Lenka Formánková a Kristýna Rytířová (edit.): ABC FEMINISMU ****************************************************************************************** * Blanka Knotková - Čapková ****************************************************************************************** Lenka Formánková a Kristýna Rytířová (edit.): ABC FEMINISMU, Nesehnutí, Brno, 2004 Brněnské Nesehnutí je organizací zaměřující svou kulturně publikační, přednáškovou i aktiv na alternativní myšlenkové proudy, zejména na ekologickou tematiku. Pořádá přednášky, semi zpravidla na Masarykově univerzitě v Brně, kam jsou zváni odborníci i odbornice z celé rep feminismu se Nesehnutí zabývá nejen v ekologické perspektivě (ekofeminismus), ale v širším současných feministických proudů, ať už z pohledu historického vývoje feminismu, feminismu genderových otázek z hlediska sociologického, apod. Jedním z publikačních výstupů tohoto z populárně naučný text ABC feminismu. Tematika feminismu, feministických a genderových studií, je v českém kontextu, bohužel nej opředena řadou mýtů a je s ní spojena řada předsudků, a to mnohdy i na půdě některých akad disciplin. Feminismus je často jako celek ztotožňovaán výlučně s jednou ze svých vývojovýc druhou vlnou, a zejména s nejradikálnějšími proudy amerického feminismu druhé vlny, z něho účelově citována mediálně omletá klišé vytržená z kontextu. Tyto účelově vybrané, kusé cit navodit dojem, že feminismus je hnutí útočné, mužům nepřátelské, rozbíječské, ve svých pro podstatě pubertální a komické. Tyto předsudky/odsudky samozřejmě nevycházejí z poctivé čet literatury, ale z ingnorantství, z povrchního „dojmu", který se opírá o manipulativní desi Feminismus je bezpochyby nepohodlný v tom, že odmítá přijímat jakákoliv dogmata či zaběhnu postupy bez prostoru pro rovnocennou alternativu, pro pochybnost a jinakost hodnotových vý ale snad mělo být obecným principem akademického myšlení, které by mělo zvažovat každý nov na základě jeho důkladného poznání a které by si nemělo ulehčovat práci používáním apriori Zužovat pojem feminismu na jeden proud jeho určité historické fáze je demagogií; je to tot zužovat pojem liberalismu na jeho britské pojetí, islámu na tálibánský fundamentalismus ne na babtistickou Novou pravici v jižních státech USA. V současné době už odborná literatura o feminismu v jednotném čísle, ale o feminismech, což signifikuje pluralitu a v principu n podobu tohoto myšlenkového směru. Společnými východisky feminismů je antidiskriminační ape prosazování principu rovných příležitostí (včetně otázky, nakolik je tento princip uskuteč otevřenost vůči redefinici tradičních konceptů maskulinity a femininity. Zatímco před rokem 1989 nevyšlo o feminismu v češtině prakticky nic a tato literatura neby překládána, neboť oficiální politická linie nepřála žádné otevřené diskusi „zdola", bylo v posledních patnácti let přeloženo několik stěžejních titulů či byly pořízeny výbory (jmenu texty „Dívčí válka s ideologií", „Nadvláda mužů", „Ženy, muži a společnost", „Feminine mys muž, soukromá žena", „Eunuška," „Literatura a feminismus", „Pramatky Ježíše Krista" a dalš se i původní české práce (např. vynikající studie Jitky Malečkové „Úrodná půda," Osvaldové a feminismus", Horské „Naše prababičky feministky," „Ročenka Katedry/Centra genderových st další), z nichž ovšem ne všechny ovládají metodu genderové analýzy. Většina kvalitních člá je odborných, jejichž nevýhodou je, že se nedostanou do povědomí širší čtenářské obce. Zap ještě mezeru a poskytnout v populárně naučné formě seriózní informaci o vybraných aspektec tedy právě pokusilo Nesehnutí sestavením ABC feminismu. Text je vlastně přepracováním a doplněním předchozí publikace Nesehnutí, sborníku „Ženská lidská práva" (Brno 2002). Některé texty ABC jsou tedy novým zpracováním stejné tematiky n méně doplněnou a aktualizovanou verzí článků stejných autorů a autorek - Andrey Baršové, H Marka Šálka, Markéty Huňkové, Lucie Jarkovské, Ivy Šmídové, Kateřiny Liškové a Jolany Navr spoluautorkami ABC jsou Jana Decarli Valdrová, Kateřina Machovcová, Věra Sokolová, Klára S Doležalová, Linda Sokačová a Dita Dražilová. Tematicky se oba texty dosti prolínají. První sborník je vymezen úžeji, lze snad obecně ří zaměřuje především na genderovou problematiku z pohledu sociologicko-historického; jak uvá jedná se o sborník přednášek ze semináře. ABC je už pokusem podstatně ambicioznějším: už n se snaží představit základní informace o feminismu. Kniha je rozčleněna do sedmi kapitol (včetně závěrečné). První s názvem „Genderové stereot problematiku genderu z hlediska jazyka (Valdrová), společenské tradice a vnímání (Jarkovsk trhu, resp. rovných příležitostí mužů a žen v zaměstnání (Machovcová). Diskurs kapitoly je jednotný, jedná se o přehledové přiblížení v populárně naučném stylu. Za první částí ovšem bibliografie, což nemělo ujít editorkám. Druhá kapitola, „Mateřství a otcovství," nabízí d autorská pojetí, vycházející z výzkumu (Maříková a Šmídová), od nichž se poměrně liší Šálk laděná úvaha „Svobodu otcům!". Třetí kapitola se věnuje „Gay a lesbické problematice" a ob Baršové (viz sborník z roku 2002) a velmi čtivě napsaný a zároveň informačně bohatý článěk Čtvrtá kapitola s názvem „Násilí páchané na ženách" (Skřivánková, Huňková) je nejvíce zamě praxi diskriminace žen; všímá si psychického i fyzického týrání žen a obchodování s lidmi jak text uvádí, ženy a děti. Kapitola poskytuje i cenné praktické rady, jak reagovat na se násilím a obchodem s lidmi. Pátá kapitola věnuje pozornost objektivizaci ženy a otvírá stá diskutované téma konstruování genderu v kontextu těla, což napovídá název „Cena ženského t Navrátilová, Lišková); za první podkapitolou „Mýtus krásy" bohužel opět chybí bibliografie zpracovaná druhá podkapitola „Hodné holky se dívají jinam aneb Feministické spory o pornog s bohatou bibliografií za textem představuje i nejednoznačné postoje k mnohým otázkám uvni diskusí, a proto ji lze považovat také za konkrétní svědectví o vnitřní pluralitě feminist Nejobsáhlejší šestá kapitola se částečně vymyká stylu ostatního textu, její téma je také n vnitřně spjaté; tvoří více než jednu třetinu celého textu. „Historie feministického hnutí, nazývá, tvoří pět odborných textů: „Postavení ženy v křesťanství" (Doležalová) v historick analyzujícím pojetí; „První a druhá vlna feminismu: podobnosti a rozdíly" (Havelková), vel strukturovaný text, sumarizující i další četné studie a původní závěry autorky na dané tém „Významné ženy a hnutí v historii feminismu" (Sokačová) je pojata poměrně selektivně, výbě osobností do značné míry reflektuje i autorčino zaměření a odborný zájem, ovšem v daném ro vyčerpat nelze - pokud by tedy název této podkapitoly zněl např. „Vybrané portréty významn plně by odpovídal svému vymezení; přehledné i v rámci rozsahových možností analyzující shr vlny feminismu s titulem „Současné trendy feministického myšlení" (Sokolová) je dobře stru příspěvkem, představujícím českému čtenářstvu tematiku, o níž bylo dosud v češtině napsáno málo; poslední část „Ekofeminismus, gender a environmentalismus" (Dražilová) ukazuje gende komparativním kontextu interdisciplinárních přesahů se studii environmentalistickými; jako příspěvků této publikace (částečně též příspěvek Sokolové) věnuje bližší pozornost multiku feminismu a jeho faktickému vnímání jako nejen „bílé" a „západní" kategorie. Závěrečná sedmá kapitola není hodnocením problematiky ani jejím shrnutím, ale vlastně spíš obsahuje internetové odkazy na různé instituce a organizace zabývající se feminismem a gen tematikou, a dále také informaci o Nesehnutí. U internetových odkazů je ovšem politováního nedopatřením, že vedle adres webových stránek různých aktivistických či v širším smyslu ku organizací obsahuje jen jediný odkaz na instituci akademickou, a to brněnskou Masarykovu u Dlužno podotknout, že v době sepsání knihy už několik let existovalo Centrum genderových s v Praze (a v době vyjití knihy bylo v procesu transformace na samostatnou katedru v rámci není uvedena ani zmínka, což je zarážejícím technickým nedopatřením editorek, zvláště je-l spoluautorek členka tehdejšího Centra. Každý novátorský publikační počin prochází spoustou úskalí, což ovšem nesnižuje jeho hodno s níž se prosazuje; je jistě snadné jej kritizovat. Nadšený aplauz nad novátorským počinem předem odhánět kritické připomínky, je-li k nim věcný důvod. Jednou ze slabých stránek ABC dle mého názoru zjevné nesjednocení textu po stránce redakční. Záhlaví sice uvádí, že Form text pouze „sestavily", přece však i sestavitel na sebe bere de facto odpovědnost editora jde o technické parametry, jako je otázka, zda bude za textem bibliografie či nikoliv, a p jednotného modelu budou bibliografické údaje uváděny. Nedostatečná je i úprava jazyková, z nejen) v interpunkci zůstalo v textu poměrně dost chyb, nejvážnější je opakovaný špatný př jedné z prvních feministek, Olympe de Gouges (v 1. kapitole opakovane psáno „Gouche"). Jis diskursu myslím nelze přímo kritizovat s ohledem na skutečnost, že se v autorském týmu seš různou odbornou praxí i různou autorskou zkušeností; některé texty jsou tak spíše přehledo předchozích výzkumů, jiné vycházejí bezprostředně z výzkumné práce či feministické praxe - jsou velmi dobře dokumentované a konkretizují daný problém na vhodně zvolených příkladech Huňková, Skřivánková, Šmídová). Nejproblematičtějším se mi však jeví název celého díla, kt velmi ambiciózní - představit ABC jakékoliv discipliny je název téměř sebevražedný, poněva daném ABC - a jak jinak vnímat ABC než jako „základ" - obsaženo není, je tak zatlačeno do li ještě dále. Což je problematické pojetí, zejména proto, že vytváří (i když zřejmě bezdě hierarchii důležitosti feministických témat. Je-li ABC selekcí, a jinak to ani nelze pojmo bych si obsáhlou encyklopedii, obsahující daleko více témat, která k feminismu nedílně pat nejsou uvedena vůbec; jmenujme jen např. téma feminismu v literatuře, což je obzvláště těž jako DEF-Z, když mnohé feministické teorie vznikly právě na půdě literární vědy (zejména f poststrukturalistický feminismus, např. autorky Julia Kristeva, Hél?ne Cixous, Luce Irigar postkoloniálních studií - Gayatri Chakravorty Spivak, a další); vedle literární vědy jsou jako gender ve školství, gender a media, gender a politika, gender a náboženství ne pouze křesťanství, gender v multikulturní perspektivě, a další. Kdyby tedy text nesl skromnější, pojmenování, jako např. „Kapitoly z feminismu" - což, připouštím, je ovšem jako název méně přitažlivé, nebylo by mu z koncepčního hlediska co vytknout. Takto bohužel obsah textu neo názvu. Přes tyto nedostatky je ABC feminismu knihou průkopnickou a nesporně velmi užitečnou, zejm oslovuje širší čtenářskou obec a že seriozním a fundovaným způsobem rozšiřuje obecné pověd aspektech feministického myšlení. Blanka Knotková - Čapková [ URL "LM-216.html "]