Otakar Machotka: Amerika po válce ****************************************************************************************** * Otakar Machotka ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-794-version1-machotka.pdf"] Po druhé navštívil jsem Ameriku na podzim roku 1947 a vrátil jsem se před vánoci téhož rok jsem se nesmírně na tuto svoji druhou návštěvu, neboť jako sociolog jsem tušil, jak mnoho změnit v životě tak velkého národa, který prodělal světovou válku a bezděky se postavil v poli tiky, kter ý je na jedné straně tak dynamický a na druhé straně tak netradiční. Už je skutečnosti ukazovaly k tomu, že Amerika se musela podstatně směnit a že pro sociologa, kt předválečnou, bude nesporným požitkem a potěšením vidět tyto změny na vlastní oči a spolup alespoň zčásti se starými přáteli, kteří je prodělali ve svém vlastním životě. Mezi oběma návštěvami je časové rozpětí 12 let. Více než tři roky před válkou a více než d to je můj obraz Ameriky předválečné a poválečné. Byla to předválečná Amerika, která ještě války, nebo dokonce v přípravách na válku, Amerika hluboce mírová, a byla to také po válce již mírová. Všechny hospodářské stopy války, téměř bez výjimky, byly již zahlazeny, zůstáv málo z mravních stop války. Viděl jsem tedy dvě mírové Ameriky, jednu před válkou, druhou nimiž leží osmina století. Je to krátká doba, ale jeli v ní obsažena velká vítězná válka a největšího organisačního a techn[ologického] pokroku s nejrychlejším tempem v ý voje, je t sto lety, nebo snad ještě mnohem spíše na počátku novověku nebo ve středověku by pozorovat příliš mnoho změn, rozhodně ani zlomek těch změn, které jsem mohl pozorovat za období 12 l státech. Nemálo důležité ovšem je také to, že i pozorovateli uplynulo celých 12 let života. A to v znamená více, než stejné období v životě národa. Pozoroval jsem jako člověk starší a zkuše člověk, kter ý ve vědeckém i veřejném životě nahlédl hlouběji do někter ých skutečností, k člověku byly do jisté mír y překr ý vány někdy nápadnějšími a více se v tírajícími r ysy, ých jmen osob nebo směrů, vážností někter ých autorit, 13 Originál nepublikovaného rukopisu je uložen v Národním archivu Praha, f. Otakar Machotk za svolení k nahlížení do nezpracovaného fondu autor děkuje jeho správci Mgr. Janu Kahudov svolení k publikaci autor děkuje dědicům prof. Otakara Machotk y, především jeho synovi pr Machotkovi. Rukopis byl s v ýjimkou interpunkce a odstranění zjevných překlepů ponechán v formě včetně drobných odchylek od současného pravopisného úzu; editorské úprav y byly ozna závorkami, oprav y v interpunkci nebyly zaznamenávány. nebo příkr ým odmítáním věcí považovaných za přežilé a pro budoucí dobu nedůležité. Také p prodělal válku, její strasti a naděje a stal se jako my všichni prostším, vážnějším, věcně rafinovanějším, zjemně lejším nebo kultivovanějším člověkem. Drsnost života obrací pozorno jiném směru, mění jeho zájmy, záliby a hodnocení věcí denního života, stejně jako věcí zás ých. Dokonce měl jsem někdy živ ý dojem, že ty to změny jsou větší než změny, které proděl předmět. Když jsem na příklad na Chicagské universitě ptal se po sv ých star ých známých p v téže informační kanceláři v přízemí nalevo a když jsem všechny své učitele sociologie až Rober ta Ezru Parka, kter ý ve v ysokém věku na konci válk y zemřel, našel přesně v t ýchž v nichž jsem se s nimi před 12 let y loučil, když jsem, hledaje jednoho po druhém, měl na čísla dveří, jako když jsem je hledal popr vé, zdálo se mi, že jsem se mnohem více změnil než A merika. Tento dojem ve mně sesílil, čím déle jsem s nimi hovořil. Zachovali si téměř životu, ke sv ým knihám (které stály ve stejných regálech), ke sv ým běžným vědeck ým star osobnímu životu. Událostí pro ně bylo, že dlouholetý šéf sociologického departmentu odešel a nejstarší z ostatních stal se jeho nástupcem. U nás a pro nás takovéto události jsou jen udá lostmi. Necítíme je tak, jako [ jsme] je cítili před válkou, stáli jsme na pokraji nár prodělali jsme osobně mnoho utrpení a šlo nám často o udr žení holého života. Stáli jsme t možné smr ti tolikrát, že bychom ani nemohli říct, jak často to bylo. Vždy ť každé poslouc pak illegální schůzka nebo činnost byly poznamenány nebezpečím smr ti. A od té doby jsme s Bojujeme zápas o orientaci svého národního života na velmi dlouhou dobu, usilujeme o novou hospodářskou a sociální. Celá naše osobnost je jinak organisována. Je upoutána na tolik dů něž Američané ani nepomyslí, je otupělá, unavená a zjednodušená ve svém zaostření na v yro problémy, které na ni naléhají nejvíc. A nejsou to právě problémy takové, jaké nás zajímal jak ými ještě dnes žije americk ý člověk. Ano, Spojené státy byly jen zlehka ovanuty válkou a nezačaly ještě vážně pociťovat sociáln kterých Evropa žije. Jsou dobře zachovalou zemí dřívější evropsko – americké kultur y. V d tvoří již zase novou fási své dlouholeté kultur y a starostlivě prohlíží svůj star ý kultu rozvažujíc, co z něho je možno zachovat, co je nutno odložit a co snad se udrží po nějaké Je tedy možno rozděliti výsledky mého poválečného pozorování života spo lečnosti Spojených skupin. Jsou to především změny, které Spojené státy prodělaly ve smyslu pokračování dosav vlivem příčin, které tkví v jejich vlastní společnosti a jejich životních podmínkách. Za d změny, které prodělala Amerika intensivním a dlouholetým stykem s Evropou. Mnoho milionů a žilo po léta v Anglii a později ve Francii a v Německu. Tisíce a desetitisíce jiných zůstá ale věnovali se jen řešení problémů evropských nebo souvisejících s evropskou situací. S t proto sem patří také vliv války a nové rozhodující postavení Spojených států ve světě. Kon v Americe věci, kter ým jsem rozuměl jinak a lépe než dříve a které proto podám v poněkud jsem je podal ve svém původním textu. V dřívějších kapitolách byly čtenáři nápadné některé zvláštní r ysy ame rického života, ji život odlišuje od našeho. Všeobecně známý a nápadný rys života Severoameričanů je jejich v úroveň. Již před válkou byla Amerika zemí největších a nejlépe zařízených bytů, v ysoce hy hojné strav y, a byla zemí, v níž se nespravovaly šaty a neudržovaly ani jiné předměty den nahražovaly [se] nov ými. Nejdokonalejší tovární v ýroba i daleko největší počet koňských průměrně pro jednoho občana vytvářely tuto vysokou životní úroveň. Mezitím co Evropa zniči hospodářský život a ještě tři roky po válce nedosáhla zdaleka své předválečné úrovně, Amer životní úroveň na nebý valou v ýši. Myslím, že jsou to hlavně dvě příčiny, které způsobily životní úrovně Američana. Ve válce americký průmysl musel zmnohonásobit své síly, aby post obrovskou nově založenou armádu a ještě pomáhati vydatně spojencům. Za druhé, americké žen všeobecně přijaly v ýdě lečné povolání, které po válce neopustily. Příliš si zv ykly na v příjmů a na vyšší úroveň vlastní i své domácnosti, než aby dobrovolně povolání opustily. B ve Spojených státech asi 48 milionů v povolání činných, je jich nyní téměř o 12 milionů ví část tohoto přírůstku jsou vdané ženy. Průměrný příjem americké rodiny stoupl tedy nejen o stoupla hladina mzdová, nýbrž mnohem více. Před válkou činil průměrný příjem rodiny 1120 d se pohybuje kolem 3000 dolarů. Ke konci roku 1947 stoupl ovšem cenov ý index o 62 %. Ameri nemusí úzkostlivé počítat, vzrostlali úměrně také hladina mzdová, poněvadž přichází k dobr ýdělek ženy. Tam ovšem, kde žena nev ydělává a kde platy nestouply tolik jako ceny, předev učitelů a profesorů, ale zvláště u universitních profesorů, jejichž gáže nemohly býti vůbec zv yšovány, neboť základní jměn a jeho výnos se nezměnily, pociťuje Američan stoupnutí cen velmi těžko. Těchto lidí je vša nemění celkov ý obraz velikého zv ýšení životní úrovně průměrné americké rodiny. Zv ýšení rodiny nastalo ovšem ještě dříve, než bylo v yrobeno dosti zboží. Peníze čekaly na zboží. 1947 bylo ovšem zboží již dostatek, takže celá kupní síla se vrhla na zboží přímo bouřliv A poněvadž v ysoký průměrný příjem americké rodiny zůstává, kupují Američané se stejnou ch Pravděpodobně nikdy a nikde jinde na světě neprodávalo se tolik zboží, jako se prodává nyn státech. Vše obnošené nebo upotřebené se odkládá a nahražuje nov ým. Nejpodstatnější přito Američané považují za upotřebené. Do společnosti nosí dámy šaty většinou jen dvakrát a pak Sebemenší závada na prádle osobním nebo ložním, i když by jí bylo možno zcela lehko spravi kus k roztrhání na hadr y. V hotelích mění se každý den ložní prádlo a v normálním hotelu hostu denně jedno až dvě mýdla a pět čistých ručníků. V lepších hotelích však dává se denn ručníků. Dávná obliba kuřat a krocanů vedla k stále intensivnějšímu [ je]jich pěstování, t maso stojí dnes právě asi polovičku než maso hovězí (které se pohybuje asi v cenách obvykl Stejně má každý pozorovatel, který srovná předválečnou Ameriku s Amerikou poválečnou, doje sumuje mnohem více ovoce než dříve. Pěstování ovoce i zeleniny, zvláště na Flo ridě, která New York, Boston, Philadelphii a jiná města amerického východu, se rozvinulo také proto, ž mraženého ovoce i zeleniny, jejich uchovávání a prodej byly neobyčejně zdokonaleny. Američ městě má celý rok stejně všechnu čerstvou zeleninu a všechno čerstvé ovoce jako v době pln krámech je všude ovoce navršeno ve vysokých pyramidách, které s největší pravděpodobností prodají. Američtí obchodníci prodávají jen čerstvé potraviny a sotva by riskovali delší us a zeleniny v krámech. Drůbky se v Americe nejedly už před válkou. Dnes však Američané, zvl jedí jenom prsa. Tak jako před válkou vyhýbají se Američané tučnému jídlu, dávají přednost smetanou a šlehačkou, které je všude dost [a kterou] jedí nejspíše ještě děti nebo event[u muži, jimž nezáleží na postavě. Nejvíce překvapuje, a v tom Amerika učinila určitě další k poměrům předválečným, že z domácností se v yhazuje neuvěřitelné množství dobr ých potravin a restauracích se přes zaplacení celého menu vypije třeba jenom grapefruitová šťáva a čern ostatní jde zpátky a zužitkuje se jako odpadky, které kupují farmáři a pěstitelé bravu. Au v yrobí se ročně na 4 miliony kusů, a přesto zákazníci čekají řadu měsíců, než se po pořad Srovnámeli počet oby vatelstva u nás a ve Spojených státech, znamenalo by to, že by se u n prodat asi 350.000 auto mobilů a že by přesto zůstával náš trh nenasycen. Bohužel není možno provésti přesně srovnání ročního konsumu americké rodiny a rodiny naší, provedeno, jsem přesvědčen, že by bylo pro nás velikým překvapením. Řeknuli, že ročně amer průměrně pětkrát tolik prádla, že americká dáma si koupí osm až desetkrát tolik šatů, možn tolik punčoch než naše, že se sní na osobu snad pětkrát tolik masa a více než pětkrát ovoc rozhodně nepřeháním. Srovnejme na příklad jen poměr k nylonkám u nás a v Americe. U nás ny za vítaný v ynález, protože jsou trvanlivé. V Americe však, aby nebyly trvanlivé, v yráběj z tak slabounkých vláken, že oblékajíli se holou rukou, vlákno se přetrhne. Americké dámy ých rukavic, a přesto jim taková punčocha v ydrží jen na několikrát. Tyto slabounké nylonk ve v ýkladních skříních na skleněných modelech nohy, které jsou zevnitř prosví ceny elektr Nylonka je tak slabá, že není na skleněném modelu vidět. Výrobci zřejmě potřebují, aby nyl co nejméně, a tedy aby se jich prodalo co nejvíce. Americké dámy jim v tomto přání v ycház stejných důvodů uvádějí v ýrobci na trh nylonky, které nemají sesílené paty a špičky. Nosí páskov ých nebo hodně otevřených. Tento stav hojnosti a plýtvání vnucuje dvě otázky: především, zv yšujeli takovýto konsum j úroveň. Mám dojem, že velká část tohoto konsumu už životní úroveň nezvyšuje. Jistě, že dok technické vybavení domácnosti, větší byty, více automobilů atd. znamená v yšší životní úro li v yšší životní úroveň také odhazování velké části připravených potravin nebo nošení tak či stále nové kupování prádla, které by bylo možno nosit déle při sebemenší opravě, je sku Rozhodně také neznamená zvýšení životní úrovně stálé odkládání téměř nových dámských šatů. znamenat, kdyby Američanky prožívaly estetické hodnoty, vložené do krejčov ských výtvorů, př[íklad] Francouzsky nebo alespoň naše dámy. Tomu však tak není a jediným důvodem pro čas je společenská prestiž. Druhá otázka je hospodářského rázu. Nám se zdá zcela zbytečné, že plýtvají jídlem i šatstvem. Uvažme však, kdyby byli tak šetrně založeni jako my, jak by po průmyslovou výrobu, oč by vzrostla jejich nezaměstna nost a jak by v důsledku toho zase by životní úroveň všech. Jsou to spojité nádoby. Čím více se vyrábí, tím více se musí konsumo otázkou, jsouli pro tento konsum peníze. Ty zatím Američané mají, a proto v tak vysoké míře konsumu S otázkou životní úrovně souvisí úzce otázka americké podnikavosti. Životní úroveň Američa proto tak v ysoká, že jejich hospodářský život je poháněn do krajnosti v ybičovanou podnik liberalistic kého režimu. Každý Američan, kromě snad vědců, přemýšlí neustále, jak by co z technicky nebo organisačně, aby mu to více v ynášelo. Miliony mozků jsou bičovány tvůrčím napětím a tisíce, neli desetiti síce z nich přicházejí na nové myšlenky, jak r ychleji a l jak levněji a r ychleji prodat. Ovšem za předpokladu většího vlastního zisku. Abychom byli připojit, že Američanům záleží přitom také na tom, aby jejich nová myšlenka dobře lidem sl služby není na posledním místě v motivech jejich podnikavosti. Pr vní ovšem je vždycky myš Hospodářsky nejdůležitější je ona úporná snaha každého jedince, kterou nelze plně nahradit ze shora, donucením nebo uměle v y volávaným nadšením. To jest skutečnost, která neznamená liberalismu. Krásný obraz, kter ý nyní s hospodářského hlediska diváku Spojené státy skýta zatím zčásti neviditelné stíny. Většina amerických národohospodářů očekává dříve nebo pozd krisi spojenou s nezaměstnaností. Lze sice očekávat, že po zkušenostech poslední velké kri lépe budou čelit krisi i jejím následkům. Jistě však při svobodě podnikání nedokážou tuto úplně, nebo lépe nedokáží předejít ji. Druhý, již nyní viditelný stín, jsou lidé hospodářs v yužití, znehodnocení a ponechaní na pospas bídě. V Americe je značný počet star ých mužů nikdo nechce zaměstnat a kteří jsou bez prostředků. Stali se na sklonku svého života obětí podářské konkurence, a poněvadž jejich síly už nestačí na to, aby znovu začali, zůstávají a nepotřebná smeť na okraji společenského života. Tento stín však r ychle mizí. Snad jen j dobu bude lze vídat na ame rických ulicích starce prosící o cigaretu nebo přespávající v p starobní pojištění, uvedené v život ještě Rooseveltem, zajišťuje star ým lidem velmi slušn důchod. Pravděpodobně se jeho dobrodiní nevztahuje ještě na všechny nynější věkem z práce nebude už dlouho tr vat, kdy tomu tak nebude. Problém, který se klade při pozorování dnešního amerického hospodářského života, leží v ot zachovat co největší osobní podnikání a jak přitom osvobodit práci, zabezpečit sociální ji kapitálu jeho přílišný vliv na veřejný život. O určitou odpověď na tuto otázku pokusili js systémem kombinovaného hospodářství národního, družstevního a soukromého. I když v zásadě řešení vhodné a účelné, v provedení lze mu vytýkat, že oslabuje a láme podnikavost jedinco snah o zamezení soutěže mezi znárodněným a soukromým podnikáním, což opět snižuje naši hos Tepr ve ten, kdo viděl americkou podnikavost a její v ýsledky, může si plně uvědomit plný hospodářský život. Se sociálního hlediska můžeme se také dívati na otázku černochů. I v tomto ohledu lze pozo veliký pokrok. Severní státy již před válkou cho valy se k černochům nesrovnatelně lépe ne Černoši jezdili v auto busu nebo v elektrice s bělochy, chodili také na bělošské universit do bělošských chrámů). Na jihu i na severu byl učiněn určitý znatelný pokrok, kter ý se pl vlastně tepr ve návratem vojáků z fronty. Černí obránci vlasti reklamovali stejné zacházen obránci vlasti. Trvali na tom, že jejich zásluhy jsou stejně veliké, a měli úspěch. Ve vel vymohly si černošské odborové organisace určité zastoupení mezi personálem, některé bělošs připouštějí v ynikající černošské odborníky jako profesor y. I na jiných polích bychom moh pronikání černošského živlu. V celku je vidět všude mnohem více elegantně oblečených černo než tomu bylo před válkou. Zvláště některé černošky jsou nápadné svojí elegancí. Mnohé z n k bar vě své pleti vhodný tón látky a klobouku a v ytvářejí tak, možno říci, nový typ hněd Rys mecenášství, spolupráce a ochoty ku pomoci, který je tradiční v ame rické společnosti, během války a po válce do nečekaných forem. Již sama válka byla, vedle jiného, ještě před států do války také především velkorysou pomocí napadenému a utištěnému. Tato pomoc se stu válce, a především po válce. Stupňovala se dvojím směrem. Za pr vé co do intensity, rozsah za druhé rozšířila se prakticky téměř na celý svět. Američané prohloubili svoje styky s no poznali jejich poválečné potřeby a snaží se jim vyjít vstříc. I k národům velmi vzdáleným ské povinnosti, pocit všelidského bratrství, které je pěstováno záměrně církvemi a prohlub a veřejným míněním. Mecenášství, které až do války bylo věcí jednotlivců, nebo alespoň věc stalo se poprvé ve velkém měřítku také věcí celého národa a federální vlády. Poprvé v ději vláda některého státu rozdala stamiliardové částky oby vatelům jiných států. Popr vé v děj stará se ve velkém měřítku a za citelných vlastních obětí vláda státu o blaho občanů cizíc společnost však nepovažuje tím svoji povinnost za splněnou. Nejrůznější spolky, společnost i jednotlivci sbírají peníze pro Evropu a posílají do Evropy větší nebo menší dar y. Nevím, budeli možno celý rozsah nezištné americké pomoci strádající Evropě a strádajícímu světu vůbec. Kdyby v takovému odhadu došlo, byly by to určitě částky tak ohromné, že bychom nad nimi užasli. I svoji dobročinnost uskutečňuje Amerika účelně a dobře ji organisuje. Je to země nejstarš péče, v níž zásady sociální pomoci jsou, možno říci, vžitým majetkem celého národa. Američ aby UNRR A byla dávána zadarmo, nýbrž aby byla prodávána ve prospěch států, jejichž oby va přidělena. Věděli, že lehce nabytých věcí lidé nešetří a neváží si jich. Američané si přál pomoc nebyla jen tak skonsumována, nýbrž aby se stala základem dalšího hospodářského rozvo dávají v Marshallově plánu jednotli vým zemím velké peněžité dary, ale zároveň je zavazují zemím. Američané necítí pomoc evropským národům jako ulehčení vlastnímu svědomí, nýbrž pře aby se evropským národům dobře vedlo. I když někteří, zvláště část republikánů, nevidí rád podporovány socialistické země, většina amerického národa cítí tak, že je třeba podporovat pomoci potřebuje. Slyšel jsem řadu kázání v kostelích na toto thema, která v yznívala v te bratrem je každý, nejen socialista, i komunista, a že vůči každému máme povinnost bratrské Tyto zásady pomoci, z nichž nejdůležitější je zásada, že pomožený má si také pomoci sám a pomoc má býti základem úplné sociální rehabilitace, nikoliv jen v ýpomoci, která spotřebov svoji působnost, jsou nejplněji dodržovány státem. Všechny ostatní instituce a jednotlivci možností, a to tím méně, čím jsou menší. Malé dámské spolky posílají balíčky na adresy, kt nejrůznějším způsobem, a jsou velmi rády, když jim aspoň zcela malá část podarovaných potv vloženém do balíčku, že byl správně doručen. Zvláště naše české spolky těžce nesou, jak má jim dostává a nevědí, majíli to přičítat spíše tomu, že balíčky se ztratí, nebo že jsou od li příjemci tak lhostejní, že ani neodpoví. Ještě bolestněji se mne dotklo, že přijdeli od většinou zároveň žádost o další balíček. Přesto balíčky se posílají dál, i když s menší ra Americké mecenášství, které je ojedinělým kulturním rysem národů evrop skoamerické kultur národů ostatních kultur, dostoupilo po této válce svého vrcholu. Spojené státy pomáhají ce se odpovědny za osud a blahobyt celého světa. Proudy peněz i zboží rozlévají se ke všem po ještě nev yschnou. Američané sami považují za potřebné pomáhat Evropě ještě několik roků. pěti letech pravděpodobně, jak sami odhadují, tato pomoc by musela přestat. Věří ovšem, že do té doby se Evropa postaví na vlastní nohy. Starost o blaho světa a pomoc všem potřebným spoluprožívá každý Ame ričan a pociťuje často ve svém osobním životě. Především každý Američan ví, že zv ýšené daně jdou do velké mír y Američané byli zvyklí na malé daně a velmi těžko přijímají vysoké předpisy berních úřadů. Američan je nějak zapojen také do dobrovolných akcí buď jako příslušník církve, v níž odvá malý příspěvek ve prospěch Evropy, dále jako člen klubů, spolků nebo odborných společností téměř každý Američan posílá osobní dárky. Mnoho z nich má příbuzné a známé v Evropě a ti, hledají vhodné adresy, aby učinili zadost hlasu svého mecenášského srdce, aby se cítili pl příslušníky této zvláštní kultury, v níž rys dobročinnosti je tak výraznou složkou. Na dobročinnosti můžeme si ukázat rozvoj také jiného charakteristického rysu americké kult pro organisaci. Již před válkou byl tento rys ame rické kultury nápadný a ve světě dobře z jej rozvíjejí a prohlubují, což také přispívá podstatně k zv yšování v ysoké životní úrovn Evropě je organisována v míře, která u nás při podobných podnicích nebý vá obvyklá. Všechn v Americe je spojena se soukromým podnikáním. Také organisace posílání dárků Evropě. Byly soukromé firmy, které usnadňují jednotlivcům uskutečnit svůj dobrý úmysl. Stačí zastaviti Care, zvolit z předloženého seznamu balíků ten, který se hodí představám darujícího, a zap adresy cenu zásilky. Starosti s poštou, s balením, s obstaráním dárků, to vše odpadá. Dobr takto rychle a bezpečně a pomáhá přitom roztáčet kola hospodářského podnikání. Řada lidí n při prokazování dobré služby zákazníkům. Velmi dobře jsou organisovány také sbírky církevn jen na třídění sebraného šatstva a prádla, na jeho balení a odesílání. Sbírka organisuje s kteří mají něco přinésti. Pastoři vyzývají své ovečky, aby přinášely šatstvo a prádlo vysp nebo vyprané a ovšem také vyžehlené. Boty musí míti dobré tkaničky, musí býti podraženy a podpatky. Soukromníci, aby mohli poslat i více balíčků, dohovoří se se svými sousedy a nak ve velkém. Na cigaretách, konservách, gilettkách a jiných předmětech docilují často velkýc ovšem jsou zase obráceny na rozmnožení zásilek. Jeden český dámský spolek vzal si za úkol porodnici plínkami. Koupil nerozstřihanou a neobrou benou plínkovou látku, kterou si členk doma obroubily. Mohly poslati, myslím, dvojnásobný počet plínek, než kdyby je kupovaly hot Ve své stále stupňované liberalistické podnikavosti přemýšlejí Američané intensivně, jak n organisačním zásahem ušetřit sil nebo práce, nebo urychlit výrobu či distribuci. Objevují a nové nápady, které přiná šejí bystr ým hlavám zisk a konsumentům v ýhody. Tak jednoduchá že obsloužíli se zákazník sám, může dostat zboží třeba 20 % levněji, otřásla v poslední do koloniálním zbožím a mnohé z nich zničila. Nějakého podnikavce napadlo, že by mohl prodáva zboží tak, že ve velké hale prochází zákazník od stánku ke stánku a dává si vybrané zboží proutěného košíku, který před sebou postrkuje na gumových kolách. S košíkem dojede až k vý pokladník zboží spočítá a balič zabalí. Je to hotový převrat v distribuci, kter ý je tím i čím lépe jsou tyto tržnice orga nisovány a postupně technicky vybavovány. Tak v některých zboží na pultech se doplňuje automaticky tím, že nové zboží je přisouváno, jakmile se sebe v košíku kupujícího. Pošty, které jsou ve státní správě, zorganisovaly s takovou bezpečnos že na př[íklad] dopis, daný v New Yorku do 5 hodin na poštu, je se vší určitostí doručen d adresátovi. A to ještě se mnoho diskutuje o tom, že pošty by měly být dány do soukromých r organisace byla v ýkonnější. Telefony, které jsou v rukou soukromé společnosti, usnadňují spojení a sobě zvyšují zisk nejen tím, že se na spojení vůbec nečeká, ani při hovoru místn hovoru meziměstském, nýbrž také na př[íklad] tím, že z kteréhokoliv telefonního aparátu, i možno kdykoliv telefonovat také meziměstsky. Slečna v centrále, kterou musíte napřed zavol oznámí, kolik peněz musíte do aparátu vhodit, a když je vhodíte, spojí vás se žádaným míst šetří ve Spojených státech především lidskou silou. V autobusech a elektrikách nejsou prův ydává řidič anebo ještě novější způsob, kter ý řidiče méně zatěžuje, je ten, že za dozoru při vstupování do vozu vho zují prostě mince do aparátu, kter ý uvolní křídlo turniketu a za druhým dovnitř. Nejv yšší úspora lidí je docílena na podzemní newyorkské dráze, kde nen lístků, ani průvodčích, ani v ýběrčích lístků při východu ( jako na př[íklad] ještě v Lond dráze se vůbec lístky neprodávají. Cestující pouze vhozením mince uvolní turniket a od té nepřijde s nikým do styku. Ve vší snaze po lepší organisaci jsou vedeni Američané svým zdravým smys lem (commom sense podnikavost a zdrav ý smysl, kter ý daleko bezpečněji v yciťuje potřeby člověka anebo potř jsou základem americké organizační schopnosti. Hybnou silou její je touha po pohodlí. Tímt výrazem nevystihujeme ovšem přesně, co vede Američana k tomu, aby si ušetřil zbytečný pohy předměty, s nimiž zachází, nezlobily a nerušily, aby vše stálo co nejmenší námahu mozku i pohodlí ve smyslu evropském, Američan chce ušetřit námahu jen proto, aby svoji energii moh jinou stranu. Snaha po lepší organisaci, vedená těmito třemi motiv y, je ovšem úzce spjata technickými. I technika především slouží těmto třem cílům. Proto většina amerických v ynál spíše malé praktické zlep šení nebo zařízení než nějakou novou konstruktivní myšlenku. Ame citlivě si uvědomuje, co mu v jeho zacházení s předměty vadí. Udržuje v sobě stále jakousi náročnost na to, aby mu vše dobře sloužilo. Evropané naopak jsou zvyklí na to, že discipli donucují organismus k vyhovění nárokům, které na ně kladou nutnosti života. Evropan se rad střeží, aby si nepoškodil nebo nepomazal šaty, Američan má snahu opačnou, aby poškozené a někdo r ychle v yčistil a spravil. Proto je všude tolik che mických čistíren, které v yčis za několik týdnů, nýbrž do druhého dne, a přejeteli si, tedy na počkání. Zároveň přišijí k vše, co je potřeba. Evropan chápe, že neseli vodu ve sklenici, musí dávat pozor, aby mu vo Spokojuje se fysickými vlastnostmi materiálu a zvyšuje svoji přesnost a opatrnost v pohybe svého cíle. Američané tak dlouho přemýšleli, až donutili vodu k poslušnosti. Vyrábějí skle před okra jem jsou vyklenuty ven. V tomto malém vyhnutí stěny skleničky zarazí se pohyb vo při přenášení skleničky nemůžete vlastně rozlít. Stejného rázu a neméně jednoduchý je jiný spíše organisační zařízení. Kolikrát se stane hospodyňce, že rozbije lahev s mlékem. Křehk lahví přijímáme jako samozřejmou nutnost. Také přijímáme jako samozřejmou nut nost, že se nám překážejí a že jsou těžké. S tím vším se americký duch nesmiřuje, nýbrž naopak snaží s je to v jádru velmi jed noduché. Mléko i smetana může se přeci prodávat v papírových [obal skladnější, jsou čtverhranné. Jejich v ýhodou je také to, že papírová zátka je tak perně p papírovou sklenici, že není třeba dávat pozor, v jaké poloze dáme lahev do nákupní tašky. trpně přijímáme, že naše lahve na mléko, uzavřené papírovými zátkami, shromažďují často na skleněnou obrubou nečistotu. Trpíme to již dlouhá desetiletí. Při otevření lahve dostane s mléka, a my si myslíme, že proti tomu celkem nejde nic dělat. Američané dělají mléčné zátk tak, aby celý okraj lahve byl ještě kr yt papírovou zátkou. Chcemeli mít dobrou polévku, p samozřejmé, že do ní musíme dát dobr ý materiál a patřičně dlouho ji vařit. Ustupujeme nárokům materiálu jako něčemu neměnitelnému. Polévkové kostky považujeme méněcennou náhražku, kterou užíváme jen v případě naprosté nutnosti. Američané však postav že polévka musí být nejen rychlá, ale i dobrá. Dokázali vyrobit konservy, v nichž je všech materiál a které se pouze hodí do vařící vody. Jsou tak výborné, že jen málokdy se nám dom polévku tak dobrou. A tak by bylo možno pokračovat mnoha dalšími příklady. Bereme za hotov na př[íklad] radiové aparáty jsou těžké. Musí to být, majíli být dobré a máli v nich být v nich být musí. Američané však žádají od radia, nejen aby bylo lehoučké, ale také aby bylo na elektrickém proudu. Zkonstruovali maličká radia, téměř velikosti kapesních fotoaparátů, opatřena zároveň baterií; jsou tak lehká, malá a soběstačná, že se přenášejí beze všech ob ještě jsou velice levná. Týmž duchem vedeni mají Američané drát od telefonního aparátu k s formě spirálového pera, které se stahuje, když sluchátko vracíte na své místo, a lehce se nesete k uchu. I když u nás je tento v ynález znám, není rozšířen a není dosti oceňován pr chybí duch služby a pohodlí, kter ý s velkou r ychlostí rozšiřuje všechny v ynálezy do nej Všiml jsem si, že mnohé americké přístroje pro domácnost, které jsou u nás známy a jež v A hospodyňka užívá, nenacházejí u nás dosti zájmu u hospodyněk, které raději vedou domácnost a namáhavějším způsobem. Požadavek účelnosti, pohodlí a ušetření práce je v psychologii ev tak málo obsažen, že nejen nepřinášíme takové drobné praktické v ynálezy jako Američané, n neužíváme, jsouli již Američany vynalezeny a v levném provedení vyráběny. Vzpomínám jen pa který už po řadu desetiletí ušetří americkým hospodyňkám nutnost shýbat se nad kobercem a který při jeho zametání se zvíří. Je velmi laciný, velmi trvanlivý a je u nás dlouho v pro nekupuje se. Nepovažujeme za svůj úkol psáti o technických vynálezech, šlo nám jenom o ducha, z něhož s nímž jsou přijímány, o ducha, kter ý Evropě chybí a pravděpodobně bude chybět ještě dlouho hovořit, ač neod borníci, alespoň o těch technických vynálezech, které propůjčují určitý c r ys americké kultuře. Kulturní anthropologové naučili nás sledovati jednoduché nebo složi které propůjčují charakter celým kulturním oblastem. Mluvímeli u primitivních národů v tom na př[íklad] o oblas tech, v nichž byl rozšířen luk a šíp, můžeme dnes mluvit o oblastech, rozšířena železnice nebo aeroplán. Jisto je, že tento r ys moderní americké kultury vyznač právě kulturu americkou. Délkou železniční sítě, pohodlím železniční dopravy a její rychlostí vedou Spojené státy v celé evropsko americké kulturní oblasti. V poslední době přistoupil nov ý pr vek, kter ý opět posunul am o kus kupředu, o kus před železnice evropské. Aby bez zastávky mohly zmáhat dlouhé trati v i při velkém počtu železničních vagonů, zavedli Američané velmi silné lokomotiv y s Diesel y. Mají až 10.000 HP, a poněvadž nemusejí nabírat vodu, dojedou prak ticky neomezeně dalek Ještě větší převahu má americká kultura v dopravě vzduchem. Jedině Spojené státy vyrábějí typy tech nicky dokonalých čtyřmotorov ých letadel, která spojují všechny části velikého a kontinentu pravidelnou a velmi rozšířenou dopravní službou, stejně jako Ameriku s ostatním Americké letecké společnosti mají lví podíl na celé světové vzdušné dopravě. A pokud provo společnosti nea merické, užívají pro dálkové lety téměř v ýhradně amerických letadel. Všec letiště jsou ovládána americkými letadly, téměř všechny vzdušné vzdá lenosti jsou překonáv dokonalostí a bezpečností. A newyorkský letecký přístav je daleko největší ze všech, jeho mnohonásobně větší než provoz evropských nebo jiných letišť, počítaje v to i veliké letišt území Spojených států stala se letecká doprava vžitou a všeobecně užívanou součástí života nejen, že ve Spojených státech jsou ve velkém vyráběny silné a dokonalé letouny, nýbrž tak kontinentu si v yžaduje leteckou dopravu více než v malých evropských zemích, a také to, ž veřejnost snáze přijímá a užívá technické vynálezy než veřejnost evropská. Strava ve Spo j pokračovala ve v ý vojové linii předválečné. Jakost strav y stoupla pěstováním nejkvalitně Na př[íklad] krocani a kuřata jsou pěstována v tak velikém měřítku, jak bylo výše řečeno, denní stravou, kte rou si může kdokoliv dopřát. Podstatného zlepšení dostalo se americké s rozšířením mraženého ovoce a mražené zeleniny, která přichází čerstvá z Floridy a může být lístku ve stejném množství a ve stejné kvalitě po celý rok. Kvalita potravin stoupla také ledniček a elektricky chlazených železničních vagonů. Rozšířilo se také podstatně vyrábění nebo i zcela připravené potravy (pečeně, saláty, kompoty), takže i návštěva, která přijde býti za pomoci znamenitých konser v pohoštěna velice bohatě. Z důvodu snadnější straviteln se opékání chlebů na sandwiche a z důvodu většího počtu vitaminů a snad také snazší stravi se stále víc celozrnného pšeničného chleba. Všechny tyto změny jsou ve smyslu větší hygien pohodlí hospodyně. Chuťové ohledy ve všech těchto změnách nehrály žádnou úlohu. Jedna změn chutí nebo spíše zv ykem a není na prospěch vhodnosti strav y. Všude vzrostla zařízení s l vodou. V hotelích dokonce jsou tři kohoutky s vodou teplou, studenou a ledovou. Na americk znatelný vliv Evropy. Američtí vojáci naučili se jíst mnohá jídla, která pak žádají i doma se značně rozšířilo jemné a lehké pečivo, které dříve Amerika nemívala a kte rého hlavně n nyní hojnost. Různé druhy koláčků jsou dnes hodně rozšířeny. Jinou pozoruhodnou změnou, zp ne tak chutí jako spíše reklamou na jedné straně a lehkověrností s nedostatkem pevného živ straně druhé, je zvýšené požívání alkoholických nápojů před jídlem a po jídle. Americké re se vzbudit, zvláště u obchodníků, představu, že úspěšný obchodník v ypije před jídlem nebo oblíbený alkoholický nápoj (ať již jako aperitiv, nebo na př[íklad] jako sherry). Takovout jen vzbudit, aby se stala těžko v ykořenitelným zv ykem. Na druhé straně ovšem pravidelné před jídlem nebo po jídle znamená mírné požívání alkoholu, což je u amerických pijáků novi ovšem, aby event[uelně] večer nepili tak mnoho jako dříve. Rozšířilo se podstatně také pit opět pomocí intensivní a všudypřítomné reklamy. Pivo je ovšem drahé právě proto, že je tře reklamu. Evropana překvapí, že na reklam ních obrázcích velmi často bý vá tvář mladé hezké přikládá sklenici piva k ústům. Zde je uváděn osvěžující účinek piva se svěžestí mládí. Na bý vá zralý zkušený muž, kter ý jako dobr ý znalec v ychutnává svoji sklenici skutečně dob ceněného piva. Požívání piva v malých dávkách, na př[íklad] po večeři, se rozhodně rozšíři z části u těch, kteří byli dříve naprosto „suší“. Americká reklama se rozvinula co do intensity a účinnosti na amerického občana. Veliký reá národního důchodu dává velké možnosti reklamě, aby učila lidi nov ým potřebám a zv yšovala úroveň. Američané přesto, že jejich reálný důchod vzrostl asi o [neuvedeno] %, nemají poci blahobytu. Naopak, všichni cítí, kolik věcí jim ještě schází, co všechno by měli mít a co mít, na co nemají peníze. To je do velké mír y způsobeno účinnou americkou reklamou. Nejví vidět na amerických denních listech, které všedního dne v ycházejí o čtyřiceti až 70 stran formátu, v neděli pak o 300 i více stranách. Většina obsahu jsou reklamy. Je kupodivu, jak hospodářství postačilo v nejkratší době nasy tit trh ve většině denních potřeb takov ým zp ve třetím roce po ukončení války nabízí na desítkách a v neděli na stech stran[ách] veliké zboží. Svoji oblibu působit na zákazníka hezkou dívčí tváří si americká reklama plně podržela. S ústupem přísnosti mravních norem a patrně také se zlomem sexuální morálky jsou dívčí rekla fotografie stále dráždivěj šího rázu. Často se užívá fotografií děvčat ležících na pohovce domácím obleku a v koketních přezůvkách. Tam, kde měly působit spíše svojí dekoltáží než p úsměvem nebo pozou, v yskytují se fotografie děvčat velmi málo oblečených, a dokonce nikol děvčat zcela neoblečených. Celkový dojem ze všech těch dívčích tváří je mnohem dráždivější reklam před válkou. Řadu desetiletí pozorované oslabování rodinných pout pokročilo v posled ních letech v Amer kupředu. A to jak mezi manželi, tak mezi rodiči a dětmi. Spojené státy, jak známo, vedly v daleko přede všemi státy evropskými. Před válkou počet rozluk byl poměrně asi dvojnásobný státech než v těch zemích evropských, které měly nejvyšší evropskou cifru rozluk. Byloli v státech na 100 nov ých sňatků 16 nebo 17 roz luk a pohybovalali se tato cifra v takové v ý roků, celkem bez větších v ýky vů, stoupla během války rapidně tak, že v r[oce] 1946 připa státech na 100 sňatků 31 rozluk. Tato cifra je jistě z části způsobena likvidací manželstv rozvrácena válkou. Jsou to především manželství vojáků, kteří žili dlouhou dobu mimo domov dosti příležitosti k porušení manželských povinností. Jistě i opuštěné ženy, jejichž manže vojně, nesou svoji část viny. Je těžko odhadnouti, jak mnoho z vysoké cifry rozluk máme př mimořádným poměrům, s nimiž v příštích letech pravděpodobně nemusíme počítat. Je nepochybn cifra rozluk poklesne, ale pochy buji, že by klesla daleko pod 25, a rozhodně asi nebude m To by znamenalo, že v průměru dnes americké manželství tr vá o něco více než 3 léta a při zlepšení by tr valo pravděpodobně necelých pět let. Značnou úlohu ve v ý voji manželských jistě hráti poměr y hospodářské. Pokud se udrží prosperita, to znamená pokud budou vdané ž dílem zaměstnány ve v ýdělečných povoláních jako dnes, nebudou chance na pokles rozluk pří samostatnosti, který je tak zvyšován vlastním povoláním ženiným, uvolňuje v manželství pos pout, která dosud manžele k sobě pojí. Náročné Američanky, vůči nimž mužové, i pokud nebyl měli největší ohledy, v yžadují ještě více pozornosti a ještě více ohledů, nejsouli na muž závislé. Také příležitost ke styku s muži, kterou povolání posky tuje vdaným ženám, přispí manželství. Tr valým ohrožením pevnosti manželství je stupňovaná poživačnost. Všechny země, které vedly válku, znají vlnu poživačnosti po válečné únavě. Ta se objevila také ve státech. Ve skutečnosti však je v ýrazem nejen poválečných poměrů, nýbrž stupňované poživa I ve Spojených státech život je vážnější a nehledá snad tolik „fun“ jako před válkou, zato požitků. Předválečné veselí je zčásti v y važováno zv ýšenou poválečnou poživačností. Sem taneční zábav y, divoké jízdy autem a také alkohol. To vše ohrožuje přirozeně také stabili pout. Část z tohoto ohrožení je asi tr valého rázu. Neposlušnost a svoboda dětí byla dále stupňována. Rodiče dnes již se ani neodvažují něco d zakázat nebo rozkázat. I s malými dětmi zachází rodiče s takovým respektem jako s dospělým dítě má svůj značně veliký okruh osobních zájmů, svobodného rozhodování, zařizování si živ chování dle svých představ. Zvláště hoši projevují již od časných let plně svůj názor na ž k věcem a k lidem, a to i před hosty. To, čemu říkáme klackovitost a nevychovanost, je v A a samo zřejmé, byť nemilé období ve vý voji mladého muže. Vůči rodičům si dovolují děti ne přes jejich vlídnost, laskavost a ohleduplnost. Stane se, že za pomoc a nebo přispění, dít rodičům zlým slovem nebo uhozením. I zde pravděpodobnou spolupříčinou je zv ýšení v ýděleč dětí. I když není dobře možno opříti se o statistická data, zdá se nepochybné, že zvláště vydělávat nebo spíše přivydělávat již od velmi časných let, na př[íklad] roznášením novin pomocí v garážích a pod[obně]. Rodiče je v tom podporují nejen z důvodů finančních. Vidí v samostatnosti a dobrou výchovu k podnikavosti. Stále stupňovaná podnikavost, o níž jsme vý projevuje se i tímto způsobem. Zasahuje velmi silně do rodinného života hospodářskou samos a částečnou hospodářskou samostatností dětí. Vzpomenemeli na vysoký respekt k člověku, k j který již řadu deseti letí v Americe byl velmi vysoký, uvážímeli, že pravděpodobně přes v opačný vý voj v Evropě, v Americe byl ještě stupňován, nahlédneme, proč rodinná pouta v Am oslabována. Veřejnost všímá si stále více alespoň těch důsledků uvolněného chování dětí, které zasahuj života. V novinách lze čísti velmi často zprávy o tom, že byli zadrženi chlapci s ostře na že ohrožovali chodce. Dokonce jsem četl případ, že na místě zastřelil chlapec strážníka, k revolver odejmout. Čeští lidé v Americe, kteří znají poměry u nás, kroutí pováž livě hlavo poměr y. I Američané se nad nimi zamýšlejí. Připome nemeli si zvýšenou dravost a poživačno života a myslímeli na to, že tato uvolněná mládež stojí pod vlivem vzorů zmíněné uvolněnosti a dravosti, je skutečně zamýšlet. S uvolněním rodinných pout souvisí také úplné dokonání zlomu v sexuální morálce, o němž js kapitole o lásce. Znalci americké mládeže shodují se v tom, že stará puritánská morálka zd přísnosti je úplně ztracena. Práva jedince na život, respekt k osobnosti a přáním druhého ňovanou poživačností, jakož i uvolněná autorita rodičů způsobily, že panenství od poměrně se stává v Americe úplnou vzácností. Přispívá k tomu také silné požívání alkoholu děvčaty, posledním zábranám, zbý vají cím ze staré morálky. Rodiče, snažící se tak intensivně o ště těžko se odhodlávají jim bránit. Ostatně osmnáctileté dcery jsou [toho] názoru, že jim nem osobních věcí hovořit, a to ani otec, ani matka. Rodiče jsou si vědomi neúčinnosti jakýchk podlamuje poslední snahy o zabránění úplné volnosti jejich dětí. Celkový obraz poválečného amerického vnitřního vý voje ve srovnání s Evro pou a s předvále není ovšem ještě ustálený. Mnohé z vý vojových tendencí, které znamenají stupňování předvá jsou z části zavi něny válkou a budou oslabeny návratem k normálním dobám. Vliv války, kte méně zasáhla než Evropu a která na ni působila vlastně jen nepřímo, hospodářsky ani moráln zcela překonán. Hospodářský návrat k mírovým dobám byl téměř dokončen ke konci roku 1947. málo z následků válečného hospodářství a válečného p[o]uštění žilou, naopak, vysoká zaměst téměř v celé šíři amerického života nesrovnatelně v yšší životní úroveň proti úrovni předv ji tak daleko nad pod statně sníženou životní úroveň Evropy, že pravděpodobně po mnoho des žádná evropská země chance, aby se v tomto ohledu Americe přiblížila. Podstatné omezení po osobní iniciativy v mnohých evropských stá tech odsoudí je k roli napodobovatelů, žáků, do vzdálený vzor, který však při sebevětší rychlosti, s níž se napodobující budou přibližovat vlastním rychlým vý vojem udržovat pravděpodobné dlouho velikou nynější vzdálenost. Pouze krise, předpovídaná a očekávaná, může v tomto závodě strhnout Ameriku podstatně blíže k ev Morální následky války jsou ještě citelnější než následky hospodářské. Dravost vojenského na dravost života civilního. Zdá se, že je i více krádeží, páchaných normálními občany, a gangstery. Poklesla v některých vrstvách i ochota a vlídnost, nepochybně, nebo alespoň pra dočasně. Zvýšená poživač nost a dravost života zdá se však trvalejším rysem v poválečném m Ameriky. Mravně získala Amerika pravděpodobně tr valý r ys mezinárodního zájmu a mezinárod Vyrůstá na strážce a odpovědného ručitele světového míru, a pokud demokraté podrží v zemi tuto roli hrát ochotně a odpovědně. I mecenášství za oceán posílilo zájem a dobrou vůli vů Je možné, že ochotou k mezinárodní spolupráci, podporovanou politickou, hospodářskou silou postavení Spojených států, stane se tato země pr vním nositelem myšlenky mezinárodní spolu evropskoamerická kultura, v níž tento r ys technickým přispěním vzdálených států a stále v jednotnou organisací světa se stává důležitou součástí morální struktury současného lidstv vzor v Americe. Spojené státy první vytvořily tento rys v oblasti naší kultury nejsilněji tak se staly vzorem státům evropským. Rozvíjející se liberalistické podnikání zatlačuje však do pozadí vý voj k soci alismu, kte daleko pokročil. Liberalismus v mnohých ohledech se doposud ve Spojených státech nevyžil. o tom, že i on dojde brzy svého vrcholu a že vý voj k socialismu, který započal některými reformami, bude jednou pokračovat. Bude pokračovat, i kdyby byl dočasně přerušen vítězství Připodobnění Evropě Každý, kdo přijde po válce do Spojených států a přinesl si v mysli jejich před válečný obr dojem, že se v mnohém připodobnily Evropě. Proces připodobnění Evropě probíhá ve Spojených velice dlouho. Tato válka znamenala v něm jen znatelnější sesílení, tak asi jako kdysi tím bila francouzská pomoc Spojeným státům v odboji proti Angličanům. Oč širší a hlubší je vli pobytu několikamilionové armády mladých Ame ričanů v Evropě, uvidíme snad v celé plnosti t Miliony mladých Američanů byly nejdříve v Anglii, tedy v zemi téhož jazyka, v zemi, z její vy víjela americká kultura po staletí. Ač cizí, přece se cítili zčásti doma a mohli si vše zvědavi, dáti vysvětlit svým rodným jazykem. A měli dost času být hodně zvědaví. Čekali na léta. A po těchto létech přípravy ke styku s evropskou kulturou vstoupili na evropský kont jako bojovníci a zůstali na něm po určitou dobu jako okupační armáda. Dostali tedy několik Poučení o evropském životě a o evropských hodnotách. Přes léta mírových i bojových zkušeno nepochybně Evropě neporozuměli zcela. Zůstalo jim mnoho nesrozumitelného a vrátili se s mn a otázkami. Ale lecčemus také porozuměli a leccos přijali. Nesporným vlivem Evropy je značná změna v pánské modě. Nejvíce je to ovšem vidět na New Yo nejevropštějším americkém městě. I teď v Americe nosí páni téměř výhradně konfekční obleky s předválečnými poměry je to však konfekce v nejlepším slova smyslu, velmi elegantní, dobř zcela anglického střihu. Také látky podléhají zcela anglickým vzorům. Opustily standardní Užívá se dnes mnoho odstínů barev, a to vesměs barev velice světlých. I zimní kabáty jsou žluté, stejně jako zimní šaty. Jsou světlešedohnědé nebo světlešedé. Vzorkem připomínají l t.j. jsou rafinovanější, složitější a hledají určitý estetický účinek. Americká pánská spo elegantnější než před válkou. Snad to způsobuje také to, že všichni páni si po delší době válce nové šaty. Ale spolupůsobí jistě vliv Evropy, především Anglie. V dámské módě nelze podobnou změnu. Jistě především proto, že v Evropě byli muži, a nikoliv ženy, ale také pro je zemí pánské módy, a nikoliv módy dámské. Vliv válečné a poválečné Paříže, který byl tak působit. V té době Paříž nebyla centrem dámské módy, neměla na to ani materiál, ani myšlen Je snad také vlivem Anglie, i když vlivem přijatým a zpracovaným podle vlastních potřeb, ž ujímají, zvláště mezi studenty, nepromokavé pláště s teplými vložkami. Američané nosí je i největších mrazů. Z odpínacích vložek staly se často vložky všité a z kabátů takto vybaven sychravé počasí staly se kabáty zimní. Vložky jsou často chlupaté jako kožešina a udržují teplo. Přitom jsou velmi lehké. Je to nov ý r ys pánské módy, který znamená diferenciaci. látka, chránící proti dešti, a teprve vespod látka sloužící k udržení tepla. Silné pánské nosívaly dříve, měly obojí úkol, nepromoknout i hřát. Ve smyslu dosavadních hodnot je to n O vlivu Evropy na jídlo jsme se částečně zmínili. Rozšíření všeho druhu evropského druhu p podstatně americkou kuchyň. Také větší užívání piva a užívání alkoholu před jídlem a po jí mám dojem, že americká kuchyně získala značně na chutnosti. I to bych přičítal vlivu Evrop vlivu Francie než Anglie. Za připodobnění Evropě musíme považovat také přijetí jednoduché archi tektur y a hladké fa i všechny dřívější styly, ať už gotický, renesanční či jiný, byly evropské. Ale hladkému s Amerika poměrně dlouho, stále ještě viděla ve starých evropských stylech cosi, co z ní děl zemi, cosi, čím lépe vyjadřuje svoje evropské kulturní dědictví. Před válkou byly domy s h naprostou výjimkou. Vlastně nevím, zda kromě Rocke fellerova mrakodrapu vůbec nějaké byly. novostavby jsou stavěny v tomto stylu, a to i tam, kde se to příliš nehodí. Chicagská universita, která jako větši celá stavěna ve stylu kolejní gotiky, dostavuje ústřední budovu v moderním hladkém stylu. Tím přecházíme do duchovnějších oblastí evropského stylu. Sem patří především zvýšený záje Amerika si byla vědoma, jak v tomto ohledu je daleko za Evropou. Zv ýšil se zájem o hudbu Zv ýšil se počet hudebních škol a zvýšilo se porozumění pro hudbu. Zatímco u nás ubý vá hu mezi mládeží, v Americe jich přibý vá. Snad spolupůsobí potřeba chrámové hudby, která se n varhany, sbory a solový zpěv, nýbrž mívá i celé orchestry. Kupodivu vzrůstá také oceňování latiny. Vý voj ve srovnání s Evropou je podobný jako u hud Evropa se snaží omezovat latinu ve prospěch nových vědeckých předmětů nebo předmětů prakti jistě také vlivem prakticky zaměřené Ameriky), Amerika doceňuje star ý evropský vzor a vid hlubší evropské kultury. Zdá se mi také, že vlivem Evropy vzrůstá zájem o starožitnosti. Staré r ytiny z amerického konce XVIII. a počátku X[I]X. století, lze často vidět na prodej v knihkupeckých krámech, na chodbách a v pokojích lepších hotelů. Hotely také přejaly evropský zvyk zdobiti pokoje bylo před válkou vzácností. Vedle star ých r ytin věnuje se také pozornost starému porcelá francouzským rytinám. Že evropský vliv na Ameriku je silný přes její dynamičnost a často v obo rech, které v Ame vlastním silným životem a v nichž Amerika event[uelně] i Evropu předčí, je vidět na mém vl sociologii. Americká sociolo gie dnes je vlastně jedinou plně se rozvíjející sociologií vů Francii i v Německu je jen málo pěstitelů této vědy. Evropa není ani stínem toho, čím byla léty. Kdežto v Americe se sociologie rozvíjí stále intensivněji, a přesto Američané si krá přeložili spisy italského sociologa Vilfreda Pareta a po válce spisy německého sociologa M Přesto, že obojí byly napsány před první světovou válkou anebo krátce po ní, a přesto, že sociologie od té doby přinesla tolik nového, vzrůstá zájem o evropské sociology. Jsou stud americké sociologické myšlení. Také vliv Sigmunda Freuda přes veliké rozvinutí americké ps Spojených stá tech stále vzrůstá. Leckde pronikají i některé drobnější rysy evropské kultury. Velmi mne pře kvapilo, že někt herečky se tváří na fotografiích vážně, tak jako to kdysi bý valo v Evropě. Evropa ovšem p americký úsměv právě nejvíce na fotografiích. Američanům se nyní zdá zajímavější tvářit se na fotografii vážně. Zatím o vážná póza omezuje, myslím, jen na herečky. Jinou takovou organisační drobností je střídán hodnostářů v universitních funk cích. Američtí děkani i presidenti byli v těchto svých fun najímáni. Nyní některé university, jako na příklad Harvard, ustanovují hodnostáře pouze na po níž se zase ve funkci vystřídá jiný profesor. Harvard ovšem zatím zůstává při pětiletém jako u nás jednoročním. Jiným drobnějším, i když všude patrným přijetím evropských kulturních r ysů je proniknutí ýkladních skříní amerických obchodů. Před vál kou pouze veliké obchody mívaly krásně uprav Upravovali je ovšem odborní aranžéři. Střední a menší obchody této otázce nevěnovaly žádno a jak jsme již zdůraznili, umisťovali předměty ve v ýkladních skří ních bez ladu a skladu. obchodů, které upravovaly svoje v ýkladní skříně po evropském vzoru, pronikl však, snad op zkušenostmi amerických vojáků v Evropě, i do výkladních skříní středních a malých obchodů. dojmu, jímž Amerika na návštěvníka působí, je to podstatná změna. Evropa zůstává pro Američana jakýmsi druhem pověr y. Evropské zv yky a způsoby mají pro Am půvab a znamenají pro něho něco vyššího a hodnotnějšího. Bylali Evropa dosud v Americe nap málo, bylo to spíše z neznalosti než z nezájmu nebo z odmítavého postoje k evropské kultuř miliony Američanů poznaly Evropu, byly evropskému vlivu v Americe otevřeny dveře dokořán. pravděpodobně nikdy tak uzavřeny, jako byly před válkou. Stále rychlejší a početnější styk Amerikou udrží zájem o napodobení Evropy v Americe myslím natrvalo. Dívámeli se na v ý voj americké kultur y se širšího hlediska, je poměr k Evropě vlastně zá americké kultur y. Americká kultura je jen odnoží kultur y evropské. Odnoží, která většino a chudých representantech v ytvořila novou společnost v podstatně jiných životních pod mín podmínky evropské. Veliké vzdálenosti, nezvládnutá příroda, nepočetné oby vatelstvo, to vš evropské kulturní dědictví a dodávalo mu nové rysy. Větší prostota života, kombinovaná s p zřetel i k hmot ným poměrům a z duchovních nejvýše k náboženským hodnotám, větší odolnost osudu, větší samostatnost, to vše v ytvořilo z americké odnože evropské kultur y kulturní svéráznou. Vědomí neúplnosti vedlo vždycky vedoucí duchy amerického národa k vysokému oceň ke snaze rozšířit a prohloubit americkou kulturu podle vzoru evropského. Při tažlivost Evr státy, její lesk a prestiž byly ovšem největší, dokud velké evropské státy byly mocné a dokud kulturní americký život byl chudý. To se koncem XI počátkem století XX. podstatně změnilo. Čím častější byly styky zavedením a zdokonalováním více přicházeli Američané do Evropy a tím více evropských učenců a jiných kulturních činit do Ameriky. Americké školství, zvláště vysoké školství, bylo budováno především podle evro německých vzorů. Politické tradice francouzské revo luce byly doplněny pozdějšími vliv y n anglickými. Přesto Amerika zůstává až do konce XIX. století především zemí pionýrů, energi z velké části mužů pevných mravních zásad, nepřístupných jemnějším kulturním vlivům evrops znamená postupné přibližování se Evropě, přibližování se větve, která rostla stranou k mat teprv když větev dotkla se alespoň na krátkou dobu svého mateřského kmene, nastalo tr vale přiblížení, které vlivem stále vzrůstajících stykov ých drah bude pravděpodobně pokračovat vlastní cesta přes oceán tr vá pouze 10 hodin, z Irska přes New Foundland, a prodlužuje se o další tři a půl hodiny do New York straně o několik málo hodin do evropských hlav ních měst. To bude znamenat pro poevropštěn mnoho, zvláště když lze počítat ještě s zrychlením a rozmnožením letecké doprav y. Již nyn letadla na několik set osob, která jistě v nedaleké budoucnosti budou všeobecně užívána. Otakar Machotka [ URL "LM-242.html "]