Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model ****************************************************************************************** * Alena Ivanova ****************************************************************************************** Od 4. do 6. července r. 2006 v Praze na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy prob vědecká konference „Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model". Konference byla Fakultou humanitních studií ve spolupráci s Ústavem slavistických a východoevropských stud fakulty Karlovy Univerzity. Projekt mezinárodní konference se konal za podpory Ministerstv věcí České republiky v rámci Transformační spolupráce. K účastí na konferenci byli pozváni čeští, němečtí, polští a litevští vědci a akademici, kteří se odborně zabývají problematik národního obrození v historickém a jazykovém kontextu. Bělorusko - česká konference, věnov národního a kulturního obrození obou národů přispěla k výzkumu dějin národního rozvoje zem Konference se dotkla otázky procesu vzniku běloruského a českého národního hnutí v 19. a 2 běloruského národního hnutí pod dvojím vlivem ruským a polským, v jejichž důsledku vznikla součást SSSR, českého kulturního obrození, které se nacházelo pod německým vlivem a posléz koncepci čechoslovakismu a národního obrození Běloruska pojímaného jako opožděná verze nac 20. století. Velký význam konference pro Bělorusko a Českou republiku spočíval v možnosti rozboru a sro zkušenosti obou zemí a porovnání dvou extrémně protipólných typů formování národů: formová národa jako modelu úspěšného národního hnutí, které začalo poměrně brzy a dosáhlo široké m a širokého ohlasu, a na druhé straně běloruského modelu národního hnutí, které zůstalo ned nachází se na opačném pólu historického procesu formování moderních národů. Česká zkušenos politického sebeuvědomění se tu přímo nabízí pro vědecké porovnání s bezprostředními polit Tendence oddělovat snahy o národní a občanské uvědomění, o národní samostatnost a občanské dokonce stavět proti sobě, jsou v Bělorusku podobné, jako byly jinde, je však krajně důlež srovnávací vědecké analýze. Podobné porovnání je nezbytné pro celkové chápání zákonitostí procesu a zároveň je velice důležité z hlediska porozumění tendencí historického vývoje př společnosti a v ní se odehrávajících historických procesů od minulosti do dnešní doby. Tep takového pochopení má smysl i analýza konkrétních politických kroků v nedávné minulosti. P mezinarodní bělorusko-česká konference, věnovaná problémům národního a kulturního obrození českého národa ve značné míře nejenom k výzkumu dějin národního rozvoje národů Evropy, ale k určení perspektiv dalšího historického vývoje Běloruska. Důležitým prvkem konference byl běloruské a české společnosti a toho, co je spojuje (např. význam jazyka, historického věd znamená, že jako oblast zkoumání se srovnávala nejen sféra sociálně politická, ale i oblas V průběhu konferenci byly rozebrány následující témata: ? porovnání a analýza procesů národního a občanského sebeuvědomění v Bělorusku a v Čechách sousedních národů - Poláků, Němců, Rusů a jiných - v procesu národně kulturního obrození Č běloruská jazyková situace a otázka perspektivy běloruštiny); ? možnosti formování občanské společnosti a transformace Běloruska v nezávislý a demokrati problematiky obrození a transformace běloruské společnosti projednávané v rámci vědecké ko má širší mezinárodní význam); ? seznámení běloruské vědecké obce a skrze ní i ostatní společnosti s možnostmi národního (otevřená vědecká diskuse o aktuálních problémech historického vývoje a o možnostech trans společnosti, rozpracování perspektivních směrů ve společném vědeckém bádání v dané oblasti a navazování nových vědeckých kontaktů a zároveň zapojování nových specialistů do dané obl bádání, seznámení a zpřístupnění nejnovějších vědeckých studií vztahujících se k dané prob akademické obci a širší studentské veřejnosti); ? rozbor a porovnání historických příčin existující politické situace a stanovení perspekt dalšího vývoje politické a jazykové situace v Bělorusku. Zároveň byla během konference věnována zvláštní pozornost problematice procesu vytváření n a otázkám hledání národní ideje a národní ideologie, příčinám aktivizace národních procesů českým kulturním a politickým vztahům a jiným otázkám. Vyřešení podobných úkolů je možné právě při organizované a těsné mezinárodní spolupráci vě států a jednou z nejúspěšnějších cest organizace a zabezpečení takové spolupráce je pořádá konferencí. Důležitým prvkem konference proto bylo nejenom seznámení s nejnovějšími výsled bádání, ale i plodná společná diskuse o aktuálních otázkách dané problematiky (národní seb otázka použití jazyka na pozadí probíhající rusifikace, vztah národní a občanské společnos Mezi příspěvky přednesenými na konferenci a zasluhujícími zvláštní pozornost lze uvést ref PhDr. Miroslava Hrocha, DrSc. z Karlovy Univerzity věnovaný faktoru sociální komunikace v a problematice její intenzity. Autor srovnává české a běloruské národní hnutí podle shodný (tj. podle podmínek v období nastupující národní agitace) a poznamenává, že ve všech deset ukazatelích intenzity sociální komunikace byla její intenzita v analogické situaci na prah vyšší v českém případě než v případě běloruském. Závěrem Hroch určuje místo sociální komun ostatními příčinami a předpoklady úspěchu národního hnutí. Velkou diskusi vyvolal příspěvek prof. PhDr. Jan Rychlíka, DrSc. z Karlovy Univerzity „For příběhu‘ jako podstaty národní ideje a národní ideologie", věnovaný historickým mýtům ve v dějin a jejich proměnám v čase. Podobné problematiky ideologického využití národních dějin politické propagandě se ve svém referátu dotknul také Hennadz Sahanovich, PhD. z Evropské univerzity ve Vilniusu. O zvláštní povaze běloruského případu formování moderního národa mluvil ve svém příspěvku Smolianchuk, DrSc. z Vysoké školy práva v Grodnu. V této cenné badatelské studii věnované dějinám Běloruska Smolianchuk ukázal, že hlavní složkou běloruské národní ideje byla přede a občanská varianta národní ideologie, ovšem absence účinného mechanismu její translace do běloruské národní státnosti (Běloruské lidové republiky) v roce 1918 a způsobilo odlišnost modelu" nacionalismu od jiných modelů střední a východní Evropy. Na důležitost ekonomických faktorů a aspektu modernizace v procesech národního obrození po referátu doc. Andrej Kishtymov, PhD. z Vysoké školy parlamentarismu a podnikání v Minsku. Zvlášť zajímavým byl však podle mého názoru referát doc. Siarheje Toktě, CSc. ze Státní Un Kupaly v Grodnu, ve kterém rozebral běloruské národního hnutí v jeho sociálně kulturním as na řadu faktorů, které nedovolují pokládat dynamiku běloruského obrození za opožděnou a zp porovnání s jinými národy střední a východní Evropy. Prof. Ryszard Radzik, PhD. z Institutu Sociologie UMCS v Lublinu podtrhl, že rozdíly mezi běloruským národním hnutím byly zásadní, a to jak z hlediska jejich průběhů, tak i z hledi konečného výsledku. Velmi vysokou badatelskou a vědeckou úrovní se vyznačovaly příspěvky účastníků lingvistick konference, například, studie doc. PhDr. Hany Gladkove, CSc. z Karlovy Univerzity, doc. Si Zaprudského, PhD. z Běloruské státní univerzity v Minsku a jiné. Vědecká spolupráce během konference zajistila mezinárodní výměnu zkušeností v dané problem provedení otevřené vědecké diskuse, což přispělo k šíření tématu konference a další meziná spolupráci. Alena Ivanova [ URL "LM-190.html "]