Karel Sklenář: Archeologie a pohanský věk, Příběhy z dětských let české archeologic ****************************************************************************************** * Václav Matoušek ****************************************************************************************** Karel Sklenář: Archeologie a pohanský věk, Příběhy z dětských let české archeologické vědy 2000 Období vzniku moderní novověké archeologie lze klást na přelom 18. a 19. století. Více než tohoto oboru můžeme charakterizovat různými způsoby. Například tisíci archeologických nale nálezům v depozitářích mnoha muzeí, množstvím monografií, učebnic, časopiseckých studií či výstav. To je však jen jedna, zjevná tvář archeologického výzkumu. Existuje však i jiná, s archeologie. Tvoří ji životní osudy jednotlivých badatelů či příběhy konkrétních nalezišť intimnější stránce archeologie se zpravidla dozvídáme jen ojedinělé útržky publikované v r ve zdravicích k významným životním jubileím či v bilancujících nekrolozích. Jediným badate u nás soustavně dlouhou řadu let zabývá historií je Karel Sklenář (1938). Původem archeolo zaměstnanec Národního muzea, dnes spisovatel na volné noze. Sklenář se původně specializoval na období paleolitu a mezolitu (k jeho nejvýznamnější prá oboru patří útlá, dosud nepřekonaná monografie Nejstarší lidská obydlí v Československu, P muzeum 1977). Mnohem více lidí však zná Karla Sklenáře jako neuvěřitelně plodného autora p literatury. K nejstarším autorovým počinům tohoto druhu patřila dnes již doslova legendárn pohané (Praha, Mladá fronta 1974). Formou velmi čtivě napsaných příběhů popsal Sklenář v t a vývoj české archeologie od 2. poloviny osmnáctého do počátku 20. století. Po necelých tř připravil autor její druhé rozšířené vydání. Je třeba zdůraznit, že se nejedená o pouhý př úpravami. Naopak - původní text je rozšířen zhruba na dvojnásobek, podstatně se zvětšil ro přílohy a kapitoly otištěné již v prvém vydání jsou na mnoha místech doplněny a upraveny. proto zcela po právu zasloužilo i nový název. Kromě původních životních příběhů J. Dobrovského, V. Krolmuse, J. E. Vocela, J. L. Píče a badatelů, obsahuje kniha Archeologie a pohanský věk medailony dosud nepublikované ( F. B. Rohoznický, hrabě Eugen Černín z Chudenic) a „příběhy" několika významných nalezišť a nále Hořovic - hradiště z mladší doby bronzové, starolaténská bronzová falera z Hořoviček a uni Želenic, rovněž ze starší doby laténské). Kapitola věnovaná osobnosti a dílu A. Friče zamě na počátky studia paleolitu, archeologické disciplíny, která je v Čechách (na rozdíl napří Moravy) dosud na okraji odborného zájmu. Z rozšířených kapitol je možné připomenout alespo Morana a roztocký lékař, v níž Sklenář přinesl nejenom řadu nových údajů o archeologovi Č. především se obšírně zabýval reflexí výsledků archeologického výzkumu v díle M. Alše. Právě kapitola o Rýznerovi a Alšovi velmi názorně předvádí největší hodnotu Sklenářovy kni archeologickou veřejností i laiky je Karel Sklenář všeobecně považován za historika a popu archeologie. V Učencích a pohanech i v Archeologii a pohanském věku se však představuje ta především jako historik mladšího novověku. Životní osudy jednotlivých badatelů a „příběhy" nalezišť a nálezů specifickým způsobem ilustrují společenské a kulturní poměry v Čechách o osmnáctého do počátku 20. století (přesněji řečeno do skutečného, nikoliv kalendářního kon které definitivně ukončila až 1. světová válka). Sklenář osobitým způsobem glosuje českou evropského procesu formování moderních evropských národů. Obě zmiňované Sklenářovy knihy nejsou jen zajímavé a atraktivní. Jsou především velmi pouč pro hodnocení současného stavu archeologického výzkumu. Dnešní profesionální archeologie p relativně uzavřený svět úzce vyhraněných specialistů, který s okolní společností spojují p ekonomické vztahy. Poslední „hvězdné" období české archeologie skončila s legendárními šed století. Od té doby postrádá u nás tato disciplína jak charismatické osobnosti, tak dostat podporu. V rámci celosvětového vývoje hraje dnes česká archeologie stěží příslovečné druhé nepříznivé a frustrující situace nízké společenské prestiže hledá stále více našich archeo komercionalizaci oboru. Je proto velmi důležité, abychom si připomněli dobu, kdy naše země archeologickou velmocí, kdy v Čechách působilo paralelně množství nepřehlédnutelných arche osobností a archeologických škol a kdy umělci Alšova, Myslbekova, či Jiráskova významu čer nejnovějších archeologických nálezů. Potřebný časový odstup umožňuje Sklenářovi ukázat širší společenské souvislosti badatelské rozvoj archeologie v devatenáctém a na počátku 20. století pramenil z těsné návaznosti na společenské procesy. Archeologie byla jedním ze základních zdrojů tvorby českého národního se nám dnes mohou zdát nacionalistická hnutí novověku diskutabilní, je nepochybné, že práv archeologie své „velké téma", respektive, že toto velké téma ji v podstatě zrodilo. Právě tématu a ojedinělé komické pokusy svézt se na vlně evropanství činí dnes z archeologie obo příčkách společenské prestiže, jehož základním úkolem je prosté přežití. Karel Sklenář dal podtitul Příběhy z dětských let české archeologické vědy. Je dobré přečíst tuto knihu a vz poučení. Abychom si nemuseli brzy notovat: nikdy se nevrátí pohádka mládí... Pro lepší srovnání uvádím na závěr základní údaj o obou monografiích. Vydání (Učenci a poh stran formátu zhruba A5, 25 kapitol. Vydání (Archeologie a pohanský věk, 2000): 323 stran A4, 31 kapitol. Nové kapitoly: Prolhaný kronikář (Václav Hájek z Libočan), Ze vzpomínek že Z malíře archeologem a nazpátek (Josef Vojtěch Hellich), Z deníků posledního romantika, Ja chodil na Břasy (František Bohuslav Petera Rohoznický), Nález v Hořovicích u Peteršburgu ( Karel hrabě Černín z Chudenic), Tajnosti brdského Olympu, Zahradník z Kozla (F. X. Franc) Václav Matoušek [ URL "LM-253.html "]