Můj „baťovský“ kolega ****************************************************************************************** * Miloš Havelka ****************************************************************************************** Dlouholetý pracovník akademie věd, od roku 1993 učitel na Institutu základů vzdělanosti UK Fakultě humanitních studií UK doc. ing. Karel Müller, CSc, patří do oné demografické kohor mezi léty 1933 - 48, kteří spíše než nějakou ideovou skupinovou soudržností, zřetelnou v g předcházející, někdy označované jako „generace kohoutovsko-kunderovská", jsou charakterizo jen individualizovaným vyhodnocováním osobních šancí, rozptylem životních způsobů i vytvář životních výklenků. Jejich postoje, řešení i orientace mohly být z mnoha historických a po pouze osobní. Karel Miller pochází ze Zlína a jeho kádrově nejednoznačného „baťovského" prostředí. Rodin i zájem o obecné problémy ekonomie ho po maturitě na reálném gymnáziu v Otrokovicích přive na Vysokou školu ekonomickou. Odborné směřování, které se stále silněji obracelo k důležit oblastem teoretické ekonomie, totiž na její dotyky zejména s teorií vědy a techniky, jej v let vedlo do tehdy prestižního Kabinetu teorie a metodologie vědy při Presidiu ČSAV, který 70. let) splynul s Ústavem pro filosofii a sociologii ČSAV. Zde Karel Miller dokončil a na ústavu ČSAV obhájil svou kandidátskou práci, věnovanou obecným Ekonomickým problémům výzku vědy a techniky, sociálních předpokladů a politicko ekonomických důsledků jejich rozvoje c i jeho další badatelskou činnost, teoreticko-metodologicky dobře zakotvenou ve znalosti me odborné literatury, jak ekonomické, tak sociologické a politologické. Stejně dobře jako Ma také Adama Smitha, Josepha A. Schumpetera a institucionální ekonomii, a vedle Bernala se i Talcota Parsonse, Paula F. Lazarsfelda, Karla R. Poppera, a Thomase Kuhna. Habilitoval se ekonomické v roce 1997. V svých pracích k základům teorie vědy, k prognózováni vědy a vědeckotechnického rozvoje a národního systému výzkumu a vývoje z konce 80. a počátku 90 let se přitom stále zřetelněji obecně sociologická perspektiva jeho přístupů. Ta je zřetelná i v badatelských projektech poslední doby, které často vznikající v mezinárodní spolupráci anebo jsou dotovány mezinár (Transformation of scientific and technical Institutions, Transforming Science and Technol Endless Transition, Innovation policy issues in six candidate countries atd.). Vedle účasti na mezinárodních i domácích výzkumných projektech je Karel Miller autorem řad které publikoval česky, anglicky a německy v domácích i mezinárodních kolektivních monogra periodicích. Podobně jako jeho ostatní vědecké výstupy mají ve svých teoretických východis koncepci reflexivní modernizace Ulricha Becka, Anthony Giddense a Scotta Lashe. V současné době působí jako proděkan pro zahraniční vztahy na Fakultě humanitních studií U vědecké rady fakulty a působí v řadě národních i mezinárodních vědeckých společností, ve v a odborných komisích (GAČR, GAUK atp.). Zejména je třeba připomenout jeho volbu do funkce mezinárodního Výzkumného výbory pro sociologii vědy a techniky ISA v roce 2002 a jeho člen radě Národohospodářského ústavu Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Pozn. red: doc. ing. Karel Müller, CSc oslavil své sedmdesátiny Miloš Havelka [ URL "LM-167.html "]