„Tleskací hry“ – ukázka variačního procesu ****************************************************************************************** * Dana Bittnerová ****************************************************************************************** Abstrakt Text se věnuje otázce podoby a proměny jednoho druhu dětských her – tleskacích her (v němč Klatschspiele). Představuje a analyzuje materiál, který byl shromážděn na přelomu 20. a 21 v Praze a dalších českých městech. ”Tleskací hry” jsou relativně nově vyhraněným a zároveň stabilizovaným druhem her, byť v n vysledovat řadu genetických nebo formálních shod s hrami, které v minulosti zapsali sběrat mládeže v tradičních regionech Čech a Moravy (především říkanky a rozpočitadla, ale nejen druh dětských her doložil ve 30. letech 20. století v prostředí českého malého města. V če kruzích pak na něj poprvé upozornila Jana Pospíšilová v 90. letech 20. století. Tleskací hry představují v současném herním repertoáru dětí jeden z mála druhů her, které rozvinutou slovesnou složkou se složkou pohybovou. Základem hry je tedy rytmus, který urču říkanky nebo zpěv písně. Rytmus a následně i tempo pak fázuje pohyb rukou – tleskání a fig gesta). Z hlediska práce rukou existují tři typy – tři způsoby hraní tleskacích her. Rozdí tleskání ovšem nejsou pouze formální, ale souvisí také se smyslem (cílem) hry. Jedná se te v páru stavící na harmonizaci pohybu spoluhráčů; 2. O hry, jejichž smyslem je vyřadit nepo konci hry a 3. o hry, které jsou soutěží kdo nejrychleji a přitom bezchybně odehraje sesta a figur. Výzkum slovesné složky tleskacích her shromáždil řadu variant. Jejich analýza pak nabídla nad otázkou variačního procesu dětského folkloru a zhodnotit ho i v kontextu současného ži české společnosti. V tomto smyslu patří dětské hry stále k živému folkloru. Podléhají nadá a tendencím realizace, transmise a transformace folklorního díla. Nesou tak v sobě jevy, k ”velké” folklorní žánry ztratily. Skutečnost, že při realizaci dětských her neexistuje kan dovoluje ”svobodný” rozvoj všech jejich složek. Z hlediska variací slovesné složky tleskac dochází ke změnám jak na úrovni horizontální - podoba strof a veršů (mutace, afinita), tak vertikální - řazení strofa a veršů v textu) (amplifikace, redukce, destrukce, kontaminace, I když je na jedné straně nesnadné interpretovat směr pohybu ve vývoji určité hry a určit kroků variačního procesu, na straně druhé je objevné sledovat všechny modality transformac her v kultuře dětí a jejich tendence. V tomto směru lze upozornit na dva významné poznatky tendence ”počešťování” veršů – veršů ze smyšlených či zkomolených slov. Druhým zjištěním j či košatění určitých vybraných motivů, a to jak formou opakování dle schématu, tak formou citoslovcí, jako obsahově gradačního prostředku. "Tleskací hry" - ukázka variačního procesu O pozici dětského slovesného folkloru v rámci folklorní tvorby na straně jedné a o jeho ži na straně druhé bylo napsáno již mnohé. Badatelé si všímali obsahových a formálních specif folkloru. Uvažovali o reziduech původních kulturních jevů, které se uchovaly například v d Zároveň však ve svých textech zdůrazňovali funkci dětského folkloru v komunikaci dětí. Kon rozdíl od dospělých, v jejichž kultuře byla řada folklorních žánrů vytlačena jinými kultur šířenými nabídkami, je mezi dětmi repertoár her, vtipů, vyprávění, písní a psaných textů s předáván, udržován a rozvíjen. Tato aktuálnost pak umožňuje řešit otázky podoby a funkce f projevů dnešních dětí, zamýšlet se nad mechanismy transmise dětského folkloru, uvažovat o v procesu jeho transmise, ale také sledovat tendence ve variačním procesu folklorního díla tradováno v rámci dětské kultury. Myšlenka, že i dětský folklor lze analyzovat z hlediska variačního procesu, se objevila ji letech, v době, kdy se tento badatelský přístup ve folkloristice těšil velké pozornosti. T vnitřních transformací dětských dramatických her řešil Orest Zilynskyj na příkladu rozboru materiálu. Existenci jazykových mutací (redakcí) dětských říkanek pak na počátku 90. let v Pospíšilová. Tento projev variačního procesu položila jako základ pro vysvětlení provázano německé dětské kultury v meziválečném období. Problematika tendencí a mechanismů variačníh folklorních textů tradovaných mezi dětmi byla tedy dosud okrajovou a okrajovou zůstává nad Materiál, který je zde prezentován, si proto klade za cíl připomenout dnes již české folkl "neaktuální" přístup právě na příkladu rozboru jednoho druhu dětských her. Jeho ambicí ovš ucelenou analýzu specifik variačního procesu dětského folkloru. Nicméně na příkladu tleska sebraných v druhé polovině 90. let 20. století a v prvních letech 21. století chce zdokume jeho tendencí. Kategorizace tleskacích her "Tleskací hry" (nebo také "tleskačky") jsou relativně nově vyhraněným a zároveň stabilizov her, byť v nich lze vysledovat řadu genetických nebo formálních shod s hrami, které v minu sběratelé u dětí a mládeže v tradičních regionech Čech a Moravy (především říkanky a rozpo nejen ty). Výzkum tento typ dětských her doložil ve 30. letech 20. století v prostředí čes města.Podle výpovědi informátorek narozených v 60. letech se za jejich dětství hrály nejed pohybové varianty dnešních tleskacích her. V české odborné literatuře pak na ně poprvé upo Pospíšilová v 90. letech 20. století. Tleskací hry představují v současném herním repertoáru dětí jeden z mála druhů her, které rozvinutou slovesnou složkou se složkou pohybovou. Základem hry je tedy rytmus, který urču říkanky nebo zpěv písně. Rytmus a následně i tempo pak fázuje pohyb rukou - tleskání a fig práce rukou bychom mohli hovořit o třech typech tleskacích her. Rozdíly ve způsobu tleskán pouze formální, ale souvisí také se smyslem (cílem) hry. 1. Prvním, v dnešní době nejrozvinutějším typem je tleskání v páru, jehož smyslem je sladě obou hráčů a prožití si harmonie pohybu. Jde vlastně o tanec rukou, při němž hráči chtějí "odtančit daný kousek". Pár stojí naproti sobě a podle zvolené sestavy tleská (postavení d vertikální nebo horizontální) o dlaně své a dlaně spoluhráče. Často jsou sestavy tleskání mimické figury (například vykreslení srdce rukou do vzduchu, zamávání, cucání si palce atd nejfrekventovanější hry tohoto typu patří: Aj rom bibi, Oma ma ma ma (nazývaná také Mickey ženu, Ribana, Jak se tak dívám). (Ukázky některých textů srov. také níže.) RIBANA slovesná složka pohybová složka Jede Ribana na koni a šátkem zamává,Základní sestava: tlesknout k sobě, křížem pravou na pravou (*); k sobě, křížem levou na levou (**); k sobě, obě na obě (***) pá pá pá. Mávání Vinetu ji dohání a dopis jí podává, ruce křížem přes prsa a úklona hlavou ; následuje *; **; *** ná ná ná . ruce naznačují podávání Moje milá Ribano, mám tě strašně rád*; **; na rád - ve vzduchu nakresleno srdce Jsem tvůj Vinetu a chci ti pusu dát.***, na Vinetu ruce křížem přes prsa a úklona hlavou; k sobě, obě na obě překříženě, mlask MĚL JSEM ŽENU slovesná složka pohybová složka Měl jsem ženu, neměla mě ráda, tleská se cyklicky sestava: na svoje stehna, k sobě, obě na obě, křížem přes prsa a opět na měl jsem druhou, měla kamaráda, stehna měl jsem třetí, měla hodně dětí, měl jsem čtvrtou, praštila mě botou, měl jsem pátou, chodila s mým tátou, měl jsem šestou, utekla mi cestou, měl jsem sedmou, umřela mi chřipkou, měl jsem osmou, praštila mě botou, a devátou jsem neměl, protože jsem zplesnivěl, a desátá u stolu obědvala mrtvolu, a jedenáctá za ledem líbala se s medvědem, a dvanáctá u koše vybírala langoše. 2. Druhým typem jsou párové či skupinové tleskací hry, jejichž smyslem je vyřadit protihrá tři opice, Un bai vari vari.) V případě dvou hráčů stojí děti opět proti sobě, v případě s hráči uzavřený, rukama propojený kruh. Tleskání je zde štafetou, při které si hráči předáv potencionálního vyřazení. Rozuzlení celé hry je tedy koncentrováno na konec, kdy musí prot vyšla poslední slabika textu, uhnout nastavenou dlaní. Jinak by byl vyloučen ze hry on, a který jeho dlaň mine. Hry tohoto typu zpravidla nemají rozvinutou pohybovou složku, mimick zaznamenány. ŠLI TŘI OPICE slovesná složka pohybová složka Šly tři opice Hráči stojí proti sobě. Paže jsou podél těla ohnutá v předloktí v pravém úhlu s tělem. do porodnice. Střídají se v tleskání na položenou pravou ruku protihráče. Volba čísla patra závisí na Do jakého patra šly, rozhodnutí dotázaného, tedy na tom kdo naposledy byl tlesknut. Pak se odpočítává, na dané číslo to nám povíš třeba ty. (zde pět) hráč se snaží dlaní uhnout. Do pátého 1-2-3-4-5 UN BAI VARI VARI slovesná složka pohybová složka Un bai vari vari vari vasinbo Hráči stojí v kruhu. Paže jsou podél těla ohnutá v předloktí v pravém úhlu s tělem. Pravá dlaň un bai qui a un bai quo. hráče leží v levé dlani protihráče. Dlaně jsou otočeny vzhůru, pravá tedy vždy nahoře. Do rytmu Un bai vari vari vari vasinbo střídavě tleská pravá ruka hráče po pravici pravou ruku hráče po levici (tedy dokola po směru un bai qui qua, quo. hodinových ručiček). Levá dlaň je pouze podpěra. Na písk písk písk se netleská. Na poslední Přes řeku přeletěla kráva, slabiku se uhýbá. za řekou zapískal slon, písk, písk, písk, prase je překrásné ptáče, slepice snesla citron. 3. Tleskací hry třetího typu jsou hrami agonálními. Jsou měřením sil v přesnosti, rychlost Hrají je většinou dva hráči, i když opět existují hry pro větší počet hráčů postavených do se, kdo hru zahraje bez chyby. Proto se také hra opakuje v několika návazných kolech do ok chyby či přeřeknutí jednoho z protihráčů. Často se také tempo pohybu a řeči či zpěvu zrych hra - soutěž ztížila. Po chybě následuje vyhlášení vítěze soupeřícího páru nebo vyloučení V čisté formě třetího podtypu tleskacích her hráči koordinují jen své vlastní tleskání, js jen a pouze na svůj výkon. Nezáleží na sladění s pohybem protihráče. V sestavách se proto nejrůznější figury. (Např. Cyklická tleskací hra pro dva hráče - Máma mi dala korunu; nebo říkání a pohyby ve hře Ram se se.) MÁMA MI DALA KORUNU slovesná složka pohybová složka Máma mi dala korunu, abych koupil ryzapsáno v torzu: při hře dva hráči sedí proti sobě, tleskají do svých dlaní, tleskají do svých kolen, šahají si na své lokty, a já místo ryby, ryby koupil velerybHorizontálně hýbou dlaněmi s roztaženými prsty při ocasem hýbá Co dělá ryba? Ocasem hýbá. Proč? proč? Protože je ryba, ryba. RAM SE SE slovesná složka pohybová složka Ram se se ram se se Děti stojí dokola. Tleskají sestavu cviků viz níže: 1,2,3,1,2,3, duli duli duli duli 4,4,4,4 ram se se. 1,2,2 ararak jú ararak jú 5,6,5,6 duli duli duli duli 4,4,4,4 ram se se. 1,2, 3 seznam cviků: 1. každý hráč klepne prsty obou rukou do sousedova ramene vlevo 2. klepne prsty obou rukou sobě na ramena (křidýlka) 3. klepne prsty obou rukou do sousedova ramene vpravo 4. naznačuje se pohyb jako škrábání prsty na vrata 5. zvedne ruce a dlaně obou rukou stočí k nebi 6. přiloží dlaně ke kyčlím Zde popsané tři typy jsou ovšem ideální kategorizací. V realitě hraní dětských her jsou hr sebemenších obtíží schopni uzpůsobit původní či dominující schéma hry okamžité situaci v k i ryze párové hry hráči hráli ve skupině a naopak. Hry, které měli hrát s důrazem na koord obou hráčů dohromady (typ 1), hráli na rychlost a přesnost pohybu (typ 3), nebo je využili hru (typ 2). Stejně tak soutěživé (agonální) tleskací hry dokázali proměnit v společně sdí deklamační (zpěvní) okamžik. Příklady variačního procesu V současné době jsem mezi dětmi zachytila na dvě desítky her, které lze označit jako tlesk frekventovány méně, naopak jiné se těší velké popularitě. Svědčí o tom nejen jejich rozšíř počet variant, jež byly při výzkumu zaznamenány. Zaměřím se nyní na otázku variačního procesu slovesné složky jedné tleskací hry prvního po na jejím příkladě, jaké změny textu proces transmise indukuje. AJ ROM BIBI Hru Aj rom bibi zaznamenal výzkum ve dvou verzích, celkem ve 14 variantách. První verze byla dosud zapsána ve čtyřech variantách. Jednu z nich představuje hra dívek v Praze v roce 1998. slovesná složka pohybová složka Aj rom bibi, Základní pohyb (*): Hráči stojí proti sobě, ruce v horizontále, levá dlaní nahoru pravá hřbetem, ruce do rytmu tleskají současně aj rom bibi, * holy doly. obě ruce v postavení svícnu, pěstě se vztyčeným prstem točí nad hlavou Aj rom bibi, * Šaša bydlí v Mexiku. ruce zkřížené přes prsa Džimi džimi aguára. * džimi džimi úva. ruce vzhůru, k hlavě Džimi džimi aguára, * ty jsi ale sůva, sůva. 2 x okulár - pulzuje Aj rom bibi, * zabiju se. propíchnutí hrudi Aj rom bibi, * podříznu se. podříznutí krku - naznačeno pohybem ruky Si si si, propnuté ruce na sebe dlaněmi narážejí du du du, totéž hřbety dáme klukům přes hubu. pravá ruka uchopí loket levé ruky, levá dlaň je sevřena v pěst, levé předloktí se podtočí o 360°, čímž vznikne gesto vyjadřující "rozbití huby" Druhá verse, s největší pravděpodobností starší verse, se liší jiným začátkem říkanky, kde nahrazuje Den den delí. Zaznamenána byla celkem v 10 variantách. Dokumentovat ji může jedn kterou na požádání předvedly dívky ze 4. a 5. třídy ZŠ v Čimelicích v roce 2003. slovesná složka pohybová složka Den, den, deli, Základní pohyb (*):Hráči stojí proti sobě, ruce v horizontále, levá dlaní nahoru pravá hřbetem, ruce do rytmu tleskají současně pojedeme po prdeli. do podřepu, naznačen pohyb švihem pokrčených rukou v lokti - jako skluz Saša bejby, * Saša bejby, * Mexiko, Mexiko. 2x ruce zkřížené přes prsa, asi se vyměňují, překládají levá s pravou Džimi, džimi jaguár, * džimi, džimi sůva. na sůva pěstě s natrčeným palcem kmitnou do zadu v úrovni ramen - jako když se stopařům ukazuje, že je auto plné Džimi, džimi jaguár, * babička je sůva, úva. prsty brýle ruce vyvrácené o 180°- vypadá jako karnevalová škraboška Aj rom bejby, * Aj rom bejby, * horolezec naznačuje se plynulý pohyb nahoru z leva do prava Aj rom bejby, * Aj rom bejby * spad. ruce v poloze ptačích křidélek, prsty ruky jakoby načechrávaly cosi na ramenou Porovnání již výše uvedených verzí říkanek ukazuje řadu shod a řadu rozdílů v obsahové a f slovesné složky hry. Posouzení variačního procesu na základě 14 variant obou verzí pak nab hypotetického modelu textu hry Aj rom bibi. Den, den, delí, dene, dene, hory doly. Saša bibi, Saša bibi, Mexiko, Mexiko. Džimi džimi Aguára, džimi džimi úva. Džimi džimi Aguára, džimi džimi úva. Aj rom bibi, Aj rom bibi, zabiju se. Aj rom bibi, Aj rom bibi sa. Tento model poslouží k ilustraci forem transformací. Přičemž ne vždy je jisté, v jakém sle proběhla; která verze či varianta je ve vztahu k modelu starší a která novější. Na úvahy v tedy rezignováno. Slovesná složka hry Aj rom bibi podléhá mutacím - změnám v rovině horizontální, tedy změná verších. Mutace probíhají v několika úrovních. 1. Na úrovni hláskových změn dochází k transformacím v rytmických slabikách smyšlených slo bebe, dene - deve, aj rom - aj ron. 2. Daleko častěji však dochází k "počešťování" - záměně smyšlených slov za slova, jež mají význam. Např. bibi - bejby nebo bugy, aguára - jaguár, úva -sůva, doli doli - hory doly. 3. Někdy je tendence "počešťování" zřetelná i v celých slovních spojení. Např. Saša bibi M v Mexiku; Džimi džimi úva - vypadáš jak sůva; Den den delí dene dene hory doly - Den den d vaří kaši nebo Den den delí pojedeme po prdeli. V těchto zaznamenaných variantách hry tedy transformace, která měla vyhovět nároku rytmu a požadavku rozumět textu, se ve svém důsled transformace motivu. 4. Text jedné strofy je druhotně rozšiřován o citoslovce, které často nerespektují rytmus nezávisle jako "ornament" (srov. výše Un bai vari vari - citoslovce písk). Např. Aj rom be zabiju se, pif paf. 5. Dochází samozřejmě i k záměně slov při dodržení rytmu pohybové složky hry. Příkladem mů užití citoslovce pif paf v jiné variantě hry Aj rom bibi, kde se stalo součástí rytmu: Dži džimi džimi pif paf. Pif paf nahradilo smyšlenou aguáru. 6. Některé záměny slov v textové složce hry vedou k změně motiviky strofy. Text je modifik takové mutace - modifikace může být nahrazení Aj rom bibi zabiju se.. veršem Aj rom bibi h Logika návaznosti zde nespočívá v nahrazení slova jeho synonymem či slovem blízkého význam jak na celkovém obsahu verše, tak na gestech (figuře - pohybové složce hry) s tím spojenýc Další transformace textu se uplatňují v rovině vertikální. Tedy odchylky mezi variantami s řazení veršů a strof. 1. K zásahům do vertikální podoby slovesné složky tleskací hry Aj rom bibi patří amplifika replikací zvoleného motivu verše či strofy. Kýžený motiv je vyjádřen opakovaně v několika či strofách, je "hypertrofizován". Obsahem blízká vyjádření v zásadě gradují celý text. Po možno interpretovat i výše uváděné užití citoslovcí (viz bod 4), které však zůstává v rovi v rovině verše. Aj rom bibi, Aj rom bibi, podříznu se. Aj rom bibi, Aj rom bibi, zabiju se. Aj rom bibi, Aj rom bibi, uškrtim se. Aj rom bibi, Aj rom bibi, utopim se. Aj rom bibi, Aj rom bibi. 2. Dále dochází k přesouvání strof a veršů v rámci textu - tedy ke kombinaci. Jakoby tam, slovní spojení "vypadlo", nebylo přeneseno, nebylo zapamatováno, bylo nahrazeno textem kte na jiném místě říkanky. Takto se na počátek říkanky místo Den den delí dene dene hory doly bibi aj rom bibi hory doly nebo dokonce útržek ze závěrečné části textu Aj rom bibi, aj ro 3. Naopak podoba závěrečných strof a veršů říkanky hry Aj rom bibi dokládá konglobaci (kon zkřížení dvou textů. V tomto směru byly zaznamenány čtyři další verze závěrečné části slov které mohou existovat i samostatně, nebo se objevují jako součást jiných říkanek. a) Několik zaznamenaných variant hry Aj rom bibi, končilo strofou Si si si bu bu bu si a bu a drž hubu a jejími variantami (viz výše s. 5). Rytmus této části hry i její pohybová složka jednozna se jedná o dodatečně připojený text. Důkazy o kontaminaci závěru slovesné složky hry (samozřejmě i složky pohybové) pak lze pod následujících třech variujících závěrech říkanky Aj rom bibi. b) Dvě varianty závěrečných strof jednoznačně odkazují na jinou samostatně (autonomně) hra Vinetu. Varianta 1: Ri ri ri, ba ba ba, ri a ba je Ribana vi vi vi, ne ne ne, vi a ne je Vinetu Varianta 2: Si si si, na na na, si a na je Ribana si si si, du du du, si a tu je Vinetu si si si, du du du, si a du a drž hubu. Autonomní hra: VINETU slovesná složka pohybová složka Vi vi vi hráči proti sobě- ruce (levá a pravá) propnuty a 3x hřbety tleskají (*) tu tu tu propnuté ruce 3x tleskají dlaněmi (**) vi a tu na vi * na tu ** je Vinetu, 1. pravá křížem přes prsa2. levá křížem přes prsa, 3. Pravá se podvlékne a vztyčuje do Vinetuova pozdravu. Ri ri ri totéž jako u první strofyu ba ba ba ri a ba je Ribana Zároveň druhá varianta závěrečných strof dokládá afinitu uplatňující se ve variačním proce situaci, kdy spojením dvou textů došlo ke změně vedoucí k organickému propojení dvou částí odlišných textů. (Viz varianta 2.) V pořadí třetí (c) a čtvrté (d) zakončení hry Aj rom bibi je ukázkou téhož. Ve výzkumu byl sledované hry s tímto zakončením zaznamenány vždy pouze jednou. V obou případech existují nichž byly převzaty uvedené strofy. c) Bohužel zápis hry Esis bejby, která byla zachycena ve výzkumu v roce 2000, podlehl zkáz ajne muk esis bejby esis bejby šárenate kopenáte ajne muk d) Naopak závěrečné strofy šim, šam, šom...odkazují na velice rozšířenou tleskací hru Oma maus) (text viz níže). Ve výzkumu byla tato varianta hry Aj rom bibi zaznamenána pouze jed podstatné redukce a dvojnásobnou kontaminaci textu. Den, den, delí, dennodenně, doli doli. Saša bibi, Saša bibi, Mexiko, Mexiko. Či či či, na na na, či a na a Ribana. Či či či, du du du, či a du a Vinetu náčelník Apaču. Šim šam šom. Ona má má má. Ona tá tá tá. Ona epe epe epe. Ona cepe cepe cepe. Ona má uzlíček, natahuje budíček clik clak. Ahoj. Autonomní hra: OMA MÁ MÁ MÁ slovesná složka pohybová složka Šim šam šóla. Ruce zaháknuté za malíčky se houpají do rytmu v úrovni pasu Ona má má má. K sobě tlesknout a křížem 3x pravou na pravou) Ona tá tá tá. K sobě tlesknout a 3x levou na levou Ona cepe cepe cepe. K sobě a 6x levou na svou hruď Ona epe epe epe. K sobě a 3x překříženýma rukama plácat na svou hruď Ona raus raus raus. Ruce v bok za otáčení těla vpravo a vlevo Mickey maus maus maus. Dlaněmi dělá každá uši na hlavě sobě a otáčení těla z prava do leva Mickey mauzíček Jakoby šroubování či čištění uší natahuje budíček, K sobě a naznačuje na dlani natahování hodinek pak si cucá prstíček K sobě a v náznaku cucá prst a pak řekne čau. 3x K sobě a pravá na pravou Au Levá na levou Mňau Obě na obě 4. Slovesná složka hry Aj rom bibi není jen rozšiřována. Stejně tak podléhá redukci (kráce doloženo v ukázce na s. 10. 5. Texty pak mohou být ve své krátké verzi značně zkomoleny. Po zásadní redukci, či dokonc textu ovšem vznikají texty nové a tedy i nové tleskací hry. Příkladem mohou být dvě tleska džimi a Ema. DŽIMI DŽIMI slovesná složka pohybová složka Džimi džimi, dlaně tleskají o dlaně protihráče (*) hory doly. kroužení rukama v zápěstí, vztyčený prst u hlavy Džimi džimi, * ementál. rukama krouží kolo Džimi džimi, * Mexiko. ruce křížem přes prsa Džimi džimi, * tak je to. tlesknutí pravýma rukama křížem EMA slovesná složka pohybová složka Ema, Ema, zabiju se pohybová složka nezaznamenána Ema, Ema, podříznu se Ema, Ema, uškrtim se Ema, Ema, utopim se Ema, Ema, já, já. Dětské hry patří stále k živému folkloru. Podléhají nadále zákonitostem a tendencím realiz a transformace folklorního díla. Nesou tak v sobě jevy, které tradiční "velké" folklorní ž Skutečnost, že při realizaci dětských her neexistuje kanonizovaná podoba, dovoluje "svobod všech jejich složek. I když je na jedné straně nesnadné interpretovat směr pohybu ve vývoj a určit sled jednotlivých kroků variačního procesu, na straně druhé je objevné sledovat vš transformace slovesné složky her v kultuře dětí a jejich tendence. V tomto směru lze upozo významné poznatky. První je tendence "počešťování" "pseudomakarónských" veršů - veršů ze s Druhým zjištěním je hypertrofizace či košatění určitých vybraných motivů, a to jak formou schématu, tak formou přidaných citoslovcí, jako obsahově gradačního prostředku. Literatura: Bartoš, František: Naše děti. Vyšehrad, Praha 1949. Bittnerová, Dana: Transmise dětských formalizovaných her v herním repertoáru dětské skupin 86/1999, č. 4. s. 310-324. Bittnerová, Dana: Tendence ve vývoji dětského herního repertoáru. Příklad sociálně stratif až 11letých dětí. Národopisná revue, 12/2002, č. 2. s. 72-78. Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla. 1. věk dětský, písně a říkadla Zdenek Mišurec) Panton, Praha 1984. Gelnar, Jaromír; Sirovátka, Oldřich: Faktory variačního procesu v lidové písni. Národopisn československý 2 (35)/1967, s. 183-198. Hájková, Táňa: Lidové hry a tance pro mládež. Mladá fronta, Praha 1952. Holý, Dušan: Úvaha nad terminologií vztahů mezi folklórními útvary. Slovenský národopis 20 103-139. Holý, Dušan: Variační procesy v lidové písni a jejich proměřování. In: O životě písně v li UJEP, Brno 1973, s. 15-43. Jelínková, Zdenka: Dětské taneční hry z Horácka. Okresní kulturní středisko B. Václavka, T Jelínková, Zdenka: Dětské hry a říkadla z Horňácka. Státní nakladatelství krásné literatur Praha 1954. Leščák,Milan; Sirovátka, Oldřich: Folklór a folkloristika. Smena, Bratislava 1982. Pospíšilová, Jana: Folklór a život dětí. In: Sirovátka, Oldřich a kol.: Město pod Špilberk 110 - 122. Pospíšilová, Jana: O hrách a zábavách dnešních dětí. In: Národopisné studie o Brně. Brno 1 Pospíšilová, Jana (ed.): Rajče na útěku. Brno 2003. Sirovátka, Oldřich: Kdo udržuje současný folklór? Slovenský národopis, 31, 1983, s. Zilynskyj, Orest: Hra na Žalmana a jiné lidové hry o namlouvání nevěsty. Československá ru 261-295. Zilynskyj, Orest: Proměnlivost lidových dramatických her. Národopisný věstník českoslovens s. 199-214. Např. Zilynsky, Orest.: Hra na Žalmana a jiné lidové hry o namlouvání nevěsty. Českosloven 1/1956 s. 261-295. Např. Hrabalová Olga., Jelinková, Z., Pospíšilová, J., Šrámková, M., Troncová, M.: Jak žij dětmi. Národopisné aktuality 17, 1980, s. nebo Marholdová, R.: Volný čas a hry školáků z v In: Společenství dětí a kultura. ÚLK, Strážnice 1997, s. 87-92. Sirovátka, Oldřich: Kdo udržuje současný folklór? Slovenský národopis, 31, 1983, s. Např. Pospíšilová, Jana (ed.): Rajče na útěku. Brno 2003. Bittnerová, Dana: Transmise dětských formalizovaných her v herním repertoáru dětské skupin 86/1999, č. 4. s. 310-324. Bittnerová, Dana: Tendence ve vývoji dětského herního repertoáru. Příklad sociálně stratif až 11letých dětí. Národopisná revue, 12/2002, č. 2. s. 72-78. Zilynskyj, Orest: Proměnlivost lidových dramatických her. Národopisný věstník českoslovens s. 199-214. Pospíšilová, J.: Systematický sběr tleskacích her probíhá od roku 1996, kdy se v rámci longitudinálního výz her objevil. Sběr zahrnul především děti z Prahy. Podle příležitosti však byly osloveny dě regionů českých zemí (opakovaně např. v okr. Písek). Texty byly buď zapsány, nebo nahrány několika případech byly děti při tleskací hře i nafilmovány. Některé zápisy her pořídili s součást svých seminárních prací. 00[10] Informátorka narozená v roce 1931 uvedla, že s kamarádkou tleskaly na rozpočitadlo Řada tleskacích her byla původně písní z repertoáru dětí, např. Měl jsem ženu, Číňánek, Hu se i přejímky a komolení písní populární hudby, např. Makaréna, Jak se tak dívám, tak kvet Názvy her jsou odvozeny od incipitů některých variant říkanek. Byly pokud možno voleny s o invariantní výskyt takové slovní sekvence v říkankách. Tleskací hru Ribana jsem zapsala v šesti variantách. Tato varianta pochází od dívek ze 4. z roku 1998. Tleskací hru Měl jsem ženu, jsem zaznamenala ve dvanácti variantách. Zde citovaná varianta zapsanou říkankou. Hrály ji dívky ve 3. třídě ZŠ v Praze v roce 1996. Tuto hra jsem zaznamenala u 20 hráčských skupin, ovšem jen ve třech variantách. Zde předst hrály např. dívky z 5. a 6. třídy ZŠ v Písku v roce 1988. Tuto variantu hry jsem zaznamenala u dívky ze 4. třídy ZŠ v Praze v roce 1999. Kromě této zapsala dalších devět variant. Tuto hru znaly i informátorky narozené v 60. letech 20. sto Hra patří k poměrně neznámým tleskacím hrám. U dětí jsem ji zapsala pouze jedinkrát a to u třídě ZŠ v Praze v roce 2000. Hru Ram se se zapsala Eva Presburgerová. Hrály ji dívky ze 7. třídy ZŠ v Praze na škole v 2000. Tvrzení, že se jedná o starší verzi odvozuji jednak z počtu zaznamenaných variant. Jednak podporuje varianta říkanky, kterou původně znala a nyní ze vzpomínky rekonstruovala inform 70. letech. Holý, D.: Variační procesy v lidové písni a jejich proměřování. In: O životě písně v lidov Brno 1973, s. 19. Autor uvádí jako synonymu "ideální typ". Tento stav do jisté míry rekonstruuji na základě výpovědí informátorek, které tuto hru hrá 20. století. Pro výklad variačního procesu folklorního veršovaného textu vycházím z klasifikace Dušana ho hodnotí v rovině horizontální a rovině vertikální. V rovině horizontální sleduje variac "řádky" verše a strofy. V rovině vertikální komparuje řazení strof a veršů. Míru horizontá tedy mutace, stupňuje základními termíny mikrimutace-submutace-makromutace. Zacházení s tě nabízí srovnání s jinými terminologickými systémy, kde by patrně slovu makromutace odpovíd modifikace. Pro vertikální rovinu textu používá Holý termíny kombinace, hybridizace a kong kontaminace), konjugace. Navíc se ovšem musí v rovině vertikální ještě zvažovat v jiných s používané termíny amplifikace (rozšíření) (já v kontextu analyzovaných dětských říkanek by termín hypertrofizace), destrukce a redukce (krácení). (Srov. Holý, D.: c.d. s. 15-43; Leš O.: Folklór a folkloristika, Smena, Bratislava, 1982, s. 219-221.) Holý, D. ... c.d.s. 41. Zvolený motiv může být rozšířen i dalšími postupně se rozvíjejícími se motivy. U hry Aj ro však tuto situaci nezachytila. Lze ji ovšem dokumentovat na příkladu hry Měl jsem ženu, kd pořadí po sobě následujících žen a v rámci tohoto schématu (postupné vyjmenovávání žen) je amplifikaci otevřená. Dalším příkladem je hra Oma má má má, kde se v zapsaných variantách natahuje budíček rozšířuje o následné sekvence veršů. Např: natahuje budíček, pak si cucá pije rumíček, pak si říká blbeček...(srov. také varianta s. 10-11). Tuto hru hrály dívky z 2. třídy ZŠ v Praze v roce 1999. Samostatně byla hra zaznamenána v jako součást hry Aj rom bibi ještě v dalších třech variantách. Tuto variantu znal chlapec ze 2. třídy ZŠ v Praze. Tato hra byla dosud zaznamenána ve 14 variantách. Zde prezentovanou hru hrály dívky ze 3. v roce 2002. Hrály dívky v 1. třídě ZŠ v Praze v roce 1995. Hrály dívky ve 2. třídě ZŠ v Praze, v roce 2000. Dana Bittnerová [ URL "LM-109.html "]