Zpráva o výzkumu Bělorusů v České republice ****************************************************************************************** * Michaela Šmídová ****************************************************************************************** Bělorusové přicházející od druhé poloviny devadesátých let 20.století do České republiky s terénního etnologického výzkumu, který tvoří základ pro mou disertační práci. Bělorusové v současné době v České republice netvoří početně silnou skupinu, ale jejich sk pomalu, ale víceméně pravidelně zvětšuje. Mezi lety 1990-2003 (k 31.5.2003) si žádost o az občanů Běloruska a z nich získalo azyl 180 žadatelů, což představuje úspěšnost přibližně 1 době patří Bělorusové k nejúspěšnějším žadatelům o azyl vůbec. K 31.12.2002 bylo na území celkem 2728 Bělorusů s povoleným pobytem (2066 - trvalý pobyt a 662 platné vízum nad 90 dn Současná emigrace Bělorusů obecně je způsobena a vyprovokována upevňováním diktátorského r politicky aktivním občanům používá represivní prostředky a tím je nepřímo nutí k odchodu, jisté míry hrají i ekonomické důvody. Konkrétní výběr České republiky (Bělorusové jinak od do Spojených států amerických, Belgie i dalších západoevropských států) jako cílové eventu země ze strany emigrantů má své pragmatické a částečně též emocionální příčiny. Mezi pragm zařadit dříve bezvízový styk mezi ČR a Běloruskem. V současnosti však je pro příchozí z Vý vízová povinnost téměř pravidlem (pro Bělorusko platí vízová povinnost od 29.5.2000). Podm azylu jsou ve srovnání se stavem v polovině 90.let znatelně přísnější a přitvrzování možno azylu se stalo současným trendem. K dalším důležitým pragmatickým důvodům výběru České rep platí neustále, patří také relativní jazyková -třeba právě ve srovnání s němčinou či angli geografická blízkost. Určitým emocionálním zdůvodněním se zdá být také kulturní slovanská skutečnost, že z území České republiky vysílá rádio SVOBODA (RFE). Novějším důvodem pro vý republiky může být také určité povědomí o tom, že v České republice vzniká komunita Běloru důvody příchodu jsou často vzájemně propojeny a úzce spolu souvisí, v konkrétních případec mohou lišit a liší. Terénní výzkum je založen především na hloubkové analýze polořízeného rozhovoru. Vlastní r na základě připravené tématické osy. Důraz je kladen především na problematiku společenské prostředí v jejích nejrůznějších souvislostech a rovněž na vzájemné vztahy mezi Bělorusy. rozhovoru je více než 60 minut, mnohé ale záleží na „chuti" respondenta mluvit na daná tém jak moc se právě jeho osobně dotýkají. Vzhledem k tomu, že první respondenti vyjádřili oba diktafonu, rozhovory nadále přepisuji ručně. Za velmi důležité považuji návraty ke „svým" respondentům, předpokládám tedy opakované roz již budou mít konkrétnější rysy a rovněž zachytí změny, které se v čase udály. Jsou to zej které se mohou týkat pracovního uplatnění, sociálního zázemí, struktury skupiny Bělorusů a První série rozhovorů započala na podzim roku 2001. K červnu letošního roku (tj. roku 2003 celkem 28 respondentů. Z nich je 19 mužů a 9 žen. Konečné číslo se od tohoto průběžného pr nebude výrazně lišit a nepřesáhne 35 respondentů. Respondenti byli kontaktováni prostřednictvím běloruského informátora. Jeho úloha jako pro se ukázala být velmi důležitou. Právě tento prostředník v podstatě provedl první výběr res přímo jemu někteří možní respondenti z blíže nespecifikovaných důvodů odmítly. Jestliže ji k zorganizování setkání se mnou jako s výzkumníkem, nikdo proti rozhovoru neprotestoval, u oslovených však výslovně upozorňovala na nutnost své anonymity. Rozhovory probíhaly v různých prostředích, především však přímo v bydlišti dotazovaných. T ze strany respondentů byla pravděpodobně dána zejména díky přítomnosti běloruského informá vzájemná setkání představovala pro obě strany možnost upevnění přátelských kontaktů. Někte uskutečnily v méně osobním prostředí restaurací a kaváren. Většina respondentů bydlí (eventuálně pracuje) v Praze nebo blízkém okolí, ale přibližně j respondentů žije mimo hlavní město České republiky (např.Ústí nad Labem, Plzeň atd.). Práv kde respondenti na území České republiky bydlí (pracují), do značné míry ovlivňuje jejich společenského života mezi běloruskou komunitou. Praha i v tomto kontextu představuje centr Bělorusů, odehrávají se zde důležité události, které souvisí především s politickou aktivi ní. Je možné říci, že kdo žije v Praze má větší možnosti se takových událostí účastnit a o Specifické složení skupiny respondentů je dáno především charakterem vzdělání, kterého dot buď ještě v Bělorusku (eventuálně v bývalém SSSR) nebo až v České republice. Naprostá větš vysokoškolské vzdělání nebo studuje vysokou školu. Ostatní jsou středoškoláci. Dále je mož skupinu respondentů podle věku, který rovněž do značné míry podmiňuje to, čeho stačil ten dosáhnout v Bělorusku před svým odchodem do emigrace, tedy jakého společenského statusu se a začít ho znovu budovat v nových změněných podmínkách. Platí však bez výjimky, že jak mla do 30 let, tak zástupci střední věkové generace do 50 let, odešli do nového prostředí v ně nějakým způsobem změnit způsob života. Zároveň však lze konstatovat, že pro střední věkovo být nutnost opustit již vytvořené profesní, společenské i ekonomické pozice mnohem složitě mladší příchozí Bělorusy, kteří s budováním své pozice teprve začali. Se vzděláním souvisí také možnost uplatnění v tom, co respondent vystudoval nebo čím se za v Bělorusku. Takové uplatnění bývá problematické, především v kontextu zvládnutí či nezvlá jazyka. Neopomenutelným problémem, který byly respondenti vystaveni, je nová pozice rodiny jako ce případech totiž rodina (ve smyslu nukleární rodiny) byla vynuceným odchodem jednoho jejího otce) dočasně ale zároveň na dost dlouhou dobu rozdělena. V tomto článku bych chtěla pouze zdůraznit některé důležité skutečnosti, jež vyplynuly z p většiny rozhovorů prvního kola. Tyto vybrané skutečnosti jsou zde uvedeny, protože se zdá, jsou z hlediska pokračování výzkumu určující. A jejich možný vývoj, jak doufám, bude možné v dalším kole rozhovorů. Nelze samozřejmě vyloučit vynoření se nových významných kontextů, odehrává „nový život" příchozích Většina dotazovaných azyl již získala nebo čeká na vyřízení své žádosti. Pouze několik jed byli dotazováni, zde žije na základě povolení k pobytu. Nejen v souvislosti s formálním či postavením respondentů, je pro ně bezezbytku důležitá otázka nalezení pracovního uplatnění právě to do značné míry ovlivňuje spokojenost či nespokojenost se zdejším životem. V procesu adaptace délka pobytu v novém prostředí představuje nepochybně významný ukazatel se však, že každý jednotlivý respondent z tohoto hlediska představuje jedinečnou bytost s schopností adaptovat se. I z tohoto pohledu se opakování rozhovoru, zdá jako nezbytné. Souvislost mezi délkou pobytu a vztahem k Čechům zřejmě není příliš silná. Opět spíše zále osobnostních charakteristikách toho kterého respondenta. Dotazovaní tak projevují různou m Čechy, pro některé není vztah s usedlíky důležitý, jiní tvrdí, že mají mnoho českých známý Nicméně většina z nich se byla ochotna vyjádřit k tomu, co si o zdejších obyvatelích vlast zkušenosti jsou různé, ale téměř vždy označují Čechy za xenofobní a uzavřené a to zejména Bělorusy. Současně však tento uzavřený postoj do značné míry chápou a dokážou si ho rozumo Z rozhovorů vyplynula významná skutečnost, která se týká vzájemných vztahů uvnitř bělorusk je možnost spolkového života v rámci SKARYNY. Skaryna je sdružení Bělorusů, kteří žijí v Č na jehož půdě se odehrávají jak formální tak méně formální akce. I vztahy ke spolku Skaryn návštěvy setkání, které se konají obvykle jednou za měsíc nebo naopak deklarovaný nezájem nebo činnost spolku) do jisté míry vymezují směřování jednotlivých respondentů. Zdá se vša spolek Skaryna, neznamená nezájem o běloruské „záležitosti" a omezování kontaktů mezi Bělo spíše možnost zárodku vzniku nových formálních i méně formálních aktivit Bělorusů, které m na jiném základě než právě v rámci spolku Skaryna. Spolek Skaryna a jeho působnost a činno souvislostech (např. směrem k situaci v Bělorusku, ve vztahu ke komunitě Bělorusů atd.) je kterým bych se v dalším období chtěla věnovat intenzivněji. Důležité pro fungování komunity Bělorusů je rovněž ta skutečnost, že lidé, kteří ji v Česk tvoří se před svým odchodem z Běloruska v naprosté většině případů vzájemně neznali. Jejic mají tedy začátek právě zde. Taková výchozí situace jistě má svůj význam, ale tím, co je z a možná jim také částečně ulehčuje seznámení, je bezesporu vědomí toho, že jsou Bělorusové Běloruska pocházejí. Lidé, kteří mají stejné kořeny a stejné zkušenosti ze života v Běloru bližší. Pocit vzájemné blízkosti se může zvyšovat v prostředí, kde lidé mluví jiným jazyke přestože za normálních okolností (v Bělorusku) by se spolu patrně nikdy neseznámili. Je ot způsobem se tyto vzájemné vztahy budou odvíjet dál, již vzhledem k tomu, že v některých př právě to, že jsou Bělorusové jedním z mála pojítek mezi lidmi uvnitř komunity. Jejich názo postupy, jejich představy o životě jsou někdy až diametrálně odlišné a z toho mohou plynou problémy. S výše řečeným souvisí také otázka vlastní identity. Budu-li považovat identitu za něco, c celým životem, co se nemění jen tak lehce a bezbolestně, pak střet s novým prostředím přin složité situace, které je potřeba řešit hned a nebo i celý život právě ve smyslu vyrovnává změnami, které na identitu mohou mít vliv. Zvláště problém národní identity je u části res jako velmi významný. Už vzhledem k tomu, že samostatný stát Bělorusů v podstatě nikdy de f přestože byl vyhlášen a dodnes má své představitele, symboly i svátky, je otázka národní i způsobem stále nedořešená. Budoucnost z pohledu respondentů zahrnuje různé oblasti jejich zájmu, které spolu však neo souvisí. Základním dělítkem jejich představ o budoucnosti je situace v Bělorusku. Od úvah pak samozřejmě odvíjí také představa o možné budoucnosti v České republice. Celkově však l že budoucnost v současné situaci není pro respondenty tolik významná. Je samozřejmě docela si své představy nechali pro sebe, že mají nějaké velmi skryté a osobní plány. Tato zpráva o terénním výzkumu není rozhodně vyčerpávající a úplná. Jsou ještě další důlež která se týkají komunity Bělorusů v České republice a která se nepochybně objeví v dopraco disertační práci. V tuto chvíli se zdá, že již několikrát zmiňované druhé kolo rozhovorů s právě z hlediska zachycení určitého vývoje této skupiny lidí rozhodující i když je rovněž odpovědi na otázky, které mě napadají po kole prvním, se objeví otázky úplně nové a jiné. Vývoj počtu žádostí o azyl a udělených azylů Bělorusům mezi lety 1990-2003(31.5.2003) - zd rok počet žádostí o azyl azyl udělen 1990-1995 13 5 1996 6 0 1997 18 5 1998 20 7 1999 44 11 2000 193 24 2001 438 25 2002 312 26 2003 (k 31.5.) 126 15 zdroj : Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR Michaela Šmídová [ URL "LM-393.html "]