Pozdrav PhDr. Jaroslavě Kadeřábkové, CSc. ****************************************************************************************** * Mirjam Moravcová ****************************************************************************************** V druhé dekádě října roku 2002 se dožívá významného životního jubilea PhDr. Jaroslava Kade CSc., vědecko-pedagogická pracovnice Katedry regionálního rozvoje Národohospodářské fakult školy ekonomické v Praze, žena obdivovaná, respektovaná, bojující, přinášející impulsy a v nezanikající v šedi nepovšimnutí. Životní zápasy posílily její nezdolnost. Zformovaly v ní urputně setrvával na zaujatých názorových pozicích, a který za všech okolností zůstal věre etnologii. Dr. Jaroslava Kadeřábková své dětství a mládí prožila v severní části Smíchova, v té části po desetiletí kulturním centrem této rozsáhlé pražské čtvrti. Vyrůstala v prostředí secesn obklopeného romantickými Kinského sady a komplex dalších parků a zahrad. Žila v lokalitě, mísily střední a nezámožné vrstvy, reprezentované především dělnictvem. Sociální dialog a z pozice každodenního kontaktu a komunikace, naučil J. Kadeřábkovou citlivě vnímat sociáln společnosti a současně netolerovat sociální nadřazenost a direktivnost - ať již formulovan výchozí pozice. Vypěstoval v ní schopnost přiblížit se druhému z pozic jeho komunikačních strategií, nezbavil ji však přímočarosti a odvahy stát na svých pozicích. Obě vlastnosti, využila v etnografické terénní práci i v práci vědecko-organizační, stály také v pozadí vo dráhy. Když v roce 1964 vstoupila jubilantka na půdu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Pra se studovat etnografii a historii. Ke studiu etnografie tedy přistupovala s vizí historick tohoto oboru. Záhy však revidovala svůj přístup. Oslovila ji sociální antropologie, s espr Ladislavem Holým a Milanem Stuchlíkem. Z klasických etnologických specializací ji pak zauj sociálních skupin, zprostředkovávaná Soňou Švecovou. K těmto třem univerzitním učitelům se vždy hlásila. Pod vedením S. Švecové vypracovala diplomovou práci na téma Současný vývoj s vesnice, kterou obhájila v roce 1970. Studium končila ve složité době počátků 70.let 20.st roky, které oddálily nástup odborné dráhy, vyplnila získáváním cenných zkušeností organiza jazykových. Proto v roce 1974, když byla přijata do Ústavu pro etnografii a folkloristiku patřila již k nejlépe jazykově vybaveným mladým odborným pracovníkům. V ÚEF ČSAV se Jaroslava Kadeřábková specializovala na problematiku současnosti, a to souča a malých lokálních společností. V sedmdesátých a ještě v prvé polovině osmdesátých let řeš problémy změn ve způsobu bydlení vesnického obyvatelstva, k nimž došlo po roce 1945. Kladl kolektivizace, vlivu změn ve způsobu zemědělského hospodaření a vlivu proměn struktury ves stavební vývoj vesnice a vesnického domu. Zabývala se středočeskou a jihočeskou vesnicí. V výzkumů ve středočeském regionu zpracovala ve své kandidátské disertaci (1981). Výsledky o stacionárních výzkumů na Strakonicku, které realizovala spolu se Zdenkou Polednovou, využi rozsahu v monografii Jihočeská vlastivěda. Jaroslava Kadeřábková byla v ÚEF zařazena do oddělení, které si teprve postupně profiloval - za vedení výrazné Jiřiny Svobodové, i poté, co vedení převzala ona sama (1981). Zásadní se svými spolupracovníky řešila, se vztahovaly k vnitřnímu mechanizmu integračních a desin procesů ve venkovských komunitách a k dopadu střetu různých etnických a regionálních vlivů (Broumovsko). Kladla si však i otázky kulturních dopadů sociálních změn, kterými se formov života ve venkovských sídlech. Rovněž otázky společenské transformace vesnických komunit, větší části z podnětů státní správy a direktivního řízení ekonomiky, se staly součástí věd jejího výzkumného týmu. Mnohaleté úsilí přinášelo respektované výsledky v druhé polovině o Tehdy s dosaženými a překvapivými poznatky seznamovaly odbornou veřejnost vědecké konferen sborníky, odborné statě a v populární verzi i dvě regionální vlastivědy (Jihočeská a Západ Na samém počátku 90.let pak začal z iniciativy J. Kadeřábkové vznikat nový projekt studia: výměny kulturních hodnot mezi současným venkovem a městem (ve spolupráci oddělení vesnice města ÚEF ČSAV). Sledována měla být kulturní výměna odvíjející se od současných urbanizačn které nastartovala tehdy začínající nová fáze suburbanismu. Tento trend odlivu obyvatelstv příměstských obcí dostával v zázemí velkých měst podobu sociální výlučnosti a strategie se chování ekonomicky se prosazujících skupin obyvatelstva. Rozptyl pracovníků do různých uni pracovišť znamenal přerušení této týmové práce a současně i jinou vědeckou orientaci tvůrc Jaroslava Kadeřábková po dvouleté pauze vyplněné budováním nového oboru - regionalistiky - působit na Vysoké škole ekonomické, na Národohospodářské fakultě, Katedře regionálního roz správy (1992). Zde zúročila své předchozí zkušenosti výzkumné i vědecko-organizační, a to republikové, nýbrž i mezinárodní. Změnila ovšem svou převažující vědeckou orientaci. Otázk rozvoje a otázky úlohy regionů v ekonomickém, společenském a kulturním rozvoji ČR a také v ke společnosti evropské se staly v její badatelské práci základními. Ve vědeckém výzkumu s vytýčila tři hlavní problémové okruhy: problém regionální a sociokulturní specifiky sídel ohledem na různě definované menšinové obyvatelstvo), problém vztahu veřejné správy a obyva ohledem na poznání specifik městských a venkovských komunit), a problém sociálních aspektů a municipálního rozvoje - jinými slovy problém lidských zdrojů tohoto rozvoje a programů, kulturního kapitálu obyvatelstva zvyšují. Významnou částí jejího vědeckého úsilí je poznán dopadů, které přinášejí nově vzniklé euroregiony na území ČR. Takto formulované problémy r vyhodnotila v řadě aplikovaných výzkumů v různých městech České republiky. Materiály získa prací pak souhrnně zpracovala a závěry publikovala v samostatných edicích. V rámci svého nového odborného zaměření se Jaroslava Kadeřábková v posledním desetiletí sv orientovala ovšem také na proměny a vznik občanské společnosti, a na vztah většinové české etnickým menšinám (Romům) žijícím na území ČR. Výsledky výzkumů lokálních komunit a proble společnosti shrnula ve studiích určených pro PHARE (1996, 1998), a především ve studiích v městské správy v Rokycanech (1996), Berouně (1997), Frýdlantu v Čechách (1997), v Českém K nad Labem, Jihlavě, Lounech, Kutné Hoře. Výsledky expertní činnosti, zaměřené na problemat zpracovala pro městské správy v Kladně, Rokycanech, Ústí nad Labem, Frýdlantu v Čechách. Z takto nově formulovaných odborných pozic vstoupila J. Kadeřábková také do mezinárodních mezinárodního směrování výzkumné práce. V roce 1995 se zúčastnila projektu Demokratizace v v Nikaraque, který byl realizován v rámci holandsko-česko-slovenské spolupráce. J. Kadeřáb projektu sledovala ve srovnávacím pohledu dopady společenských a politických změn na posto orientace etnicky heterogenního obyvatelstva Nikaraquy.Využila svých dlouholetých zkušenos sociokulturního antropologa. Na základě tohoto výzkumného projektu vznikla samostatná publ analyzovala problémy veřejné správy v Nikaraquy a dala doporučení pro reformu veřejné sprá zemi. V druhé polovině 90.let začala jubilantka spolupracovat s Univerzitou v Bergenu (Nor transformace českého venkova. Navázala tak na své předchozí odborné zájmy směřující k pozn malých lokálních společností svázaných se zemědělskou výrobou. Tato její spolupráce je dlo dodnes. V roce 2000 se Jaroslava Kadeřábková zapojila jako školitel školitelů do projektu PHARE Ná regionálních vzdělávacích institutcí - příprava na využívání strukturálních fondů EU. V rá zaměření, spolu s týmem katedry regionálního rozvoje, se podílí na zpracovávání expertních potřeby integrace ČR do EU a evropských struktur. Jejím hlavním odborným zájmem je řešení kulturních problémů rozvoje ČR a harmonizace rozvojových strategií ČR s členskými zeměmi E činnosti využívá své bohaté zkušenosti a organizační schopnosti včetně znalosti práce v te s naranty. J. Kadeřábková je členkou konzultačních sborů řady vědeckých institucí - Evaluační komise Found, GA ČR, vědecké rady oboru Regionální rozvoj Provozně -správní fakulty Zemědělské un - Suchdole. Je spoluzakladatelkou pracoviště, které bude zaměřeno na zahraniční pomoc rozv členkou výkonného výboru EADI (Euroepan Asocciation of Development Research and Training I náplní jsou také problémy zahraniční pomoci členských i kandidátských zemí EU rozvojovým z K názorovým konstantám Jaroslavy Kadeřábkové patřila po celou dobu její odborné dráhy vize důležitosti zaznamenávat a mapovat procesy sociální transformace vesnice. Této své vizi, s na odbornou dráhu, zůstala věrna. Zaměření na vesnické lokality a jejich místo v ekonomick kulturním rozvoji společnosti se stalo osou její výzkumné i vědecko-organizační práce, kte nekončí. Do dalších pracovních i životních let přejeme člence naší redakční rady zdar, poh úspěchu. Výběrová bibliografie J. Kadeřákové - Programma de Capacitación - Servicio de Limpieza publica. Proyecto piloto Este-Oeste-Sur 1995. - Sociální a kulturní prostředí sídel a regionů v ČR. Učební texty pro projekt Master of P Administration (Brusel), Praha 1995. - Podpora Regionální a municipální politiky (kapitola veřejná správa v Portugalsku), progr ERDF, Praha 1996. - Euroregiony a demokratizační proces v České republice. In: Veřejná správa ve střední Evr - Proces demokratizace a profil pracovníka veřejné správy. In: Výchova občanů k demokracii - Organizační kultura a regionální rozvoj. In: Organizační kultura v českém průmyslu. Code - Euroregiony z hlediska postojů české společnosti. Lidé města, sv. 11, Praha 1997. - Potenciální pracovní příležitosti a socioprofesní struktura ve vybraných okresech ČR na menšiny. In: Romové - reflexe problémů. SOFIS, Praha 1997. - Mezinárodní kontakty českých etnografů v meziválečném období. Lidé města, sv. 13, Praha - Řešení multietnického soužití na státní a lokální úrovni na příkladu českého a romského Lidé města 3/2000. - Úvod do regionalistiky a veřejné správy. CODEX, Praha 1997, druhé rozšířené vydání 1998. vydání 2001. Mirjam Moravcová [ URL "LM-260.html "]