Falzifikace a disneylandizace města ****************************************************************************************** * Václav Cílek ****************************************************************************************** Abstrakt The changes of the historical centres of some most important Czech towns (Praha, Český Kru 1990 abrupt and for residents often extremely demanding and upleasant ones. Almost 4000 re left the Prague historical city centre (total population is now aprox. 16 thousand residen 60ties and 70ties when most of the visitors were coming for a personal education, the ente now to be the principal motive for the majority of tourists. Example of this trend can be establishing of a new kind of museum – museums of tortures, that seem to fill the demand f of emptified mass tourism. The loss of a distinct „genius loci“ is the result of entertain - towns like Madrid, Praha, Madrid seems now to in respect to emotional atmosphere to be a cities. The remedy might be simple and traditional one – to keep residents and functioning in the historical city centres. Falzifikace a disneylandizace města Hlavním impulsem k napsání této eseje je každoroční soubor pozorování z Českého Krumlova. posledních 10 let každoročně, zhruba 3-4x do roka a město jsem znal z dřívější doby. Frekv odpovídá tomu stavu, kdy člověk má s místem v podstatě stálý kontakt, ale ne tak stálý, ab změnám. V průběhu posledních dvou let mi opakovaně bylo jasné, že Krumlov roku 2002-2004 j Krumlov roku 1990-1995. Otázka, co se zde děje a v čem je město jiné, je hlavním předmětem Celková situace Poprvé ve zhruba sedmisetleté historii středoevropského města se stalo něco tak neobvykléh změna funkce historických jader těch měst, které jsou vyhledávány turisty. Klasické město obyvatelům několik základních funkcí - ochranu, prostor k životu a k sociálním kontaktům a Současná turistická města mají jednu hlavní funkci a tou je zábava. Od disneylandů se liší umírněnější formou a bytelnějšími kulisami. Zdá se, že ještě v 60. a 70. letech přicházeli měst hlavně za poznáním, zatímco dnes se jim jedná nejvíc o to, jak se pobavit a co nakoup se kupují hlavně zbytné věci, pak i nakupování se stává jenom zvláštní druhem zábavy. Stál potkat klidné skupiny soustředěně diskutující nad památkami, ale dnes se už jedná o okrajo Máme vypracované postupy, jak chránit budovy, ale jak to je s duchem města? Vždyť turisté často uvádějí, že v daném místě je ani tak neláká nějaká určitá památka, ale projít se a n charakteristické atmosféry. A neděje se náhodou něco opačného: nezvelebujeme budovy a neni ráz sídla? Jak se vlastně z historické budovy s pohnutou historií stane sterilizovaná kuli na pohlednici? A kdyby se do dnešního Staroměstského náměstí narodil Franz Kafka, nepsal b Viewegh? Památková péče se téměř století zabývá pojmem „falzifikace památky". Ta vzniká třeba když věže gotického chrámu a znovu je vystavíme podle toho, jak si zrovna představujeme gotický když z dosud stojícího hradu kus odbouráme, aby vznikla malebná ruina. Tyto věci se koncem leckdy i později) děly ještě poměrně často. V této době se domnívám, že nastal čas zabývat jevem - falzifikací nikoliv budov, ale historických center celých měst3. Český Krumlov Vezměme si jako příklad Český Krumlov, město, jehož památková obnova, patří (i přes mnoho nejzdařilejší a nejcitlivější v celých Čechách, ale přesto město, do kterého dnes vstupuje i špatném podstatně jiné, než jaké bývalo před rokem 1989. Tehdy: nádherné, pochmurné měst omítek. V osm večer už bývalo obtížné dostat v nečetných zakouřených hospodách něco k jídl člověk na šedavých ulicích potkával, byli pracovníci lesního závodu zvyklí na les a motoro grafitových dolů, podezíraví důstojníci místní posádky, vcelku adaptovaní Romové a zbytek Bývalo to rozkládající se město nabité atmosférou minulých století. Kdyby sem ještě v této Schiele, mohl by i nadále malovat svůj cyklus mrtvých měst. Dnešní Český Krumlov je rok od roku krásnější, čistší a upravenější. Mnoho historických do restaurována a tak postupně dochází i na továrničky a mlýny z konce 19. století. Počet hot dosahuje mnoha desítek a počet míst, kde dostanete alespoň kávu, je v samotném městě odhad neuvěřitelné tři stovky! V sezóně je město hlučné dlouho přes půlnoc. Máme zde dojem, že m snad už jenom do restaurací, které sami vlastní. V zimě Krumlov opět připomíná to staré mí polovině roku jasné barvy a červené begónie v oknech předstírají jiné město - takové jaké nalezli v Podunají, ale před válkou až někde v severní Itálii. Kulisy zůstaly, ale kus se minulosti, která zarmucuje, ale i prohlubuje, byly nahrazeny přiopilou dovádivostí. Málo p město. Výčet hmotných a sociálních faktorů, které vedou k falzifikaci města: a - město má jiný rytmus, lidé dřív chodili spát se setměním nebo do desíti, protože ráno turisté chodí spát po půlnoci, vstávají na osmou. b - lidem se vyplatí adaptovat svůj dům na penzion a chodit spát na sídliště. c - když lidé bydlí na sídlišti, tak tam také nakupují a žijí, pracují ve městě a jsou rád mohou vypadnout domů do klidného paneláku. Staroměstské náměstí v Praze Zastavme se u jiného příkladu - Staroměstského náměstí v Praze. Jak příjemné místo může bý českých pánů! Není to tak dávno, co lidé obcházeli chodník s kříži popravených obětí, aneb pietně zpomalovali krok. Dnes je zde tolik lidí, že kříže nejsou vidět, stánky stojí na sa popraviště, takže lidé po něm nevědomky šlapou. Celá věc má symbolickou rovinu dupání po v Náměstí je v sezóně (jež začíná před Velikonocemi a končí před Vánoci) přecpané stánky a k chodnících, které dokonce blokují už i tak úzkou Karlovu ulici. Z centra Starého Města, al dalších míst někam zmizeli starousedlíci. Pokud si nechceme si stěžovat na hluk a ruch dlo tak nám asi bude nejvíc vadit přihlouplá, upadlá průměrnost většiny jinak naleštěných obch podobného typu jako v dalších evropských městech. Je možné pochopit, že na letištích celé většiny světa vládne stejná atmosféra, ale tady se začíná jednat o něco horšího - o to, že Milána, Prahy či Barcelony začínají být svojí atmosférou zaměnitelné. Jaká je bilance zisků a ztrát? Výhody: především město je opravené, důležité budovy mají n omítky a přežijí další jedno či dvě století. Daří se tu obchodu, ale někdy není jasné, kam Nevýhody: místné lidé byli vytlačeni jinam, duchovně je město vyprázdněné, škála pocitů na za minulá staletí byla redukována na základní požadavek - užít si. Atmosféra a funkce měst složitý sociální prostor byl redukován na zákon nabídky a poptávky. Takovéto město - myslí inspirovat umělecká díla a probouzet velké či hluboké city. Současná česká literaturu se s na periferii (M. Urban - Vinohrady, E. Hakl - Dejvice a Stromovka, Žižkov; J. Topol - Andě byli schopni velkých vznětů, se odstěhovali jinam. Všimněme si jedné věci - o Praze nehovo městě Pražského hradu a chrámu sv. Mikuláše, ale o městě Franze Kafky, J.W. Mozarta či Rud nelákáme na Václavské náměstí, ale na odkaz Karla IV. Město to jsou správné budovy a vhodn Během posledních deseti let odešlo z historického středu Prahy asi 4000 rezidentů, takže p obyvatel poklesl na 17 590 lidí: Za poslední tři roky je úbytek zhruba tisíc rezidentů. Bě noví majitelé snažili o vybudování obchodních ploch a „kanceláří s dobrou adresou". Dnes d velmi pozvolna) k opačnému procesu. Firmy dávají přednost větším plochám s možností parkov okrajových čtvrtích jako je Smíchov, Karlín, Vinohrady a další a ustupují z přelidněného c kanceláří se opět mění na byty, jež jsou tentokrát luxusnější a zaměřené na cizince, jichž středu města žije kolem 20004. Pleť města Koncem srpna 2004 probíhala v Horažďovicích akce studentů architektury Symbiosis. Cílem by body města pokusit se o nějaký druh přirozené revitalizace městského centra. B. Blažek při sociální ekologie města vyzdvihl jako jeden z příjemných rysů Horažďovic to, že mají „pleť na povrchu domů jsou čitelné vrstvy různých omítek, zbytky nápisů. Tato zdánlivě okrajová je historicita omítek ve skutečnosti vytváří silný či slabý náboj města. V umění a literatuře 20. století ( V. Boudník, A. Tapies, I. Calvino, E. Medková) jsou čin pravidelné zmínky o opadaných omítkách a holých zdech, jako o rysu, který má zvláštní emoč historickými domy, ale opravenými fasádami část tohoto náboje ztrácí a je nutné počkat, až a opět začnou opadávat. Ruský malíř Vasilij Ťuťunik, který maluje stará města, jev vysvětl (metafyzickým) způsobem: ve starých domech se děje, vzpomínky otiskují do zdí. V literatuř opakovaný motiv starých postav a příběhů vystupující ze starých zdí (R.M. Rilke, N.V. Gogo opadaná, tak dávné tragédie jakoby vystupovaly, vyhřezávaly ze zdí. Nová omítka však jakob příběhy uvězněné uvnitř domů. Čerstvě omítnuté město ztrácí narativitu. Je to možná v pořá nové omítky opadají), pokud nedojde k vybourání interiérů, ztráta materiálu domu znamená z paměti. Překrytí starých omítek novými přispívá ke sterilizaci města. Muzeum mučení Posun od vážného města k disneylandu ukazují muzea mučení jako pasti na turisty - „tourist a vědomě navštěvované turisty. Jev zřejmě souvisí s dobou, která potřebuje velké emoce (st reklamy), aby přehlušila vnitřní prázdnotu. Muzeum mučení se vesměs pojímá jako mučení ink trpět pro názor, což je moderní pojetí. Středověké mučení mělo zejména význam ochrany spol kriminalitou. Tato „muzea" (Praha - Karlova ulice, Český Krumlov - náměstí, sklepení Křivo co se týče návštěvnosti nahrazují dřívější vlastivědná muzea a bude zajímavé sledovat, nak krátkodobý fenomén. Falsifikace přírody a krajiny? Pojmy jako autenticita, verifikace a falzifikace jsou běžně diskutovány v památkové péči, použít na krajinu a přírodu vůbec? Nejmenší problém budeme mít se slovem autenticita, kter možná nejpůvodnější stav památky a to nejenom co do vzhledu, ale také co do funkce a mater se autenticita vždy vztahuje k nějakému období - např. pokud pylový diagram určí na dané l zastoupení dřevin a bylin, jaké nalézáme i dnes, můžeme hovořit o vcelku autentické krajin doby bronzové. Asi třetina rostlinných druhů ČR jsou neofyty, jacísi imigranti z různých č Autentická příroda je taková, ve které přibylo co nejméně nových druhů a ubylo co nejméně a zároveň se v ní dnešní stav reliéfu a vodních toků co nejvíc blíží některému z dřívějšíc Jak vypadá falzifikovaný les? Z dálky je zelený a působí úplně přirozeně, takže člověk se co si ti ekologové neustále stěžují, když je tady tolik stromů? Při podrobnější prohlídce odhalit, že takový les je jen jakási vnějšková nápodoba tradičního lesa. Místo původních d americké kultivary, zmizela většina druhů vyšších hub, dole u potoka se v podrostu se naje křídlatka původem odněkud ze Sachalinu. A pokud se podíváme ještě hlouběji, můžeme zjistit lese se proměnila půdní mikrobiální společenstva a genetická analýza může odhalit, že i te tak domácky, ve skutečnosti pochází z karpatské lesní školky odněkud na Slovensku a je odl buku, jaký zde roste již od poloviny holocénu. Jinými slovy, že ten domácký český les za v vlastně převlečený cizinec. U gotického kostela můžeme určit, jak původně vypadal, a pak jej chránit v jedné dané, co formě. Jenže příroda a krajina se neustále proměňují. Jsou neustálým tokem možností a změn začátků a jednoznačných konců. Myslím, že skutečná falzifikace začíná, když se snažíme kra přespříliš vylepšit. Když na návsi zasadíme místo lípy stříbrný smrk (tzv. „bavorizace" če když do Českého krasu přivezeme čemeřici nebo koniklec slovenský odněkud ze Slovenského kr naprosto zbytečně sáhneme po semenáčku stromku sice stejného druhu, ale neznámého původu. totiž nejspíš žít v symbióze s jinými houbami, které budou lákat jiné mravence, a ti budou jiná semena a hubit jiný hmyz. Přírodní památka neznamená jenom zadržení zániku, ale neust M. Heidegger v této souvislosti hovořil o prodlévání a čekání6. Potvrzení autenticity Jak to funguje v těch městech, které se pustily do stejně složitých oprav budov a ulic a p dokázaly udržet či dokonce posílit svůj charakter? Namátkou můžeme jmenovat Litomyšl, Uher a Litoměřice. Základní rozdíl - a může to být hlavní rozdíl mezi autenticitou a falzifikac v těchto městech převládají a žijí místní lidé, kteří se na ulicích poznávají a zdraví a k obchodu, tak rozeznají svého prodavače či číšníka a on rozezná je. 1 Kratší a jednodušší verze tohoto článku vyšla v časopise Respekt (V. Cílek: Krumlov jako připravit historické město o ducha. Respekt 24,18, 2004), kde vzbudila poměrně velkou pozo zde k tématu vracím. 2 David Lyon v knize Ježíš v Disneylandu (MF, edice Myšlenky, Praha 2002, str. 21-24) popi jako proces, který trivializací bagatelizuje lidský život a způsobuje, že žádnou angažovan vážně. Zatímco Lyon rozlišuje disneyzaci (proces, kdy postupy běžné v disneylandu jsou pou v obchodních střediscích) a disneyfikaci; používám v tomto článku slovo disneylandizace - slovo „Land" jako o plochu města, o reálné místo, jehož funkce se dramaticky mění. Zatímco je určitým způsobem zacházení s hodnotami, tak mcdonaldizace představuje propracovanou, od účinnou organizaci práce. 3 Viz např. knihu Koolhaas R. et al. (2000): Mutations. Harvard Project on the City. 700 s centre d´architecture. 4 Časopis Respekt se k problému mizejícího ducha městského centra vrátil v článku E. Bárto magickou - a zabalit, Respekt 36,6, 2004. 5 Změny české krajiny jsou popsány v knize autorů: Cílek V., Mudra P., Ložek V. a kol.: Vs krajiny. Příroda a paměť středních Čech(Dokořán, Praha) 6 Dnes již napůl zapomenutou, ale dosud velmi podnětnou a překvapivě moderní knihou o ochr a jejího rázu je dvoudílná monografie J.S. Procházky Ochrana přírody a přírodních památek Analýzou dějinnosti pobytu člověka ve světě, jež má úzký vztah k paměti a obecněji památká Martin Heidegger v knize Bytí a čas, 1-487, (český překlad Oikoymenh, Praha 2002). Václav Cílek [ URL "LM-121.html "]