Čím je Klub slovenské kultury v České republice ****************************************************************************************** * Helena Nosková ****************************************************************************************** Klub slovenské kultury má svoji zvláštní historii. Dalo by se říct, že v současnosti, t.j. obsahově více navázal na činnost Československé společnosti, která byla oficiálně zakázána dalšími spolky a občanskými sdružením v roce 1951. Hlavním cílem poválečné Československé udržovat česko-slovenskou vzájemnost, utvářet a pěstovat dobré vztahy mezi Čechy a Slováky Slovensko, jeho kulturu a reálie v českých zemích. Do roku 2003 KSK více čerpal z odkazu M Matice Slovenské, které byly v letech 1947-1949 zakládany v Čechách, v těch místech, kde ž slovenských osídlenců - v pohraničí, nebo ve městech se značným přílivem Slováků (Praha, P atd.). V Praze a několika dalších městech pracovali MOMS již v letech meziválečných, jejic obdobná jako činnostˇČeskoslovenské společnosti. V roce 1951 byl v Praze, se zánikem Československé společnosti, obnoven Místní odbor Matic jeho řadách hodlala pracovat slovenská a česká inteligence zaměstnanci a dělníci. Činnost vzhledem k politickým poměrům nemohla rozvinout. V té době také zanikly místní odbory Mati různých městech a obcích - Aši, Chebu, Františkových Lázních, Sokolově, Chomutově, Liberci atd. I zde byly politické důvody - spolky měly být začleněny do místních Osvětových besed dozor aparátu KSČ. Slováci se přestali v odborech MS sdružovat. Ke krátkému obnovení spolkové činnosti na národnostní bázi došlo v roce 1968. Svůj specifi spolková činnost v letech "normalizace", tzn. v sedmdesátých a osmdesátých letech. V letec sdružoval české Slováky pouze Klub slovenské kultury. Vývoj tohoto spolku - sprostředkovat kultury české veřejnosti, který vlastně spolkem nemohl být - měl svoji předehru v období p již uvedenou prehistorii na počátku 50.let. Na prahu očekávaných demokratických změn se od počátku roku 1968 v Praze připravovalo zalo akademického klubu, který byl oficiálně potvrzen a registrován v dubnu 1968. Slovenský aka sdružoval pražské slovenské studenty ze všech vysokých škol, vydával svůj bulletin a pořád akce, taktéž pro české studenty. V té době se počítalo s federalizací, tudíž vznik slovens Čechách měl postupně získávat své právní opodstatnění. Současně se v Praze připravovalo znovuobnovení Miestneho odboru Matice slovenskej podle zá slovenské. Měl být založen ještě podle zákona č. 68/1951 Sb. a zákona o činnosti Matice sl č.97/1968 Sb., o němž se předpokládalo jeho transformování do právního řádu ČSR. Místní od byl na valném shromáždění 11.2.1969 v Kulturním domě dopravních podniků v Praze, za přítom 700 osob. MOMS si kladl za úkol přibližovat slovenskou kulturou českému prostředí a českým pečovat o společenský a spolkový život místních Slováků, pečovat o vzdělávání dětí v mateř jazyce, propagovat slovenské knihy a tisk, rozšiřovat členskou základnu a budovat místní o Matice slovenské v tehdejší České socialistické republice. Hodlal spolupracovat se slovens světě, zejména prostřednictvím jejich spolků. Zatím co Češi v Praze usilovali o demokratiz soustředili na vymezení prostoru pro svůj jazyk a kulturu. Po vzniku federace v letech 1969-1970 vzrostl počet slovenského obyvatelstva přílivem Slov federálních institucí, ale i další migrací na 320 998 osob, v roce 1980 na 359 370 osob. V žilo na 19 851 obyvatel slovenské národnosti. Přesto však např. pokus o založení pražské s školy v roce 1970 a gymnázia skončil neúspěšně. Příčinou byl nezájem slovenských rodičů i se v mateřském jazyce. Iniciováno bylo nepovinné vyučování slovenštiny v jednotlivých praž dle zájmu dětí a rodičů. Pro nezájem však rovněž zaniklo. Neautentická federace v totalitárním režimu potřebu vzniku slovenských škol v českém prost Samotný proces federalizace bez demokratizace nemohl nabýt reálných rysů ani v sedmdesátýc letech. Jeho neautentičnost se odrážela i v postojích Slováků v České republice k vlastní činnosti, k prezentaci vlastní kultury. Možnosti spolkové činnosti a prezentace vlastní ku dána dobovým právním systémem. Odpovídající spolková činnost nemohla být uvedena do života Slováci měli v ČSFR nadále zvláštní postavení. Nevědělo se jak postupovat, protože česká s federalizaci nebrala na vědomí. Důkazem toho bylo postavení Slováků v Čechách, kteří se ta určitém pomyslném vákuu. Slovenská republika se snažila své federativní postoje prosazovat země. O krajanech v Čechách se však neuvažovalo i když slovenské instituce o své krajany j pečovaly tehdy možným způsobem. Vše se odbývalo poukazem na příbuznost prostředí a život v V říjnu 1970 vznikl ze studentů, členů Místního odboru Matice slovenské Akademický klub MO podílet na práci jednotné mládežnické organizace - SSM. Tím pádem zanikl původní Slovenský klub, který vznikl s jinými cíli a proto se část jeho členů nemohla ztotožnit s ideologii spolupracujícího s "normalizačním" SSM. Od roku 1971 měly být v ČSR zakládány a registrová odbory Matice slovenské, což však nový zákon o Matici slovenské z r. 1973 na území ČSR neu letech 1972-1976 místní Slováci pracovali v profesních sekcích, např. "v stavbárskej sekci Místní odbor Matice Slovenské ani různé sekce nemohly fungovat jako samostatný právní subj federálních orgánů však požadovali vytvoření své instutuce, která by jim umožnila rozvíjet společenský život. KSK měl sloužit především funkcionářům z aparátů ministerstev a dalších federálních institucící. V roce 1977 rozhodla Rada Národního výboru hl.m.Prahy o zřízení K kultury, který byl jako aktiv začleněn pod Pražské kulturní středisko. Tak se v roce 1977 se MOMS změnil v Klub slovenské kultury Pražského kulturního střediska. slovakistiku a společenský život. Pořádal přednášky o slovenské literatuře a slovenských s slovenském umění a národopisu v prostorách Městské knihovny na Mariánském náměstí. Věnoval a mládeži - pořádal vlastivědně-sportovní zájezdy na Slovensko. Organizoval sloenské plesy společenská setkání. V roce 1985 byl v Praze otevřen Dům slovenské kultury (DSK). Stalo se tak výnosem 17.plená Národního výboru hl.mPrahy. DSK měl jako nová instituce navazovat na historické tradice a slovenskou kulturu do českého (pražského) prostředí. Pod jeho střechou pak pracoval také K kultury, který až do roku 1990 nemohl být právním subjektem. V roce 1990 KSK podle nových získal právní subjektivitu a stal se občanským sdružením. Jeho činnost se v léta 1985-1989 několika sekcí, které podporovali činnost DSK a udržovaly pravidelný kontakt se Slovenskem slovenské kultury se konaly vědecké konference, semináře, besedy, přednášky, diskusní kula DSK zajížděli přední slovenští umělci - herci, operní pěvci, literáti, hudebníci - aby v j prostorách seznamovali publikum se slovenským i světovými kulturními hodnotami. V letech 1 záštitou DSK a KSK konaly v té době otevřené diskuse slovenských a českých odborníků o čes vztazích, o významných osobnostech česko-slovenských vztahů, dějinách Slovenska, atd. KSK sekcí: 1. kultúrně-výchovní 2. stavařskou, 3. vysokoškolskou, 4. školskou, 5. mládežnickou 7. propagační. Později přibyla sekce česko-slovenských vztahů a sekce folklorní. Díky činnosti DSK a KSK se v roce 1988 poprvé hovořilo o Slovácích v České republice na vě ve Slovenské republice v Bratislavě a v Martine., kam byli na konferenci pozváni i pracovn se problematikou Slováků v Čechách zabývali. Jejich příspěvky o českých Slovácích vyšly ve konference nazvaném Zahraniční Slováci a ich materinský jazyk.Bratislava 1988. V roce 1993 se KSK zcela oddělil od DSK, které se stalo Slovenským institutem, kulturním z je občanským sdružením ČR. I dnes v Praze žije početná slovenská menšina. Do posledního sč asi 24 000 Slováků, nyní, podle současného sčítání z roku 2001 je to asi 17 000 Slováků. V však není členy žádných spolků. a neúčastní se spolkového života. Skutečnost je taková, že slovenských občanských sdružení asi 3 3000 Slováků. Očekávané státoprávné změny celkové profesní, věkové i sociální rozvrstvení Slováků v Praz vztah k české a slovenské politické reprezentaci vyvolaly založení několika slovenských ob v letech 1993-1994. Je zajímavé. že Slováci nepřistoupili k zakládání svých občanských sdr roce 1990, kdy své národnostní spolky zakládaly další národnosti, aby tak urychleně využil změn a nové legislativy. Zdá se, že v té době, na rozdíl od ostatních národnostních minori nutnost emancipace. Pracoval pouze KSK a Limbora (foklorní sdružení), které existovaly pře Slovenských spolků je nyní 15, kromě KSK však neoplývají vtším počtem čelnů. Většina slove má několik členů a fungují spíše jako nakladatelství, nebo poskytují pracovní zázemí tzv.p Slovákům. KSK po opustění prostor v DSK sídlil v Panské 10, Praha 1. V roce 1991 se pokusil ve spolu odborem školství MHMP o oslovení slovenských rodičů a jejich dětí, s nabídkou výuky sloven a literatúry. V školním roce 1901/1992 byla výuka zahájena v ZŠ Zborovská, Praha 5. Výuka týdne vždy ve středu odpoledne. Podle zájmu rodičů a dětí se počítalo s jejím postupným ro však s příchodem jara ustával, z 28 dětí od 7-15 let zbyly 4 děti. V dalším školním roce p již nebylo vyučování obnoveno. Klub slovenské kultury se dále věnoval dosavadní výchovné č dětmi - pořádal vlastivědně-spotovní zájezdy na Slovensko v letních i zimních měsících. Us další činnost KSK, zejména ta, která se měla soustředit na vytváření kulturních hodnot z v Slováků žijících v Čechách. Orgsanizačně-administrativní pracovnice KSK se zaměřili na dov divadelních přrdstavení, hudebních umělců a výstav, které prezentovali před pražskou veřej také sloužila finanční podpora projektů z pražských institucí. Slováci a Češi přijímali sl pasivně, jako diváci. KSK byl agenturo s takřka 3 000 členy pro umělce ze Slovenska. Dva členové Klubu slovenské kultury s pedagogickým vzděláním připravili ve školním roce 19 návrh (osnovy, statut, rozvrh,organizační řád a curiculum ) osmiletého Gymnáziia česko-slo vzájemnosti.Dokumentaci a návrh konzultoval s odborem školství na tehdejším MHMP a s odbor školství na MŠMT. Návrh byl přijat a zařazen jako koncepce dvojjazyčného gymnázia do progr 1995 mělo být gymnázium otevřeno. O přijetí do prvního ročníku se ucházelo 63 žáků - český Gymnázium nemělo statut menšinové školy. V roce 1995-1996 přišla Obec Slováků s návrhem národnostního menšinového Gymnázia M.R.Štef přijalo FOSA (Fórum slovenských aktivit - nezávislé diskusní fŕum. ma které se scházejí př slovenských spolků) většinou svých hlasů a na jeho požadavek byla škola zařazena do sítě š Gymnázium se však nepodařilo otevřít pro nezájem žáků a jejich rodičů. O studium v roce 19 žáci. Gymnázium fungovalo v nabídce MŠMT do roku 2001, avšak pro nezájem studentů nezaháji Změny nastaly kolem roku 2000. V polovině 90.let zesílil příliv Slováků nespokojených tamn reprezentecí. Podstatná část z nich našla dlouhodobý i trvalý pobyt v Praze a v dalších mě několika letech aklimatizace projevila chuť setkávat se a vybrala si KSK. Nehodlala však b pasivními konzumenty. Chtěla se na klubové činnosti sama podílet. Herci začali hrát divadl připravovat v KSK vlastní výstavy, žurnalisté začali psát vlastní LISTY, slovenští vědečtí píší své práce a navazují kontakty s vědci na celém světe, slovenští filmoví režiséři přip nejen Febiofest, ale i vlastní projekce pro KSK, všichni se schází v klubovně KSK, takže p informovanost museli být obnoveny sekce , které se ale volně prolínají. Někdy filmová sekc historika, jindy etnologa, z nichž polovina členů zase náleží do seniorské sekce, nebo nao studentské. Zesílil i příliv slovenských studentů do českých vysokých škol. Mnozí z nich r do KSK. Dle současných stanov je KSK charakterizován takto: >KSK je nezávislé občianske sdruženie, patrí k organizáciam tretieho sektoru. KSK má okolo 2 600 aktívnych členov. Približně 50 % má slovenskú národnosť a 50% má českú Na činnosti KSK sa podiela okolo 50 dobrovoľních pracovníkov a dvaja platení profesionálni Rada riadi a organizuje činnosť KSK Má 13 členov, z ktorých si volí predsedu a troch podpr V rámci KSK pracujú sekcie : divadelno-dramaticko-rétorická, výtvarná, filmová, študentská hospodárska, mediálna, volnočasových aktivít a dokumentačné stredisko slovenskej menšiny , kultúry v ČR. Členovia rady sú odborníci, ktorí vedú jednotlivé sekcie. Na činnosti KSK sa aktívne podiela sbor inštruktorov a ďalších dobrovoľných pracovníkov, k KSK špeciálne a odborné služby. Poslanie a činnost KSK: Jedným z prvoradých poslaní KSK je: - prehlbovanie a roširovanie poznatkov o živote a kultúre slovenského národa i poznatkov o - udržiavanie česko-slovenskej kontinuity v najširšom slova zmysle - pestovanie dobrých bratských česko-slovenských vzťahov. Činnost KSK spočívá v nasledujúcich typoch programov a akcií: - kultúrno-spoločenské programy, ktoré pripravujú sekcie podľa záujmu členov i širšej vere - programy približujúce českej verejnosti slovenskú kultúru z každej oblasti umenia - prednášky, besedy a stretnutia s významnými slovenskými a českými osobnosťami kultúrneho a spoločenského života - športovo -vlastivedné kurzy organizované pre deti a mládež cez prázdniny na Slovensku - tématické zájazdy organizované pre dospelých do roznych regionov Slovenska - zájazdy do cudziny s tématickým zameraním a s kontaktmi na krajanov - pravidelné, resp. príležitostné klubové stretnutia, atd. Klub slovenské kultury věnuje velkou pozornost vzdělávací činnosti na plnění volného času diskuse a kulaté stoly ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR věnované slovenské historii. Ve spolupaáci c HÚ SAV Slovenským národním múzeem a Slovenským literárnym múzeom na různá témata ze slovenských dějín, dějin umění, literatur, filozofie, etnografie apod. knihy, které vyšly na Slovensku a jejich autory. V rámci této činnosti pořádá poznávací zájezdy na Slovensko pro všechny zájemce, letní a z pro děti a mládež všech věkových kategorií. Spolupracuje s kabinetem slovakistiky FFUK. Př slavistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vznikl v roce 1994 miž zmíněn slovakistiky, odborné pedagogické a badatelské pracoviště. Nové pracoviště respektuje spec slovenské problematiky v českém prostředí jejím rozdělením do tří částí - na studium slove studium slovenské literatury a studium slovenských dějin. Existencí kabinetu slovakistiky Čechách dostalo cílevědomého kultivování slovenského jazyka, literatury, slovenské histori pracovníky kabinetu, jeho absoloventy i studenty KSK spolupracuje na přípravě programů z o i historie. KSK má Dokumentační středisko slovenské národnostní menšiny, které připravuje besedy se sl českými vědci, připravilo výstavu Století Slováků v Čechách, která na dobových dokumentech seznamuje veřejnost s původem Slováků v ČR a s vývojem slovneské národnostní menšiny. K vý její regionální verze, které vystavuje v regionech s početnou slovenskou menšinou. Součást přednáška O původu Slováků v Čechách s besedou o slovenské literatuře, nových knihách a ča těch, které produkují slovenská občanská sdružení. Mezi populární pořady KSK patří Podvečery nielen pre ženy. Týkají různých témat- zdravověd výběr ze slovenské kultury, malování tradičního perníku, k nejnovějším módním trendům, KSK každoročně pořádá setkání slovenských studentů v prostorách KSK. Říjnové setkání začín Prahy. Studenty provádí odborná průvodkyně, která je podrobně seznámí s pražskými památkam Nasleduje beseda v KSK, kde jsou studenti informováni o programech KSK, seznámí se s členy prostor jejich dotazům. Podle jejich zájmu jsou pak připravovány další setkání se studenty v určité dni svoji klubovnu ke čtení slovenského tisku, beltrie a odborné litartuty. Tuto KSK všem svým členům, zejméma pak seniorské sekce, která má rovněž sbvé pravidelné dny v k KSK se stal sdružením, které díky spontaneitě mladých i střední generace svých členů odstr programy a bariéry. Vytváří prostor pro realizaci různých zájímavých nápadů nejen z prostř Na jeho půde se setkávají Češi, Slováci, Poláci, Maďaři i další . Právě tak ve svých progr přednost dvojjazyčnosti. Velký zájem je o dětské louktové divadlo, které hrají členové KSK loutkoherci, česky, slovensky, česko-slovensky, česko-nemecky, atd. Připravili program o v jazyků, zdramatizované čtení pohádek různých národů, atd. Výstva prací výtvarníků jsou par autor Slovák, jeden autor Čech, nebo více autorů. Dokladem tohoto přístupu je i náš časopi Čechov a Slovákov, ktorí chcú o sebe vedieť. Jsou vněm články slovenské a české. Poslední KSK Čítanka českých a slovenských pohádek je dvoujjazyčná- se zrcadlovými českými a sloven 7 vybraných pohádek P.Dobšinského a Boženy Němcové. Patří k ní také CD s nahrávkou pohádek slovenskými herci. Knížku provázejí krásné ilustrace nedávno zesnulého slovenského malíře Česko-slovenské říkanky má i leporello pro děti s tématikou pražských kulturních památek, zaštitou ministra kultury ČR. V současné době připravujeme česko-slovenský turnaj ve scrable a mnohé další akce, při kte náhodní účastníci nebudou nudit. KSK měl zvláštní historii . Jeho činnost se různě měnila, podle požadavků doby a její ideologie. Dnes by nám měl KSK nahradit místo kam má většina z domov. A ten je podle M.Žbirku tam, kde jsme hrávali v děství kuličky. Někteří ho máme na jiní jinde. V Lipanské 4, dnešním sídle KSK, hrajeme pomyslné kuličky již vzdáleného dětst svého rozhodnutí, které nás přivedla do Čech. Ne však jako profesionální Slováky (mnozí z slovenskou národnost, další jsou slovakisty), ale jako lidi, kteří jsou schopni žít nejen kdekoliv na světě a hledat cesty k porozumění. Snaží se být dobrými odborníky ve své profe se pouze jako národnostní menšina. Helena Nosková [ URL "LM-272.html "]