Historický přehled psychometrických přístupů ke zjišťování maskulinity - feminit ****************************************************************************************** * Radek Trnka ****************************************************************************************** Abstrakt A brief overview of psychometric instruments for measuring of masculinity and femininity i this paper. Limitations of such measurement are discussed as well. The preliminary results Attributes Questionnaire” – PAQ (Spence, Helmreich a Stapp, 1974; Spence a Helmreich, 1978 in the next part of the study. This assessment was made on 201 Czech university students ( The preliminary results suggest that examined population sample consists of 20% feminine, 23% androgynous and 38% undifferentiated persons. Psychologové se začínají zajímat o problematiku maskulinity / feminity již ve 30. letech 2 S prvním psychologickým testem měřícím maskulinitu / feminitu přichází v roce 1936 Terman Maskulinita / feminita zde vystupují jako bipolární opozita. Dotazník byl rozdělen do 7 čá hodnoceny slovní a obrázkové asociace, všeobecné znalosti, emoční a etické reakce na různé osobnostní rysy, názory a postoje. Maskulinita byla charakterizována pomocí výrazů: mocný, aktivní, stabilní, silný, sebevědomý, technický, sobecký, orientovaný na externí veřejný ž al., 1936). Termanův kolega ze Stanfordské univerzity Edward Strong přichází ve stejném roce s dalším inventářem Strong Vocational Interest Blank (Strong, 1936, 1943). Později vzniká Minnesota Personality Inventory - MMPI (Hathaway a McKinley, 1951). Gulford-Zimmermanův test Guilfor Temperament Inventory (Guilford a Zimmerman, 1956) charakterizuje maskulinní typ osobnosti nedostatkem empatie, potlačováním emočních výrazů a typicky mužskými volnočasovými aktivit testu California Psychological Inventory - CPI (Gough, 1957) z roku 1957 obsahuje feminita schopnost vnímat jemné nuance sociální interakce, souhlasné postoje, soucit, typicky žensk pracovní aktivity, zájem o sociální témata a nezájem o politiku (Gough, 1957). Všechny výš nástroje postihují maskulinitu / feminitu jako jednodimenzionální konstrukt, tj. jako vzáj Posun v pojetí maskulinity a feminity přichází až v 70.letech s testy Personal Attributes PAQ (Spence, Helmreich a Stapp, 1974; Spence a Helmreich, 1978) a Bem Sex-Role Inventory - 1981a). Tyto nástroje chápou maskulinitu a feminitu již jako dvě jasně odlišné, naučené, n které mohou jednotlivci vykazovat v jakékoliv kvantitě (Bem, 1974; Spence a Helmreich, 197 et al. (1978) obsahuje maskulinita sociálně vyžadované mužské osobnostní rysy - nezávislý, nikdy se snadno nevzdává, zatímco feminita sociálně vyžadované ženské osobnostní rysy - em něžná, přívětivá (Spence et al., 1974; Spence et al., 1978). Obecněji je maskulinita defin instrumentálních osobnostních rysů (dominance, asertivita, nezávislost) a feminita jako ex osobnostní rysy (vřelost, starostlivost, soucit). Tyto dva testy se staly nejpoužívanějším měření maskulinity a feminity (Smiler, 2004). Respondenti posuzují adekvátnost jednotlivýc položek na Likertově škále; při zhodnocení se populace rozdělí na maskulinní osobnostní ty skóre, nízké F-skóre), feminní osobnostní typ (nízké M-skóre, vysoké F-skóre), androgynní (vysoké M-skóre, vysoké F-skóre) a nediferenciovaný osobnostní typ (nízké M-skóre, nízké F (1981b, 1985) dále formuluje teorii genderových schémat. Maskulinita a feminita nejsou pod osobnostní rysy, ale spíše výsledek tendence jednotlivce konceptualizovat si okolní svět j jako žena. Genderově schématické osobnosti (maskulinní a feminní typy) jsou omezeny na gen chování, tj. aplikují prvoplánově genderové kategorie na sebe, na ostatní a dokonce i na a koncepty. Naopak genderově aschématické osobnosti (androgynní typy) monitorují sebe i osta tj. ne vždy striktně podle genderových schémat, a jsou také v chování více flexibilní (Bem 1985; Bem, Martyna a Watson, 1976; Bem a Lenney, 1976). Další přístup nechápe maskulinitu a feminitu ani jako vrozené ani jako získané osobnostní jako sociální role (Brannon, 1976). Sociální role jsou komplexní díky jejich vše-obsahujíc ovlivňují veškeré aspekty chování člověka. Sociokulturně determinované sociální role jsou internalizované v jednotlivcích. Maskulinita a feminita jsou zde pojímány jako částečně op 1976). Tento přístup reprezentují testy Brannon Masculinity Scale (Brannon a Juni, 1984) a Index (Mosher a Sirkin, 1984). Jiné pojetí zase zdůrazňuje kontextuální podstatu maskulinity a význam mužské interpretace situací (O'Neil et al., 1986; Eisler a Skidmore, 1987). Autoři považují mužskou socializac z feminity jako společné elementy konfliktů rolí. Test Gender Role Conflict - GRC (O'Neil zjišťuje, jak muži přemýšlí a prožívají genderově typická behaviorální schémata a jaký je stupeň konfliktu v situacích, kde se od nich očekává „feminní" chování (O'Neil et al., 198 Masculine Gender Role Stress scale - MGRS (Eisler a Skidmore, 1987) rovněž vychází ze stan prožívají stres ve chvílích, kdy danou situaci nemohou zvládnout v rámci možností mužské r situacích, které vyžadují zženštělé či feminní chování (Eisler a Skidmore, 1987). Oba test antifeminita - proto zde maskulinita také částečně zůstává v opozici vůči feminitě. Je zaj tohoto přístupu se apriorně zabývají konfliktem rolí pouze u mužské části populace. Jeden z novějších přístupů osobnostní diagnostiky - test Gender Diagnosticity - GD (Lippa měří u jednotlivců genderově standardní zájmy a záliby. Genderově typické zájmy se vytváří brzy - často ještě před utvořením genderového self konceptu (Huston, 1983; Lippa, 2001; Ru 1998;). Zůstávají navíc stabilní i v dospělosti (Hansen et al., 1985; Harmon et al., 1994; Tyto mezipohlavní rozdíly v zájmech jsou svým rozsahem velmi významné v porovnání s mezipo u klasických osobnostních rysů nebo s mezipohlavními rozdíly v kognitivních schopnostech ( Sociálně konstruktivistický přístup z druhé poloviny 90. let přístupy připouští i na úrovn kulturní skupiny existenci většího počtu maskulinit (Wade, 1998). Jednotlivci jsou rozlišo závislé (přizpůsobující se ego), na nezávislé (jednotné ego), nebo na jednotlivce bez refe (nediferencované ego). Každá referenční skupina si definuje svůj specifický typ maskulinit shodná nebo odlišná s koncepcí maskulinity jiných skupin. Jednotlivci si internalizují def jejich referenční skupiny (vytvoří si interní reprezentaci maskulinity), podle které potom sociálních interakcích (Wade, 1998). Tento přístup zastupují osobnostní testy Reference Gr Dependence scale - RGID (Wade a Gelso, 1998) a Conformity to Male Norms Index (Mahalik et bychom sem mohli zařadit starší Pleckův inventář Male Role Attitudes Scale - MRAS (Pleck e který zjišťuje míru dodržování společensky dominantní maskulinní ideologie. Souhrnně je zde třeba zmínit i určitá omezení zmíněných nástrojů na měření maskulinity a f metodou získávání dat o osobnostních rysech zkoumaných osob je totiž „sebe-posuzování" (se Respondenti obvykle hodnotí, nakolik testem nabízené vlastnosti (zájmy, názory, postoje, o behaviorální schémata) odpovídají jejich vlastní osobnosti či postojům. Je zde proto určit že se do sebe-hodnocení mohou promítnout kromě skutečných vlastností i vlastnosti žádoucí, zkoumané osoby přejí být. Důvodem popsaného efektu může být i to, že osoby mohly být v prů často sankcionovány za genderově-nekonformní chování. Jejich sebe-posouzení pak může být o jak je jejich chování hodnoceno očima ostatních sociálních aktérů. Pokud bychom chtěli hle společenskou „gender"-normu chování či osobnosti ve vztahu k pohlaví sociálních aktérů, pr by mělo vyšší vypovídací hodnotu právě hodnocení jednotlivců za pomoci druhých osob. To je velmi obtížně realizovatelné, přinejmenším proto, že hodnocení by pak bylo ovlivněno předc posuzovatele a posuzovaného. Při využití anonymních posuzovatelů, kteří posuzovanou osobu hodnocení mohlo být velmi povrchní a s nízkou vypovídací schopností. Proto jsme v případě našeho šetření použili jeden ze dvou nejpoužívanějších testů maskulin „Personal Attributes Questionnaire" - PAQ (Spence, Helmreich a Stapp, 1974; Spence a Helmr volbě vzorku populace byla snaha o získání dostatečně velkého souboru respondentů s vyváže ženy. Hlavní cílovou skupinou byli vysokoškolští studenti bakalářských a magisterských stu Aby vzorek nebyl věkově uniformní, byli do šetření zařazeni i studenti kombinovaných studi Výsledný soubor obsahoval 201 osob (101 žen a 100 mužů, M = 22.9, SD = 5.2). Věkové rozpět (M = 22.9, SD = 5.2), 30% studentů mělo technické nebo ekonomické dosavadní zaměření studi 30% všeobecné, 9% přírodovědné či zdravotnické a 6% umělecké. 44% respondentů pocházelo z obyvatel, 15% z města od 30.000 do 100.000 obyvatel, 27% z města od 2.000 do 30.000 obyvat do 2.000 obyvatel. Test „Personal Attributes Questionnaire" se skládá ze 3 bipolárních škál - maskulinita, fe maskulinita-feminita. Každá škála obsahuje 8 položek. Respondenti se hodnotili na sedmistu škále. Předem obrželi následující instrukce: „Každá dvojice tvoří vzájemně se vylučující p charakteristiky. Vyberte na sedmistupňové škále polohu, která nejlépe odpovídá Vaší povaze testu nebyl omezený časový limit. V první fázi předzpracování dat bylo přiděleno bodové ohodnocení u bipolárních škál maskul Pokud respondent zatrhl polohu 1 na Likertově škále - obdržel -3 body, pokud polohu 2 - ob pokud polohu 3 - obdržel -1 b., pokud polohu 4 - obdržel 0 b., pokud polohu 5 - obdržel +1 polohu 6 - obdržel +2 b., pokud polohu 7 - obdržel +3 b. Body byly sečteny samostatně u 8 maskulinita a u 8 položek škály feminita. Poté byl proveden „median split" (Spence & Helmr metoda umožňuje rozdělit soubor osob na maskulinní, feminní, androgynní a nediferenciované pro škálu feminita byl 9, median pro škálu maskulinita byl 4. Reliabilita testu byla prově Cronbach alfa koeficientů - pro škálu maskulinita byl Cronbach alfa 0,76 a pro škálu femin poukazuje na velmi dobrou reliabilitu šetření. Námi zkoumaný vzorek populace celkově obsahoval 40 feminních (20%), 39 maskulinních (19%), (23%) a 76 nediferencovaných (38%) typů osobnosti. Mezi ženami bylo zastoupeno 30% feminní maskulinních, 27% androgynních a 31% nediferencovaných osobnostních typů, mezi muži 10% fe 26% maskulinních, 19% androgynních a 45% nediferencovaných typů osobnosti. Zajímavé je vel nediferencovaných typů osobnosti u mužů spolu s relativně nízkým mediánem pro škálu maskul se škálou feminita. V této fázi prezentace předběžných výsledků je však předčasné se pokou výsledky nějakým způsobem interpretovat. V další fázi bude třeba provést faktorovou analýz podrobnějšímu statistickému zpracování. Zdá se, že i přes určitá omezení nám psychometrické nástroje založené na sebe-posuzování p jednu z mála možností, jak zhodnotit a porovnat maskulinní a feminní osobnostní rysy u vět populace. V této stati byl prozatím prezentován pouze hrubý profil maskulinních a feminníc studentů vysokých škol. V návazných studiích bude třeba podrobně diskutovat položkovou skl (maskulinita a feminita), a to zejména ve vztahu ke specifikům českého sociálního a kultur Citovaná literatura: Bem, S. (1974). The measurement of psychological androgyny. Journal of Consulting and Clin 42, 165-172. Bem, S. (1975). Sex role adaptivity: One consequence of psychological androgyny. Journal o Clinical Psychology, 42, 155-162. Bem, S. (1981a). Bem Sex-Role Inventory professional manual. Palo Alto, CA: Consulting Psy Bem, S. (1981b). Gender schema theory: A cognitive account of sex typing. Psychological Re 354-364. Bem, S. (1985). Androgyny and gender schema theory: A conceptual and empirical integration Sonderegger (Ed.), Psychology and gender: Nebraska Symposium on Motivation (pp. 179-226). University of Nebraska Press. Bem, S. & Lenney, E. (1976). Sex typing and the avoidance of cross-sex behavior. Journal o Social Psychology, 33, 48-54. Bem, S., Martyna, W., & Watson, C. (1976). Sex typing and androgyny: Further explorations domain. Journal of Personality and Social Psychology, 34, 1016-1023. Benetti-McQuoid, J. & Bursik, K. (2005). Individual differences in experiences of and resp and shame: Examining the lenses of gender and gender role. Sex Roles, 53, 133-142. Brannon, R. (1976). The male sex role: Our culture's blueprint for manhood and what it's d lately. In D. David & R. Brannon (Eds.), The forty-nine percent majority: The male sex rol Addison-Wesley. Brannon, R. & Juni, S. (1984). A scale for measuring attitudes toward masculinity. Psychol 14, 6-7. Eisler, R. & Skidmore, J. (1987). Masculine gender role stress: Scale development and comp the appraisal of stressful situations.Behavior Modification , 11, 123-136. Friedman, H. (1979). The concept of skill in nonverbal communication: Implication for unde interaction. In R. Rosenthal (Ed.), Skill in nonverbal communication: Individual differenc Cambridge: Gunn & Hain. Gough, H. (1957). Manual for the California Psychological Inventory. Palo Alto: Consulting Press. Guilford, J. & Zimmerman, W. (1956). Fourteen dimensions of temperament. Psychological Mon 11-24. Hansen, J. & Campbell, D. (1985). Manual for the Strong Interest Inventory. Palo Alto, CA: Psychologists Press. Harmon, L., Hansen, J., Borgen, F., & Hammer, A. (1994). Strong Interest Inventory: Applic technical guide. Stanford, CA: Stanford University Press. Hathaway, S. & McKinley, J. (1951). MMPI manual. New York: Psychological Corporation. Huston, A. (1983). Sex-typing. In P. Mussen (Ed.), Handbook of child psychology: Socializa personality, and social development New York: Wiley. Lippa, R. & Connelly, S. (1990). Gender diagnosticity: A new Bayesian approach to gender-r differences. Journal of Personality and Social Psychology, 59, 1051-1065. Lippa, R. (2001). On deconstructing and reconstructing masculinity-femininity. Journal of Personality, 35, 168-207. Mahalik, J., Locke, B., Ludlow, L., Diemer, M., Scott, R., & Gottfried, M. (2003). Develop conformity to Masculine Norms Inventory.Journal of Men and Masculinity, 4, 3-25. Mosher, D. & Sirkin, M. (1984). Measuring a macho personality constellation. Journal of Re Personality, 18, 150-163. O'Neil, J., Helms, B., Gable, R., David, L., & Wrinhtsman, L. (1986). Gender-Role Conflict men's fear of femininity. Sex Roles, 14, 335-350. Pleck, J., Sonenstein, F., & Ku, L. (1993). Attitudes toward male roles: A discriminant va Sex Roles, 30, 481-501. Ruble, D. & Martin, C. (1998). Gender development. In W. Damon & N. Eisenberg (Eds.), Hand psychology: Social, emotional, and personality development (pp. 993-1016). New York: Wiley Spence, J. & Helmreich, R. (1978). Masculinity and femininity: Their psychological dimensi and antecedents. Austin: University of Texas Press. Spence, J., Helmreich, R., & Stapp, J. (1974). The Personal Attributes Questionnaire: A me stereotypes and masculinity-femininity.JSAS Catalog of Selected Documents in Psychology, 4 Strong, E. (1936). Interest of men and women. Journal of Social Psychology, 9, 49-67. Strong, E. (1943). Vocational interests of men and women. Stanford, CA: Stanford Universit Terman, L. & Miles, C. (1936). Sex and personality: Studies in masculinity and femininity. Hill. Wade, J. (1998). Male reference group identity dependence: A theory of male identity. Coun Psychologist, 26, 349-383. Wade, J. & Gelso, C. (1998). Reference Group Identity Dependence scale: A measure of male Counseling Psychologist, 26, 384-412. Radek Trnka [ URL "LM-669.html "]