Výzkumné pracoviště v oblasti sociologie mobility a psychologie dopravy ****************************************************************************************** * Karel Schmeidler ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-811-version1-recenze.pdf"] Vědeckovýzkumná pracoviště jsou v jednotlivých zemích Evropské unie rozdělena nerovnoměrně nepříznivě jak na lokální zaměstnanost akademiků a absolventů vysokých škol, tak i na jeji přínos pro místní průmysl a ekonomický potenciál jednotlivých regionů. Evropská unie proto a vývoj regionálních výzkumných center s cílem stimulovat konkurenceschopnost regionů v ob a vědeckovýzkumných aktivit. Cílem projektu „Dopravní VaV centrum v Brně“[1] (dále Centrum jedinečné výzkumné zázemí, které prostřednictvím svých laboratoří, vybavení a know-how bud komplexní prostředí pro výzkum ve vybraných disciplínách dopravních aplikovaných věd a při optimálnímu rozvoji dopravního sektoru, nejen v daném regionu. Rozmanitost výzkumu Centra a trendům současného dopravního výzkumu i potřebám praxe. Významná část výzkumné činnosti je napojena na mezinárodní, zejména evropskou vědeckovýzku Spolupráce při řešení mezinárodních projektů i v dalších programech a účast v nejrůznějšíc komisích a výborech významně přispívají k rozvoji a sdílení poznání v oboru dopravy a před činnosti pro zapojení českého dopravního výzkumu i rezortu dopravy do mezinárodního kontex projektu přispěje ke komplexnímu rozvoji dopravního sektoru, a zejména aplikaci výsledků v do komerčního prostředí. Unikátní výzkumná infrastruktura poskytne podporu nejen pro samot ale také pro uživatele z řad státní správy, kde napomůže zefektivnění plánování, výstavby, údržby staveb dopravní infrastruktury, včetně environmentálních a bezpečnostních aspektů, zahraničních vysokých škol, kterým vytvoří zázemí pro uskutečňování experimentální a polop a u výrobních, dopravních, provozních či stavebních firem u nás i v zahraničí podpoří zavá technologií do praxe. Nosnými výzkumnými programy centra jsou (1.) Hloubková analýza dopravních nehod (HADN, ved programu Josef Andres); (2.) Humánní synergie v dopravě (vedoucí výzkumného programu Karel (3.) Bezpečnost v silničním provozu (vedoucí výzkumného programu Pavel Tučka); (4.) Doprav (vedoucí výzkumného programu Josef Stryk); (5.) Doprava a životní prostředí (vedoucí výzku Jiří Huzlík). Jedním z hlavních cílů programu přitom je výzkum sociologie mobility. Mobilita je nevyhnutelnou součástí současného života. Jak v hospodářství, tak ve volném ča pozitivní roli v ekonomice a společenském životě relativizují negativní dopady poznamenáva Stále více dopravních prostředků ucpává městské ulice. Přeplněné dopravní tepny stejně jak se stávají součástí každodenního života. Vědci již před delší dobou odhalili vztah mezi ho růstem země a potřebou mobility. Jednoduše řečeno, se zvyšováním životní úrovně roste dopr Mobilita je základním předpokladem pro fungování hospodářství naší doby. Globalizace, zvyš internacionalizace hospodářství a integrace středoevropských a východoevropských zemí vytv na výkonnost transportního systému. Aby bylo možné udržet zvyšující se dopravní výkony, je určité změny v řízení dopravy i v její infrastruktuře. Je také důležité snižovat vstup ene zvyšujících se přepravních objemech, což se příznivě projeví na životním prostředí měst. Je prokázáno, že rostoucí mobilita obyvatelstva vyvolává řadu problémů v oblasti životního zdraví a kvality života populace. Individuální automobilismus devastuje prostředí měst, za půdu, vyvolaný urban sprawl ničí krajinu, vysoká nehodovost způsobuje ztráty na majetku, ž zdraví. Pouze technická řešení v dopravě jsou nákladná a mají svoje limity. Tyto problémy z pohledu lidského činitele a k tomu přispívá analýza za pomoci sociologie dopravy. Sociol města je moderní vědecký obor, jenž bude popisovat kvalitativní i kvantitativní charakteri dostupnosti a dopravy osob a sociálních skupin i jejich vazby na prostředí a kvalitu život Přestože zde je zřetelná vazba na disciplíny, jako je sociologie, sociální psychologie či na žádné vysoké škole v ČR sociologie mobility zařazena jako samostatný předmět. Komplexní synergie humanitních oblastí – psychologie, pedagogiky a sociologie – s inženýrs dopravě přináší nový pohled na oblast dopravy a její vazbu na kvalitu života obyvatelstva, získávání poznatků o mobilitě osob a skupin, dopravním chování a dopravní bezpečnosti. Oče nehodovost, zatížení životního prostředí a zvýší kvalitu života ve městech. V rámci výzkum si všímáme také změn životního stylu a vzorců konzumu. Důležité jsou proto změny v sociáln distribuci příjmů a v ostatních sociologických charakteristikách, jako je úroveň vzdělání dovedností v určité populaci. Tyto trendy mají v oblasti dopravy obrovský význam a mají im formulování transportní politiky. Demografické změny v souvislosti s dopravou jsou intenzivně studovány. K lidskému faktoru především změny v populaci, kam dnes patří především stárnutí populace, tedy cestujících, starších řidičů, nové podmínky pro starší řidiče a další. Zatímco v roce 1975 bylo na zemi lidí starších než 60 let, prognóza pro rok 2025 počítá, že to bude 1.121 milionů lidí. Nov je také rostoucí zájem o mobilitu mezi segmentem starších lidí, jejichž množství vzhledem populace vzrůstá. Studie zaměřené na starší lidi často zdůrazňují jejich nízký příjem, men osobních automobilů a určitý rozsah fyzických omezení. To se v průběhu doby mění a je nutn dynamický element – změnu těchto předpokladů a očekávání mezi staršími lidmi. Demografické být posuzovány v kontextu dlouhodobého vývoje v souvislosti se změnou životního stylu, str změnami v ekonomii a vlivem technologie. Ve vyspělých průmyslových zemích Evropy je segment seniorů nejrychleji rostoucí skupinou o těchto zemích bude v roce 2030 každý čtvrtý občan mít přes 65 let a do roku 2050 se podíl ztrojnásobí. Stárne především skupina obyvatel narozená těsně po válce, v období tzv. „bab narození mezi lety 1946 a 1964). Je pro ně charakteristické, že se dožijí vyššího věku, a života nastal pokles v množství nově narozených, což znamená zhoršování struktury populace třiceti letech. Tato generace přivykla během 20. století vysoké mobilitě. Aby bylo možné z vysokou mobilitu i v budoucnosti, je potřebné aktivní plánování. Je třeba vymyslet strateg mířící k vysoké mobilitě, podporované nezbytným zajištěním služeb, které vyjdou ze změny z a finančního zajištění této generace. Proto v příštích třiceti letech, kdy dojde ke zvýšen občanů, budou dopravní systémy evropských států přetíženy. Řidiči budou pravděpodobně chtí doposud i ve vyšším věku. Očekávají, že jim bude umožněn přístup k mobilitě a dopravním pr tím, že budou odpovídat jejich individuálním potřebám a schopnostem. Dopravním systémům a službám se dostane v budoucnosti důležité role podporováním samostatnosti, sociálních inte i pracovního zařazení stárnoucího segmentu populace. Celonárodní mobilitní výzkumy představují v zemích, kde se realizují, ústřední zdroj dat o mobilitě obyvatelstva, zejména o každodenní mobilitě. Neustále aktualizované informace o m dopravním chování osob jsou nepostradatelné především pro rozhodovací proces a pro dopravn (jsou vstupem do predikčních modelů a součástí předprojektové přípravy). Na základě těchto vytvářet a udržovat dopravní infrastrukturu v takové podobě, která vyhovuje požadavkům pop výzkumy bývají často prováděny opakovaně a průběžně v delším časovém období, čímž umožňují sledování vývoje mobility. Národní výzkumy mobility jsou vysoce prestižní, užitečnou, avša vynaložených prostředků značně náročnou vědeckou aktivitou. Výzkumy prostorové mobility – tzv. national travel surveys (NTS) – probíhají v několika ze Evropy a Ameriky (a také v Austrálii a na Novém Zélandu) na pomezí několika disciplín – do dopravní ekonomie, dopravní psychologie, demografie, urbánní sociologie. Na základě těchto vytvářet a udržovat dopravní infrastrukturu v takové podobě, která vyhovuje měnícím se pož Tyto výzkumy bývají často prováděny opakovaně a/nebo průběžně v delším časovém období (typ čímž umožňují detekci trendů a sledování vývoje mobility. Slouží především k zachycení a p stávající situace, k identifikaci problémů spjatých s dopravními systémy. Mobilitní výzkum měřítku poskytují poznatky o tom, v jakých prostorech se odehrávají různé formy lidské akt porozumění rytmům denního chování, jsou podkladem pro plánování aktivit a plánování rozvoj NTS v České republice zatím nebyl realizován. Každoročně probíhá pouze opakovaný průzkum v omnibusového šetření agentury TNS Factum, který je však po metodologické stránce značně ne sběr dat probíhá pouze v jednom týdnu v roce, respondenti jsou dotazováni na značně relati časové délky cest, nejsou dotazováni na přesný počet cest v určitém časovém období, mezi k kvótní metodu chybí prostorové kritérium (např. okres, kraj) a tak dále. Centrum, které je institutem dopravního výzkumu v České republice, by proto do budoucna mělo hrát vůdčí roli realizace národního výzkumu mobility. Výzkumy prostorové mobility přitom zjišťují informace o všech cestách (trips), použitých d prostředcích, včetně nemotorových (i chůze), o délce a účelech jednotlivých cest, také o s při cestách motorovými dopravními prostředky. Snaží se pokrýt co nejširší časové období – 7 dní v týdnu (u tzv. průběžných výzkumů celý rok), což je často zajištěno různými technik tzv. deníky cest (travel diaries), které respondenti vyplňují. Kromě dopravního modelování poskytují důležité poznatky i ostatním výše zmíněným disciplínám – sociologii přináší vhle a mobilitních souvislostí konceptů sociální exkluze, sociální nerovnosti a stratifikace (n v prostorové mobilitě a dopravním chování různých sociálních, věkových a lokálních skupin) mobilita je též prostředkem sociální stratifikace v širším měřítku, v souvislosti s proces kdy vzniká štěpení mezi vysoce mobilní globální elitou a s lokalitou spjatými chudými lidm z mobilitních výzkumů jsou prospěšné také pro sociologii města, kde přispívají k porozuměn fenoménu suburbanizace, či pro sociologii turismu, kde přinášejí například vhled do mohutn turistů, sociálního pozadí masového turismu a podobně. Karel Schmeidler [ URL "LM-347.html "] [1] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo rozhodnutí o poskytnutí dotace pro projektu „Dopravní VaV centrum“ (CDV PLUS), který je financován z prostředků EU a státního prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osa 2 – Regionál to ve výši 463 130 480,- Kč, přičemž podíl prostředků Evropské unie přesahuje 393 milionů 2011 se v budově Centra dopravního výzkumu (CDV) v Brně uskutečnilo slavnostní poklepání z „Dopravního výzkumného a vývojového centra“ s následnou tiskovou konferencí.