Reflexe národa a vlastenectví (Postoj obyvatel tří českých měst na počátku 21.stol ****************************************************************************************** * Mirjam Moravcová ****************************************************************************************** Reflection of nation and nationalism (Attitudes of inhabitants of three Czech towns at the 21st century) Abstrakt Miroslav Hroch’s article “Nation as a cultural construct?” has served as an impetus for a about the meaning currently associated, by Czech spokesmen, with the emotional relationshi society. Using this posed question, I return to the problem of actual reflection of symbol been accepted by modern Czech society in course of national-emancipation, as well as natio struggles. I revisit the problem of relationship of a contemporary person to symbols that by Czech elite during formation of national awareness and that were used in various intera of strengthening the relationship between a person and national society. This reflection i considering the nature of data that have been collected by means of a questionnaire origin a different research goal. The goal of this research was to map attitudes of Czech spokesm phenomena: a) existence of the nation, and b) national minorities, ethnic and immigration Republic. Through questions targeting opinions about the actual meaning of a nation and pa also gathered testimony not only about emotional relationship of Czech spokesmen to the Cz also about symbols that evoke this relationship. Reflexe národa a vlastenectví (Postoj obyvatel tří českých měst na počátku 21.století) Stať Miroslava Hrocha „Národ jako kulturní konstrukt?" dala podnět k úvaze o významu, kter přikládají čeští mluvčí emocionálnímu vztahu k národní společnosti. Prostřednictvím takto položené otázky se vracím k problému aktuální reflexe symbolů, přija českou společností v průběhu národně-emancipačních i národně-politických zápasů. Vracím se vztahu současníků k symbolům, s nimiž české elity manipulovaly při konstruování národního nimiž pracovaly v nejrůznějších interakcích při upevňování vztahu jedince k národní společ Úvahu ovšem koncipuji s ohledem na charakter dat, která byla získána dotazníkovým šetřením nastaveným studijním záměrem. Cílem šetření bylo mapovat postoje českých mluvčí ke dvěma f vlastní národní existenci a b) k národnostním menšinám, etnickým a imigračním skupinám v Č které sledovaly názory na aktuální význam národa a vlastenectví, jsme však získali výpověd emocionální vztahu českých mluvčí k české společnosti, ale i o symbolech, které tento vzta Diskurz: národ a současnost Otázka významu národa jako fungujícího sociálního organismu je opakovaně nastolována v sou projekce budoucnosti Evropy a snah o konstruování nového pojetí evropské regionalizace. Ve diskurzu je však formulována také v souvislostech diskusí o sjednocovacím významu různých tedy identit i jiných než etnických a národních, avšak funkčně s etnickými a národními ide komplementárních. V těchto souvislostech je pak otevírána také otázka dopadu emocionálních faktorů jako stab destabilizačních činitelů v životě společenských subjektů (včetně subjektů národních). I v rámci diskusí o principech fungování národa byla v posledních desetiletích, a stále je emocionálních vazeb při budování a permanentním oživování národní identity, při aktivizaci a revitalizaci národa. Národní uvědomění jako postoj jedince k národní společnosti je tedy širokou škálou kulturních jevů a společenských aktivit, které pracují a cíleně zacházejí s světem člověka. Symbolům, symbolickým aktům, symbolickým legendám a mýtům (symbolické imag se životem a bytím národní společnosti, je tedy přiznávána aktivní role v národně-emancipa politických zápasech, včetně těch, které probíhaly a probíhají v současnosti přelomu 20.a interpretacích řady historiků a etnologů, sociologů a politologů se takto definované symbo článkem historické emancipace i současné revitalizace národa, a také nástrojem modelování základů. Otázka významu emocí při sebeidentifikaci jedince s národní společností tedy byla při hledání interpretačních rámců smyslu symbolů ve společenských procesech. V našem výzkumu, jsme si otázku emocionálních vazeb k národu (a k národní společnosti) pol Nesledovali jsme symboly či symbolické akty, ani jejich účinky na národní sebeuvědomění, n emocionálního vztahu k národu ve vědomí obyvatel českého města na počátku 21.století. Tepr perspektivou jsme nalézali dominující symboly, které v současnosti naplňují a sytí tuto ci Východiska sběru a interpretace dat Dotazníkové šetření jsme realizovali v roce 2002. Vzorovými městy, v nichž jsme postoje k sledovali, se staly Brandýs nad Labem,Dvůr Králové nad Labem a Jirkov. Záměrně jsme vybral obyvatelstvo a) disponuje odlišným vztahem ke kultuře a historii české společnosti, b) má kontinuitou osídlení, c) má různou intenzitu kontaktů s etnicky jinými a d) odlišuje se i ekonomickými podmínkami života v současnosti. V těchto městech jsme se orientovali na názo deklarovali českou národnost. Ve srovnávacím pohledu jsme zohlednili výši jejich dosaženéh jejich příslušnost buď ke generaci lidí ve věku 18(15) až 29(30 )let, nebo ke generaci lid let. Zaznamenali jsme názory 761 osob. (Srov. tab. 1.) Dotazy na postoj k národu a na vztah k němu jsme formulovali jako kombinaci dvou uzavřenýc si, že příslušnost k národu má v současnosti význam? - Má vlastenectví podle Vašeho názoru ještě nějaký význam?) a tří otázek otevřených, na které respondenti odpovídali svými výrok otázkami jsme sledovali jednak vysvětlení stanovisek zaujatých v otázkách uzavřených, jedn spojenou se slovem vlastenectví (Když uslyšíte slovo vlastenectví, co se Vám vybaví?). Net na konkrétní symboly, které vztah k národu evokují a sytí, ani na váhu jim přisuzovanou. D kontextu výše položených dotazů prostor pro osobní vyjádření emocí, pro přihlášení se k sy si představ o nich. V námi formulovaných otázkách jsme pracovali s pojmem národ. Nerozlišili jsme tedy pojem n sociálního organismu v obecném slova smyslu a pojem národní společnost - ve významu kolekt tento sociální organismus vytváří a sytí. V odpovědích na položené dotazy se však responde nejen národu - jak byla otázka položena, ale především k vlastní národní společnosti (tedy která národní společnost vytváří) - tak otázku pochopili. Proto v následujícím výkladu bud významově rozlišovat. V souvislostech našeho výkladu je toto rozlišení nezbytností. Vyplyn obsahových významů volných výpovědí jednotlivců. Je tedy potřebou interpretace získaných d Naše poznatky vypovídají o bodově deklarovaných postojích, které dotazovaní čeští mluvčí c (a případně i záměrně prohlásit) ve společenské situaci předcházející vstupu ČR do Evropsk Pracujeme tedy s proklamacemi. Potud limita dotazníkovým šetřením shromážděných dat. Šetření jsme provedli v čase příprav vstupu ČR do Evropské unie. Zaznamenali jsme svým způ jedinečném časovém horizontu, situaci, která dnes již neexistuje a která byla startovní čá postojových změn. Váha národa Vize národa jako sociálního organismu, a stejně i premisa pocitu sounáležitosti s národní byly naprostou většinou obyvatel tří českých měst pochopeny jako základní východisko pro v v Evropě počátku 21.století. Generace prarodičů i vnuků označila v uzavřených otázkách nár funkční a životaschopnou, v otevřených otázkách hodnotila národní společnost jako důležito sociální síť. Ve formulaci volných odpovědí obě generace pojem národ vztahovaly téměř důsl kolektivitě lidí, která vytváří národní společnost. Nereflektovaly tedy ideologické ukotve koncept národa jako abstraktního sociálního organismu. Naopak téměř výhradně spojovaly nár společností. Názor o aktuálním významu národní společnosti obě generace opíraly o tři základní představ se pojila se samozřejmou, nezpochybnitelnou, kulturně a historicky podmíněnou existencí ná (15,8 %), druhá představa budovala na vnitřní potřebě „vlastního" sociálního zázemí jako k (22,1 %), třetí pak na potřebě nalézt v současném globalizujícím se světě kulturní identit výlučnost (29,1 %). (Procenta se vtahují k celému souboru respondentů. Srov. tab. 4, 5.) Samozřejmost národní existence vztáhly obě generace výjimečně k národu v obecném smyslu - přirozeností existence této sociální kategorie a její tisíciletou kontinuitou (1,9 %). Pře tuto samozřejmost nahlížely ve vztahu k vlastní české národní jsoucnosti - pak argumentova příslušností. Ke svému češství se přihlašovaly čtyřmi různými způsoby: proklamací osobního to tak - 1,6 %), proklamací národní příslušnosti (jsem Čech - 4,1 %), proklamací národní h na svůj národ/zemi - 6,6 %) a proklamací esenciální, zrozením dané příslušnosti k českému národní společnosti (zrodil jsem se jako Čech - 1,6 %). Národní společnost ve vztahu k sociálnímu zázemí nahlížely obě generace jako oporu, kterou široce sociálně rozevřené societě kulturně blízkých lidí, vázaných k prostoru státu, země, tohoto zázemí akcentovaly ve dvou vzájemně provázaných rovinách: a) v rovině osobního poci společenského ukotvení a kolektivního zaštítění národní společností (15,5 %) a b) v rovině závazku vůči národní společnosti, závazku, který obsahuje povinnost práce pro její rozkvět obhajovat její jsoucnost (v dobách společenského klidu i v dobách ohrožení - 16,3 %). Poče obou sledovaných generací tedy paralelně prosazovaly názor, že národní společnost pochopen zázemí je jak záštitou jedince, tak objektem péče o tuto záštitu. Potřeba potvrzení národní identity v současném světě vůbec a v Evropě zvláště se upínala k uvědomovat si svou příslušnost ke svébytné societě (7,0 %) a zároveň také tuto příslušnost jiným, druhým (1,0 %). Sounáležitost s národní společností, tedy národní identita, byla vy nezbytnost, přání a nárok na ztotožnění se s kulturně blízkými lidmi, se kterými nás spoju dějinného vývoje (10,7 %), jazyk (1,3 %), mentalita a kulturní jedinečnost (6,2). Ve výroc vyústila potřeba vlastní identity až do odmítnutí procesu kulturní globalizace a označení nepřijatelný trend současnosti (2,9 %). Osobitosti, jimiž se vlastní národní společnost odlišuje od druhých národních společností formulaci od druhých národů - , představovaly v pojetí respondentů atributy blízkosti, kte spektrem sociálně a ekonomicky hierarchizované národní společnosti. V současném diverzifik mohli tak respondenti nalézt ve vizi národa jeden z mála životaschopných široce přijímanýc nese ideologii egalitářství a může naplňovat kýženou představu rovnostářských vztahů ve sp Při zdůvodňování aktuálního významu národa se respondenti opírali o stanoviska formulovaná existenci národní společnosti a úvah o vlastním zařazení v ní. V těchto úvahách měly „symb sytily emocionální vztahy, minimální váhu. Pokud se do reflexe opodstatnění národní společ současnosti dostaly emocionální vazby (hrdost), pak byly ukotveny ve vědomí jako záležitos bytí. V tomto myšlenkovém konceptu respondenti nepotřebovali argumentovat symboly ani se k Vztahovali se k národu, ve výrocích většiny ke konkrétnímu českému národu jako k hodnotě, svázáni svou existencí. Váha vlastenectví Ve srovnání s jednoznačně přiznávaným významem příslušnosti k národu v současné Evropě byl třech městech a v obou generacích přiznána významu vlastenectví výrazně menší váha (65,6 % vlastenectví odmítnuto a odsunuto do pozice nečasovosti, nevýznamnosti a nefunkční zbytečn 6 a 7.) Názor na aktuální funkčnost vlastenectví v současné Evropě, vyjádřený ve zdůvodněních vlas o jeho trvajícím významu i ve sjednocující se Evropě, vycházel z odlišných pozic než názor národní společnosti. Byla-li aktuálnost národní společnosti hledána především v sociálních dopadech těchto významů na jedince i společnost - a teprve z tohoto úhlu pohledu případně zpětná vazba jedince k národní společnosti, aktuálnost vlastenectví byla primárně spojován osobního závazku jedince k národní společnosti. Vlastenectví ve zdůvodňujících výrocích respondentů splynulo s představou pěstování vztahu společnosti: s představou nezbytnosti udržovat její integritu (3,5 %) a prestiž (13,1 %). zejména s vizí rozvíjení vztahu k její jedinečnosti, osobitosti a ke kulturnímu potenciálu konstruována její identita (30,7 %). Závazek k národní společnosti byl tedy spektrem vlast především v souvislostech rozvíjejí vlastní identity. Byl ovšem zdůrazňován i v politickýc Evropské unie. Pak byl tento závazek pochopen jako vstřícné gesto podpory zájmů malých stá v nově koncipovaném evropském společenství. Byl vysvětlován jako záštita uchování kulturní politické suverenity malých národních společností ve velkém celku. ( Srov. tab. 8, 9.) Pouze v pojetí jedné skupiny respondentů zůstalo vlastenectví prostým výrazem sounáležitos národní společností (10 % z celého souboru respondentů). Tito lidé nepotřebovali další zdů takto pojmenovaný vztah k národní společnosti nadále přijímat. Stačila jim vlastní národní (chci zůstat Čech; jsem Čech a tím budu stále; i když jsem v Evropě, jsem stále Češka), st sounáležitosti s rodnou zemí (jsem Čech a patřím do Čech). Pracovali tedy s vlastenectvím součástí hodnot, jimiž disponují a které přijímají. (Srov. tab. 7, 8, 9.) Vlastenectví jako zdroj emocionálních postojů Pojem vlastenectví, v moderní české společnosti spojený s postoji v národně emancipačních politických zápasech, dostával v souvislostech historického vývoje 19. a 20. století různý Vlastenectví tedy postupně vyjadřovalo rozdílnou kvalitu vztahu k národní společnosti: kva buditelství, kvalitu aktivního zapojení do politického programu české společnosti, kvalitu dobytých pozic i kvalitu planého rétorismu (vlastenčení). Vždy však slučovalo pozici začle národní společnosti, pozici sebeidentifikace s národní společností, deklarace zaujatého po společnosti a emocionálního vztahování se k ní. Jak však vlastenectví pojímali čeští mluvč 21.století, po několika desetileté absenci kultivace povědomí o vlastenectví, v čase prvýc evropským sjednocováním? A dále: k jakému subjektu své pojetí vlastenectví vztahovali? Většina dotázaných ze všech tří lokalit a z obou sledovaných generací interpretovala vlast svébytný, citově zabarvený, přístup k vyššímu sociálnímu organismu moderní společnosti. Te nazvala: národem, státem, vlastí, zemí, domovem. Vlastenectví bylo tedy vnímáno ve čtyřech vztahu k národu, ve vztahu ke státu, ve vztahu k národnímu, státnímu či lokálnímu teritori k emocionálně pociťovanému zázemí. Z kontextu výroků ovšem vyplývá, že pojmy národ, stát, domov byly často pochopeny v zástupném a obsahově nerozlišujícím významu. V postoji součas tří českých měst a obou sledovaných generací splýval stát/země/vlast a národ (chápaný ve s společnosti), stejně jako splývalo území státu/země/vlasti a národa. Idea domova jako emoc pociťovaného zázemí pak slučovala nejen představu státu a země, nýbrž i představu úžeji vy teritoria, a ovšem také představu určitého sociálního celku (rodina, příbuzenská, sousedsk skupina). V kontextu úvah o vlastenectví se tedy národ, stát, vlast, země, domov staly kom vzájemně zástupnými pojmy. Ke všem byl vztažen citově zabarvený vztah nazvaný vlastenectví Při formulaci vizí vlastenectví, které respondenti vyjádřili v prvé asociaci, tedy v odpov dotaz Když uslyšíte slovo vlastenectví, co se Vám vybaví?,vycházeli v podstatě z týchž poz argumentaci zdůvodňující význam vlastenectví v evropské realitě 21.století. Svá stanoviska komplexněji. Zareagovali hodnotícím postojem. Vlastenectví nahlíželi téměř jednoznačně z p společenského dopadu. Pouze někteří zaujali pozice extrémního nacionalismu a jen jednotliv výjimečně odmítli v prvé asociaci vlastenectví jako společensky škodlivé. (Srov. tab. 10, Respondenti, kteří přijali vlastenectví za pozitivní hodnotu ve vztahu k národní společnos interpretovali vlastenectví jako společenský postoj nezatížený extremizmem a oproštěný od nesnášenlivosti vůči jiným. Ve svém pojetí vlastenectví propojili pozici nezpochybnitelné existence s pozicí tolerance k národní existenci druhých. Tito respondenti pracovali se tř obsahu pojmu vlastenectví. Prvá představa budovala na ideji aktivní účasti při hájení zájmů národní společnosti/státu osobní angažovanosti jedince v práci pro jejich prospěch. Ztotožnění vlastenectví s vizí z zájmů společnosti se ukázalo rozhodujícím stanoviskem a konstantní charakteristikou (47,2 10). Takto pochopené vlastenectví odkazovalo především k obecně prosazovaným společenským jakými jsou svoboda, věrnost, vztah a povinnost ke státu/zemi/národu. Pracovalo však i s k prožitky, se kterými se česká společnost konfrontovala v průběhu 20.století - s vysokým ak světovou válku. V těchto vizích závazku národní společnost jednoznačně splynula se společn státu, vlastní země. V první asociaci národ (pochopený ve smyslu esenciálním) a stát (země neodlučitelnou jednotu. Vlastenectví dostalo náboj zodpovědného vztahu k takto dvojjedině Váha státu (země) v proklamaci vlastenectví měla ovšem vysokou pozici - k nim se vztahoval polovina z těch respondentů, kteří ztotožnili vlastenectví se závazkem jedince ke společno Druhá představa vlastenectví, formulovaná z pozice pozitivní hodnoty, se odvolávala na šká vlastenectví evokují a které vytvářejí pevné kulturní „body"- „ikony", k nimž se jedinec m a jejichž prostřednictvím se může identifikovat s konkrétním národem či státem. Část respo konstruovaném kontextu svou vizi vlastenectví spojila se symboly, jimiž české politické a argumentovaly při zápasech o uvědomění, aktivizaci a integraci emancipující se české spole - srov. tab. 10). Tyto symboly, převzaté jako kulturní dědictví a „tradice", byly pochopen určitá klišé, která umožňují současníkům vyjádřit vztah k národu/státu a k národní společn však byly, či spíše dodnes zůstaly, vřazeny do konceptu národního/státního uvědomění jako součást. Zůstaly tedy prostředkem sebeidentifikace s vlastní společností, ať již deklarova národní či státní existence. Výrazem takto pojatého vlastenectví se stala národní historie českého kulturního a politického života,díla národní kultury, jazyk, státní symboly, ale t jako „národní" označila nebo uvedla v život česká společnost 19.století a které i v součas stereotypu o české národní „zvláštnosti". Ze všech výše uváděných symbolů, na nichž se etablovala ta část konceptu národního uvědomě z odkazu 19. století, se nejvíce uplatnily národní dějiny (10,1 % všech dotázaných). Spole minulost byla pochopena jako významný symbol, který sytí vlastenectví - ať již byla reflek dějinná kontinuita nebo jako stěžejní okamžiky slávy, úspěchů a proher. Minulost byla ovše dvěma odlišnými způsoby: ve významu živého odkazu, o nějž se může dnešní vlastenectví opír a ve významu historicky ukončeného procesu národní emancipace (3,9 %). V tomto druhém poje vlastenectví vysvětleno jako součást postojů předků, kteří budovali českou společnost. Byl do roviny již uzavřené emoční záležitosti minulosti. Pro část dotázaných se tak vlastenect historickým faktem, který nemá současnost ani budoucnost. Stalo se přežitkem minulosti, by souvislostech pozitivně hodnoceným. Ve škále respondenty zmiňovaných symbolů, které jsou dědictvím národně uvědomovacích aktiv společnosti 19.století a se kterými se nadále identifikovalo české obyvatelstvo prvé polov absentovaly odkazy na symbolické prostory (krajinné, urbánní), odkazy na památníky (budovy na státní a národní slavnosti, na lidovou duchovní kulturu i lidové výtvarné umění, odkazy využití lidových tradic. Ty přestaly sytit vlastenectví. Ze života současné české společnosti byly ke škále tradicí předávaných symbolů přiřazeny ú sportovní reprezentace ČR. Obyvatelé všech tří měst a obou generací sportovní úspěchy již v symbolickém pojetí konce 19.a prvé poloviny 20.století. Nechápali je jako výsledek kolek zdatnosti národní společnosti, kterou zaštiťovala spolková činnost, nýbrž jako obdiv a „fa „zbožněných" profesionálů - reprezentantů zavázaných české veřejnosti. V pojetí dotázaných sportovní úspěchy reprezentantů pochopeny jako symboly významné a obecně platné (1,4 %). Třetí představa vlastenectví, kterou respondenti vyslovili z pozice pozitivní reflexe, zto vlastenectví s pocitem hrdosti na příslušnost k národu/státu, tedy s pozicí uvědomění si, proklamace vlastní identity. Jednoznačně emoční náboj dostalo vlastenectví v interpretaci, tento postoj s prostým pocitem hrdosti na národní příslušnost (17,4 %). Vysvětlení: vybaví vybaví se mi národní hrdost; hrdost na to, že patřím k určitému národu; určitá hrdost a zá láska ke svému národu; láska k vlasti; blízkost k národu; víra v národ pracovala s vlastní a postojem. Namísto ideologického obsahu tedy koncept vlastenectví těmto dotázaným naplnil analogické emocionální pozice vycházela i nostalgická konstatování o ústupu vlastenectví v současníků (2,9 %). Z hlediska všech tří sledovaných měst byly ojedinělé postoje, které vlastenectví buď podsu extrémního nacionalismu, nebo ho naopak v odsudku přímo ztotožnily s nacionálním extremism Takto pochopené vlastenectví přijali a interpretovali výlučně mladí lidé. (Srov. tab. 11.) souvislosti ostatních vyřčených názorů diskreditovaly vlastenectví přítomné v hodnotovém v české veřejnosti. Zpochybnily podstatu emocemi podloženého vztahu, který respondenti dekla národní společnosti i vzhledem k národu jako abstraktně pojatému sociálnímu organismu. V interpretacích většiny obyvatel tří českých měst a obou generací byl koncept vlastenectv možná alternativa dobrého vztahu k vlastní národní/státní společnosti, vztahu, který reagu vztah k ostatní etnicky diversifikované evropské společnosti. Národ a vlastenectví v pozici přežitku V souboru dotázaných se zformovala menšinová skupina respondentů, kteří z pozice současnos zpochybnili nebo přímo odmítli význam příslušnosti k národu (10,8 % ) i aktuální potřebu v %). (Srov. tab. 2 a 6.) Tito „národní" skeptici ve svých argumentacích, proč národ pozbývá v postmoderní době svou uvažovali o národu vesměs jako o sociálním organismu v obecném smyslu (v kontrastu s posto Národní společnost, tedy kolektivita lidí, s níž by se mohli identifikovat, jakoby pro ně existovat. V jejich pojetí se stala nahraditelnou a zaměnitelnou. Zdůvodnění nefunkčnosti národa v současnosti opírali „národní" skeptici o čtyři myšlenkové tab. 12, 13.) Prvý koncept, nejčastěji vyjádřený, pracoval s ideou sjednocujícího se světa. Vize sjednoc nahlížena dvěma různými způsoby. Ti „národní" skeptici, kteří svou argumentaci založili na politického vývoje, vycházeli z názoru, že sjednocovací proces nastartovaný v Evropě i v š evropských souvislostech, povede jednak ke stírání významu státních hranic, jednak ke ztrá funkce státu. V návaznosti uvažovali, že svobodnýjednotlivec si sám zvolí místo svého usíd vytvořeném georegionálním prostoru. Národ a stát byly v tomto výkladovém kontextu ztotožně ztotožnění pak vyplynulo pro „národní" skeptiky rovnítko mezi potlačením politického význa ztrátou aktuálnosti národa (3,7 %). Naproti tomu „národní" skeptici, kteří zdůvodňovali zt národa procesem kulturního sjednocování, stavěli na vizi vzájemného přibližování svébytnýc kultur. Stavěli na představě zániku kulturních osobitostí jako identifikačních znaků. V ar nefunkčnosti národa, vedené z kulturních pozic, operovali jednotliví „národní" skeptici je míšení kultur, jednak s faktem kulturní globalizace a jednak s modelem multikulturní spole perspektivy budoucnosti - pokud ovšem přesně rozlišovali význam těchto tří odlišných proce případech však zpochybnili kulturní kontext existence národa (1,3 %). Druhý myšlenkový koncept odmítání národa pracoval s myšlenkou rovnocennosti lidí a lidstva (0,9 %). Odmítl kritérium etnického původu jako přístupu k jednotlivci a k jeho zařazování hodnotícím přístupem založeným na etickém kodexu - ovšem přesněji nedefinovaném. Tento kon celkem sedmi respondenty, charakterizovala vyjádření typu nezáleží na etnickém původu, ale Třetí koncept odmítání aktuálního významu národa vycházel z vize atomizace společnosti. Bu představě jejího vnitřního rozložení na egocentrické jednotlivce s partikulárními zájmy, p je integrovaná a solidární společnost přítěží. Interpretace tří respondentů, kteří takto z neaktuálnost národa (zde pochopeném ve významu národní společnosti), dala ovšem této pozic negativní hodnocení. Byla tedy vyřčena jako reflexe a kritika viděné okolní společnosti. ( dotázaných). Argumentace zdůvodňující názor, že vlastenectví nemá v současné sjednocující se Evropě již vycházela z analogických pozic jako argumentace zdůvodňující neaktuálnost národa. Pracoval sjednocení Evropy a s vizí kulturního vyrovnávání či globalizace. (Srov. tab. 14). „Národn již nepoložili důraz na otázku ztráty významu státu jako garanta společnosti ani na otázku volby místa pobytu každého jednotlivce bez ohledu na jeho státní příslušnost a rodinná výc Vysvětlení opírali prvořadě o přesvědčení, že v současnosti sám politický sjednocovací pro i kulturní vyrovnávací proces (5,1 %) odsouvají zaštiťující emocionální vztah k národu/stá nevýznamnosti. Vlastenectví pro tuto menšinovou skupinu respondentů se stalo anachronismem budoucnosti. Ve výrocích jednotlivců bylo navíc označeno za postoj směřující proti sjednoc V argumentacích „národních" skeptiků zazněly však i tři další myšlenky, myšlenky ojedinělé závažné. Jednotlivci odmítli vlastenectví z pozice ryze utilitární nic nám to nedává, nemá životní postoj přenesli i do vztahu ke státu/národu (0,8 %). Výjimečně bylo odmítnutí vlas na přesvědčení, že v současnosti již není potřeba se vymezovat vůči jiným (0,5 %). Čtyři j přehodnotili ta východiska mezietnických vztahů, na nichž stavěly a staví vědecké teorie n a které fungují i v nazírání české veřejnosti moderní doby. Etnický dialog a konflikt pro existovat - byl nahrazen vizí jistoty bezkonfliktního vývoje: nehrozí nebezpečí. V rámci j zazněla i idea nadnárodní národnosti a také představa, že není nutné zachovávat tradice, t osobitosti, na nichž se lze odlišit a identifikovat. Malá skupina respondentů odmítnutí vlastenectví odůvodnila svou deziluzí ze stavu současné %). Vlastenectví označila za již neexistující postoj, protože každý se stará spíš sám o se zájem, ne o zájem vlasti, protože je všechno rozkradený a rozprodaný, protože dnes už mlad morální hodnoty, protože lidé v Čechách se ženou za západní kulturou. Zazněla analogická a použili tři jednotlivci při zpochybnění aktuálního významu národní společnosti. Na přímý dotaz odmítlo aktuální význam vlastenectví 15, 9 % respondentů. V prvé asociaci, slovo vlastenectví, však toto odmítnutí zformulovalo z celého souboru 761 dotázaných jen p (0,7 %). Ti vlastenectví označili za brzdu společenského rozvoje a procesu evropské integr Podmíněnost názorů na aktuální význam národa a vlastenectví Stanoviska k aktuální funkčnosti konceptů národa a vlastenectví se v postojích jednotlivců Modelovala se s ohledem na úroveň vzdělání, generační skupinu i lokální městskou společnos Společenskou funkčnost konceptu národa zcela jednoznačně proklamovali vysokoškolsky vzděla nejméně ji reflektovali lidé s odborným vzděláním (69,0 %). Vysokoškoláci pak zároveň byli na jedné straně nejintenzivněji hodnotila národ v kulturní jedinečnosti a formulovala potř v této jedinečnosti, na straně druhé nevnímala národní společnost v samozřejmosti její exi stanoviscích vysokoškoláků tedy uvědomělé přihlášení se k národní společnosti a národní id s intelektuální znalostí. Ta respektovala konstruktivistické teorie vzniku národa. (Srov. Aktuálnost vlastenectví byla pociťována v menší intenzitě u všech vzdělanostních skupin. P aktuálnosti pak stoupala přímo úměrně s dosaženou úrovní vzdělání. (Srov. tab. 10.) Ve srovnání postojů dvou generací byli mladí lidé více obezřetní při přiznávání významu ná vlastenectví v kontextu současné Evropy. I když více rozvažovali jejich aktuální smysl, ne (Srov. tab. 3, 6, 8.) I oni ve vysokém podílu přiznali opodstatnění existence národní spol současné Evropě a také opodstatnění niterného vztahu k ní. (Srov. tab. 3.) Ovšem oproti ge méně zdůrazňovali samozřejmost existence národa a význam národní společnosti jako funkční Naproti tomu více akcentovaly potřebu národní sebeidentfikace a vůli vymezovat se vůči jin Aktuálnost vlastenectví pak mladí vztahovali více ke státu, k zemi. Stát/země se především pozicích stal objektem vlastenectví. Oni také posunuli vlastenectví, pochopené ve vztahu k pozice postoje účastníků již uzavřeného emancipačního zápasu české společnosti. Stanoviska k významu národa a významu vlastenectví v současné Evropě se výrazně rozešla v městských lokalitách. Ve městech s kontinuálním českým osídlením - v Brandýse nad Labem a Dvoře Králové nad Labe národa připustilo zhruba 80 % respondentů. V těchto městech byl význam národa (národní spo hodnocen v souvislostech vlastní identity - často vázané na historickou kontinuitu - a tak funkční sociální sítě. Ve městě s přerušenou kontinuitou osídlení (Jirkov), v němž se nová společnost konstituovala z obyvatelstva různého lokálního původu v průběhu počátku druhé p 20.století, byla národu přiznána nižší váha: i zde však jeho funkčnost akceptovala více ne většina (67 %). (Srov. tab. 2.) Ve zdůvodněních opět dominovala identita - intenzívně ovše souvislosti vůle odlišit se od jiných a uchovat si svou národní osobitost. Názor na aktuální funkčnost vlastenectví, vyjádřený ve zdůvodnění vlastního stanoviska, se městech odlišil méně zřetelně. Zastávaná stanoviska se také nevázala přímočaře ke kontinui společnosti. (Srov. tab. 5.) Zdůvodnění významu vlastenectví v evropské současnosti, vyjádřená prvou asociací, tj. odpo Když uslyšíte slovo vlastenectví, co se Vám vybaví, měla naproti tomu výrazně lokální spec se zřejmě od nastaveného kulturního názoru, vázaného na historický vývoj té které lokální a neméně i od intenzity průniku nového politického myšlení do postojů těchto společností. 7.) Ve městě osídleném po roce 1946 (Jirkov) bylo vlastenectví pochopeno především jako zá státu/národu a naopak vztahování vlastenectví k artikulovaným symbolům ustupovalo do pozad vybavení starší generace. Životnost vnímání vlastenectví prostřednictvím artikulovaných a ukotvených symbolů i v současnosti ukázala naproti tomu stanoviska obyvatel Dvora Králové Výrazným rysem postojů obyvatel Brandýsa nad Labem (mladé generace) se pak stalo posunutí do roviny respektovaného postoje období národní emancipace, postoje, který nemá aktuální p současnosti. Závěr Koncept národní společnosti se v postojích obyvatel tří českých měst ukázal základním prin uchopení vlastní existence v Evropě počátku 21.století. Jeho váha se odvíjela od sociálníc dopadů - viděných perspektivou jedince i společnosti. Koncept vlastenectví měl ve všech lokálních společnostech sledovaných měst výrazně menší v pro přítomnost odmítnut, a to ani mladou generací. Jeho aktuálnost byla spojována předevší osobního závazku k národní společnosti a s představou závazku pěstovat vztah k minulosti a symbolickému odkazu. Symbolický odkaz minulosti byl v představách obou generací pochopen novým způsobem. Stal s součástí prožitku současnosti, ale v pozicích mladé generace i součástí již uzavřené histo Neznamenal obecné přihlášení se k symbolům, které přijala česká společnost v rámci emancip politických zápasů 19. a prvé poloviny 20.století. Tyto symboly přestaly na počátku 21.sto k národní společnosti. Staly se záležitostí lokální, záležitostí postojů obyvatel určitého respektovaným symbolem z odkazu minulosti zůstala vlastní historie. Emocionální vztah k národní společnosti zůstal součástí národního vědomí rozhodující větši se především o potřebu a proklamaci vlastní identity a o pocit hrdosti na příslušnost k ná Nepracoval s artikulovanými symboly. Koncept vlastenectví byl v kontextu současnosti v interpretacích obyvatel tří českých měst jako možná kvalita dobrého vztahu k národní/státní společnosti. Malou skupinou byl však te hodnocen i jako postoj, který měl opodstatnění v minulosti, nicméně v dnešní současnosti j Jednotlivci jej pak označili za postoj, který je anachronismem a brzdou současného vývoje. Moravcová, Mirjam: Národní oděv roku 1848. Ke vzniku národně-politického symbolu. Praha 19 Symbol, postoj a sebeidentifikace. Vztah studující mládeže k symbolům moderní české státno existence. In: Lidé města, sv. 12 (Stereotypy a symboly). Praha 1998, s. 178 - 227. - Táž: kroj - kulturní dědictví, poutač či přežitek. In: Lidé města, sv. 13 (Kulturní kontakty a 1998, s. 138 - 159. Vědecká literatura v této souvislosti odkazuje na přijaté symboly (vlajky, hymny, erbovní stylizace, stužky-trikolóry, atd.), na národní kontinuitu ukotvenou v historické paměti, n osobnosti (a jejich pomníky), na díla vysokého i lidového umění, povýšená na kulturní dědi na slavnosti, na národní území - krajinu s význačnými místy opředenými legendami, bájemi a prostor personifikovaný dějinnými událostmi, a také na glorifikující i znevažující autoste Přehled evropského historického bádání o tomto problému srov. Hroch, Miroslav: Národ jako konstrukt? Lidé města, 3, 2005/17, s. 5 - 24; Haupt, Heinz-Gerhard - Tacke, Charlotta: Die Nationalen. In: Hardtwig, W. - Wehler, H.-U. (eds.): Kulturgeschichte heute. Göttingen 199 Výkladově analogická pozornost, i když s četnější frekvencí, byla věnována i funkci symbol aktů v zápasech sociálních. Z tohoto pohledu nahlíželi symboly etnologové i historici. Srov. např. Rak, Jiří: ...... - Pešek, Jiří: Slavnost jako téma dějepisného zkoumání. In: pragensia XII, Pražské slavnosti a velké výstavy. Praha 1995, s. 7 - 28, (zde srov. litera Jan: Oslavy jako záminka politického projevu. In: Documenta pragensia XII, Pražské slavnos výstavy. Praha 1995, s. 197 - 198. - Novotný, Jan: Slavnosti Sokola Pražského. In: Documen Pražské slavnosti a velké výstavy. Praha 1995, s. 223 - 228. V 80.a 90.letech 20.století se významem symbolů, symbolických aktů (slavností) a mýtů inte čeští i slovenští etnologové. Otázky řešili také v rámci tematicky zaměřených konferencí. uveřejnili ve sbornících z konferencí, v časopiseckých studiích i v knižních publikacích. Moravcová, M.: Národní oděv roku 1848. Ke vzniku národně - politického symbolu. Praha 1986 Václav: Rituály a slavnosti v procesu modernizace. In: Město, prostor, lidé, slavnosti. Uh 1990, s. 13 - 28. Moravcová /Bittnerová/, Dana: Majfest - májová slanost hřbitovní v Praze In: Documenta pragensia XII, Pražské slavnosti a velké výstavy. Praha 1995, s.247 - 255. - Těmto tématům byla věnována řada vědeckých zasedání historiků: např. v Plzni (v rámci plze historických kolokvií), v Praze (v rámci konferencí Archivu hl. města Prahy), ad. Přehled německé, anglosaské a francouzské srov. Hroch, Miroslav: Národ jako kulturní konstrukt? Li 2005/17, s. 5 - 24. Moravcová, Mirjam: Národní oděv ..., c.d., s. 158 - 160. Otázku emocionálních vazeb k národu jsme si položili v rámci šíře koncipovaného dotazníkov jsme sledovali jednak postoj současného českého městského obyvatelstva k nacionalismu, jed k etnickým skupinám i národnostním menšinám, které žijí na území České republiky. Výzkum j v rámci úkolů Centra výzkumu vývoje osobnosti a etnicity při Fakultě humanitních studií Un v Praze v roce 2002. Koncepci výzkumu připravily Mirjam Moravcová a Miloslava Turková, sbě a jejich statistické vyhodnocení realizovali Ladislav Prudký a Michaela Šmídová. - Srov. P Přináležitost k národu, vztahy k jiným národnostem a k cizincům v České republice. Praha 2 Brandýs nad Labem: město ve středních Čechách se specifickou kulturní tradicí vázanou na h a náboženské vědomí, město, v němž zkušenost s obyvatelstvem jiné než české národnosti byl 1918 spojena s vojenskou posádkou a v druhé polovině 20.století se vstupním vzdělávacím st zahraniční studenty. Dvůr Králové nad Labem: město v severovýchodních Čechách s kulturní tradicí vycházející z emancipačního zápasu, město, které leželo na bývalé česko-německé jazykové hranici. Jirkov: město v severozápadních Čechách, které bylo nově osídleno po roce 1945-1946, město obyvatelstvo prošlo v posledních padesáti letech kulturně stmelovacím procesem a v současn ovlivňováno četnými novými mezietnickými příhraničními a přeshraničními kontakty. Kategorie: základní vzdělání, vyučení bez maturity a vzdělání střední bez maturity, vzdělá s maturitou (včetně nástavby), vzdělání vysokoškolské (včetně bakalářského). Z těchto 761 osob bylo 390 žen a 371 mužů. V jednotlivých městech jsme zaznamenali stanovi lidí příslušných věkových kategorií. Tab. 1. Respondenti podle lokalit a věku ------------------------------------------------------------------------------------------ městská lokalita respondenti celkem 18(15) - 29(30) let nad 50let ------------------------------------------------------------------------------------------ Jirkov 226 146 80 Dvůr Králové n.L. 339 198 141 Brandýs n.L. 196 117 79 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 761 461 300 ------------------------------------------------------------------------------------------ Nabídnutá škála odpovědí na uzavřené otázky byla: určitě ano, spíše ano, nevím, spíše ne, oběma byly položeny doplňující otevřené otázky. Srov. pozn. 13. Otevřené otázky, které byly formulovány jako doplněk obou výše uvedených uzavřených otázek ano, proč? a jestliže ne, proč?. Otevřená otázka, která měla zaznamenat prvou asociaci, zn uslyšíte slovo vlastenectví, co se Vám vybaví? Respondent na ní odpovídal volně svou formu rozsahu. Otázka zněla: Myslíte si, že příslušnost k národu má v současnosti význam? Tab. 2. Přiznaný význam příslušnosti k národu - dle lokalit v % ------------------------------------------------------------------------------------------ význam dotázaní městská lokalita národa celkem Jirkov Dvůr Králové Brandýs n.L. n.L. ------------------------------------------------------------------------------------------ určitě ano 46,0 38,9 48,1 50,5 spíše ano 30,2 27,0 31,6 31,6 nevím 12,4 19,9 9,7 8,2 spíš ne 8,4 9,7 8,8 6,1 určitě ne 2,4 2,7 1,5 3,6 nezodpovězeno 0,6 1,8 0,3 - ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Tab. 3. Přiznaný význam příslušnosti k národu - dle generací v % ------------------------------------------------------------------------------------------ význam dotázaní generace let národa celkem 18(15)- 29(30) nad 50 let ------------------------------------------------------------------------------------------ určitě ano 46,0 41,3 53,3 spíše ano 30,2 33,0 26,0 nevím 12,4 13,0 11,3 spíš ne 8,4 10,6 5,0 určitě ne 2,4 2,0 3,0 nezodpovězeno 0,6 0,2 1,3 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ [18] Otázka zněla: Pokud si myslíte, že příslušnost k národu má v současnosti význam, proč příslušnost k národu význam zodpovědělo ovšem pouze 74,6 % respondentů: z generace staršíc %, z lidí ve věku 18 (15) až 29 (30) let 72,6 %. Výroky, ve kterých dotázaní formulovali z kladného stanoviska, se vztahovaly k národní společnosti a jen výjimečně zohlednily národ smyslu. Srov. tab. 4. Tab. 4. Zdůvodnění významu příslušnosti k národu - dle městských lokalit v % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění dotázaní Jirkov Dvůr Králové Brandýs významu celkem nad Labem nad Labem ------------------------------------------------------------------------------------------ neodpovědělo 1,6 0,6 2,0 2,0 neví 2,5 2,0 2,0 3,8 identita1 29,1 23,4 29,4 35,0 sociální zázemí2 22,1 16,3 25,1 22,0 samozřejmost3 15,8 11,3 14,0 16,0 jiné 5,1 12,3 7,2 3,3 ------------------------------------------------------------------------------------------ přiznaný význam celkem 76,2 65,9 79,7 82,1 nepřiznaný význam celkem4 23,2 32,3 21,0 17,9 nezodpovězeno 0,6 1,8 0,3 - ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Shrnuje odpovědi typu: je důležité to vědět, identita, věc enkulturace, jazyk, kulturní dědictví a historii, jedinečnost každého národa, vymezení vůči jiným, odmítnutí globalizace. 2 Sociální zázemí shrnuje odpovědi typu: a. sociální zázemí, jsem tu doma, musím někam pat b. povinnost hlásit se k národu, zodpovědnost vůči státu, hájit zájmy. 3 Shrnuje odpovědi typu: normální věc, cítím to tak, jsem Čech, esencionalismus, hrdost - zemi, na jevy (celkem 6,2 %, Jirkov 8,2%, Dvůr Králové n.L. 6,9 %, Brandýs n.L. 3,1 %). 4 Odpovědi nevím, spíše ne, určitě ne. Tab. 5. Zdůvodnění významu příslušnosti k národu - dle generací v % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění dotázaní generace let významu celkem 18(15)- 29(30) nad 50 let národa ------------------------------------------------------------------------------------------ neodpovědělo 1,6 0,7 1,8 neví 2,5 3,4 1,3 identita1 29,1 28,8 29,1 sociální zázemí2 22,1 22,1 23,2 samozřejmost3 15,8 13,8 19,2 jiné 5,1 5,5 4,7 ------------------------------------------------------------------------------------------ přiznaný význam celkem 76,2 74,3 79,3 nepřiznaný význam celkem4 23,2 25,6 19,3 nezodpovězeno 0,6 0,2 1,3 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Shrnuje odpovědi typu: je důležité to vědět, identita, věc enkulturace, jazyk, kulturní dědictví a historii, jedinečnost každého národa, vymezení vůči jiným, odmítnutí globalizace. 2 Sociální zázemí shrnuje odpovědi typu: a. sociální zázemí, jsem tu doma, musím někam pat b. povinnost hlásit se k národu, zodpovědnost vůči státu, hájit zájmy. 3 Shrnuje odpovědi typu: normální věc, cítím to tak, jsem Čech, esencionalismus, hrdost - zemi, na jevy (celkem 6,2 %, Jirkov 8,2%, Dvůr Králové n.L. 6,9 %, Brandýs n.L. 3,1 %). 4 Odpovědi nevím, spíše ne, určitě ne. [19] Ve vyjádření respondentů odpovědi typu: národ je normální věc; přirozený stav hlásit národu; cítím to tak; jsem Čech; zrodil jsem se jako Čech, když jsem Čech, tak jsem Čech; budu Čech. Ve vyjádření respondentů odpovědi typu: sociální zázemí; lidé se mají k čemu hlásit; patří někam jinam; spojení s lidmi - pocit zařazenosti; je sympatické být ve svém státě; přísluš která má stejné hodnoty, jazyk, rozumí si, lidé se semknou. Ve formulaci respondentů odpovědi typu: je důležité to vědět; moje identita; vymezení vůči národ je jedinečný; národ má svou historii, kulturu, tradice; máme svou výchovu; odmítám g V tom 5,2 % hrdost na národní příslušnost, 0,8% hrdost na zemi a 0,6 % hrdost na některé p národní společnosti. Ve zdůvodnění aktuálního významu národa odkázalo na osobité tradice 6,9 % dotázaných. Ovše kontextu byly respondenty pochopeny a interpretovány ve významu svébytné mentality a gener této mentality. Srov. např. výroky: tradice; kořeny a vymezení mého místa ve světě je důle udržovat tradice života specifické pro určitý národ; je to naše mentalita. Výroky typu: jsem hrdý na to, že jsem Čech; jsem hrdý Čech. Otázka zněla: Má vlastenectví podle Vašeho názoru v dnešní Evropě ještě nějaký význam? Sro Tab. 6. Přiznaný význam vlastenectví - dle lokalit v % ------------------------------------------------------------------------------------------ význam dotázaní městská lokalita vlastenectví celkem Jirkov Dvůr Králové Brandýs n.L. n.L. ------------------------------------------------------------------------------------------ určitě ano 36,4 29,2 41,0 36,7 spíše ano 29,2 30,5 28,0 29,6 nevím 17,5 22,6 16,8 12,8 spíš ne 12,1 11,9 9,7 16,3 určitě ne 3,8 4,4 2,9 4,6 nezodpovězeno 1,1 1,3 1,5 - ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Tab. 7. Přiznaný význam vlastenectví - dle generací v % ------------------------------------------------------------------------------------------ význam respondenti vlastenectví celkem 18(15) -29(30) let nad 50 let ------------------------------------------------------------------------------------------ určitě ano 36,4 29,7 46,7 spíše ano 29,2 33,0 23,3 nevím 17,5 19,1 15,0 spíš ne 12,1 14,1 9,0 určitě ne 3,8 3,3 4,7 nezodpovězeno 1,1 0,9 1,3 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ [26] Odpověď na otázku: Má vlastenectví podle Vašeho názoru v dnešní Evropě ještě nějaký v Proč? Srov. např. výroky: snaha naší generace o předání lásky k vlasti našim dětem, nikdo se nev a nejde do uniformity; je vždy důležité, aby byli lidi vlastenci; lidé musejí udržet v cho tradice; důvod - zachování tradic, úcta k lidem, kteří bojovali; je dobré hájit svůj národ Srov. např. výrok: každý by měl stát za svou zemí; abysme si zachovali svou integritu; ost tak našeho národa více váží a respektují ho; to, že jsou lidé hrdí na svou vlast, posiluje v celém světě; samostatnost každého státu; pokud nechceme skončit jako posluhující národ, ano; suverenita státu a národa; To by měli být všichni lhostejní? Dělat mrtvýho brouka ať politici? Srov. např. výroky: je dobré petrifikovat tradice, historie, kořeny; spojená Evropa by mě by mělo dojít k zastření národní identity, aby to bylo všude stejné; zachování odlišností národních kultur; kvůli státní identitě; pro udržení identity; zachování identity, kulturn tradic, zvyků; obrana identity národa; snaha zachovat kulturu,; jedinečnost; abysme se odl Srov. např. výroky: protože bych nerad, abychom v sjednocené Evropě zapadli; aby fungovala protože EU je spíš pro zlepšení životního standartu a dobrou politiku, ale v duších lidí t neznamená; pro upřesnění vztahů mezi národy; člověk může žít ve velkém společenství, ale m kde jsou jeho kořeny; zaštiťuje spravedlivé rozdělení ve společnosti, každý kdo má svou id dát Evropě to nejlepší; [vlastenectví]ale v rozumné míře, nemůžeme se nechat od ostatních každý národ něco jiného přinese do sjednocené Evropy co bude pro ostatní přínosem; každá z nějakém spojenectví, musí pěstovat ve svých občanech lásku ke své zemi, aby v případě ohro v první řadě sami svoji vlast chránit; jako výraz úcty k ostatním národům. Otázka zněla: Má vlastenectví podle Vašeho názoru v dnešní Evropě ještě nějaký význam - pr Tab. 8. Zdůvodnění významu vlastenectví - dle městských lokalit v % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění dotázaní Jirkov Dvůr Králové Brandýs významu celkem nad Labem nad Labem ------------------------------------------------------------------------------------------ neodpovědělo 1,0 0,4 1,1 1,0 neví 1,3 0,9 1,8 1,0 obhajoba identity1 30,7 27,5 31,8 32,5 závazek k zemi/státu2 13,1 11,5 13,1 14,8 udržení sociálního zázemí3 3,5 4,0 2,6 4,6 výraz vztahu k národu/zemi4 10,0 11,1 10,9 7,5 znevážení významu 1,3 0,9 1,5 1,5 jiné 4,7 3,4 6,2 3,4 ------------------------------------------------------------------------------------------ význam přiznalo celkem 65,6 59,7 69,0 66,3 nepřiznaný význam celkem5 33,5 38,9 29,4 33,7 nezodpovězeno 1,1 1,3 1,5 - ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Shrnuje odpovědi typu: obrana individuality, obrana proti uniformitě, úsilí o kultury, jazyka, musím vědět, identita, ((kořeny, láska dětem , domov)) 2 Shrnuje odpovědi typu: váha státu v EU, prosazování zájmu země/státu/národa, obrana prot národa/státu, nedůvěra v sjednocení, Evropa není jeden stát/národ. 3 Shrnuje odpovědi typu: být součástí něčeho, jistota. 4 Shrnuje odpovědi typu: cítím to tak, výraz vztahu k národu, projev hrdosti - na národ, n chci zůstat Čechem, nelze se stát jiným. 5 Odpovědi nevím, spíše ne, určitě ne. Tab. 9. Zdůvodnění aktuálního významu vlastenectví - dle generací v % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění dotázaní generace významu celkem 18(15)-29(30) let nad 50 let ------------------------------------------------------------------------------------------ neodpovědělo 1,0 1,0 1,1 neví 1,3 1,5 1,0 obhajoba identity1 30,7 27,0 36,3 závazek k zemi/státu2 13,1 14,8 10,2 udržení sociálního zázemí3 3,5 3,7 3,3 výraz vztahu k národu/zemi4 10,0 8,8 11,8 znevážení významu 1,3 1,5 1,0 jiné 4,7 4,4 5,3 ------------------------------------------------------------------------------------------ význam přiznalo celkem 65,6 62,7 70,0 nepřiznaný význam celkem5 33,5 36,5 28,7 nezodpovězeno 1,1 0,9 1,3 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Shrnuje odpovědi typu: obrana individuality, obrana proti uniformitě, úsilí o kultury, jazyka, musím vědět, identita, ((kořeny, láska dětem , domov)) 2 Shrnuje odpovědi typu: váha státu v EU, prosazování zájmu země/státu/národa, obrana prot národa/státu, nedůvěra v sjednocení, Evropa není jeden stát/národ. 3 Shrnuje odpovědi typu: být součástí něčeho, jistota. 4 Shrnuje odpovědi typu: cítím to tak, výraz vztahu k národu, projev hrdosti - na národ, n chci zůstat Čechem, nelze se stát jiným. 5 Odpovědi nevím, spíše ne, určitě ne. [32] Interpretace pojmu vlastenectví obsahovaly především odpovědi na otázku Když uslyšíte vlastenectví, co se Vám vybaví? Otázka zněla: Když uslyšíte slovo vlastenectví, co se Vám vybaví? Tab. 10. Reflexe slova vlastenectví - dle lokalit % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění městská lokalita významu celkem Jirkov Dvůr Králové Brandýs nad Labem nad Labem ------------------------------------------------------------------------------------------ neodpovědělo 1,1 0,8 1,4 1,0 neví1 4,7 9,7 2,6 3,0 závazek ke společnosti2 47,2 55,2 41,1 47,7 přihlášení k symbolům3 21,7 14,4 28,2 19,5 hrdost na příslušnost4 17,4 15,5 16,5 19,5 společenská brzda 0,6 0,4 0,3 1,5 pozice extremismu 1,5 0,8 1,7 2,0 význam ustupuje 2,9 1,7 2,5 5,0 jiné 2,9 1,7 4,8 1,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Odpovědi: nevybavuje se mi nic, nevím. 2 Odpovědi typu:: sounáležitost, práce pro, vztah, hájení zájmů národa, vlasti, státu, svo válka, domov. 3 Odpovědi typu. jazyk, pokrmy, národní obrození, historie, kulturní dědictví, osobnosti, symboly. 4 Odpovědi typu: hrdost na národ, zemi, stát, jsem Čech. Tab. 11. Reflexe slova vlastenectví - dle generací v % Údaje za všechna tři města, první pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění respondenti významu celkem 18(15) -29(30) let nad 50 let ------------------------------------------------------------------------------------------ neodpovědělo 1,1 1,7 0,3 neví1 4,7 4,8 4,7 závazek ke společnosti2 47,2 44,7 50,5 přihlášení k symbolům3 21,7 21,3 22,6 hrdost na příslušnost4 17,4 18,7 15,4 společenská brzda 0,6 1,1 - pozice extremismu 1,5 2,5 - význam ustupuje 2,9 2,7 3,1 jiné 2,9 2,5 3,4 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Odpovědi typu: sounáležitost, práce pro, vztah, hájení zájmů národa, vlasti, s krize, válka, domov. 2 Odpovědi typu: jazyk, pokrmy, národní obrození, historie, kulturní dědictví, osobnosti, symboly. 3 Odpovědi typu: hrdost na národ, zemi, stát, jsem Čech. 4 Odpovědi: nic, vlastenectví ustupuje. Ze 42,7 % respondentů, kteří vyložili vlastenectví jako závazek ke společnosti, pouze 18,8 společnost národem, kdežto 23,9% zemí či státem. Z osobností českého kulturního života byly v souvislosti s prvou asoviací na slovo vlasten příznačně ti, kteří se podíleli na emancipaci české společnosti. Z politických osobností p T.G.Masaryk. Ve všech pozicích výpovědi (tedy nejen ve výpovědi prvé, v této stati zohledn jmenováni: Josef Dobrovský (3x), Karel Havlíček Borovský (3x), Alois Jirásek (6x), Josef J Amos Komenský (1x), Eliška Krásnohorská (1x), Tomáš G. Masaryk (6x), Jan Neruda (3x), Bože Jan Palacký (4x), Josef Kajetán Tyl (1x). Ve všech pozicích výpovědi byla jmenována literární díla A. Jiráska (F.L.Věk, Psohlavci, " knihy"), Karla Raise Zapadlí vlastenci) a Smetanova Má vlast. Zmíněna ovšem byla i blíže n "vlastenecká literatura" (6x) a "hudba (2x). Ve všech pozicích výpovědi byla zmíněna státní vlajka (7x), státní hymna (8x), korunovační president republiky (1x). Ve všech pozicích výpovědi byly zmíněny: pivo (11x), vepřová pečeně (3x), svíčková a zaječ (1x), „jídlo" (3x), alkohol (2x). Pouze 3x bylo uvedeno Národní divadlo (2x v druhé pozici). Konstatování o ústupu vlastenectví v současné společnosti zazněla ve výrocích obou sledova Vyšší frekvenci však měla v generaci lidí nad 50 let věku. Rasistickými pozicemi reagovalo v první asociaci na slovo vlastenectví celkem 2,5 % mladýc ze 461 dotázaných osob této věkové kategorie. V tom odpověď určitě nemá význam 2,4 % (18 osob) a spíše nemá význam 8,4 % (64 osob) - ze dotázaných. V tom odpověď určitě nemá význam 3,8 % (29 osob) a spíše nemá význam 12,1 % (92 osob) z ce dotázaných. Otázka zněla: Pokud si myslíte, že příslušnost k národu nemá v současnosti význam, proč? D příslušnost k národu význam zodpovědělo pouze 9,7 % respondentů, 9,6 %z generace starších 10,5 % z lidí ve věku 18 (15) až 29 (30) let. Výroky, ve kterých dotázaní formulovali zdův odmítavého stanoviska, se vztahovaly téměř jednoznačně k národu v obecném slova smyslu. Sr Tab. 12. Důvody odmítnutí významu příslušnosti k národu - dle městských lokalit v % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění dotázaní Jirkov Dvůr Králové Brandýs odmítavého stanoviska celkem nad Labem nad Labem ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění neuvedlo 1,1 0,2 2,8 1,8 neví 0,5 1,3 - 0,5 nezáleží na etnickém původu1 0,9 0,9 0,6 1,5 zbytečnost 2,0 2,7 1,8 1,5 sjednocovací proces2 3,7 3,6 3,5 4,0 kulturní pluralita3 1,3 1,8 1,8 - partikulární zájmy jednotlivce4 0,4 0,3 0,6 - jiné 0,9 2,7 0,2 0,2 ------------------------------------------------------------------------------------------ význam národa odmítlo celkem 10,8 13,5 11,3 9,5 význam národa neodmítlo 88,6 85,7 89,4 90,3 nezodpovězeno 0,6 1,8 0,3 - ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Výroky typu: nezáleží na etnickém původu, ale na kvalitě lidí. 2 Výroky typu: globalizace, svoboda volby pohybu, sjednocování, EU, stírání hranic. 3 Výroky typu: svět je promíšen, společnost je promíšena. 4 Výroky typu: každý si vydělává peníze pouze pro sebe, každý myslí jen na sebe. 5 Odpovědi: určitě má význam, spíše má význam, nevím. Tab. 13. Důvody odmítnutí významu příslušnosti k národu - dle generací v % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění dotázaní respondenti odmítavého stanoviska celkem 18(15) -29(30) let nad 50 let ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění neuvedlo 1,1 2,1 0,0 neví 0,5 0,7 0,3 nezáleží na etnickém původu1 0,9 1,1 0,6 zbytečnost 2,0 2,4 1,1 sjednocovací proces2 3,7 3,7 3,6 kulturní pluralita3 1,3 1,5 1,0 partikulární zájmy jednotlivce4 0,4 0,4 0,3 jiné 0,9 0,7 1,1 ------------------------------------------------------------------------------------------ význam národa odmítlo celkem 10,8 12,6 8,0 význam národa neodmítlo 88,6 87,2 90,6 nezodpovězeno 0,6 0,2 1,3 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ Poznámky: 1 Výroky typu: nezáleží na etnickém původu, ale na kvalitě lidí. 2 Výroky typu: globalizace, svoboda volby pohybu, sjednocování, EU, stírání hranic. 3 Výroky typu: svět je promíšen, společnost je promíšena. 4 Výroky typu: každý si vydělává peníze pouze pro sebe, každý myslí jen na sebe. 5 Odpovědi: určitě má význam, spíše má význam, nevím. Otázka zněla: Pokud podle Vašeho názoru nemá vlastenectví v dnešní sjednocující se Evropě Tab. 14. Důvody odmítnutí významu vlastenectví - dle městských lokalit v % První pozice výpovědi ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění dotázaní Jirkov Dvůr Králové Brandýs odmítavého stanoviska celkem nad Labem nad Labem ------------------------------------------------------------------------------------------ zdůvodnění neuvedlo 1,2 0,9 1,2 1,0 neví 1,2 1,3 0,3 1,5 sjednocovací proces1 3,0 3,1 3,2 2,6 kulturní vyrovnávání2 5,1 4,4 5,0 7,2 ztráta nutnosti vymezovat se 0,5 - 0,3 1,5 ztrácí význam 2,9 4,4 0,6 5,1 deziluze 1,0 1,3 1,2 0,5 partikulární zájmy jednotlivce3 0,8 0,9 0,4 0,6 jiné 0,2 - 0,5 0,9 ------------------------------------------------------------------------------------------ význam vlastenectví odmítlo celkem 15,9 16,3 12,6 20,9 význam vlastenectví neodmítlo4 83,0 82,3 85,9 79,1 nezodpovězeno 1,1 1,3 1,5 - ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ +1 Poznámky: 1 Výroky typu: sjednocovací proces, sjednocení Evropy. 2 Výroky typu: kultury jsou promísení, svět je národnostně promíchaný. 3 Výroky typu: každý se stará o sebe. 4 Odpovědi: určitě má význam, spíše má význam, nevím. ------------------------------------------------------------------------------------------ Příkladem uvádím výroky: sjednocením zaniká vlastenectví; ve sjednocené Evropě vlastenectv nezajímá; vstupem do Evropy se stírá význam vlastenectví; vlastenectví je překážka sjednoc se, že ne, směřuje to k jednomu světu; každý může znát historii svého národa, ale k prosaz důležité - v EU snad nezáleží na původu, ne?; vlastenectví je zastaralé, nikoho nezajímá; se sjednotíme, bude jedno, kdo jsi. Srov. např. výrok: Je potřeba se otevřít světu a ne bránit stát před ostatními. Argumentac vlastenectví brání sjednocování, zazněla i v první asociaci. Vyslovilo ji 0,6 % respondent Tuto pozici zaujalo celkem šest osob. Srov. např. výrok Co bych z toho měl? Je to fakt na vlastenectví je nahraženo něčím jiným, hmotnými statky, společností, je to otázka peněz; l spíš o peníze. Otázka zněla: Pokud si myslíte, že příslušnost k národu má v současnosti význam, proč? Tab. 15. Přiznaný význam příslušnosti k národu - dle vzdělání v % Údaje za všechna tři města ------------------------------------------------------------------------------------------ význam dotázaní nejvyšší ukončené vzdělání národa celkem základní odborné středoškolské vysoko- bez maturity s maturitou školské ------------------------------------------------------------------------------------------ určitě ano 46,0 37,3 50,3 47,4 60,6 spíše ano 30,4 37,6 19,7 31,1 27,7 nevím 12,6 14,0 17,3 10,2 5,3 spíš ne 8,6 8,9 10,4 7,8 6,4 určitě ne 2,4 2,2 2,3 3,9 0,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ [50] Otázka zněla: Má vlastenectví podle Vašeho názoru v dnešní Evropě ještě nějaký význam Tab. 16. Přiznaný význam vlastenectví - dle vzdělání v % Údaje za všechna tři města ------------------------------------------------------------------------------------------ význam dotázaní nejvyšší ukončené vzdělání vlastenectví celkem základní odborné středoškolské vysoko- bez maturity s maturitou školské ------------------------------------------------------------------------------------------ určitě ano 36,8 29,4 41,5 38,2 46,7 spíše ano 29,6 32,3 21,6 32,4 30,4 nevím 17,4 19,3 17,6 16,2 14,1 spíš ne 12,3 16,0 13,6 8,8 6,5 určitě ne 3,9 3,0 5,7 4,4 2,2 ------------------------------------------------------------------------------------------ celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 ------------------------------------------------------------------------------------------ [51] Reflexi významu národa ve sledovaných třech městech srov. Moravcová, Mirjam: Projekce smíšeného manželství v postojích dvou současných generací Čechů. In: Sociálně a národnostn v českých zemích a ve střední Evropě od druhé poloviny 19.století do současnosti. Opava, S v Opavě 2003, s. 29 - 42. Srov. pozn. 23. Moravcová, Mirjam: Projekce ..., c.d., s. 30 - 34. - Táž: Koncepty národa české společnosti. Závěry dvou týmových výzkumů CVVOE. Brno, FSS, Masarykova univerzita, v Mirjam Moravcová [ URL "LM-260.html "]