Doma v cizině – Češi ve Vídni ve 20. století. Výstava v Clam-Gallasově paláci v P ****************************************************************************************** * Jan Šťovíček ****************************************************************************************** Na konci roku 2001 a v prvním čtvrtletí roku 2002 (ve dnech 20. 12. 2001- 31. 3. 2002) usp hl. m. Prahy spolu s hlavním městem Prahou, Divadelním ústavem Praha, Národním muzeem - Ná asijských, afrických a amerických kultur v Praze a OV Consulting Wien pod záštitou primáto města Prahy Jana Kasla v prostorách Clam-Gallasova paláce výstavu věnovanou české menšině ve 20. století. Celkovou koncepci a vědecké vedení výstavy měli dva vídenští češi Vlasta V Vocelka. K výstavě vyšel fundovaný katalog, jehož editorem byl Vlasta Valeš. Texty a popis byly česko-německé. Stejný byl i katalog. Výstava o české menšině ve Vídni ve 20. století v takovém rozsahu vůbec poprvé, a to jak na české, tak na rakouské straně. Přitom češtinu slyšet stále méně a dokumentů o české menšině ve Vídni ubývá, protože dnešní potomci vídeň nejsou vědomy jejich historické hodnoty a ničí je. Přitom ještě na konci 19. století byla ve Vídni neobyčejně silná a vznikla tu řada českých spolků a středisek českého života (ško domů apod.), které jsou činné dodnes. Proto je velkou zásluhou pořadatelů, že na výstavě s prezentovaný materiál, uspořádali dle tématických a chronologických skupin a představili P dvojrozměrný materiál (fotografie, plakáty, brožury apod.), doplněný o menší trojrozměrné dokumentovaly hlavně pracovní činnost. Pokud se týče provenience, převažovaly předměty ze majetku, které v menší míře byly doplněny výpůjčkami za spolkového držení, popř. jiných in bylo např. okresní muzeum pro Vídeň X.., kde žije značná část české menšiny (zvláště řemes Začátek výstavy tvořil oddíl Ve společném státě. Ukazoval život vídeňských Čechů na začátk za Rakousko-Uherska a připomínal Čechy, kterým se dostalo hodností ve vládě a české poslan T. G. Masaryka za jeho působení ve Vídni, české úředníky ve vídeňských ministerstvech, čes Vídni, české vědce a umělce ve Vídni apod. Posléze tu byly prezentovány doklady k životě Č za převratu 1918 (včetně dobových písní). Další oddíl byl věnován hospodářskému a politick letech 1918-1934. Byly tu např. připomenuty některé sjezdy čs. sociálně demokratické stran Rakousku (fotografie, vstupenky, legitimace aj.), doklady k sociální a zdravotní péči o če doklady o záložnách, Českém domu a Národním domu ve Vídni apod. Na něj navazoval oddíl obd Byl tu např. dopis oznamující zákaz Sokola, dopis se zákazem českých novin z roku 1942, Bo oznamující Hitlerovo přání očistit Vídeń od Židů a následně od Čechů, doklady k odboji řeh Restituty (Kafkové) aj. Po těchto historických pasážích následoval oddíl Typické pracovní ve Vídni, který ilustroval život českých řemeslníků, služebných, drobných českých firem ap na podkladě výrobních nástrojů, drobných výrobků,. fotografií, firemních tisků apod. Velic dokumentován spolkový život vídeňských Čechů. Byla tu např. zastoupena Slovanská beseda, d Pokrok (fotografie a divadelní programy), pěvecký spolek Zvon, Lumír, divadelní odbor Česk Stejně bohatě byl zastoupen sport, především obory Sokola, DTJ a Orla. Fotografie byly zas hmotnými doklady jako byly čapky ke krojům Sokola, DTJ a Orla, sokolský cvičební úbor, sok doklady k činnosti Klubu československých turistů aj. Školní a mimoškolní vzdělávání bylo oddíle Vzdělávání. Byly tu prezentovány doklady k českému tisku, knihovnám, ale zvláště ke místo tu zaujímal spolek Komenský. Byla tu např. legitimace a zpravodaj spolku Komenský, v jeho škol, fotografie apod. Nebylo zapomenuto ani na duchovní život. Své místo tu měly Ces kostel P. Marie na nábřeží, kde působil sv. Kliment Maria Hofbauer. Nebylo zapomenuto ani na Ústředním hřbitově. Závěr tvořil oddíl osvětlující dobu po roce 1945. Bylo tu poukázáno v roce 1945 a těsně po něm (zvláště doklady o pomoci vídeňským Čechům a jejich přesidlován tak o emigraci z Československa po roce 1948 a 1968. Zde bylo poukázáno hlavně na kulturní emigrace (např. doklady o divadelních hrách Václava Havla uváděných ve vídeňských divadlec doprovázeno některými díly českých umělců žijících ve Vídni. V neposlední míře tu byl ilus život české menšiny ve Vídni. Vlastnímu katalogu se seznamem vystavených exponátů předcház statě osvětlující život české menšiny ve Vídni v prezentovaném údobí. Ty doprovází dokonce aparát. Z etnologického hlediska mají největší význam stati Martina Severy Jací byli Češi roku 1918? A gertraud Pressler "Když Čechy byly ještě za Rakouska" (K toposu českého eleme písni 19. a 20. století). Druhá studie (G. Pressler) se např. zabývá typickými postvami Va v návaznosti na parodování Čechů, ukazuje jak "Bémák" ničí starou Vídeň, dále ukazuje na t jako synonymum přistěhovalectví, vystupuje tu problém němčina - čeština - vídeňština apod. představila vídenské Čechy v plné šíři a ukázala jejich život českým návštěvníkům. Dvojjaz výstavě i v katalogu ukazují na to, že se počítá i s její reprízou přímo ve Vídni. Katalog běžným katalogem, ale je přímo příručkou o vídeňských Češích ve 20. století. Na to poukazu textové části. Tento katalog se stane jistě vyhledávanou příručkou k poznání života vídeňs Jan Šťovíček [ URL "LM-397.html "]