Vybrané výsledky výzkumu hodnotových struktur studentů 1. ročníku FHS UK ****************************************************************************************** * Libor Prudký ****************************************************************************************** LONGITUDINAL RESEARCH OF VALUE STRUCTURES OF FRESHMEN AT THE HUMANITIES FACULTY OF CHARLES Abstrakt More than 5 years ago, we have initiated work on secondary analysis of extensive empirical research (undertaken in this country, as well as in many other countries) that addresses, degrees, value structures in a society. Examination of values based on collection and proc empirical data collected through representative sociological research is often subject to The topic of values is profoundly structured, exhibiting significant impacts and relations same time, it is subtle, with vague benchmarks and paradigms, lacking generally excepted f context, extensive empirical sociological research is often considered to be tool overly r to address subtleties and depth of this topic of values. Of course, nobody expected that t cognition of values, based on extensive representative sociological research, would lead t and exhaustive results. It covered only examination of trends exhibited in value structure or its parts. The results could only represent (and no less) suggested empirically-verifie about trends and raw value structures, as indispensable framework of concrete forms, shift in value structure of other parts of society, including large social groups, ethnic groups extent also personality development. This examination was based on conviction that social state and development of value structures can not be neglected when examining personality development trends in this country. Available results of many implemented research activit justifiability of this approach to examine value structures. Východiska zkoumání Před více než 5 lety1 jsme zahájili práce na sekundárních analýzách velkých empirických so šetření (uskutečněných u nás i v řadě dalších zemí), která se různou měrou zabývají proble hodnotových struktur ve společnosti. Možnosti zkoumání hodnot právě prostřednictvím sběru a zpracovávání empirických dat z repr sociologických šetření bývají často předmětem pochyb. Není divu. Téma hodnot je hluboce st velkými dopady a souvislostmi, a přitom téma subtilní, s neusazenými měřítky a s paradigma obecněji přijatou podobu. Velká empirická sociologická šetření bývají v těchto souvisloste nástroje příliš hrubé, neschopné postihnout jemnosti a hloubku tématiky hodnot. Samozřejmě, že nebylo možné očekávat od přístupu k poznávání hodnot opřeného o velká repre sociologická šetření, že dojdeme až k souhrnným a vyčerpávajícím výsledkům. Mohlo jít jen tendencí, které se ve struktuře hodnot v naší společnosti či jejích částech objevují. Výsl nic víc (a nic méně) než náznaky empiricky ověřených odpovědí o trendech a hrubých struktu nepominutelném rámci konkrétních podob, posunů a trendů ve struktuře hodnot dalších součás včetně velkých sociálních skupin, etnik, ale do jisté míry i vývoje osobností. Toto zkoumá přesvědčení, že společenský rámec stavu a vývoje hodnotových struktur nelze při zkoumání t osobnosti a etnicity u nás pominout. O oprávněnosti přístupu ke zkoumání hodnotových struk způsobem ostatně hovoří fakt, že jsou k dispozici výsledky velkého množství realizovaných Sekundární analýzy výsledků těchto šetření2 byly nejen jedním ze zdrojů poznatků o stavu a hodnotových struktur v naší společnosti, ale také důležitým východiskem pro samotné oprávn ke zkoumání hodnot skrze empirická kvantitativní sociologická šetření a především pro poro metodiky takových zkoumání. Dalším zdrojem tu byly koncepty, které se v současné době v so pro zkoumání hodnot používají (hlavně koncept Inglehartův3 a Schwartzův4). A také samostat sociologická šetření. Jedním z nich je longitudinální šetření studentů 1. ročníku Fakulty studií UK. A samozřejmě platí, že tato šetření sloužila nejen jako zdroje tvorby a testování metodolo hodnotových struktur, ale přinášela i svébytné poznatky. V tomto a následujících textech se pokusíme prezentovat základní výsledky právě tohoto lon výzkumu. Jde o texty, které z významné části vznikly v sociologickém semináři na FHS UK vedeném aut textu: studenti se podíleli na interpretaci výsledků výzkumů v nichž mnozí figurovali záro respondenti. To vedlo nejen k tomu, že pro ně byla tato výuka zajímavá, ale hlavně že se n naučili zacházet s výsledky empirického sociologického výzkumu. Mohlo tak dojít k tomu, že interpretovali výsledky výzkumu až k možnosti prezentace v této revue. Výzkumná zpráva z a tříletého průběhu výzkumu hodnotových struktur studentů 1. ročníků FHS UK je samozřejmě mn Mohla vzniknout jen díky podpoře v rámci Grantové agentury UK. Průběh zkoumání Podklad pro sběr dat byl dokončen na počátku roku 2002. Zahrnuje celkem 33 otázek (z nich otevřené) a v nich celkem 165 znaků. Se souhlasem vedení fakulty realizoval autor tohoto t (později se spolupracovníky) vždy během tzv. letní školy (tedy na konci září příslušného r mezi studenty přijatými do 1. ročníku bakalářského studia na FHS UK. Respondenty byli ti s byli v době sběru přítomni. Průběh šetření byl vesměs úspěšný: z celkového počtu dotazovan roky odmítlo 5 studentů. Práce s jedním dotazníkem trvala od 25 do 110 minut. Jde o longitudinální šetření, které probíhá tak, že podklad pro sběr dat je po celou dobu identický. Existuje plná srovnatelnost použitých indikací. Mění se respondenti. Cílem je s základní obrysy hodnotových struktur (a některých dalších sociálních charakteristik) přízn roce pro studenty prvního ročníku FHS UK a srovnat případné změny mezi jednotlivými ročník tomu, že jde o tři roky sledování, je možné už klást první otázky o trendech případných zm Výsledky bylo možné srovnávat nejen mezi jednotlivými roky, ale i s výsledky z dalších 11 škol v České republice a také, zčásti, se stavem a někdy i dynamikou sledovaných indikátor struktur za celou populaci České republiky i řady dalších států. V těchto textech se soust na pohledy na studenty FHS, méně na srovnání s jinými fakultami a jen velmi zřídka na srov vzorky dotazovaných. Základním cílem textů je totiž poskytnout podstatné informace o tom, pro studentskou populaci na Fakultě humanitních studií UK. Je ovšem potřeba zdůraznit, že zjištěné poznatky mohou mít podobu pouze základních tendenc struktury hodnot. Výzkum opřený o hromadné zpracování dat může sloužit jen jako rámec pro Nemůže je nahrazovat. Za uvedené období bylo dotazováno celkem 939 respondentů. Postup po jednotlivých letech uk 1. Tabulka č. 1: Počty dotazovaných v jednotlivých letech a podíly z celku přijatých studentů studia do 1. ročníků FHS UK Celkem bylo dotazováno více než 56?% z celku studentů přijatých do 1. ročníků bakalářského v letech 2002 až 2004. Podíly dotazovaných z celku přijatých jsou vysoké nejen za celé sle ale i za jednotlivé roky. Lze konstatovat, že poznatky získané výzkumem těchto počtů dotaz reprezentativní jak za jednotlivé roky, tak za celé tři ročníky souhrnně. Předpokládáme, že výzkum bude pokračovat. Možnosti dalšího srovnávání se nabízejí nejen v struktury hodnot, ale i v dalších, především v těch, které navazují na výzkumy realizované sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně (v týmu prof. Macka). Je založeno také několik studií - především jako bakalářských prací - které překračují hra kvantitativního výzkumu a s využitím získaných poznatků z nich jako zázemím vstupují do kv zkoumání podob hodnotových struktur v některých sociálních skupinách. Nabízí se tak možnos vývoje výzkumu hodnotových struktur jednak přesahem do oblasti sociální psychologie, jedna výsledků kvantitativního a kvalitativního výzkumu (spíše: obohacování obou druhů výzkumů n jedna skupina budoucích cest rozvoje tohoto výzkumu. Spojování těchto cest může výrazně po směrem k uceleným výsledkům. Další cesta je spojena s rozšiřováním mezinárodních srovnávacích výzkumů. První výsledky j připravujeme kompatibilní šetření na Slovensku, v Polsku, v Německu, Dánsku a dalších zemí Následující texty prezentují vybrané poznatky z analýzy výsledků longitudinálního výzkumu struktur studentů 1. ročníků Fakulty humanitních studií UK ve třech stručných shrnutích. Nejprve jde o podobu a případné změny vybraných sociálních a demografických charakteristik ročníků FHS UK. Cíl je zřejmý: přispět k poznání sociální struktury, zakotvenosti a případ kulturního kapitálu", s nímž studenti na fakultu přicházejí. Druhá část srovnává základní hodnotové orientace těchto studentů. Pokusy o konstrukci typů jsou podíly rozhodujících hodnotových zaměření studentů naší fakulty. Konečně třetí část se ptá na normy chování příznačné pro studenty 1. ročníků FHS UK. I dův pohledu je zřejmý: ve vztahu k přijatelnosti přestupků (neboť toto je indikace toho, co re považují za přijatelné, tedy obvyklé, tedy „normální") se zrcadlí aktivizace hodnotových s Stranou tohoto textu zůstává řada oblastí výzkumu: životní hodnoty, otázky víry a smyslu a zarámování stavu a vývoje hodnot, ale také detailnější rozbory dosavadního socializačního atd. Vybrali jsme pro potřeby této revue ty oblasti, které přinášejí poznatky o důležitých a vývoje hodnotových struktur studentů a patří spíše k těm, v nichž během posledních tří l zřetelnějším změnám. Texty vycházejí z rozsáhlejších studií, realizovaných různými týmy studentů pod vedením ře řešitelů výzkumu. Vždy uvádíme v autorském týmu všechny řešitele a studenty, kteří se na d podíleli. Proto jsou autorské týmy u jednotlivých příspěvků tak rozsáhlé. Právě spoluúčast studentů na zpracování, interpretaci a prezentaci výsledků výzkumů, v nic působili jako respondenti, považuji za velmi podstatný atribut tohoto výzkumu. Nejde jen o takto studenti významně motivováni naučit se zacházet s daty, ale také o to, že jde o trén pevném přístupu k řešení úkolů výuky. Lze říci, že z prvních účastníků práce na tomto výzk zapálení zájemci o sociologická zkoumání. Vybrané sociální a demografické charakteristiky studentů 1. ročníků FSH UK Libor Prudký, Michaela Šmídová, Anna Hroudová, Ivan Bartoš, Tomáš Jančařík, Jan Vopršal Prezentovat základní sociální, demografické i ekonomické charakteristiky respondentů - stu FHS UK v letech 2002 až 2004 - znamená pokusit se o odpověď, v čem jsou tito studenti stej rozdílní (i proti jiným sociálním skupinám či celku populace) a přispět tak k elementární tohoto souboru lidí. Jde tudíž o první krok na cestě k odpovědi na otázku - co je to za so ti naši studenti? Údaje jsou samozřejmě jen na základě těch indikátorů, které byly předmětem výzkumu. Prezen vesměs za celý soubor dotazovaných, který považujeme za reprezentativní pro první ročníky bakalářského studia na FHS UK. Samozřejmě, že reprezentativita a vyčerpávající analýza nej Porovnávání základních demografických a sociálně-ekonomických charakteristik studentů 1. r přináší nejen poznatky zpřesňující atributy struktury studentů - a tedy náznaky některých jejich chování a do jisté míry i v požadavcích, které se zrodí během studia - ale nabízí i „vedlejší výstupy". Někdy dokonce i o důležitých celospolečenských otázkách. Například o p příležitostí ke studiu na univerzitě ve vztahu právě k sociálněekonomickým a demografickým studentů. Demografické indikace otevíráme pohledem na složení studentů podle pohlaví. Graf č. 1: Rozdělení studentů 1. ročníků FHS UK podle pohlaví Bude FHS ještě víc fakultou žen? Pokud by zaznamenaný trend pokračoval, pak by to zřejmě p Tabulka č. 2: Věková struktura studentů 1. ročníků FHS Rozbor věkové struktury a dynamiky mj. ukazuje, že proti roku 2002 vzrostl v následujících studentů, kteří na FHS zamířili rovnou po absolutoriu střední školy (podíly studentů do 20 roce 2002: 64,4%, v roce 2003: 68,4?%, v roce 2004: 66,7?%). V posledním roce mírně pokles studentů 1. ročníku, kteří předpokládají, že bakalářské studium dokončí až po 26. roku své tedy již bez řady studentských výhod (pokud ovšem hodlají toto studium dokončit...). V roc necelých 17?% z přijatých, v roce 2003 téměř stejně, ale v roce 2004 o 4?% méně. Podíl stu pravděpodobnost, že během bakalářského studia založí vlastní rodinu (podle srovnání s obec v natalitě a věku uzavírání prvního manželství) nepřesahuje 5 %. Tabulka č. 3: Úplnost výchozí rodiny studentů 1. ročníků FHS UK Stabilita rodinného zázemí je pro kvalitu socializace podstatná. I když není samozřejmě je indikována mírou ucelenosti výchozí rodiny, vypovídá tento údaj o významném vlivu na rodin Fakt, že dvě třetiny studentů 1. ročníku FHS UK po celou dobu své existence vyrůstaly v uc rodině, je příznivým indikátorem. To, že mezi studenty nebyl po celou dobu sledování jedin byl většinu času vůbec bez rodičů, je sice pro jejich vývoj důležité, ale ve vztahu k podí populace v naší zemi, která právě v takové situaci vyrůstá, jde spíš o další důkaz sociáln usilování studentů o vysokoškolské studium. To, zda bude podíl studentů z neucelených rodi (viz řádek odpovědí na variantu „převážně jeden z rodičů") nevíme, nicméně v těchto letech pokles. To ale neodpovídá vývoji rozvodovosti u nás. Vztah mezi nižším sociálním a kulturn neúplných rodinách a poklesu ochoty a dispozic ke studiu na vysoké škole u dětí z takových opačný vztah u rodin ucelených) z tohoto náznaku nelze ani vyloučit, ani potvrdit. To ale nemohlo jít o posílení pro formulování hypotéz o takových souvislostech. K jejímu přiblížení (vlastně i k zpřesnění formulace hypotetických otázek utvářejících v c charakteristiky diferencí v sociálním a kulturním kapitálu, jako stěžejních vlivech na dis vzdělanosti a tedy i k rozdílnosti v možnostech přístupu ke vzdělávání) může pomoci přehle charakteristikách výchozí rodiny, které byly předmětem našeho šetření. Na prvém místě to jsou údaje o příjmové situaci domácností studentů. Tabulka č. 4: Průměrný měsíční příjem domácnosti (v %) Graf č. 2 prezentuje dynamiku a strukturu příjmů domácností studentů ve zjednodušené podob že jde o kombinaci údajů o příjmech výchozí rodiny studentů s příjmy domácností, které ved Náznak o podílech samostatných domácností studentů podávají údaje o druhu bydlení v Praze 25?% studentů). Z porovnávání vzájemných vztahů mezi oběma indikátory vyplývá, že jde větš uvádějící měsíční příjmy do 20 tisíc korun. Nevíme o věku rodičů studentů, můžeme však pře že většinou půjde o osoby v produktivním věku a výdělečně činné. Při průměrném měsíčním vý republice kolem patnácti tisíc korun (ve sledovaných letech výdělek zaměstnanců rostl od č 17 tisíc korun měsíčně) lze odhadnout, že pod hladinou průměrných výdělků se pohybovala na domácností studentů 1. ročníků FHS UK. Další pětina spoléhá na vlastní výdělky, či výdělky zbývající tři pětiny se pravděpodobně pohybují nad celostátním průměrem měsíčních příjmů. Graf č. 2: Vývoj průměrných měsíčních příjmů za domácnost (v %) Příznačné je, že nejzřetelnější nárůst je v kategorii „bez odpovědi". Zřejmě to svědčí o p přesvědčení o tom, že není rozumné jakkoliv sdělovat údaje o příjmu (i v přísně anonymním o tom, že roste, zřejmě, podíl studentů, kteří nevědí o skutečných příjmech (především pro nemuseli starat, tedy jsou dostačující) a konečně zkušenost z jiných šetření napovídá, že především ti, jejichž příjmová úroveň je vysoce nad průměrem. Ani jeden z uvedených důvodů uvedené možnosti interpretací o struktuře příjmů domácností studentů 1. ročníků FHS UK. Ve řečeno: pro studenty 1. ročníků FHS UK není příznačné, že by pocházeli z domácností s nízk Pravděpodobně pro většinu z nich není úroveň příjmů, s nimiž mohou při studiu počítat, zás činitelem (podíl studentů 1. ročníků, jejichž domácnosti měly v roce 2004 měsíční příjem n Kč, nebyl v roce 2004 větší než jedna pětina, může ovšem jít převážně o domácnosti student jejich původních rodin). Další charakteristika se týká vybavenosti domácností studentů. Sledovali jsme celkem sedm druhů vybavenosti domácností studentů: pokoj pro každého člena na nádobí, počítač s internetem, automobil, DVD, vlastní byt či rodinný dům a konečně knih 500 svazky. Přehled vývoje vlastnění šesti ze součástí vybavenosti domácností studentů (když vybavení nevykázalo v zásadě žádnou změnu) uvádíGraf č.3. Graf č. 3: Vývoj vybavenosti domácností studentů vybranými zařízeními či předměty Při průzkumech trhu jsou v současné době používány jako indikace odlišností v životním sty domácnosti především myčka, DVD a počítač s internetovým napojením. V souboru studentů 1. UK mezi těmito třemi součástmi vybavenosti domácností není výraznější vztah. Zaprvé jsou o vývoje: prudký růst vybaveností DVD, velmi pozvolný nárůst vybavenosti myčkou a pozvolný, a zřetelný růst vybavenosti domácností studentů počítači s internetem. Ještě větší jsou di struktuře vybavenosti těmito třemi zařízeními: PC s internetem byly naprosto obvyklou souč domácnosti studentů už na začátku sledování: ze tří indikací „moderních domácností" dávají studentů FHS UK naprosto zřetelně přednost počítači před „pomocníkem v domácnosti" či „vol zařízením". Znamená vybavenost domácnosti počítačem s internetovým napojením spíš zaměření komunikace a informace, nebo na oddych a únik od skutečnosti? V obvyklých srovnáváních sta „společnosti vědění" je právě míra vybavenosti domácností počítačem s internetem jedním z kritérií. V každém případě platí, že komunikace se studenty FHS pomocí internetového spoje roce 2004 uvedlo jen něco přes 8?% studentů 1. ročníku FHS, že si jejich domácnost nemůže Pozoruhodné výsledky přinesla analýza velikosti obce, v němž studenti prožili většinu svéh života. Tato skutečnost se ukázala jako nejvíce diferencující činitel mezi všemi sledovaný demografickými charakteristikami v našem výzkumu. Tabulka č. 5: Velikost obce bydliště studentů podle počtu obyvatel Poznámka k Tabulce č. 5: V posledním sloupci uvádíme pro srovnání údaje ze sčítání lidu z podílech obyvatel České republiky podle bydliště ve velikostních kategoriích obcí Především je jasné, že pro naprostou většinu dotazovaných nebylo zařazení do některé z kat - čili: většinu dosavadního života jasně spojují s jednou velikostní kategorií obce. Ident bude zřejmě i u studentů FHS UK významným spolutvůrcem identity (velkou váhu lokální ident výzkumy pro celou českou populaci). Rozložení ukazuje, že FHS je především školou pro měst podíl studentů z obcí spíš vesnického typu (tedy hlavně do 2 tisíc obyvatel a z části i ka tisíc obyvatel) je 11 až 13?% maximálně, což je kolem jedné třetiny z celkového podílu oby na populaci České republiky. Daleko nejvýraznější je zastoupení Prahy. A je v zásadě stabi podíl studentů z měst nad 100 tisíc obyvatel. Jak bylo řečeno: diference studentů podle velikosti jejich bydliště se ukázaly jako nejsil diferencující vliv ze všech sledovaných sociálních a demografických charakteristik (je vyš v příjmech, diference ve vzdělání rodičů, v typu bydlení domácnosti studentů, ve vybavenos atd.). Velikost obce bydliště respondentů zcela jasně souvisí s typem bydlení a se vzděláním otce tím menší zastoupení bydlení ve vlastním domku či v bytě v osobním vlastnictví; čím větší podíl otců s vysokoškolským vzděláním. Totéž platí (ne tak silně) pokud jde o vzdělání mat „vlastnění samostatného pokoje pro každého člena domácnosti", ukazuje se, že platí opačný obec, tím menší výskyt takové výbavy domácnosti studentů. Příznačné je, že s růstem veliko příjmová úroveň domácností studentů a také vybavenost domácnosti myčkou i knihovnou s více Platí tedy, že pro zájemce o studium z menších obcí je příznačná nižší výchozí startovací sociálním a kulturním kapitálem? Zdá se, že zpřesnění hypotézy o rozdílech v možnostech ch FHS UK (a na vysokých školách vůbec?) směrem k vlivu velkosti obcí trvalého bydliště budou užitečné. Velmi blízké velikosti bydliště je i typ bydlení, který převážil během dosavadního života ročníků FHS. A to jak vlivem, tak souvislostmi. Tabulka č. 6: Typ bydlení studentů po většinu dosavadního života Pozoruhodné je, že podíl studentů se zkušeností bydlení v rodinném domku zůstává zachovaný podíly „sídlištních dětí", tento pokles vyrovnává nárůst bydlení v činžovním domě mimo síd samozřejmě o velmi hrubou charakteristiku „dosavadní zkušenosti životního stylu". Nicméně zřetelný vztah k velikosti obce bydliště (čím menší obec, tím větší podíl rodinných domků sídlišť), vybavení vlastním pokojem a také vztah k míře ucelené rodiny (čím větší podíl by sídlišti, tím roste podíl neucelených rodin) i k vybavení domácnosti knihovnou (i tady pla podíl domácností s velkou knihovnou je u těch, které jsou ze sídlišť). Jde zřejmě o indiká souvislosti vycházející z velikosti obcí trvalého bydliště. Diference ve vybavení sociálním a kulturním kapitálem do určité míry potvrzují i údaje o v matky studentů 1. ročníků FHS UK v posledních třech letech. Tabulka č. 7: Složení rodičů studentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání otce a matky Základní rozdělení vzdělanostních kategorií ukazují následující grafy: Graf č. 4: Vývoj vzdělání otců studentů 1. ročníků FHS UK Graf č. 5: Vývoj vzdělání matek studentů 1. ročníků FHS UK V roce 2001 bylo (podle sčítání lidu) v této zemi celkem 8,89?% populace starší patnácti l ukončené vysokoškolské vzdělání a 28,4?%, která měla maturitu. V roce 2004 mělo vysokoškol přes 50?% otců a skoro 40?% matek studentů 1. ročníku FHS UK. Zajímavé je, že sice stále š vysoké procento, ale o podíly výrazně nižší než v roce 2002. Zvláště u otců došlo k výrazn vysokoškoláků. Vzrostly proti tomu podíly rodičů s maturitou, ale především jde o nárůst p se středním vzděláním bez maturity. Zdá se, že postupně se stává FHS přitažlivou školou ne rodin, kde mají rodiče vysokoškolské či střední vzdělání ukončené maturitou. Půjde o stude vybavením sociálním a kulturním kapitálem" než byli jejich předchůdci? Na tuto otázku nelz odpovědět. Už proto, že sociální a kulturní kapitál není zdaleka určován jedním indikátore významným jako je vzdělání rodičů (je užitečné v této souvislosti zmínit mírný pokles v le počtu domácností studentů, v nichž se nachází knihovny s více než 500 svazky). Diference mezi studenty vycházejí i z druhů absolvovaných středních škol. Tabulka č. 8: Druh absolvované střední školy (v %) Ve zjednodušené podobě podává vývoj struktury absolventů středních škol mezi studenty 1. r č. 6: Graf č. 6: Druh absolvované střední školy Lze říci, že FHS je školou pro absolventy gymnázií. Při tom nejzřetelněji roste podíl abso gymnázií. Jsou osmiletá gymnázia „elitářskými učilišti"? Patří jejich absolventi (seberefl budoucí elitě? Připravuje FHS studenty, kteří předjímají budoucí podobu elit v naší zemi? zdají být předčasné, pokud je ovšem nepoložíme jako základ pro komparaci s výsledky výzkum v naší zemi (což se v jiných souvislostech děje). Poslední ze sociálně-demografických charakteristik se ve výzkumu studentů 1. ročníků FHS t jejich bydlení v Praze. Tabulka č. 9: Druh bydlení v Praze I když podíl studentů bydlících v Praze zůstává v podstatě stejný (viz Tabulka č. 5), podí bydlících u rodičů rostou. Rostou i podíly studentů bydlících na kolejích. Naopak klesají kteří bydlí v podnájmu či ve vlastním bytě (neboli: „jinak"). I počty denně dojíždějících že rozdíly v druhu bydlení v Praze nejsou takové, aby mohly mít výraznější vliv na podmínk A jak uvedené vlivy působí na míru zájmu o studium na FHS? Odpověď je jednoznačná: nijak. že míra intenzity zájmu o studium na FHS nebyla ve statisticky významném vztahu se žádným sociálních, ekonomických a demografických indikátorů. Tabulka č. 10: Míra zájmu o studium na FHS (v %) Opět využijeme grafické vyjádření pro náznak základních trendů. Graf č. 7: Vývoj míry zájmu o studium na FHS u studentů přijatých do 1. ročníku této fakul Stabilně jde o tři čtvrtiny studentů, kteří jsou přijati na FHS UK a na naši fakultu přija Zbytek je v zásadě rozdělen na dvě poloviny: odmítající a zcela váhající. Vlastně je překv „zcela váhajících" je jen něco kolem 9-10 %. Pokud ovšem neplatí, že FHS je typická škola kteří chtějí odložit své zaměření do co největší vzdálenosti od aktuálního času. Což ovšem jedním z nejvážnějších důvodů vůbec pro přihlášení se ke studiu na FHS. Představa, že v zá orientovaným mladým lidem umožní studium na FHS odložit vážnější rozhodování vůbec není si rozpoznatelná, ale většina diskusí se studenty FHS by ji spíš mohla potvrzovat než vyvrace Především se ukázalo, že míra zájmu o studium na FHS UK se neváže na žádný ze sledovaných a demografických indikátorů, jimž byl soubor dotazovaných studentů popisován. Platí to ve analýz. Nejsou tu rozdíly ani podle pohlaví, věku, vzdělání rodičů, příjmu a vybavení domá obce bydliště a typu bydlení, atd. Znamená to, že míra a podoba zájmu studentů o studium n na odlišné vlivy než ty, které byly zahrnuty do longitudinálního výzkumu studentů 1. roční Kdyby bylo cílem tohoto výzkumu zjišťovat strukturu zájmu o studium na FHS, pak by byl tak skličující. Nicméně poznání vybraných sociálních, ekonomických a demografických charakteri ročníků FHS bylo pouze dílčím vedlejším výsledkem zkoumání. Jádro předmětu výzkumu byly ho studentů. O části těchto výsledků informují další texty. Hodnotové orientace studentů 1. ročníků FHS UK Libor Prudký, Anna Hroudová, Michaela Šmídová, Vojtěch Černý, Ivana Horáková, Kristýna Hullová, Linda Krejčová Z bohatých výsledků tříletého výzkumu hodnotových struktur studentů 1. ročníků FHS UK vybí této revue jen několik ukázek5. I informace o stavu a vývoji hodnotových orientací student stručný pohled na nejdůležitější zjištění. Pojetí hodnotových orientací a jejich měření Hodnotové orientace jsou ve výzkumu chápány jako základní charakteristika obsahu hodnotový V nich chápeme hodnotové preference (či preference životních hodnot) jako základ hodnotové protože jde o elementární hodnoty, jejichž místo v životě a vztah k nim hledá každý a jako rozhodující pro porovnání a významy, pro jádro výstavby osobnosti i motivací i pro vědomí ke kultuře. Hodnotové orientace jsou jakýmsi zaměřením hodnot. Skutečně vyjadřují podstatn orientaci a přiklonění se k rozhodujícím hodnotovým trendům. Hodnotové orientace jsou nejb jsme zvyklí označovat jako myšlenkové, duchovní či dokonce ideové zaměření. Najdeme tu ind se směřování k rovnosti, k individualisticky zaměřené odpovědnosti, k tradici, náboženském vidění uzavírajícímu se vůči cizímu, k nihilistickým směřováním, atd. Naznačení toho, jak obsahu „hodnotových orientací" je zároveň shrnutím hlavních důvodů pro to, že právě stručn stavu a vývoji hodnotových orientací jsme vybrali k prezentaci: jde o jednu z podstatných studentů 1. ročníků FHS UK v posledních třech letech. Hodnotové orientace byly zkoumány především prostřednictvím odpovědí na otázku, která před dotazovaným baterii 25 výroků a respondenti měli vyjádřit míru souhlasu s těmito výroky za pětistupňové škály.6 (Tato baterie byla pro testování převzata z mezinárodního výzkumu „Bůh po komunismu", usku nás na konci roku 1997. Ukázalo se totiž, že je podstatným kritériem pro vystižení rozhodu v hodnotových orientacích v naší společnosti. Nemůže ovšem jít o jediný a vyčerpávající zd obsahu jednotlivých hodnotových orientací.) Vznikl tak velmi bohatý vějíř témat. Pro to, abychom byli schopni pochopit strukturu a vzt této rozsáhlé skupiny údajů, jsme museli zvolit a ověřit několik postupů zpracování. Nakon ustálil do následujících kroků: 1. přehled frekvencí odpovědí (zachycení prosté struktury sledované výroky); 2. faktorová analýza oněch 25 výroků (charakterizující míru podobnosti jejich sdružování do více či méně ucelených seskupení); 3. výběr stěžejních výroků ve shod shodných) faktorech ve všech třech letech výzkumu; 4. práce s těmito stěžejními výroky jak rozhodujících typů hodnotových orientací vyskytujících se v souborech dotazovaných (tedy: ročníků FHS UK); 5. hledání statisticky významných vztahů k těmto stěžejním výrokům a poro shody těchto vztahů mezi jednotlivými roky, čili hledání sociálního a hodnotového zázemí t orientací respondentů. Porovnání s obdobnými výsledky z výzkumu na 11 fakultách českých vy roce 2002-2003) bylo dalším krokem analýzy. Existuje ovšem ještě možnost porovnání s výsle reprezentativního souboru celé populace České republiky, případně dalších devíti postkomun Tento postup byl základem pro „měření" hodnotových orientací příznačných pro studenty 1. r v posledních třech letech. V tomto textu stručně pojednáme o všech krocích, kromě analýzy demografických vlivů. Ta je totiž tak bohatá, že by její uvedení tento text zdvojnásobilo. Prezentace frekvenční analýzy odpovědí na hlavní otázku týkající se hodnotových orientací Prvním krokem analýzy je přehled odpovědí na otázku, která představuje stěžejní indikaci p převažujících hodnotových orientací studentů. Pořadí je podle průměrů z pětistupňové škály průměr, tím vyšší přijetí daného výroku studenty a opačně. Tabulka č. 11: Vývoj odpovědí na výroky zobrazující hodnotové orientace studentů 1. ročník Při zpracování výzkumu je běžné, že se provádí detailní analýza vztahů a vlivů na jednotli tu tady není místo. A nevedla by ani k souhrnnějším informacím (byla by ovšem velmi zajíma východisko pro hlubší rozbor obsahu a váhy jednotlivých výroků a z toho plynoucích orienta srovnání krajností. Ukázalo se, že: a) složení prvních (nejvíce přijímaných) výroků bylo podobné po celé tři roky. Vždycky mez H „Život si musíme udělat tak příjemný, jak je to jen možné" a také výrok R „Umět se rozdě učí v rodině". Na dalších místech se střídaly výroky I „Důležité je, aby byl člověk šťastn jeho věc", Q „To nejdůležitější, co se děti musí naučit, je umět se rozdělit" a také U „Do existuje další život". To naznačuje velkou váhu orientací spojených s příjemnostmi života respektem) rodiny a také orientací spojovaných s duchovními, transcendentálními tématy. b) také složení posledních (nejvíce odmítaných) výroků bylo po celou dobu podobné. Vždy ja přijímaný výrok vystoupila věta pod písmenem M „Cizinci by si svého životního partnera měl lidmi ze své země". A na dalších nejnižších stupíncích se střídaly výroky E „Smysl života člověk získal vážené pozice" a F „Jistota a blahobyt je důležitější než svoboda". Studenti odmítají orientace na respektovaný vzestup („vážené pozice"), preferují svobodu před blaho a především odmítají exkluzi cizinců. Na první pohled jde možná o docela zvláštní směs orientací. Další analýza pomůže k jejímu Výsledky faktorové analýzy - pojetí zjištěných typů hodnotových orientací Faktorová analýza umožňuje porovnat míru shody mezi výběry u jednotlivých výroků a podle t i uvnitř velkých souborů, tedy např. i dvaceti pěti položek - rozdělit všechny položky do homogenních skupin. Zástupci těchto skupin jsou pak předmětem detailní analýzy a fungují j jednotlivých skupin. Toto zjednodušení je přípustné a zároveň nezbytné: bez něj vlastně ne rozsáhlému souboru dat porozumět. Faktorová analýza v jednotlivých rocích přinesla následující hlavní výsledky: a) v roce 2002 se sledovaných 25 výroků sdružilo do 9 faktorů, v dalších dvou letech bylo faktor méně. Nejde o zásadní rozdíl - posuny byly ve dvou okrajových a ne zcela vyhraněnýc b) zřetelné bylo sdružení především do faktorů spojujících odpovědi na výroky vyjadřující náboženských orientací. Vždy se spojily odpovědi na výroky pod písmeny V, W, U a v záporné blízké, ale s obrácenou škálou souhlasu a nesouhlasu) pod písmenem T (Se smrtí vše končí). byl ve všech třech letech jednoznačný jak svým složením, tak lokalizací na prvním či druhé hlediska síly a homogenity. I u našich studentů se ukazuje, že diferenciace podle nábožens hodnotových orientacích nejzřetelnější.7 c) orientace blížící se hédonistickým přístupům se také projevila poměrně homogenně. Vždy výroky pod písmeny H a I. („Život si musíme udělat tak příjemný, jak je to jen možné" a „D byl člověk šťastný. Jak, to už je jeho věc"). Spojení s výrokem „smysl života je pokusit s nejlepší" (pod písmenem X) bylo jen jednou. Ale také jen jednou došlo ke spojení s výrokem končí" (T) a s výrokem „povolání je tu především proto, aby zajistilo pravidelný příjem" ( posuny uvnitř tohoto faktoru nenaznačují jasnou souvislost zaměření na „příjemnosti života tomu, že by právě jen toto bylo smyslem existence, nebo se shodou s představou o tom, že „ ani s tím, že povolání je především zdrojem příjmu a ničím jiným. Detailní analýza přináší specifikace hédonistických orientací našich studentů: jsou výrazné, ale nemají podobu zací Spíše jde o zaměření na nerušenou pohodu teď a pokud možno i v dohledné době. d) poměrně zřetelné jsou také ve všech třech letech orientace blízké socialisticko-rovnost Vždy se totiž sdružily výroky N („Těm, kteří mají víc, by se mělo smět vzít a dát to těm, potřebují"), P („Kdybychom se všichni něčeho zřekli, nebyla by brzo žádná chudoba") a O („ příjmech by se měly zmenšit"). K nim se víc než jednou přiřadil výrok D („Není dobré mít t svobodu, jakou dnes mladí lidé mají") a výrok Q („Nejdůležitější, co se děti musí naučit, rozdělit"). Je důležité připomenout, že výrok D se v každém roce lokalizoval v jiném fakto souvislosti jsou vždy nejednoznačné. Nicméně ani doplňující výroky k oněm třem opakujícím narušení homogenity tohoto faktoru. Čili - s jeho reprezentantem lze dále pracovat. Stejně reprezentanty dvou předchozích faktorů. e) méně homogenní, ale stále ještě jasně rozpoznatelný, je faktor, který byl ve všech třec na výrocích K („Cizinci by měli svůj životní styl trochu lépe přizpůsobit stylu země, kde L („Cizincům by se měla v naší zemi zakázat veškerá politická činnost"). Jednou se s nimi („Mluvit do něčeho...má člověk, až když tvrdou prací dosáhne určité pozice"), výrok M („Ci partnera měli vybírat mezi lidmi své země") a znovu výrok D. Mírně i výroky E („Smysl živo vážených pozic") a F („Jistota a blahobyt je důležitější než svoboda"). I vzhledem k detai na strukturu tohoto faktoru jej chápeme jako naznačující míru xenofobních (uzavírajících s f) prorodinné hodnotové orientace vyjadřuje další faktor, v němž se vždy objevily výroky R rozdělit se nejlépe učí v rodině") a S („Bez rodiny se nedá naučit, jak řešit konflikty"). tohoto faktoru je slabší. Víc než jednou se v něm však objevil i výrok, který homogenitu t faktoru posiluje - Q („To nejdůležitější, co se děti musí naučit, je umět se rozdělit") a nejdůležitější, co se děti musí naučit, je poslušnost"). Zároveň se přidružil i výrok A („ autorita, je taky spravedlnost") i další výrok spojený spíš s tradicionalistickým viděním, do něčeho...má člověk, až když tvrdou prací dosáhne určité pozice" (pod písmenem C). Nicmé faktor lze chápat spíš jako vyjádření míry prorodinných orientací než jako orientací tradi konzervativních (i když je tradicionalistickému faktoru blízký). g) výrok „Každý musí řešit své problémy sám" (pod písmenem J) se ve výzkumech v ČR chová v Stejně tak i ve výzkumu studentů 1. ročníků FHS. Objevuje se vždy v jednom faktoru, ale ča rozdílné „společnosti". Jednou je to ve spojení se „získáváním vážených pozic" (pod písmen „smyslem života v získávání toho nejlepšího" (písmeno X), jindy zase ve zřetelném sousedst hodnotou míry shody s výrokem D, tedy „není dobré mít tak velkou svobodu, jakou dnes mají konečně s obrácenou hodnotou výroku F, tedy „jistota a blahobyt je důležitější než svoboda poslední varianty potvrzují, že je tento výrok jasně spojen s liberálními orientacemi, v p se zdá, že jde o spojení s prosazením se v „současných" výkonově a na úspěch orientovaných Nicméně pracujeme s ním jako s reprezentantem spíš liberálních hodnotových orientací (s vě určité míry o liberální zaměření v současné „české podobě", tedy - s chápáním osobní odpov zdroje pro tvorbu vlastních pravidel, oprávněných mírou prospěchu pro sebe sama). h) pozoruhodná je také lokalizování výroku, který v sobě nese nihilistické zaměření. Totiž člověk žije" (písmeno Y). I ten se objevuje ve všech třech letech v různých sousedstvích. skoro osamocený, blíží se k němu jen struktura odpovědí na výrok G („Povolání je...proto, pravidelný příjem"), což může naznačovat spojení nihilistické orientace s představou o tom (práce) nebude zdrojem smyslu. V roce 2003 se spojil s výrokem M („Cizinci by si měli svéh vybírat mezi lidmi své země"), což by naznačovalo spojitost nihilistických a uzavírajících Konečně v roce 2004 je blízký s výrokem B („To nejdůležitější, co se děti musí naučit, je s výrokem C („Mluvit do něčeho...má člověk, až když tvrdou prací dosáhne určité pozice"), které odkazují na řád a konformitu. Znamená to, že nihilistické tendence jsou ve vztahu s nedostatku řádu? I když by to tak bylo, znamená toto srovnání, že nihilistické orientace s dotazovaných objevují, ale nejsou jednoznačné. Pracovat s nimi jako se zřetelným indikátor vymezených tendencí k nihilismu je možné jen v náznacích. i) nejméně srozumitelné jsou faktory, které v sobě spojily tradicionalistická uvažování s napovídajícími o přiblížení se současným podobám uplatnění a úspěšnosti. Pro přiblížení té charakteristiky: v roce 2002 se spojily výroky C („Mluvit do něčeho...až po získání pozice A („Kde je přísná autorita, tam je taky spravedlnost") a B („To nejdůležitější, co se děti je poslušnost"). V roce 2003 šlo o faktor složený z výroků A, B, ale také X („Smysl života získat to nejlepší") a z části i E („Smysl života je v získání vážených pozic"). Konečně v to byly výroky G („Povolání je tu především pro získání pravidelného příjmu"), F („Jistota je důležitější než svoboda") s výroky A, D („Není dobré mít tak velkou svobodu, jakou mají lidé"), ale také s obrácenými hodnotami výroků R („Umět se rozdělit se nejlépe učí v rodin nejdůležitější, co se děti musí naučit, je umět se rozdělit"). Jediný výrok, který v zásad těmito faktory je výrok „Kde je přísná autorita, tam je taky spravedlnost" (písmeno A). Pr výrokem dále pracujeme, hovoříme o míře tradicionalistické hodnotové orientace. Analýza reprezentantů jednotlivých faktorů - struktura a dynamika hodnotových orientací st Z přehledu výsledků faktorové analýzy - a samozřejmě v návaznosti na možnosti, kteréfaktor přináší - budeme v dalším textu pracovat s reprezentanty jednotlivých typů hodnotových ori pro ně názvy přejímající označení jednotlivých faktorů. Takovými reprezentanty jsou: a) pro typ hédonistických hodnotových orientací výrok H „Život si musíme udělat tak příjem možné"; b) pro typ náboženských hodnotových orientací výrok U „Doufám, že po smrti existuje další c) pro typ socialisticko-rovnostářských hodnotových orientací výrok P „Kdybychom se všichn nebyla by brzy žádná chudoba"; d) pro typ prorodinných hodnotových orientací výrok S „Bez rodiny se nedá naučit, jak se m řešit"; e) pro typ xenofobních hodnotových orientací výrok K „Cizinci by měli svůj životní styl tr přizpůsobit stylu příslušné země, kde nyní žijí"; f) pro typ nihilistických hodnotových orientací výrok Y „Nevím, proč člověk žije"; g) pro typ liberálních hodnotových orientací výrok J „Každý musí řešit své problémy sám"; h) pro typ tradicionalistických hodnotových orientací výrok A „Kde je přísná autorita, tam spravedlnost". Základní strukturu hodnotových orientací studentů 1. ročníku FHS v roce 2004 - tedy podíly se v roce 2004 jasně přihlásili k jednotlivým typům - ukazuje následující graf: Graf č. 8: Podíly studentů 1. ročníku FHS vyjadřujících jasný souhlas s danou hodnotovou o 2004 (v %) Jasná převaha studentů hlásících se k hodnotovým orientacím spojeným s příjemnostmi života zřejmá. Druhá nejvýraznější orientace - náboženská - je proti hédonistické orientaci polov tomu k tradicionalistickým hodnotovým orientacím se zcela jednoznačně nepřihlásil nikdo. Pohled na zastoupení jednotlivých typů hodnotových orientací mezi studenty 1. ročníků FHS by nebyl úplný, kdybychom nevzali v úvahu i podíly jiných kategorií odpovědí, včetně odpov váhajících, podílů těch, kteří neodpověděli a celkových průměrů. Tabulka č. 12: Podíly všech druhů odpovědí - rok 2004 (v %) Ukazuje se, že sice náboženské orientace jsou druhé nejfrekventovanější, avšak víc než šes na otázku reprezentující tyto orientace neodpověděla. Nepředpokládáme, že by v tomto šetře obav. Spíš jde o vyhnutí se odpovědi prostě proto, že si s otázkou nevěděli rady. Podíl vá této hodnotové orientace největší. Podíl dotazovaných připouštějících xenofobmí hodnotové orientace je mezi 35?% - když sečte částečný souhlas - a dokonce překročí dvě třetiny celku, to když připočteme ještě odpovědi ani pro, ani proti. Tyto podíly byly překvapivě vysoké. Nejvyšší odmítnutí je u tradicionalistických hodnotových orientací: jen asi čtvrtina je př jako přijatelné. Je potřeba připomenout, že v těchto hodnotových orientacích se promítá ne tradicionalistická, ke konzervatizmu směřující tendence, ale že jde také o projev míry výz dotazovaní přikládají důležitosti řádu. Problém kontinuity, řádu a předávaných jistot je samozřejmě obsažen i v prorodinných orien ukazuje podstatně větší váha: dotýkají se přibližně 40, možná až téměř 70?% studentů. Slabé jsou ale i liberálně zaměřené hodnotové orientace. Skoro pravidelné rozdělení odpově vyrovnanost přijímání i odmítání těchto cest. Naproti tomu socialisticko-rovnostářské hodnotové orientace jsou studentům 1. ročníku FHS blízké: připouští je kolem sedmnácti, možná až třiceti procent z nich. Rozložení je velmi podobné jako u nihilistických hodnotových orientací. S tím rozdílem, že nihilistická reakce je výrazně vyšší než u hodnotových orientací socialistických (nelze ov i v odpovědích souhlasu s výrokem „nevím, jaký má život smysl" byly i odpovědi s jiným než obsahem: jde o prosté vyjádření současné bezradnosti v poctivém hledání smyslu a ne o vyjá smyslu). Kromě struktury hodnotových orientací studentů 1. ročníků FHS UK - vyjádřené odpověďmi v p zkoumání - jsme se zabývali i vývojem těchto orientací. Dynamika vývoje jednotlivých hodnotových orientací i změny struktury může být zdrojem názn tomto směru zpřesňují korektnost poznatků z výzkumů v jednotlivých letech. Nejprve prezentujeme shrnující informaci o vývoji hodnotových orientací Tabulka č. 13: Porovnání frekvencí a průměrů reprezentantů hodnotových orientací studentů v letech 2002-2004 (v %) Poznámka: ++ = naprostý souhlas; + = spíše souhlas; +- = ani souhlas, ani nesouhlas; - = spíše nesouhlas; -- = rozhodný nesouhlas Zpřesnění a zjednodušení pohledu na dynamiku hodnotových orientací ukáže graf č. 9, srovná průměrů odpovědí za jednotlivé typy hodnotových orientací v jednotlivých letech: Graf č. 9: Vývoj hodnotových orientací podle průměru z pětistupňové škály Připomeňme, že čím nižší hodnota, tím intenzivnější váha dané hodnotové orientace. Při základním pohledu na dynamiku hodnotových struktur studentů 1. ročníků FHS UK v posled se ukazují vlastně jen dva jasnější trendy: a) Hodnotové orientace spojené s užitím si života (tedy: hédonistického typu) zřetelně ros vyplývá nejen z porovnání průměrů, ale i z vývoje podílů těch, kteří tyto hodnotové orient zařadili mezi své: v roce 2002 to bylo 30?%, v roce 2003 už 34?%, v roce 2004 dokonce 42?% podíl těch, kteří právě tyto hodnotové orientace jasně odmítají zůstává zachován. b) Druhý jasně rostoucí typ hodnotových orientací je spojen s xenofobním uvažováním. Dynam dokonce mírně výraznější než je tomu u hédonistických orientací. Ostatní typy jsou proměnlivé či beze změny. Jasně stabilní je nízká váha tradicionalistick orientací. Snad lze zaznamenat trend poklesu váhy socialistických orientací, naproti tomu liberálních orientací a snad i orientací náboženských. Srovnání s vysokoškoláky z jiných fakult a s celou populací u nás Poslední kroky analýzy prezentované v tomto textu zahrnují srovnání s výsledky výzkumu vys studentů 1. ročníků 11 fakult ze čtyř měst České republiky z přelomu roku 2002 až 2003,8 a výsledky reprezentativního šetření dospělé populace za celou Českou republiku z konce roku Nejprve konstatujeme, že složení faktorů se u všech srovnávaných souborů příliš nelišilo. a) u souboru více než 1100 vysokoškoláků se hodnotové orientace sdružily sice také do osmi některé faktory měly odlišné složení a váhu proti souborům z FHS UK. Rozdíly ve složení ne vyjadřujícího míru náboženského zaměření, míru socialistických orientací, hédonistických, a xenofobních orientací a vlastně ani u prorodinných orientací. Mnohem významnější byl u v jiných fakult faktor vyjadřující tradicionalistické orientace. Tvořilo ho víc výroků a při nebyl ten, který vzešel z analýzy souborů dotazovaných z FHS UK jako reprezentant tradicio faktoru (tedy výrok: „Kde je přísná autorita, tam je taky spravedlnost"). Nejsilnější váhu u vysokoškoláků mimo FHS UK měl výrok „Smysl života je v tom, aby člověk získal vážené poz složení „tradicionalistického" faktoru, tak v jeho váze, se ukazuje podstatně vyšší orient z jiných fakult na současné účelové a s řádem, konformitou a úspěchem spojené zacílení. Za že výrok „Kde je přísná autorita, tam je taky spravedlnost" se nejintenzivněji spojil s vý musí řešit své problémy sám". Tedy s výrokem vyjadřujícím liberální hodnotové orientace. J zaměření, když dochází ke spojení těchto dvou výroků do jednoho faktoru (i když nejde o sp těsné)? V každém případě jde o rozdíl proti výzkumu na FHS. b) na konci roku 1997 se hodnotové orientace v české populaci pospojovaly do 7 faktorů. I ve složení i konzistenci faktoru vyjadřujícího míru náboženských orientací, v orientacích rovnostářských, nihilistických a v zásadě i prorodinných. Faktor vyjadřující míru hédonist byl u celé populace košatější (zahrnul víc výroků), ale byl velmi podobný týmž faktorům u vysokoškoláků mimo i z FHS UK. Výrazné posuny byly u tradicionalis Dokonce jsme v analýze celé populace pracovali s názvem „tradičně-autoritářský typ". V jeh tentokrát objevil i výrok „Kde je přísná autorita, tam je taky spravedlnost", ale i řada d spíš s konformitou vůči autoritám. Nejvíce překvapivé bylo složení faktoru vyjadřujícího m orientací: spolu s výroky o vztazích k cizincům (cizímu) se v něm objevil jako rovnocenný musí řešit své problémy sám". Ukázalo se, že liberální orientace se samostatně neobjevily, s orientacemi xenofobními. Čili výrok o tom, že každý musí své problémy sám řešit nabyl vý se starat o jiné, o cizí, ale o sebe".10 Šlo o výrok, který v souvislostech s výroky o vzt charakterizoval podivuhodnou podobu českého „liberalismu" v konci devadesátých let dvacáté svoboda je na to, aby se staral každý sám o sebe a nikdo cizí nám v tom nepřekážel. Z možností srovnávání použijeme v tomto případě tu, která dosud nebyla využita a při tom p důležitý indikátor. Totiž: sdružení příznivých reakcí na výroky reprezentující jednotlivé soubor dotazovaných studentů FHS. A to konkrétně za 1. ročník z roku 2002. Abychom se dost možnostem srovnávání mezi třemi výzkumy. Tabulka č.14: Srovnání souhlasných odpovědí s repezentanty jednotlivých typů hodnotových o souborů za FHS (2002), za 11 jiných fakult v ČR (2002/2003) a za celou populaci v ČR (1997 dotazovaných Graf č. 10: Srovnání souhlasných odpovědí s výroky reprezentujícími jednotlivé typy hodnot souborů za FHS (2002), za 11 jiných fakult v ČR (2002/2003) a za celou populaci v ČR (1997 dotazovaných Srovnání v grafu ukazuje lépe než data v tabulce na největší rozdíly mezi těmito třemi výz Připomínáme, že baterie otázek v nichž byly využity uvedené indikátory typů hodnotových or naprosto stejná. Při interpretaci rozdílů je nutné připomenout zjištění o rozdílu v obsahu i podobě některý i jejich reprezentantů) v jednotlivých výzkumech. Největší je rozdíl v pojetí reprezentant hodnotové orientace. Připomeneme, že v roce 1997 šlo zřetelně o projev jiného obsahu než j ve výzkumu vysokoškoláků, především pak u respondentů z FHS UK. Srovnání je tu možné oprav ilustrace. Nicméně některé diference jsou jednoznačné: a) především platí, že v šesti z osmi srovnávaných tendencí byly podíly studentů FHS nižší u studentů jiných vysokých škol a u celé populace. Jde o zřetelný projev méně razantních a hodnotových orientací než tomu bylo u stejně starých studentů jiných vysokých škol a ještě celé populaci; b) studenti 1. ročníku FHS UK v roce 2002 měli zásadně nižší zaměření na xenofobní hodnoto než studenti z 11 fakult českých vysokých škol (téměř dvakrát nižší) a ještě radikálněji n populace v roce 1997 (pouze třetinové proti celé populaci); c) titíž naopak výrazněji víc tíhli k nihilistickým hodnotovým orientacím. Opět vůči oběma d) rovněž zaměření na hodnotové orientace spojené s náboženskými hodnotami bylo u studentů výraznější než u studentů jiných vysokých škol (avšak při detailnějším pohledu velmi blízk vysokoškoláků, kteří byli z pedagogických fakult) a víc než dvojnásobně vyšší než u celé p e) radikálně nižší byly naopak hodnotové orientace studentů FHS proti ostatním vysokým ško mnohonásobně proti celé populaci u hodnotových orientací spojených s tradicionalistickými orientacemi. Připomeňme, že tyto orientace jsou blízké tradiční představě o významu řádu a životě; f) nižší jsou rovněž podíly prorodinně hodnotově orientovaných studentů FHS proti ostatním (nevýrazně) a proti celé populaci; g) i když stále nejvyšší ze všech, jsou hodnotové orientace hédonistické u studentů FHS vý studentů jiných vysokých škol i než u celé populace; h) mírně nižší jsou také hodnotové orientace socialisticko-rovnostářské. Jde však o difere nejnižší; i) diference v „liberálních" hodnotových orientacích jsou sice výrazné, ale vyjadřují tent rozdíl v samotných orientacích, ale i v jejich obsahu. I pro studenty jiných VŠ (a ještě p celou populaci ČR v roce 1997) bylo příznačné, že tyto hodnotové orientace jsou spojovány vůči ostatním, s pojetím svobody a odpovědnosti za ni jako nástroje pro sebeprosazení a od rušivých vlivů". U studentů FHS tyto souvislosti neplatí. Náznaky shrnutí Lze z prezentovaných poznatků vyvodit nějaká obecnější zjištění? Zobecnění z kvantitativní sociologických šetření mohou být ošidná. Nicméně zde pracujeme s tříletým zkoumáním a s řa dalšími výzkumy, takže si dovolujeme některá zobecnění uvést. I když - znovu opakujeme - j všeobecných trendů a charakteristik. Nemůže jít o vyčerpávající obsahovou informaci. Především výzkumy a srovnávání potvrzují, že existují výrazné rozdíly v hodnotových orient společnosti. Srovnání z roku 2002 ukazuje důležité diference v hodnotových orientacích stu UK a detailnější analýza ukazuje na rozdíly i uvnitř souboru vysokoškoláků z jiných fakult spojení s typem fakulty. Lze konstatovat už u studentů 1. ročníků (vlastně ještě před stud hodnotových orientacích studentů, které se vztahují k očekáváním určitého typu studia. Pro studenty mířící ke studiu na FHS a úspěšné v přijímacím řízení na naši fakultu je příz jsou proti studentům technických a ekonomických fakult výrazně víc zaměřeni duchovně. Váha orientovaných hodnot i hodnot snažících se poctivě dobrat smyslu existence je u nich výraz u studentů zaměřených na studium na jiných než humanitně orientovaných oborech. Jsou také hodnotovým orientacím spojeným s otevřeností vůči cizímu, s respektem vůči výzvám hledání transcendentálního přesahu a i výzvám svobody. Mnohem méně „slyší" na zaměření hédonistick na zaměření spojená s konformitou vůči „hlavnímu proudu" orientací v současné české kurióz úspěchu, konzumu, uplatnění a výkonnosti.11 A přes to je hédonistická orientace nejsilnějš studentů FHS. Výskyt socialistických hodnotových orientací je u studentů z FHS méně častý, neznatelným poklesem. Liberální orientace jsou řidší než u studentů jiných vysokých škol, dostávají z nejasného a spíše pokřiveného pojetí liberalismu k zřetelnějšímu spojení se sv odpovědnosti. A takové hodnotové orientace mírně rostou. Na druhé straně ale i u studentů FHS během tří posledních let vzrostla váha xenofobních ho orientací a orientací hédonistických při platnosti ostatních uvedených trendů. Ještě markantnější jsou uvedené rozdíly vůči celé populaci. I při prokazatelné podobě uvedených rozdílů vůči celé populaci (zvláště) a jiným vysokým š ukazuje, že studenti přicházející do 1. ročníků FHS UK se pohybují často v nevyrovnaných a míry protichůdných hodnotových orientacích: mírné posilování liberalistických tendencí pro odmítání cizinců a vzestup pohodové hédonistické orientace zase mírný pokles nábožensky za orientací a posuny v nejistotě vůči náboženskosti i hledání a nalézání smyslu existence. P tendence tyto rozpory nezmenšují a už vůbec zde jako jakýsi vyrovnávající či propojující p tradicionalistické orientace spojené s konformitou, autoritou či tradičním řádem. Jde ovše atributů věkové kohorty začínajících vysokoškoláků: nevyrovnanost a mnohdy i protichůdnost utvářejících se hodnotových struktur, které až mnohem později dospějí do ucelenější a konz podoby. Zároveň ale je možná právě v této podivné inkonsistenci hodnotových orientací stud FHS spatřovat rozhodující výzvu: Studium na FHS může být zřejmě tím úspěšnější, čím víc bude napomáhat studentům k objevová získávání zkušeností s jejich alespoň částečným absolvováním. Pokud se to povede, lze před studenti FHS by mohli být svými hodnotovými orientacemi výrazně blíž hodnotám spojovaným s otevřené společnosti než studenti jiných vysokých škol (především než studenti technických fakult) a ještě výrazněji blíž těmto cestám než je obvyklé u většiny dospělé populace v na Vývoj norem chování studentů 1. ročníků FHS UK Libor Prudký, Michaela Šmídová, Jitka Bartoňová, Jana Valešová, Irena Vaníčková, Lucie Ben Matějovský Pojetí a „měření" norem Poslední část prezentace základních výsledků výzkumu hodnotových struktur studentů 1. ročn 2002 až 2004 věnujeme stavu a vývoji jejich představ o normách chování. V rámci konceptu výzkumu hodnotových struktur jsou normy chápány jako potvrzení či vyvráce prostřednictvím přijatelnosti či nepřijatelnosti určitého chování. Normy pojímáme jako mož realizace toho, „co se má" a „oč se má usilovat". Obrazně řečeno bylo zkoumání norem spoje s tím, do jaké míry jsou dotazovaní ochotni přetavovat své hodnoty do aktivit. Můžeme o no pojetí, ne obecně) mluvit jako o aktivizovaných hodnotách. Jde o základ přemostění od hodn Zároveň může jít o zjemnění a zpřesnění obsahu vyznávaných životních hodnot i hodnotových Základní význam pro zkoumání norem chování měly dvě rozsáhlé baterie otázek, které se ptal míru přijatelnosti či nepřijatelnosti určitého chování. Obvykle se zjednodušeně tento post posouzení míry přijatelnosti či nepřijatelnosti přestupků. Jde o postup, který byl u nás v ve výzkumu EVS (European Value Study) roku 1991, opakován v tomtéž šetření z roku 1999 a m opakovaných šetřeních Centra pro výzkum veřejného mínění. Možnosti komparace v časových řa poměrně bohaté, některé z nich využijeme. Podstatné je, že téměř ve všech těchto šetřeních téměř shodně jádro nabídky chování (přestupků) a hlavně shodná stupnice jejich oceňování. stupňů, kde jednička znamenala naprostou nepřijatelnost daného chování, zatímco desítka na bez sebemenšího omezení. Obvykle lze brát předěl této stupnice jako základ pro přechod mez či naopak přijatelností určitého chování. Někde kolem hodnoty pět na této škále můžeme hov mezi přestupky a obvyklým (v tomto směru „normálním") chováním. V našich výzkumech jsme pracovali se základem 18 podob chování převzatých z uvedených šetř jsme je ještě o šest dalších, které vystoupily z předvýzkumu jako nutné pro to, aby součas mohli vyjádřit svůj vztah k významným projevům deviantního chování (přestupků) objevujícíc společnosti. Vznikly tak dvě otázky, jedna s nabídkou 18 podob „přestupků", druhá se 6 dru které rovněž mohou nabýt v očích dotazovaných podobu přestupků proti dobrým mravům či obvy chování. Obě byly metodicky shodné, tedy s využitím desetistupňové škály: čím dále od jedn přijatelnost a naopak. Z mnoha možností analýzy získaných výsledků využijeme především ty, které mohou nabídnout základních tendencí v míře přijatelnosti či nepřijatelnosti chování spojeného s přestupky. detailní rozbor jednotlivých problémů či jejich pojetí tak, jak mohou být evokovány výroky či nepřijatelnosti určitého chování, i když by takové analýzy byly důležité. Vyžadovaly by větší rozsah textu než je ten, který máme k dispozici (takové rozbory byly zčásti využity pracích a budou pokračovat v rámci prací bakalářských). Budeme pracovat především se srovn mezi roky, mezi skupinami výroků - pro jednoduchost budeme hovořit o skupinách norem - a m soubory. Včetně srovnání s výzkumem vysokoškoláků na 11 fakultách z přelomu roku 2002/2003 základních porovnání s výsledky výzkumu za celou populaci. Otázky, na něž těmito postupy můžeme naznačit odpovědi, se týkají míry tolerance našich st přestupkům, tedy rozsahu a váhy toho, co je pro ně přijatelné a naopak nepřijatelné. Budem po míře konzistence těchto postojů a zprostředkovaně tak i po zpřesnění některých hodnotov Z výsledků lze rovněž usuzovat na obecnou míru přijatelnosti či nepřijatelnosti norem, pev snad i řádu pro studenty prvních ročníků FHS UK. Přehled vývoje norem Nejprve uvedeme posouzení předložených výroků o přestupcích podle toho, jaký průměr na des získaly v jednotlivých letech. Připomeneme, že čím blíže jedničce, tím menší přijatelnost je považováno za porušení normy) a čím blíže desítce, tím větší přijatelnost (takové chová je považováno za odpovídající normě). U výroků s průměrem větším než 5 lze říci, že v očíc ročníků FHS ztratily podobu přestupků či narušení normálních (protože obvyklých) aktivit. Graf č. 11 uvádí porovnání těchto průměrů, následující Tabulka č. 15 pak údaje o hodnotách pořadích u všech sledovaných aktivit. V Tabulce č. 15 jsou uvedena úplná znění posuzovanýc č. 11 občas jejich zkrácené podoby. Ponecháme stranou detailní analýzu a upozorníme jen na nejobecnější poznatky vyplývající z tabulky. Předně: a) během tří let vzrostly distance mezi minimálním a maximálním dosaženým průměrným ohodno v roce 2002 to bylo 7,82 bodu, v roce 2003 pak 7,84 bodu, v roce 2004 už 7,95 bodu. Jde o diferenciace v hodnocení nabídnutých aktivit a chování. Jde zřejmě o projev mírně rostoucí reflexích norem chování u nastupujících prvních ročníků studentů FHS; b) nejde však o jednoznačný trend ohledně míry přijatelnosti či nepřijatelnosti norem vůbe totiž, že celkový průměr (tedy: průměr ze všech hodnocení všech 24 aktivit) se v jednotliv neliší. Případně, že ani jeho změny neukazují za tři sledované roky na nějaký jednoznačněj 2002 byl průměr všech hodnocení 4,0246, v roce 2003 o něco vyšší (4,1104), tedy celkové po něco rozvolněnější, tolerantnější, avšak v roce 2004 došlo zase ke zpevnění (průměr celkem Nelze říci, že by u studentů nastupujících do 1. ročníků FHS byla znát zpevňující či naopa tendence: jejich celková míra tolerance vůči přestupkům se vlastně nezměnila. Projevuje se nepatrných rozdílech na krajnostech posuzování možných přestupků. Pořadí na prvních pěti m jde o nepřijatelnost daného chování - se vůbec během tří let výzkumu nezměnilo. Také na ko jsou beze změn dvě nejvíce přijatelné aktivity po celé tři roky. Ostatně změn v pořadí byl i Tabulka č. 15 - obecně velmi málo. Pro studenty 1. ročníků FHS UK je v tomto směru chara blízkost, ba dokonce stejnorodost vztahů k normám chování. Graf č. 11: Vyjádření se k chování a aktivitám podle dosažených průměrů na desetistupňové (odpovědi na otázky č. 22 a 23) I když nejsou rozdíly v hodnocení mezi jednotlivými roky příliš výrazné, je možné vidět ně posunů. Výrazné trendy ke zpevnění přijatelnosti dané aktivity (tedy: rozpoznatelný trend na desetistupňové škále) jsou během tří sledovaných let u osmi výroků. Naopak rozvolnění v je u čtyř výroků a dalších tří méně jasné, ale rovněž patrné. Největší nárůst odmítavých (méně tolerantních) postojů byl vůči výroku „užívat drogy, např hašiš". Průměr v roce 2004 byl o 0,85 bodu nižší než v roce 2002. Tento trend byl i vůči v se míry přijatelnosti prostituce (pokles průměru v roce 2004 o 0,52 bodu proti roku 2002), (pokles průměru za tři roky také o 0,52 bodu), pohlavního styku pod právně povolenou hrani průměru o 0,47), i vůči „řízení auta pod vlivem alkoholu" (průměr poklesl v roce 2004 sice roku 2002, ale dostal se pod hodnotu 2, tedy mezi nejméně přijatelné aktivity vůbec). Zpev nastalo i vůči výrokům „nasednout do cizího auta a jen se tak projet", „jako ženatý či vda poměr" a „každodenní užívání alkoholu". Naproti tomu radikálně vzrostla tolerance vůči přijatelnosti interrupce (nárůst průměru v roku 2002 o 0,58 bodu a průměr se přiblížil dokonce hodnotě 8). Výraznější nárůsty toleran výrokům „vítězit nad jinými lidmi za každou cenu", „lhát ve vlastním zájmu" a „vyhnout se ve veřejné dopravě". Pro celkovou charakteristiku postojů k normám studentů 1. ročníků FHS UK je především příz celou dobu zkoumání jasně rozdělené do šesti skupin. Pozoruhodné je, že všechny tyto skupi tři roky shodné a velmi podobné jsou i distance mezi nimi. Tabulka č. 16: Přehled skupin norem podle míry odmítání či přijímání studenty 1. ročníků F let výzkumu Podle tohoto hlediska se zdá, jako by normy patřily k nejméně proměnlivým součástem vědomí studentů na FHS UK v posledních třech letech. Stabilita v míře odmítání a přijímání sledov potvrzuje jednak váhu zjištění o normách chování a také posiluje poznatky, které v předcho směřovaly k malé proměnlivosti hodnotových struktur našich studentů. Shody a rozdíly podle výsledků faktorové analýzy Faktorová analýza umožňuje nalézt ve velkých skupinách indikátorů ty, které jsou si blízké něž respondenti odpovídali v podobné struktuře a které je tudíž možné zkoumat jako dílčí c jejich reprezentanty jako zástupce těchto celků. Jejím prostřednictvím se ptáme na míru ko a také na míru jejich stability. I v tomto směru napomáhají výsledky faktorové analýzy k v reliability zjištěných poznatků. První otázka vůči výsledkům faktorové analýzy vyplývá logicky z předchozího výkladu: do ja faktorové analýzy potvrzují tendenci k zachování postojů k normám? To také vyvolává otázku míry jsou výsledky faktorové analýzy shodné s poměrně zřetelným rozdělením norem do stálýc jde o míru odmítání či přijímání studenty FHS UK. Porovnání výsledků faktorové analýzy v jednotlivých letech přineslo tyto základní výsledky a) V roce 2002 se proměnné sdružily do sedmi faktorů, v roce 2003 do šesti a v roce 2004 z b) Ve všech třech letech byly tři faktory v zásadě shodné. Především to byl faktor sdružuj přijatelné aktivity. Faktor s nejvyšší tolerancí vždy spojil rozvod (J), potrat (I), eutha homosexualitu (H) a sebevraždu L). A toto spojení bylo vždy rozpoznatelné, zřetelné. Podob byl i faktor sdružující naopak nejméně přijatelné aktivity - konkrétně znásilnění (U), dom a etnickou nesnášenlivost (V). V roce 2003 se k této skupině aktivit připojilo i chování v „vítězit nad jinými lidmi za každou cenu" (W). Konečně třetí faktor, který měl shodné zákl všech třech letech byl faktor, který nazýváme „osobní etika". Zahrnuje lhaní pro vlastní p možnost milostného poměru mimo manželství (F). Do tohoto faktoru vstoupila podvakrát aktiv „vítězením nad jinými lidmi za každou cenu" (W). I další faktor byl poměrně zřetelný. V ro nacházíme „vynucování respektu ke kulturním odlišnostem Romů" (X) - ten se objevuje i v da a v roce 2002 a 2004 také „každodenní užívání alkoholu" (S). Porozumět tomuto faktoru je p Jde totiž o to, že blízkost obou aktivit je vyjádřená podobností v hodnoceních. Tedy zřejm nesouhlasí s vynucováním respektu ke kulturním odlišnostem Romů, nesouhlasí rovněž s každo alkoholu. To by ještě bylo pochopitelné. Méně pochopitelná je však shoda v opačných postoj c) Zbývající faktory nebyly tak jednoznačně složené. V prvním z těchto faktorů jde spíš o přestupky vůči veřejným požadavkům a normám: po všechny tři roky se tu spojily přijatelnos drog (D), řízení pod vlivem alkoholu (N), prostituce (P) a pohlavní styk pod zákonem povol hranicí (Q). Dvakrát se k nim přidala „přijatelnost vraždy z politických důvodů" (O), jedn odpadků" (M) a jednou každodenní konzumace alkoholu (S). Další faktor spojoval přestupky v institucím. Ve všech třech letech se v něm spojily výroky hodnotící přijatelnost šizení na přijímání státní podpory i když na ni není nárok (A). Dvakrát se k nim přidala „jízda na č dopravních prostředcích" (R) a „projet se jen tak v cizím autě"(C), konečně jednou se tu o úplatku (G) a „vražda z politických důvodů"(O). Porovnání míry přijatelnosti přestupků (ze srovnání průměrů a pořadí) a míry soudržnosti j (ze srovnání výsledků faktorových analýz) zřetelně ukazuje, že obě analýzy potvrdily pevno posuzování krajních norem. Krajních ve smyslu odmítání i přijatelnosti. Mezi studenty 1. r jasně odmítaným přestupkům proti normám chování patří znásilnění, domácí násilí a etnická Naopak mezi zcela jasně přijímané aktivity, tedy aktivity, které studenti 1. ročníků FHS v třech letech neberou jako přestupky - jako něco mimo normu -, patří rozvod, interrupce, eu homosexualita. Zřetelná je také skupina aktivit, které jsou výrazně odmítány a vzájemně v propojeny a týkají se osobních etických zásad. Patří sem lhaní ve vlastní prospěch a milos manželství. Silněji odmítané, ale ne příliš vzájemně provázané, jsou přestupky spojené se vztahem vůči na daních, požadování sociální podpory bez oprávnění i nedovolená projížďka v cizím autě a úplatku za práci v rámci svěřených kompetencí. O něco méně odmítané (ba spíše přijatelné) je užívání měkkých drog - tento postoj se spoji prostituce a pohlavního styku pod právně povolenou věkovou hranicí. K nim se ale přiřadily podstatně více nepřijatelné, především politicky motivovaná vražda a řízení auta pod vlive projev inkonsistence postojů a tedy i oslabení jejich váhy. Pozoruhodné jsou „pohyby lokalizace" některých aktivit. Tak poměrně výrazně nepřijatelná a nad jinými lidmi za každou cenu" se jednou spojila s mírou nepřijatelnosti osobních etický ale se skupinou násilných aktivit, tedy těch, které jsou nejméně přijatelné. Toto spojován posílení nepřijatelnosti této aktivity v postojích studentů 1. ročníků naší fakulty. Porovnání s jinými vysokými školami a s populací u nás I možnosti porovnání jsou bohaté, protože v některých případech jde o plné srovnání, tedy ve všech krocích analýzy. Na druhé straně je srovnání omezené proto, že v šetřeních zahrnu reprezentativní soubor za celou dospělou populaci České republiky je možnost srovnat jen 1 všech čtyřiadvacet. Tady se soustředíme jen na nejjednodušší srovnání, totiž na porovnání průměrných posouzení přijatelnosti osmnácti aktivit, které byly respondentům prezentovány jako přestupky. Srovnání je možné i z některých dalších výzkumů. Porovnání s výzkumem z jedenácti jiných f studenti 1. ročníků, realizace na přelomu roku 2002 a 2003) a s výsledky reprezentativních rámci výzkumu Evropské hodnoty (EVS) z let 1991 a 1999 umožní nahlédnout základní obrysy v vybraných norem chování v celé společnosti se začínajícími studenty vysokých škol i srovná s reprezentanty vysokoškoláků z jiných fakult. Pro srovnání uvádíme v následující tabulce výzkumu na FHS UK z roku 2002 (srovnatelné s rokem zkoumání na jiných fakultách), ale také našeho výzkumu, protože jsou z nich patrné i některé trendy. Tabulka č. 17: Porovnání průměrných hodnocení vybraných aktivit - přestupků vůči normám ch populací, vysokoškoláky z jiných fakult a studenty 1. ročníků FHS UK. Základní srovnání ukazuje, že je zřetelný trend k růstu tolerance vůči posuzovaným aktivit populace v ČR v devadesátých letech. Průměr z 2,60 v roce 1999 vzrostl na 2,94 v roce 1999 normám vzrostla tolerance zřetelně, vůči dalším šesti méně jasně, ale také vzrostla, u jed zůstalo hodnocení přijatelnosti zachované a jen čtyři aktivity vyvolaly v roce 1999 zpevně roku 1991 (avšak jen velmi mírné). Vzrostla při tom také diferenciace v hodnocení norem. V rozpětí průměrů 3,8 bodu, v roce 1999 už skoro 4,5. Nemáme srovnatelná novější data, ale předpokládáme, že tyto trendy trvaly i v následujícíc ale jsou rozdíly mezi studenty prvních ročníků vysokých škol a reprezentací za celou popul by ani skokové změny (a pro ně není důvod) v celé populaci nemohly míru tolerance vysokošk soubor studentů VŠ byl celkový průměr 4,09, za studenty FHS v roce 2002 už 4,52 a za stude 2004 pak 4,58. Diference vyjádřená distancemi mezi průměry byla u studentů VŠ 5,23 bodu, u roce 2002 dokonce 6,72 a v roce 2004 ještě větší, konkrétně 7,14 bodu. U všech tří výzkumů není jediná norma, jejíž porušování by bylo studenty posuzováno tvrději než celou populací deset norem, vůči nimž byli vysokoškoláci v roce 2002/3 tolerantnější o víc než jeden stup celá populace v roce 1999. Ovšem ještě daleko výraznější jsou rozdíly studentů FHS z roku populaci v roce 1999. Tady je takových norem 13 z osmnácti - tedy těch, vůči nimž je toler 1 stupeň vyšší než u celé populace. Vede tolerance vůči užívání kanabisových drog, která j FHS v roce 2002 o víc než 4,4 bodu vyšší než tomu bylo v roce 1999 u celé dospělé populace jsou údaje o výši průměrů samy o sobě: jestliže pro populaci České republiky bylo užívání drog něčím téměř vrcholně nepřijatelným (šlo o třetí nejsilnější odmítnutí vůbec), pro stu 2002 byla tato aktivita něčím daleko víc přijatelným než odmítaným. Podle těchto studentů drog je přijatelné, pro celou populaci naopak zcela nepřijatelné. Druhý největší rozdíl je homosexuality (diference v průměrech u FHS z roku 2002 a celé populace v roce 1999 byla ví pohlavního styku pod zákonem stanovenou věkovou hranicí (diference 3 body). Výsledky výzku těchto rozdílech mnoho nemění. Z předchozího rozboru vystoupil růst diferenciace v hodnocení přijatelnosti přestupků, ted striktnosti norem chování u studentů FHS UK. Ze srovnání s celou populací jde o diferencia hlubší. Pro naše studenty je ovšem příznačná vyšší diferenciace v těchto posuzováních i vů jiným fakult. Lze hovořit o příznačné charakteristice studentů počínajících studium na naš Podstatně vyšší tolerance vůči aktivitám chápaným jako přestupky je u studentů FHS vůči ce naprosto příznačná. Je vyšší i než u studentů jiných fakult.12 Nejmarkantnější je to u sku která podle všech sledovaných hledisek vyšla u studentů FHS jako konzistentní, pevná a pře nejvíce tolerovaná: míra přijatelnosti homosexuality, euthanasie, rozvodu a interrupce jso indikátory podstatně vyšší tolerance vůči přestupkům u studentů začínajících studia na Fak studií Univerzity Karlovy než je v populaci u nás obvyklé i než je obvyklé v populaci jiný Když se vrátíme k obecnějším otázkám, které jsou spojeny se zkoumáním míry přijatelnosti a prezentovaných jako přestupky, pak lze předpokládat, že vyšší tolerance vůči přestupkům i diferenciace v jejich posuzování - které jsou příznačné pro studenty FHS UK - naznačují ob toleranci vůči normám a pravděpodobně i menší dispozice k přijetí a respektování řádu. Zvl budeme chápat tento řád v úzké souvislosti s tradicí nepřijímání těch přestupků, které byl prezentovány. Nepochybně se tu odráží větší rozvolnění v přijímání některých atributů inst rodiny, skutečností dříve chápaných jako sexuální deviace, ale také v pojetí osobně laděný i norem spojených s respektováním požadavků vyplývajících z veřejné dimenze života. Jestli formulování nových podob řádu, nebo o tíhnutí k vystoupení z řádu vůbec, nelze z tohoto vý Přicházejí v úvahu obě varianty, i když - právě ve srovnání s výsledky dalších částí výzku struktur - se zdá pravděpodobnější druhá varianta. A zatím nemůžeme ani přesněji určit, zd o vliv usazení ve stádiu individuálního vývoje, tedy věku ranné dospělosti, pro nějž je př odmítání „dřívější" nabídky hodnot a norem chování. Snad další výzkum napomůže ke zpřesněn poznatků. Použitá literatura: P. Frič a kol., Češi na cestě za svojí budoucností. CESES, G plus G, Praha 2002 Inglehart R. The Silent Revolution: Changing Values and Political Styles, Princeton, 1977 Inglehart, R., Basanez, M., Moreno, A., Human Values and Beliefs, University of Michigan, Inglehart R., Modernization and Postmodernization, Princeton, 1997. Kolektiv: Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku. CESES, Gutenberg, Praha 2002 Olchavová D., Predestinace povolání. (bakalářská práce, vedoucí L. Prudký), FHS UK, 2004, Prudký L., Hodnoty a normy v české společnosti - stav a vývoj v posledních letech, KVDO př Brno, 2004 Prudký L. a kol., Výsledky výzkumu hodnotových preferencí studentů 1. ročníku Fakulty huma Univerzity Karlovy v Praze za roky 2002-2004, (Závěrečná zpráva úlohy 518/2004/A-SP/FHS Gr UK za rok 2004) Prudký L. a kol., Vývoj hodnotových struktur v české společnosti, IZV UK, POINT Praha, 200 Prudký L., Hroudová A., Výzkum hodnotových orientací vysokoškoláků, Interní výzkumná zpráv 2003. Prudký L., Dudová Š., Výzkum otázek víry a smyslu vysokoškoláků, Interní výzkumná zpráva, Prudký L., Bartoňová J., Šmídová M. a d., Výzkum norem chování vysokoškoláků, Interní výzk POINT, Praha 2003 Prudký L., Šmídová M. a d., Vlivy vybraných socializačních mediátorů na strukturu hodnot, zpráva, POINT, Praha 2004 Schwartz, S.H. Universals in the Content and Structure of Values: Theoretical Advances and in 20 Countries, In Advances in Experimental Social Psychology, 25, 1992, pp 1-65 Welzel, Ch., Inglehart R., Klingemann H-D., The Theory of Human Developement: A Cross-cult In: European Journal of Political Research, 42, 2003, pp. 341-379 Data z dalších sociologických výzkumů: Bůh po komunismu (sběr dat u nás na konci roku 1997, realizace v téže době v dalších devít postkomunistických zemích), autoři Zulehner P. Tomka M., Pastorální fórum, Vídeň European Value Study, v ČR realizovaných v letech 1991 a 1999 ISSP, Nacionalismus z roku 1995 ISSP, Religiozita z roku 1998 World Value Study u nás terénní sběr dat na konci roku 1990 P. Frič, L. Prudký, M. Nekola, Elity a modernizace, sběr dat na přelomu roku 2003/2004, CE Libor Prudký [ URL "LM-317.html "]