Židé a Morava, Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska 13. listopadu 200 ****************************************************************************************** * Blanka Soukupová ****************************************************************************************** Židé a Morava, Sborník z konference konané v Muzeu Kroměřížska 13. listopadu 2002. Ed. Pet Kroměřížska, Kroměříž 2003. Téma židovství, před rokem 1989 tabuizované, patří v současnosti k široce a na nejrůznější stupních odbornosti prezentovaným. Přestože je židovská látka významně na odborné úrovni r zpracovávána a představována především Židovským muzeem v Praze, třetím nejstarším středoe židovským muzeem, spravovaným Federací židovských náboženských obcí, výraznou pozici si bě desetiletí mezi znalci židovské problematiky vydobylo i regionální Muzeum Kroměřížska, spo s občanským sdružením Judaica Holešov. V roce 2002 Petr Pálka uspořádal již devátý ročník Židé a Morava, z níž byl vydán elegantně upravený sborník 22 příspěvků s obálkou, která za nejvýznamnějšího holešovského rabína Šacha. Příspěvky seřazené chronologicky, od nejstaršího k nejmladšímu období, vypovídají o tom, ž se dnes nespojuje pouze se šoa, a také o tom, jaké prameny lze pro poznání moravských Židů rejstříky z druhé poloviny 17. století, přiznávací listy k domovní dani, pozemkové knihy, domovské seznamy, domovské listy, pozůstalosti, sčítání lidu, školní katalogy, spisy stave matriky, fondy okresních úřadů, adresáře, mapy a plány, náhrobky židovských hřbitovů, Tere knihu, judaistickou literaturu, dobovou beletrii, tisk, lidskou paměť atd. atd.). Pestrost základny poznání odpovídá i volba metod a technik, mezi nimiž se prosazují také metody ant sborníku vyplývá i to, že židovská látka je předmětem interdisciplinárního bádání (archivá historiků, demografů, literárních vědců atd.), k němuž se užitečným způsobem mohou přidat židovskou historii z neodborné veřejnosti. Prvním velkým tématem sborníku byl pokus o rekonstrukci židovských komunit ve vybraných mě archivního materiálu. Pavel Kocman stručně referoval o neznámém pramenu - přiznávacích lis dani z roku 1667, aby posléze na základě tohoto neúplně dochovaného pramene, komparovaného rejstříky, zjistil počty židovských domů na Moravě (nejvíce jich zaznamenal v Mikulově, ka Židé vyhnaní z Vídně, v Uherském Brodu a v Prostějově), právě tak jako židovská jména jeji nikoliv však, vzhledem k charakteru pramene, povolání moravských Židů. Marie Dokoupilová p výsledky studia migrací Židů do Prostějova v 16. a 17. století z archivní pozůstalosti pro muzejníka a kronikáře Jana Kuehndela, jemuž věnovala úvodní "medailonek". Obsahově Kocmanů výzkum spadaly do vědeckého projektu Austria Judaica, respektive do jeho české odnože Bohe et Silesia Judaica, odstartované v roce 1999 s cílem zmapovat život Židů v období raného n Dlouhodobý projekt, zajišťovaný sedmi českými archiváři, počítá s vydáváním edic pramenů v tištěné formě. Jeho koordinátorkou se stala Marie Buňatová, vedoucím znalec moravské židov Helmut Teufel. Nitranskou židovskou komunitu, pro níž se Morava stala od 18. století jakým charakterizoval z pohledu demografického, národnostního složení, ekonomických východisek a základě sčítání lidu (1919, 1930) Martin Zetocha. Také nitranští Židé, převážně úspěšní ob proklamovali za první republiky především slovenství. Modernizace zasáhla i stále ceněnou zpravidla s jedním dítětem, která se mohla rozejít i nábožensky. Na základě příkladného st archivního materiálu sestavila Eva Grunová dějiny Židů v Moravském Krumlově od poloviny 15 roku 1997, kdy zemřela jediná paní, jež přežila šoa. Data o životě, především ekonomických v industriální éře ve Frýdlantu nad Ostravicí přinesl Jaromír Polášek. Druhá skupina referentů se zabývala demografickými charakteristikami moravských Židů. Ludm sledovala, po zasvěceném stručném vstupu o vzniku genderových výzkumů, o podstatě genderu, základně těchto studií, židovské ženy v Moravské Ostravě na přelomu 19. a 20. století, kdy druhý proud přistěhovalců s výrazným podílem převážně ortodoxních Židů z Haliče. Mikrosond základě sčítání obyvatelstva v roce 1900 ukázala především - přes postupující tendenci asi k většinovému obyvatelstvu - přetrvávající silnou vazbu ženy na rodinu, projevující se i v ekonomické aktivitě, orientované převážně na maloobchod. Přesto se i dívky začaly vzděláva městu, centru industrializovaného regionu, ovšem v komparaci se statutárním městem Opava, věnovala Andrea Pokludová zabývající se vznikem vzdělaných vrstev v závislosti na funkcích v Opavě, tak v Moravské Ostravě, v níž se tato skupina zformovala opožděně, v závislosti n se na tamější advokacii a medicíně výrazně podíleli Židé, vyšším podílem než by korespondo procentem mezi populací obou měst. Podle mě mohla být jedna z hlavních příčin tohoto rozší vyšším sociálním cítění Židů. Třetím námětem se stal život a aktivity významných židovských osobností spjatých s Moravou zaměřil na rabína Šacha (Šabtaj ben Meir ha Kohen), autora komentáře k Šulchan aruchu, kod sefardských Židů, vzdělance, který po pogromu ve Vilnu (1655) zakotvil posléze v Holešově. nápis na čelní kamenné desce Šachovy tumby. Radoslav Daněk sledoval vznik a postavení stav židovským majitelem v Moravské Ostravě před první světovou válkou, v období zvýznamnění st průmyslového odvětví. Na základě adresářů a živnostenských rejstříků dospěl k závěru o vys židovských architektů a inženýrů, kteří se podíleli na nové výstavbě města více než jednou Jaroslav Bránský se rozepsal o intelektuální sionisticky přesvědčené rodině Kwasník-Rabino zakladatel působil v letech 1906 - 1919 jako kantor v Boskovicích. Jeho syn Oskar K. Rabin Society for the History of Czechoslovak Jews a spolueditoval první díl The Jews of Czechos Malý medailon Josefa Szurana, badatele o světle, žijícího od poloviny 20. let 20. století sestavil Cyril Měsíc. Smíšené křesťansko-židovské manželství Heleny a Emila Lvových z Krom výjimečné rozsáhlou pomocí známým i neznámým židovským vězňům v koncentračních táborech, k vypravili v letech 1942 - 1944 194 balíky s potravinami. Jejich aktivitu Petr Pálka rekons základě vzpomínek Heleny Lvové, uschovávaných stvrzenek na balíky a pošty z koncentračních Čtvrtá série referátů sledovala židovské umění na příkladu pohřebního náhrobku (Jaroslav Klenovský), který se od poloviny 19. století přizpůsoboval většinovému křesťanskému náhrobku. Charakteristiku náhrobků Klenovský doplnil cenným soupisem moravských a slezských výtvarníků a architektů. Stejné téma - na příkladu Moravského Krumlova - rozvíjela Eva Grunová. Literárně-historické pojednání Milady Pískové se zabývá - bez přímé návaznosti na moravskou problematiku - charakteristikou moderních sportovních reportáží Oty Pavla z šedesátých let 20. století. Židovskou mentalitu přiblížil dvěma dokumenty - obřadem chalica, který obcházel levirátní (konkrétně dokument z roku 1833 v Ivančicích), a hebrejsko-německou učebnicí Dušan Riegl. Posledních šest příspěvků se zabývalo antisemitismem ve 20. století. Hana Šústková ve svém relativizovala názor, že zobrazení Židů v díle ostravského herce, publicisty a spisovatele Sokola-Tůmy (1855 - 1925) představovalo typický výron antisemitismu. Bez detailní analýzy Tůmy a znalosti dobového antisemitismu se však dostala na velmi tenký led, a dokonce vzbud autorovy protižidovské stereotypy (stereotyp Žida - kořalečníka) vyložit takřka neutrálně. přiblížil zajímavě antisemitismus P. Karla Dostála-Lutinova (1871 - 1921), představitele K Václav Bednář sledoval funkci antisemitismu ve volební kampani T. G. Masaryka ve "valašské 1907. Daniel Herman citoval ukázky z brněnského antisemitského časopisu Brněnský drak (188 obsah by ovšem stál za hlubší kvantitativní i kvalitativní analýzu, která by ukázala hlavn stereotypy periodika, jejich případnou proměnu a zvláštnosti oproti jiným protižidovsky pí Dnešní antisemitismus na severní Moravě, kde dochází k 7 - 32 excesům za rok, charakterizo článek Zdeňka Zbořila. "Novost" tohoto antisemitismu spočívá po mém soudu jen ve způsobech (hudební skupiny, internet) a v inovaci stereotypu prohnaného Žida, který získal agresivní popírání holocaustu (autor se věnoval především brožuře Rudolfa Seidla). Druhá zmíněná bro Rothkranze přináší industriální stereotyp Žida - šedé eminence světových dějin, v aktualiz usilujícího o světovládu prostřednictvím Evropské unie. Nejzávažnější informaci představuj přiblížení cílů pronacistické organizace Rytíři slunečního kruhu. Neméně závažný referát V Zbořilova žáka, se pokusil o pochopení příčin současné okrajovosti antisemitismu (demokrat první republiky, cizost poválečného sovětského antisemitismu, nízké procento Židů mezi čes nenáboženskost české společnosti). Dále analyzoval základní antisemitské teze extrémistick a upozornil i na levicový antisemitismus, přičemž levici i pravici spojuje antisionismus. Nekvapil zaměřil na nejvýznamnější antisemitské instituce a projevy po roce 1989 (týdeník týdeník Politika /později Dnešek/, neonacistická Vlastenecká fronta, prodej antisemitských židovských hřbitovů). V dalším svazku sborníku Židé a Morava dostal tedy čtenář dílo přinášející nové poznatky o populaci a kultuře na Moravě, ale i náměty k obecnějšímu zamyšlení nad příčinami společens jinakosti. Blanka Soukupová [ URL "LM-364.html "]