Co inspiruje proklamaci romské identity? Skupina romských pedagogických asistent ****************************************************************************************** * Mirjam Moravcová ****************************************************************************************** Romové v České republice permanentně procházejí nejen složitým a vnitřně komplikovaným pro a společenského vyrovnávání, ale také neméně složitým procesem sebeuvědomování v etnické, příslušnosti. Romské obyvatelstvo ČR doposud uznává vzájemné vnitřní rozlišení Romů, které vychází z rod příslušnosti. Romové v Čechách, na Moravě i ve Slezsku vnímají a respektují tyto vnitřní o přestože současně procházejí novou společenskou diferenciací, která je již modelována podl struktur občanské společnosti republiky. Uvnitř romské společnosti postupně stále početně sílí romské kulturní a politické elity, k charakterem analogické elitám většinové společnosti. Společenským cílem takto konstituovan (a sympatizantů) je dosáhnout docenění, respektování a uznání: sebe sama i Romů jako svéby skupiny občanů ČR. Součástí tohoto cíle je sebeuvědomovací proces, který zahrnuje i uvědom identifikování se s romstvím. Zápas za sebeuvědomění uskutečňují romské kulturní a politické elity v čase složitého názo o národní identitě. Mnozí ideologové postmoderní doby nazírají tuto identitu jako možnou v v rámci různých národních identit i v rámci různých společenských a kulturních identit. Mo takové volby je předkládána i Romům. Současné romské kulturní a politické elity v ČR ovšem jednoznačně zvolili vizi národní ide identity nadřazené identitám ostatním. Budují na představě romství jako záležitosti etnick záležitosti zrození a rodinné enkulturace. Kulturní osobitost pak v této souvislosti chápo a podmínku romské jsoucnosti a budoucnosti. Z těchto myšlenkových základů vychází nejen je národní emancipaci Romů v ČR, nýbrž i idea národně politického sjednocení Romů v rovině ce formulované romskou elitou mohou, ale nemusí korelovat se stanovisky romské veřejnosti. A zastávají řadoví Romové, představují nezanedbatelnou společenskou realitu dneška. V souvislosti konfrontace cílů vytyčovaných elitami a postojů romské veřejnosti jsme si ji položili otázku, jak sami sebe vnímají ve skupinových identitách Romové, kteří se teprve z romskou elitu. Tázali jsme se, jak vidí sami sebe ti, kteří se začínají profesně podílet n vládních programů a jsou správním aparátem státu nově zainteresovaní na práci s romským ob Ze souvislostí takto položených otázek nám vyplynula otázka další, otázka, kterou chceme o předkládaném diskusním zamyšlení. Otázky zní: Jaké momenty iniciují překročení hranice sku společných rodových kořenů. Jaké impulsy nastartovávají proces formování vědomí nadskupino totožnosti a přetavují toto sjednocující vědomí do uvědomělé deklarace romství či češství? Modelovou skupinou při řešení všech položených otázek se nám stala skupina romských pedago asistentů, Romů, kteří se zapojili do jednoho z programů Ministerstva školství, mládeže a ČR. Tito pedagogičtí asistenti pocházeli z různých lokalit Čech, Moravy a Slezska.Spojoval zaujatá profese a právě absolvovaná povinná pedagogická průprava. Sebereflexi vlastní totožnosti námi zvolené skupiny romských pedagogických asistentů jsme k osobní prezentaci dotázaného sedmi výroky, jimiž se měl možnost se představit, tj. odpov kdo jsem. Strukturu přiznaných identit v sedmi pozicích významnosti jsme zjišťovali anketo rozhovory jsme pak hledali vysvětlení zaujatých pozic. Sběr dat jsme uskutečnili ve dvou č u čtyř různých studijních skupin jednorázového desetidenního kurzu romských pedagogických výzkumy jsme realizovali na jaře a v létě roku 2001 s cílem zachytit aktuální identitní po (v čase konstituování této profesní skupiny). Druhé výzkumy jsme provedli na sklonku podzi jaře roku 2003 s cílem sledovat postojový profil asistentů, kteří zahajovali profesní dráh asistenta v časovém odstupu dvou let (měřeno školním rokem). V prvé etapě výzkumu jsme zaz padesáti, ve druhé etapě postoje čtyřiceti jednoho asistenta. Charakteristiku obou souborů srov. Příloha: Graf. I-a/1 až III-b/2. V prvé etapě výzkumu jsme dospěli k následujícím poznatkům: Prioritní postavení v sebereflexi romských pedagogických asistentů, vyjádřenou sedmi pozic sebeidentifikace, zaujala charakteristika individuality vlastní osobnosti. Sebeidentifikac identitě se ukázala menšinovým stanoviskem. Pokud se romští pedagogičtí asistenti ztotožnili s určitou sociální kolektivitou, identifi svým člověčenstvím a svou ganderovou rolí, nebo, a to zejména, svým postavením ve skupině a afinitních příbuzných. Široká škála příbuzenské terminologie, označující blízké i vzdále příbuzenství legalizované i nelegalizované (z hlediska právních norem ČR), ukázala důležit jako společenského a ekonomického zázemí asistentů i jako nástroje jejich orientace v loká Sebeidentifikací v příbuzenské skupině zůstali asistenti ukotveni v tradičním romském cháp člověka ve společnosti. Naproti tomu především sebeidentifikace v romských etnických kořen sebeidentifikace s profesní, přátelskou či zájmovou skupinou, zůstaly v prvé etapě výzkumu pozornosti asistentů. Srov. tab.1. tab. 1. Sebeidentifikace romských asistentů, přiznaná identita - soubor respondentů 1. ankety ------------------------------------------------------------------------------------------ sebeidentifikace pořadí výpovědi výpovědí 1 2 3 4 5 6 7 celkem ------------------------------------------------------------------------------------------ osobní charakteristika 101 14 14 27 24 24 20 133 lidství/gender 27 12 3 1 1 1 1 46 status příbuzného 10 18 17 10 9 4 2 70 skupina profes a zájmová 1 4 9 4 4 4 3 29 Rom 1 - 3 1 - - 1 6 Čech - - - - - - - - občan ČR 1 - - - - - - 1 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem odpovědělo 50 48 46 43 38 33 27 neodpovědělo - 2 4 7 12 17 23 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 50 50 50 50 50 50 50 285 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámka: 1 V tom výrok jednoho asistenta, který se označil slovem černej. Romští pedagogičtí asistenti v roce 2001 zařadili svou romskou totožnost pouze výjimečně d své osobnosti, přestože byla pro ně samozřejmá a všudypřítomná. Uvědomělou sebedidentifika jsoucnosti, vyjádřenou slovy jsem Rom, jsem Romka, formulovalo pouze šest z celkového počt dotázaných asistentů (12 %). A jen jediný postavil své romství na prvé místo mezi deklarov Ostatních pět ji zařadilo až na třetí a další místa v pořadí. Sjednocující romství mělo te těchto šesti etnicky "uvědomělých" Romů nižší váhu než příslušnost k rodině. Srov. tab. 4/ většina romských pedagogických asistentů, kterých jsme se tázali, tedy nevyjádřila potřebu sebeidentifikující postoj s vlastními etnickými kořeny, ukotvený v rodinné skupině, do pro Návratný výzkum, realizovaný v letech 2002/2003, zaznamenal zásadní, avšak zároveň v podst výrazný názorový posun v sebereflexi romských pedagogických asistentů. A tento posun se tý postojů k uvědomělému romství, češství a občanství. Výrok jsem Rom/Romka uvedlo již 21 z c 41 dotázaných romských pedagogických asistentů (51,2 %). Tedy v druhé etapě výzkumu více n asistentů do škály sedmi sebereflexí zařadila sebeidentifikaci v romství. Navíc čtyři z ni na prvém a deset na druhém místě škály. Identitu českého občanství deklarovalo v souboru 4 asistentů (v roce 2001 z 50 jen jediný) a tři se dokonce označili jako Češi. Srov. tab. 2. Všechny tyto skutečnosti vyvolaly otázku po příčinách tak výrazné změny ve velice krátkém obou výzkumů - a to u lidí různých, kteří buď začínali pracovat jako romští pedagogičtí as dokonce na profesi asistenta teprve připravovali. Nemohli být tedy ovlivněni dlouhodobým v povolání, v němž se stali spolu zodpovědnými za výchovu romských dětí, styčnými pracovníky romskou rodinou a svým způsobem i představiteli zájmů romských lokálních komunit adresovan Tab. 2. Sebeidentifikace romských asistentů, přiznaná identita - soubor respondentů 2. ankety ------------------------------------------------------------------------------------------ sebeidentifikace pořadí výpovědi výpovědí 1 2 3 4 5 6 7 celkem ------------------------------------------------------------------------------------------ osobnost v individualitě 8 12 14 15 16 11 11 87 lidství/gender 21 8 4 - - 3 1 37 skupina příbuzenská 6 5 12 11 8 6 3 51 skupina prof.a zájmová - 3 2 3 4 2 - 14 Rom 4 10 1 4 - 1 1 21 Čech - - 2 1 - - - 3 občan ČR 2 1 3 1 - - - 7 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem odpovědělo 41 39 38 35 28 23 16 neodpovědělo - 2 3 6 13 18 25 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 41 41 41 41 41 41 41 220 ------------------------------------------------------------------------------------------ Příčinnou vazbu mezi profesním působením ve funkci pedagogického asistenta a sebereflexí v tedy vyloučila sama koncepce výzkumu, jeho orientace na frekventanty kvalifikačních kurzů, začínající pedagogické asistenty. Komparace tří sledovaných demografických ukazatelů: místa bydliště, věku a úrovně dosažené asistentů pak také nevedla k nalezení příčin. Zcela ovšem vyloučila vazbu uvědomělé sebeid romství se stupněm asistentem dosaženého vzdělání (prvá i druhá etapa výzkumu). Ti asisten škály sebereflexí zařadili svou romskou identitu měli v téměř rovnoměrném podílu ukončené a středoškolské vzdělání. Nebyl mezi nimi ovšem ani jediný ze dvou vysokoškolsky vzdělanýc zodpověděli anketu. Jistou ne zcela výraznou vztahovou závislost sebeidentifikace v romství jsme doložili ve v bydliště a dosaženému věku asistenta - ovšem ani v těchto souvislostech shromážděná data n hovořit o "lokálních" či "generačních" názorových modelech (prvá i druhá etapa výzkumu). R asistenti, kteří do své sebereflexe zařadili romskou totožnost, pocházeli z různých lokáln i když především z měst, kde fungují romské programy. Sebeidentifikaci v romské totožnosti asistenti ze všech věkových skupin, které jsme zachytili naším výzkumem. Částečně větší za věku 21 až 30 let do jisté míry ovlivnila věková struktura dotázaných.(Srov. Graf 1 a Příl až II-b/2.) Graf 1. Tab. 5. Romští pedagogičtí asistenti, kteří se sebeidentifikovali v romství podle věku - soubor respondentů 1.a 2.ankety. ------------------------------------------------------------------------------ věk celkem respondenti 1. ankety 2. ankety ----------------------------------------------------------------------------- - 20 - - - 21 - 25 6 - 6 26 - 30 6 2 4 31 - 35 3 - 3 36 - 40 3 1 2 41 - 45 3 1 2 46 a více 3 1 2 neuvedl 3 1 2 ----------------------------------------------------------------------------- celkem 27 6 21 ----------------------------------------------------------------------------- Názorový posun "v čase", byť velice krátkém, nelze vyloučit, avšak nelze ho ani přijmout j vysvětlení. Změnu jsme doložili u různých skupin lidí aktuálně začínajících pracovat ve šk přicházeli s vlastním specifickým názorovým vybavením, a toto vybavení si vytvořili předtí zajímat o práci pedagogického asistenta. V úvahu bylo proto nutné vzít osobnostní profil a zařadili sebeidentifikaci v romství do škály sedmi sebereflexí. Otázku jaké osobnostní charakteristiky (nesledované anketou) spojují asistenty, kteří jako osobnosti uvedli, že jsou Romové, jsme sledovali až v druhé etapě výzkumu. Otázku jsme si okamžiku, když jsme zjistili zásadní postojový posun. Teprve tehdy jsme hledali další příč které nebylo lze doložit odpověďmi ankety. Mohli jsme je ovšem sledovat pouze u těch 21 as v druhé etapě výzkumu v sebereflexi sebeidentifikovali s romstvím. Tázali jsme: na životní osudy, vztah k romskému společenství a romské kulturní osobitosti, stereotypy, vztah k náboženství a víře, vztah ke vzdělání a životnímu uplatnění, na profes základě tohoto dotazování jsme dokázali definovat jediný spojující článek, který ovšem sou svébytnou exkluzi z běžnosti. Tito Romové vesměs pracovali buď v neziskových občanských sd církevních a společenských organizacích, které se programově zabývaly problematikou romské nebo byli zapojeni do romských kulturních aktivit, měli osobní kontakty s romskými politic anebo navštěvovali (absolvovali) výukový program vzdělávání Romů na Romské střední škole s Ve své předchozí profesní a životní kariéře se tedy setkali s romskou problematikou z pozi Odtud tedy zřejmě vyplynula jejich potřeba zařadit do své sebeidentifikace také romskou to jsoucnosti. Odtud jejich sebeuvědomění v sjednocující romské identitě, odtud váha položená romství. Pozici sebereflexe v romské totožnosti u romských pedagogických asistentů spojujeme tedy s zkušeností a s jejich individualitou vyhraňující se ve společenské, s pozice romství uvědo Společenskou aktivitu považujeme za katalyzátor, který vedl jednotlivce k poznání významu romství v osobnostní charakteristice. A v této souvislosti jsme si položili další otázku - asistenti, kteří formulovali uvědomělou pozici své romské totožnosti, deklarovali v národn se vymezovali ve vztahu k češství. Tyto úvahy již zakládáme na datech ankety. Proto v nich se stanovisky celkem 27 asistentů, kteří se v sebereflexi přihlásili ke svému romství: a t asistentů ) i druhé (21 asistentů) etapě výzkumu. Srov. Graf 2 a tab. 3. Tab. 3. Romští pedagogičtí asistenti, kteří se sebeidentifikovali v romství, podle národno k češství - soubor respondentů 1.a 2.ankety. ------------------------------------------------------------------------------------------ z 27 asistentů1 deklarovalo národnost2 romskou českou česko/romskou neuvedl celkem ------------------------------------------------------------------------------------------ 9 16 1 1 27 ------------------------------------------------------------------------------------------ z asistentů,1 kteří deklarovali shora uvedenou národnost prohlásilo3 ------------------------------------------------------------------------------------------ nejsem Čech 6 7 1 - 14 jsem Čech 2 7 - - 9 nevím zda jsem Čech 1 - - 1 2 neodpověděl - 2 - - 2 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Skupina asistentů, kteří mezi sedmi sebeidentifikacemi uvedli Rom, Romka. 2 Odpověď na otázku: Jaké je vaše národnost? 3 Souhlas - nesouhlas s výrokem: Jsem Čech: ano, ne, nevím. U této malé skupiny 27 "uvědomělých" romských pedagogických asistentů, kteří uvedli v sebe vlastní osobnosti jsem Rom, Romka, jsme doložili čtvero pojetí vztahu k romství (k romské návaznosti i vztahu k češství (k české národnosti). Každé z těchto pojetí současně jinak v kategorii národa a jinak pracovalo s pojmem národnost. Jedna část "uvědomělých" asistentů se již jednoznačně identifikovala s romskou národností zastávají romské politické a kulturní elity (a jejich sympatizanti) v ČR. Pro tyto asisten národnost stala součástí národně-politické identity, identity nadřazené, z níž se odvíjí v republice jako státu, v němž v současnosti Romové žijí. Uveďme příkladem výroky: jsem Rom, jsem Rom žijící v ČR. Tito asistenti se v sebereflexi identifikovali jako Romové, přihlási národnosti a odmítli se považovat za Čechy, tedy lidi jiného "etnického" národa. Pro sebe než romskou národnost. Současně romskou národnost vnímali nejednotně: jako kladnou, záporn hodnotu své existence - pokud ovšem toto stanovisko nebylo zároveň politicky motivovaným p Druhá část "uvědomělých" romských asistentů přijala stanovisko, které existenci Romů neuko národnosti a neztotožňuje s pojmem národnost. Tito asistenti sami sebe vnímali v kořenech společenství, avšak nikoli v souvislostech sociálních kategorií národ a národnost. Slovo n pro ně pouhým synonymem státní příslušnosti. V logice naznačené pozice se tito asistenti, sebeidentifikovali jako Romové a byli hrdí na své romství, deklarovali v české národnosti ve státní příslušnosti) a současně ovšem striktně popřeli tvrzení, že by byli Čechy. Příkl "jsem Romka, jsem obyvatelka ČR," "jsem občanka České republiky, jsem Romka," "pouze národ ale jinak se Romka." Třetí část "uvědomělých" Romů přijala koncept národa a svého ukotvení v národnosti. Sebe s pociťovala ve dvojí národnosti - a to romské a české. Přijala tedy dvojí národní identitu, zřejmě pochopenou jako prolínání dvou kulturních modelů: romského a českého. Tito Romové s jako Romové, deklarovali se v romské nebo ve dvojí národnosti a souhlasili s tvrzením, že pozici vysvětlovali tvrzením: "jsem i nejsem Čech," "mám národnost česko-romskou", "jsem R se spíše jako Češka." Čtvrtá část "uvědomělé" skupiny asistentů se pak komplementárně prohlásila za Romy i Čechy dvojí národní identity posunula dále. Tito asistenti se paralelně identifikovali jako Romo ovšem důsledně se nejen deklarovali v české národnosti, ale stejně důsledně souhlasili s t Češi. Ve svých sebeidentifikacích souběžně proklamovali: "jsem Rom, jsem Čech". Ve svém vl se stali Čechy, příslušníky českého národa v občanském slova smyslu. Pojetí národa odlouči kořenů a pochopili v souvislostech národa státního. Přijali názorovou pozici, v níž národ např. Francouzi, pozici, která se dosud vymyká pojetí středoevropskému, budovanému na etni národa. Dvojí - českou a romskou - totožnost nenahlíželi tedy jako kulturní kontaminaci a jako koexistenci dvou významově různých, vzájemně nesoupeřících identit. Ať již živelně ne východisko své integrace do občanské společnosti České republiky. Názorové odlišnosti, které jsme ve stanoviscích 27 "uvědomělých" romských pedagogických as definovali jako třetí a čtvrté pojetí jejich vztahu k deklarované národnosti a k češství, minuciózní, úzce propojené a zdánlivě zaměnitelné. Hloubka těchto odlišností spočívá v při konceptu národa a především ve vnitřním prožívání vlastní identity. Spočívá tedy na faktor právě odvíjí vztah k občanské společnosti, české veřejnosti a České republice. Proto jsme názorová stanoviska, i když doložená u malého počtu "uvědomělých" příslušníků nově se tvoř skupiny Romů, formulovat, upozornit na ně a předložit naše zjištění k diskusi. V našem výzkumu jsme anketou oslovili celkem 91 romských pedagogických asistentů: v prvé e etapě 41. Vyhodnocení dat získaných v prvé etapě výzkumu nás vedlo ke konstatováni vysoké variabilit zastávaných asistenty při deklaraci národnosti a při vysvětlování vztahu k češství. Vedlo ti Romové, kteří nastupují místa pedagogických asistentů v naprosté většině pojímají svou jako přirozenou a nikoli uvědomělou pozici. Vyhodnocení dat druhé etapy výzkumu nám dovolilo diferencovat skupinu dotázaných asistentů zastávané pozice k romství, češství i občanství. Umožnilo nám na pozadí celého souboru dot "uvědomělé" Romy a kategorizivat jimi zastávané pozice. V postojích "uvědomělých" Romů jsm čtyři názorové modely, z nichž se odvíjel jejich výklad obsahu pojmu národ a národnost, vo rozhodnutí být Čechem i vztah k občanské společnosti České republiky. Směřovalo to ovšem k proudům: k vyhraňujícímu se romství a k symbióze češství a romství. Pozici uvědomělé sebeidentifikace v romské totožnosti spojujeme, v souvislostech našeho vý společenskou angažovaností jednotlivce: ta se u sledovaných asistentů ukázala katalyzátore sebeuvědomění. Ta se stala inspirací. Druhá etapa výzkumu ukázala však také jeden důležitý trend prosazující se při formování pr pedagogických asistentů. O místa asistentů se v odstupu dvou let ucházeli lidé názorově vy Usilovali o ně Romové s předchozí zkušeností aktivistů. Profese pedagogického asistenta zí to je příslibem. Příloha: tab. 1/1. Romští asistenti podle deklarované národnosti - soubor respondentů 1. ankety -------------------------------------------------------------------- národnost absolutně v % -------------------------------------------------------------------- česká 29 58,0 romská 9 18,0 romská-česká (dvojí) 3 6,0 slovenská 6 12,0 maďarská 1 2,0 neuvedeno 2 4,0 -------------------------------------------------------------------- celkem 50 100,0 -------------------------------------------------------------------- tab. 1/2. Romští asistenti podle deklarované národnosti - soubor respondentů 2. ankety ------------------------------------------------------------------- národnost absolutně v % ------------------------------------------------------------------- česká 23 59,0 romská 8 .. 15,4 romská-česká (dvojí) 3 7,7 slovenská 4 10,2 maďarská - - neuvedeno 3 7,7 ------------------------------------------------------------------- celkem 41 100,0 ------------------------------------------------------------------- tab. 2/1 Romští asistenti podle dosaženého věku - soubor respondentů 1. ankety --------------------------------------------------------------------------------------- věk absolutně v % --------------------------------------------------------------------------------------- do 20 let 3 6,0 21 - 25 10 20,0 26 - 30 8 16,0 31 - 36 6 12,0 36 - 40 9 18,0 41 - 45 4 8,0 46 a více 7 14,0 neuvedlo 3 6,0 ----------------------------------------------------------------------------------------- celkem 50 100,0 % ------------------------------------------------------------------------ tab. 2/2. Romští asistenti podle dosaženého věku - soubor respondentů 2. ankety --------------------------------------------------------------------------------------- věk absolutně v % --------------------------------------------------------------------------------------- do 20 let 2 2,6 21 - 25 11 25,7 26 - 30 8 20,5 31 - 36 7 .... 17,9 36 - 40 2 5,1 41 - 45 5 12,8 46 a více 2 5,1 neuvedlo 4 10,3 ----------------------------------------------------------------------------------------- celkem 41 100,0 % ------------------------------------------------------------------------ tab. 3/1. Romští asistenti podle dosaženého vzdělání - soubor respondentů 1. ankety ------------------------------------------------------------------------------------------ dosažené vzdělání absolutně v % ------------------------------------------------------------------------------------------ základní 10 20,0 odborné 21 42,0 středoškolské 15 30,0 vysokoškolské 1 2,0 neuvedeno 3 6,0 ----------------------------------------------------------------------------------- celkem 50 100 % ----------------------------------------------------------------------------------- tab. 3/2. Romští asistenti podle dosaženého vzdělání - soubor respondentů 2. ankety ------------------------------------------------------------------------------------------ dosažené vzdělání absolutně v % ------------------------------------------------------------------------------------------ základní 11 28,2 odborné 14 ..... 30,76 středoškolské 12 30,76 vysokoškolské 1 2,6 neuvedeno 3 7,7 ----------------------------------------------------------------------------------- celkem 41 100 % ----------------------------------------------------------------------------------- Skutečnost, že při prosazování svých záměrů využívají Romové i tradičních sociálních struk komunit, nemění nic na základním cíli směřování. Je strategií na cestě společenského vyrov Raichlová, Irena a kol.: Romové s nacionalismus? Brno, Muzeum romské kultury 2001, s. 15 - Barša, Pavel - Strmiska, Maxmilián: Národní stát a etnický konflikt. Politologická perspek 1999, s. 69 - 72. Moravcová, Mirjam - Turková, Miloslava: Sebereflexe Romů zapojených do vládních struktur. menšiny na přelomu tisíciletí.Sborním z mezinárodní konference konané ve dnech 12.a 13.lis Slezském ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. Opava, SÚ SZM 2002, s. 212 - 218. Raichlová, Irena a kol.: Romové s nacionalismus? ..., c.d., s. 15 - 31. Cestu za doceněním a uznáním chtějí někteří političtí představitelé Romů podstoupit jako p sjednocené evropské etnosociální komunity, která má řadu společných charakteristik, přesto roztroušena v různých zemích, není kulturně vnitřně totožná a přijala kulturní rysy různýc společností. Na těchto charakteristikách se snaží zastánci vize romského exteritoriálního konstruovat novou společnou identitu evropských Romů. K protagonistům této myšlenky patří Tato položená otázka byla součástí šíře koncipovaného výzkumu postojů romských pedagogický Výsledky tohoto výzkumu srov. Moravcová, M. - Turková, M.: Identita deklarovaná a žitá. Ro asistenti - reflexe etnické, kulturní a občanské identity. Lidé města, 8/2002, s. 13 - 54. M. - Turková, M.: Diskurs: národní, etnická či rodinná identita. Pozice romských pedagogic In:Etnicita a město. Etnicita jako faktor polarizácie mestského spoločenstva v 20. Storočí Peter - Luther, Daniel. Bratislava, Ústav etnológie SAV 2001, s. 157 - 182. O vzniku této profesní skupiny srov. např. Moravcová, Mirjam - Turková, Miloslava: Seberef c.d., s. 213, pozn.3. - Naprostá většina asistentů, které jsme zahrnuli do naší analýzy, p romských rodin. Pouze výjimečně se jednotlivci označili za děti z etnicky smíšených rodin Jeden asistent uvedl, že jeho rodina byla romsko-židovská a další, že byl adoptován českou V prvé etapě výzkumu jsme zaznamenali názory romských pedagogických asistentů z Prahy (6), nad Labem (5), Teplic (2), Frýdlantu v Čechách (1), Liberce (2), Semil (1), Pardubic (2), (1), České Třebové (2), Aše (1), Velkého Meziříčí (1), Jihlavy (2), Brna (6), Znojma (1), Břeclavi (3), Krnova (1), Ostravy (5). Údaje nebyly zjištěny u pěti asistntů (uvedli:ČR - neuvedl - 1). Ve druhé etapě výzkumu jsme zachytili názory asistentů z Prahy (8), Kladna ( (1), Litvínova (1), Vejprt (2), Benešova u Prahy (1), Čáslavi (1), Hradce Králové (1), Lib nad Nisou (1), Lipníka nad Bečvou (1), Jihlavy (3), Ostravy (1), Bohumína (2), Havířova (1 Velkého Oseku (1), Nového Jičína (1), Jeseníku (1), Opavy (1), Blanska (1), Tištína (1), Ú zjištěny u 6 asistentů. Srov. též: Moravcová, M. - Turková, M.: Identita deklarovaná ..., Prvou etapu výzkumu jsme realizovali v průběhu kurzů pro romské asistenty, které uspořádal Profes o.p.s. v Praze v dubnu 2001 a nadace Nová škola v Jihlavě v červenu 2001. Některé d jsme oslovili individuálně v Ústí nad Labem, v Mostě a v Praze. - Výsledky tohoto výzkumu M. - Turková, M.: Identita deklarovaná a žitá, ..., c.d., s. 13 - 54. Tytéž: Diskurs: náro rodinná identita, ... c.d, s., 157 - 182. Druhou etapu výzkumu jsme realizovali v kurzu Humanitas Profes o.p.s. v Praze v listopadu 2003. Některé další asistenty jsme oslovili v Praze. V prvé etapě výzkumu jsme zaznamenaly: v dubnu 2001 postoje 25, v červnu 2001 také 25 asis výzkumem jsme zachytili názory 23,4 % asistentů působících ve školním roce 2001 - 2002 na Ve druhé etapě výzkumu jsme zaznamenali: v listopadu 2002 postoje 23 a v květnu 2003 posto - Romů. Obou těchto výzkumů se účastnili i další čtyři asistenti, kteří vyšli z českých ro výpovědi jsme nezohlednili. Respondenti jednotlivých výzkumů nebyli tíž lidé. Srovnání pos nevypovídá proto o proměně stanovisek konkrétních jednotlivců (vzhledem k anonymitě ankety požadavek vytyčit). Vypovídá pouze o posunech názorové hladiny členů profesní skupiny. Moravcová, Mirjam - Turková, Miloslava: Identita deklarovaná ..., c.d., s. 28 - 31, s. 39. Sebereflexe Romů ..., c.d., s. 212 - 218. Pevné ukotvení v romství prokázaly další zodpovězené otázky ankety. Srov. Moravcová, M. - Identita deklarovaná ...,c.d., s. 13 - 51. Dva asistenti dokonce zařadili romství až za svou příslušnost k profesní skupině. Jedna asistentka se označila jako romská maminka. Z celkového počtu 27 asistentů (6 prvá etapa, 21 druhá etapa výzkumu), kteří ve své osobno charakteristice uvedli, že jsou Romové dosáhlo vzdělání: 7 základní, 10 odborné, 8 středoš vzdělání nevyplnili. Jeden z těchto dvou asistentů se deklaroval romskou, druhý českou národnost. Jako místo své bydliště uvedli: Prahu (5), Kladno (2), Benešov (1), Kolín (1), Pardubice ( Králové (1), Vejprty (2), Brno (1), Jihlavu (3), Tišnov (1), Ostravu (2), Bohumín (2), Nov Krnov (1), Břeclav (1). Jeden asistent místo svého bydliště neuvedl. Mezi těmito Romy byli lidé ve věku: šest ve věku 21 - 25 let, šest ve věku 26 - 30 let, po -35, 36 - 40, 41 - 45 a 46 a více let. Jeden asistent uvedl, že svůj věk nezná a dva ho ne Skupina sedmi romských pedagogických asistnetů. Muž ..... Muž, O, rom., dot. č. 85. Všichni souhlasili s výrokem Je dobré být Romem (odpovědi: ano, ne nevím). Moravcová, Mirjam - Turková, Miloslava: Identita deklarovaná ..., c.d., s. 42. Skupiny devíti romských pedagogických asistentů. Nesouhlasili s výrokem Jsem Čech (odpovědi: ano, ne nevím). Žena, Z, česká, dot.č. 71. Žena, Z, česká, dot. č. 73. Žena, Z, česká, dot.č. 90. Skupina pěti romských pedagogických asistentů. Žena, SŠ, nár. neuvedena, dot. č. 69. Žena, O, česko-romská, dot.č. 33. - nebo článek, s. 24. Žena, Z, rom, dot.č. 13. - nebo článek, s. 24. - Pro příklad uvádíme ještě jednu reakci na uvedený v anketě (odpověď: ano, ne, nevím) : "Myslím, že jsem Češka, ale po tomto kurzu js názorů, že se máme hlásit jako Romové, a tak jsem teď zmatená a opravdu nevím." Tato 30 le česko-romské rodiny se ovšem v sedmi sebereflexích neidentifikovala jako Romka. Žena, Z, č Skupiny šesti romských pedagogických asistentů. Žena, Z, česká, dot. č. 98.- Žena, SŠ, česká, dot. č. 102. Mirjam Moravcová [ URL "LM-260.html "]