G. P. Muraško – A. I. Filimonová (eds.): Stát a církev v SSSR a zemích východní Evropy v období politických krizí druhé poloviny XX. století. ****************************************************************************************** * Květa Jechová ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-809-version1-recenze.pdf"] G. P. Muraško – A. I. Filimonová (eds.): Stát a církev v SSSR a zemích východní Evropy v o krizí druhé poloviny XX. století. Nestor-Istoria, Moskva – Sankt-Petěrburg 2014, 540 s. Sborník připravený v Institutu slavistiky Ruské akademie věd je výsledkem dlouhodobé soust historiků a archivářů. Zahrnuje široké spektrum významných a dosud málo probádaných otázek dotýkají vztahů státních institucí a církví v převratné etapě soudobých dějin. Právě sociá ke kterým došlo na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, vyvolaly neoby veřejnosti o vlastní historii a také přání poznat úplný obraz minulosti bez ideologické re revoluce“, která v posledních letech umožnila badatelům přístup ke studiu státních a stran pak vytvořila předpoklady k uspokojení veřejného zájmu. Sborník obsahuje mnohem více, než naznačuje jeho titul, přesahuje totiž vymezené území i o zemí bývalého Sovětského svazu a Bulharska jsou předmětem zkoumání také Pobaltí, Polsko, M Československo a Jugoslávie. V širokém chronologickém záběru jsou analyzovány historické z konce druhé světové války až do roku 2012, těžiště bádání ovšem leží v Sovětském svazu epo Chruščova. Společným tématem sedmnácti samostatných studií je konformismus a konfrontace c ke státu, hledání a navazování dialogu mezi státem a církví v podmínkách akutních politick proměna role církevních institucí při ovlivňování společenského vědomí a sociálních proces Sborník navazuje na publikace archivních dokumentů a dílčích studií, iniciovaných nedávno slavistiky Ruské akademie věd (Vlasť i cerkov v Vostočnoj Evropě 1944–1953. Dokumenty ross v 2-x tt. Moskva 2008; T. V. Volokitina et al.: Moskva i vostočnaja Evropa. Vlasť i cerkov XX. věka. Moskva 2008). Badatelé měli k dispozici nejen fondy Státního archivu Ruské feder zahraniční politiky RF, ale i Státního archivu sociálně-politických dějin a Archivu prezid projektu se podíleli také badatelé z Historického ústavu Ruské akademie věd a Ústavu mezin při Ministerstvu zahraničí, kteří se zúčastnili besed u kulatého stolu a závěrečné konfere i cerkov v XX. věke. Evoljucia vzaimootnošenij, Moskva 2011). V autorském týmu jsou zastoupeni kromě historiků také religionisté, teologové a politologo autory najdeme kromě ruských i jména maďarská, slovenská, srbská a rumunská. Československ komunistickou církevní politikou se staly předmětem dvou studií: slovenský historik Michal studii „Oficiální obnovení činnosti Řecko-katolické církve na Slovensku v r. 1968 a problé pravoslavných kněží“ a ruská bohemistka Galina Pavlovna Muraško nazvala svůj příspěvek „Če zkušenost: Pražské jaro – vláda a katolická církev na cestě k dialogu“. Autorka zaznamenáv soustavného pronásledování církví a věřících, které v Československu trvalo dvacet let, a které reformátoři v čele státního výboru pro věci církevní učinili, aby obnovili důvěru vě tato politika skončila po šesti měsících, podařilo se ukázat směr k obnově dialogu. Český autorka objevila tuto stránku reformního procesu, kterou dosud nikdo z našich badatelů hlo a že ji interpretuje s hlubokým porozuměním. Je třeba ocenit odvahu redaktorů, že do sborníku zařadili několik studií věnovaných citliv aktuální problematice Balkánu. Ruský historik A. G. Ananjev analyzoval úlohu islámského fa na přelomu 20. a 21. století, srbský jazykovědec V. Dimitrijevič a právník Z. Čvorovič pod politických, právních a historických aspektů působení srbské pravoslavné církve a zhodnoti v jugoslávské krizi. Nejblíže se ožehavé současnosti dotýká stať ruské politoložky Olgy Če „Katolická církev v předvečer hluboké přestavby – Jak byl ,odstoupen‘ Benedikt XVI.“. Přílohu sborníku tvoří dva dokumenty. První dosvědčuje útisk ruské pravoslavné církve na j v období chruščovovského pronásledování (výňatky z deníku pravoslavného kněze V. I. Rožkov dokumentuje, jak bez respektu k náboženství a k věřícím fungoval mechanismus kontroly a ří církve v zahraničí (Zápisky z jednání rumunského ministra kultu Petre Konstantinescu – Jaš představiteli v Moskvě koncem roku 1955). Práce publikované ve sborníku významně prohlubují naše poznání o součinnosti státních orgá kritických momentech národních dějin. Ukazují, že v minulosti docházelo v této sféře k vel jevům – od konfliktu církve s režimem až k úplnému přizpůsobení, k faktickému splynutí. Je ocenit vědeckou solidnost a také odvahu autorů i pořadatelů sborníku. Lze předpokládat, že z dosud neznámých a nevyužitých pramenů bude významným přínosem pro práci společenskovědní hranicemi Ruska. Květa Jechová [ URL "LM-195.html "]