František Vrhel šedesátiletý ****************************************************************************************** * Josef Opatrný ****************************************************************************************** František Vrhel je dalším iberoamerikanistou, ale nejen iberoamerikanistou, který dosahuje dvou tisíciletí životního jubilea. K Vladimírovi Nálevkovi a Hedvice Vydrové se řadí v kvě šedesátník, jehož organizační a vědecká činnost je od počátku jeho kariéry spjatá s třemi Filosofické fakulty UK, vystudoval zde romanistiku s rusistikou, pak pracoval ve Středisku studií a od druhé poloviny 70. let působí nejdřív na Katedře etnografie a folkloristiky tr devadesátých letech v Ústav etnologie. Vrhel sice začal původně studovat chemickou technol však velmi brzy, že jej podstatně víc než chemie přitahuje literatura, především hispánská počátku šedesátých let využil jako student ruštiny a španělštiny postupné uvolňování přísn ho dozoru nad společenskými vědami a věnoval značnou pozornost metodám práce pražské struk školy. Navštěvoval semináře a přednášky jejích žáků a dědiců její koncepce jazykovědy a li přičemž systematicky usiloval o inkorporaci svých vědeckých postupů do širšího filosofické navíc k té generaci hispanistů, která mohla studovat ne sice přímo ve Španělsku, ale v jin mluvící zemi, na Kubě. Přes velké ekonomické potíže Castrova režimu v polovině šedesátých v té době Havana relativně velké možnosti volné umělecké tvorby a svobodné diskuse. Kromě čeští studenti přístup ke klasické literatuře, nejen španělské beletrii, ale i fondům náro obsahujícím publikace celé západní hemisféry, které v té době v českých knihovnách vůbec n Pobyt v Havaně tak posílil Vrhelův zájem o španělskou a latinskoamerickou literaturu mj. i že tehdejší protagonisté kubánské literární scény, Alejo Carpentier a José Lezama Lima v t nepředstavovali jen výrazné reprezentanty kubánské kultury, ale kultury celé Latinské Amer Vrhel zajímal v této době především o moderní literaturu, věnoval svoji diplomovou práci t problematice literatury španělské renesance. Mimořádná kvalita práce přiměla zakladatele S amerických studií FF UK Oldřicha Běliče a Josef Polišenského, aby nabídli Vrhelovi místo v tajemníka právě založené instituce. Vrhel pak dělil svůj čas mezi administrativní povinnos němž zabírala v této době značný prostor četba textů o metodologii vědy. Co se pak týče kr propadl Vrhel Jorge Luiovi Borgesovi, jemuž pak věnoval později hodně času jako překladate Počátek sedmdesátých let přinesl velké politické problémy oběma zakladatelům Střediska, kt administrativně převedeno z Katedry obecných dějin na tehdejší Katedru etnologie a folklor pak jako člen pedagogického korpusu katedry kromě začal zabývat, Borgese a latinskoamerick stále intenzivněji sociolinguistikou a problematikou kulturní antropologie. Tato změna nezpůsobila odbornému asistentovi Katedry etnografie žádné problémy. Jeho předn antropologie, opřené o teoretické základy filosofie vědy, její metodologii a široký přehle problematiky sociálních věd našly vděčné posluchače nejen mezi studenty etnografie, ale i navštěvujících kurzy excentrického asistenta zneklidňujícího na druhé straně část pedagogů tak nekonvenčním účesem a vystupováním. Vrhel získal v této době také dvě zahraniční stipe strávil několik měsíců na Universitě San Marcos v Limě a na prestižním INAHu v hlavním měs pobytů využil hlavně ke studiu nativních jazyků Ameriky a přípravě kandidátské práce věnov tupí-guaraní. Vrhelův přístup k problematice ovlivnily jak jeho diskuse s předním reprezen linguistiky Jiřím Skaličkou a pilné studium textů do té doby jediného českého odborníka na nativní Ameriky Čestmíra Loukotky. V osmdesátých létech vstoupil František Vrhel do povědomí širší kulturní veřejnosti jako j překladatelů tehdy patrně nejprestižnějšího českého nakladatelství Odeon. Díky jeho překla se jak porozuměním pro jazyk tak pro reálie, získali čeští čtenáři zejména přehled o Borge jehož překlady obohatil Vrhel zasvěcenými doprovodnými studiemi. Kromě těchto překladů zas pozornosti Vrhelovy edice textů nativní Ameriky určené sice původně studentům, nabízejícím zájemcům o neevropské literatury možnost srovnání euroamerické estetiky s estetikou neevro Vrhel také připravoval v této době společně se skupinou pražských hispanistů hesla rozsáhl literatury Latinské Ameriky publikovaného nicméně až v polovině 90. let nakladatelstvím Li přes třicet hesel autorů jako Borges či Cortázar. I Vrhelovy příspěvky ve slovníku jsou po odporem vůči deskripci. Zdůrazňuje i v sevřené formě slovníkových hesel především kulturní osobní přínos autorů. Tento přístup charakterizuje také rozsáhlejší Vrhelovy texty z této svoje názory, někdy kontroverzní, a očekává, že jeho soudy vzbudí diskusi a přimějí čtenář stávající podobou „vědeckých pravd". Oceňuje autory jasného myšlení a přesných formulací a pochopení pro popisné texty klasické entografie. Podstatný zásah do Vrhelových aktivit přinesly změny na konci roku 1989. Vrhel se stal pře velké popularitě u studentů vedoucím Katedry etnografie a folkloristiky FF UK a stál také v Ústav etnologie. Pro Vrhela však změny nástupem do funkce vedoucího ústavu neskončily. S proděkanem pro zahraniční styky, na dvě období i děkanem FF UK a posléze i členem vědecké funkce logicky zmenšily prostor pro Vrhelovu vědeckou činnost, na druhé straně však parado rozšíření vědeckých kontaktů dalších pracovníků fakulty. Pro Vrhela byla spolupráce s univ celém světě jednou z priorit jeho aktivit ve vedení fakulty. Není přitom rozhodně náhodou, pro zahraniční vztahy podstatnou měrou přispěl k rozšíření kontaktů s universitami hispáns Španělsku, v Mexiku či Argentině. Potom, co v roce 1999 skončilo jeho druhé období ve funkci děkana se Vrhel vrátil v plném etnologii a antropologii. Jeho zájem se dodnes upírá především na předhispánské kultury Am na četbu mayských textů nejen v podobě klasických kodexů, ale především nápisů na stélách, Vrhela zde nepochybně přitahuje jak otázka dešifrace textu tak jeho zařazení do širšího ko jak ho chápe interpret. Nepřekvapuje příliš, že Vrhelův odchod z funkcí uvítali hlavně stu inspirativní charakter jeho přednášek i textů stejně jako neobyčejný přehled po obecných o v tom nejširším slova smyslu. Právě proto, ale nejen proto, je František Vrhel nepřehlédnu současné české etnologie a kulturního života vůbec. Především svým otevřeným přístupem k a etnologii poznamenal desítky studentů, projevujících mu sympatie a vděčnost, jíž se těší m University Karlovy. Vrhel tak patrně ovlivnil podobu české etnologie mnohem výrazněji než oboru, kteří se třeba víc než Vrhel věnovali prezentaci svých názorů formou rozsáhlých mon desítek časopiseckých studií. Šedesátiletý fanynek nečte více kravinek odhodil i pornograf už stoupá jen vědy graf v noci louská Borgese na Leo se netřese. A na mobil právě dnes dostal tuto SMS: Kazdy etnous tedka vola Boze, chran nam Buvola Josef Opatrný [ URL "LM-285.html "]