, řídící učitel obecné školy ve Tvrdonicích, který zd 1. září r. 1926. Jan Mazůrek se narodil 2. června 1872 v Novém Podvorově v tehdejším polit Hodonín.Vystudoval matiční gymnázium v Uherském Hradišti a poté učitelský ústav v Brně. Do z Hrubé Vrbky na Strážnicku, kde působil rovněž jako řídící učitel. Jan Mazůrek byl 8. pro zvolen obecním zastupitelstvem kronikářem obce Tvrdonice, jak dosvědčuje zápis na str. 5 v Jeho kronikářské záznamy zřetelně ukazují souvislost s rukopisnou vlastivědou a s tímto dí i Mazůrkův rukopis. Jan Mazůrek však záhy pod vlivem nemoci rezignoval a 31.prosince 1931 funkce kronikáře. Nahradil ho Josef Darmovzal, rovněž učitel obecné školy ve Tvrdonicích, kroniky ujal na základě volby zastupitelstva ze dne 22. ledna 1932. Zůstává otázkou, do ja venkovští učitelé vedeni, respektive ovlivněni osobností známého historika profesora Ladis který v té době vyučoval na břeclavském gymnáziu, kde mimo jiné pořádal i pilně navštěvova kronikáře okolních obcí.Ve zmiňovaném rukopise lze vysledovat pasáže čerpající z Hosákova podobně i z práce Jana Noháče, autora Vlastivědy Moravské, Okres Břeclav z r. 1911. Nicmén většině však rukopis obsahuje vlastní práce žáků a učitelů obecné školy ve Tvrdonicích. Nosným tématem jsou vedle zvykosloví popisy zemědělských prací, řemeslné výroby, fauny i f venkovské architektury, jejího vnitřního vybavení, hospodářských budov včetně plemen chova Najdeme zde i recepty pro přípravu jídel pro všední dny i sváteční příležitosti. Popsané u časový horizont od poloviny 19. století do prvních dvou desetiletí minulého, tedy 20. stol to příběhy prusko-rakouské války r. 1866, nebo i úsměvná historka pašeráků tabáku z let 18 podstatné části příspěvků však spočívá ve dvacátých letech minulého století. Vzhledem k pr vývoji tradičních obřadů můžeme usuzovat, že například popis svatební veselky se v zásadě svatby uzavřené na sklonku 19. století. Půvab díla umocňují nářečím psané texty , stejně tak jako střídání dětských rukopisů. V ne čtenáře zaujmou i témata některých příspěvků, které bychom možná v podobné literatuře jen Za všechny uvádím alespoň jeden příklad ze strany 177, ilustrující rivalitu občanů Tvrdoni Kosticemi. Cituji: "Ta kostická dědina, kdyby rači nebyua, sú tam lidé jako židé, nemajú t "Ta kostická chasa nažraua sa masa, masa udeného z koňa skapaného". Kvalitu sousedských vz vesnic jak se zdá ovlivňoval i stav místních komunikací. Cituji: "Kostická silnica, posypa po ní chlapci, smrďá všeci močkú !" a naopak "Tvrdonská silnica, posypaná kmínem, choďá po rozmarínem!" Nepochybně tyto popěvky značně iritovaly přespolní chasu, která nezřídka saha opatřením, jak tomu nasvědčuje jiná sloka písně : "Ty tvrdonský stárku, buď veselý , neboj uderení, jak sa budeš facky bát, budeme ustupovat!" "Tož, tak." Nikoliv jako facka, ale nejspíše jako rodičovské pohlazení působí v záplavě na soudobých knižních titulů nesmělý počin někdejších venkovských kantorů a jejich žáků, kteř umožnili nahlédnout do příbytků našich pradědů a nasát tu bezprostřední atmosféru dob dávn Myslím, že stejný účin je i smyslem naší vlastivědné práce . Tvrdonská vlastivěda je rozho hodným následování. Prameny: Vlastivěda Tvrdonic. Rukopis, Mikulov, SOKA 1927. Kronika obce Tvrdonice 1924 - 1964. Mikulov, SOKA, MNV Tvrdonice inv.č. 1 Václav Hortvík [ URL "LM-180.html "]