Jana Nosková – Jana Čermáková (eds.): „Měla jsem moc krásné dětství.“ Vzpomínky německých obyvatel Brna na dětství a mládí ve 20. až 40. letech 20. století. ****************************************************************************************** * Andrej Sulitka ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-808-version1-recenze.pdf"] Jana Nosková – Jana Čermáková (eds.): „Měla jsem moc krásné dětství.“ Vzpomínky německých dětství a mládí ve 20. až 40. letech 20. století. Etnologický ústav AV ČR + Statutární měs města Brna, Brno 2013, 705 s. Vydání rozhovorů s „brněnskými Němci“ (žijícími v Brně a v různých místech v Německu i Švý vzpomínek na dobové události, dětství a mládí v Brně v meziválečné a válečné době vyplňuje historie dosavadní mezeru v etnologické literatuře. Zasloužily se o to Jana Nosková, praco pracoviště Etnologického ústavu AV ČR Praha, a Jana Čermáková, pracovnice Archivu města Br připravily v česko-německé verzi, což ocení čeští i němečtí čtenáři. Kniha vychází jako su sborníku Brno v minulosti a dnes (č. 17) a dostalo se jí tak poměrně omezeného nákladu (40 zjevně neodpovídá potenciálnímu zájmu odborné i širší čtenářské veřejnosti. Svědčí o tom i prezentace knihy v Brně a v Mnichově a sluší se také uvést, že v anketě České národopisné roce 2014 byla kniha hodnocena jako nejvýznamnější oborový publikační počin za rok 2013. V první části více než 700stránkové publikace nastínila Jana Nosková historickou charakter německých obyvatel Brna ve výše uvedeném období a osvětlila výzkumný záměr tématu, zejména metodu orální historie a kontext vlastního výzkumu. Následně věnovala pozornost otázce dět ve vzpomínkách narátorů a poznatkům dosavadního studia této problematiky z hlediska histor Na tento výklad pak navazuje popis vlastní metodiky výzkumu a prezentace zpracování sbírky rozhovorů se současnými i bývalými obyvateli Brna německého původu. Český i německý čtenář rozhovor je uveden biografickým profilem vypravěče, nabízí se nicméně úvaha, proč soubor r ukončen srovnávacím výkladem o rozdílnostech podání jednotlivých vypravěčů, zejména žijící Brně a v zahraničí. Ukázala by se tak mentální odlišnost výpovědí narátorů v kontextu jeji postavení. Sbírka rozhovorů, které prezentuje Jana Nosková, je výsledkem výzkumu podniknutého v letec Cílovou skupinu tvořily na jedné straně osoby německého původu, které zůstaly v Brně a byd dodnes, na druhé straně osoby vysídlené po roce 1945. Ze záznamů celkem 34 rozsáhlých rozh vybrala pro publikování třináct textů, z toho čtyři narátorky žijící v Brně a devět naráto žijících v Německu či ve Švýcarsku. O náročnosti výzkumu svědčí skutečnost, že Jana Noskov rozhovory v naprosté většině v domácnostech. Z mnohahodinových nahraných rozhovorů (probíh nebo českém jazyce) byla provedena jejich transkripce a upravené texty k publikování prošl autorizací vyprávěčů. Texty, jejichž celkový rozsah je úctyhodný, pak editorky uvedly para německém jazyce s tím, že na prvním místě je ten, v němž proběhl rozhovor. Výběr textů je omezen na vypravěče, kteří se narodili před rokem 1935, to znamená na osoby vzpomínky na život v Brně odráží vlastní prožitky. Obsahové zaměření vyprávění koriguje fo rozhovorů. Rozhovory však nebyly vedeny podle jednotného schématu otázek. Jana Nosková při každému vyprávěči individuálně ve snaze zachytit životní příběh, v němž se odráží kontext vztahů. Jde tak o soubor výpovědí nejen o dětství a mládí v Brně, ale hlavně o rozmanitých osudech německých obyvatel, jež se vážou k prostředí města Brna. Z rozhovorů vystupují obr vymezovaného prostoru, soužití i života vedle sebe v proměnách historických událostí. Čten také vysvětlení, proč má titul knihy neobvykle poetický název. Byl vybrán z ne ojedinělého zaznamenaného v průběhu rozhovorů, v němž se projevuje idealizace dětství ve vzpomínkách v ohledu na konfliktnost dobového soužití v daných společenských a politických poměrech. Je zdůraznit, že rozhovory byly převedeny do kultivované jazykové podoby a čtenáři přibližují vnímání dětství v rámci skupiny „brněnských Němců“, ale i proměny v nahlížení na česko-něm pozice těch, kteří zůstali v Brně, a těch, jež stihl osud poválečného vysídlení. Jako prův textů uvedly editorky na konci publikace výkladový slovník, který osvětluje reálie zmiňova ale i „uličník“ dobových i dnešních názvů brněnských ulic a geografický i jmenný rejstřík, i německé zájemce o poznání místa příběhů narátorů dobrou pomůckou. V současné etnologické produkci lze přínos práce ocenit přinejmenším ze dvou důvodů. Na je inspirativností přístupu ke studiu česko-německých vztahů, který se opírá o kvalitativní v zaměřením na prostředí velkého města a nejen jeho dnešních obyvatel, ale vzhledem k histor i osob žijících v zahraničí. Na druhé straně práce ukazuje na efektivnost metody orální hi etnologický výzkum města. Jana Nosková přistoupila k jeho provedení s příkladnou systemati spolueditorkou vytvořily dílo, které ukazuje na nové možnosti etnologického výzkumu města. již přítomné knize ocenění, jak zmiňuji v úvodu, nelze než na závěr zdůraznit, že vydání k německých obyvatel Brna představuje významný ediční počin, který je pro etnologická studia či německo-českých vztahů inspirativní také pro případ(y) jiných měst v českých zemích. Andrej Sulitka [ URL "LM-371.html "]