Dana Moree: Učitelé na vlnách transformace. Kultura školy před rokem 1989 a po n ****************************************************************************************** * Alena Vavrdová ****************************************************************************************** Dana Moree: Učitelé na vlnách transformace. Kultura školy před rokem 1989 a po něm. Karoli 185 s. Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-831-version1-recenze.pdf"] Kniha Dany Moreeové Učitelé na vlnách transformace je sondou do společenských změn po roce vlivu na klima a prostředí škol. Text je přitom strukturován do pěti hlavních kapitol. Prv „Transformace a prostředí škol ve světle současných teorií“, nastiňuje, jak proměna společ roce 1989 souvisí se změnou kultury školy. Slouží také jako východisko pro pochopení výzku popsán a interpretován v dalších kapitolách publikace. Autorka analyzuje proces transforma společenských změn v zemích střední a východní Evropy po roce 1989 a zamýšlí se nad proměn kultury. Kapitola nezahlcuje čtenáře odbornými termíny ani přemírou teorie, přesto se dozv potřebné k pochopení dalšího textu. Kapitola druhá, „Proč a jak zkoumat transformaci kultury školy aneb O metodách“, shrnuje n fakta, která jsou důležitá a klíčová pro volbu výzkumných otázek a metod. Autorka použila techniku sběru dat rozhovory s učiteli, které probíhaly podle předem stanoveného scénáře. kvalitativní technika, která slouží ke zjišťování názorů, postojů a subjektivních teorií. doplněny analýzou dokumentů, jako jsou výroční zprávy, kronika města a archiválie z okresn Přestože byl výzkum zaměřen především na učitele, byli do něj kromě učitelů zahrnuti i rod žáci. Do celkového obrázku o prostředí školy bylo nutno, dle názoru autorky, zapracovat i proto byla využita i metoda dotazníku, avšak pouze ve třídách dětí, jejichž rodiče se zúča Je tedy spíše sondou do atmosféry v jedné konkrétní třídě. V závěru kapitoly je popsán vzt tomto případě výzkumníka – ke zkoumanému prostředí a terén obou zkoumaných škol, které pra Kaštan a Lípa ve městě Remízek. V kapitole třetí, „O Remízku a jeho prostředí“, je blíže charakterizováno město Remízek a Kaštan a Lípa, včetně podrobné charakteristiky respondentů. Respondenti byli rozděleni do skupinu učitelů, kteří učili kolem roku 1989 – tzv. „stará garda“, a na skupinu učitelů, k současnosti – tzv. „současní učitelé“. Autorka zde popisuje také určité „trable“, které ji výběru respondentů a v začátcích realizace výzkumu. Čtvrtá, stěžejní a nejobsáhlejší kapit „Učitelé vypráví o svých školách“ analyzuje rozhovory učitelů na uvedených dvou školách. B byla zjištěna řada biografických údajů, včetně motivace pro volbu učitelského povolání, je trajektorie a podobně, ale i mnoho osobních vzpomínek, proto autorka při psaní zvolila ano jména i názvy pozměnila tak, aby je nebylo možné identifikovat. Učitelé ve svých úvahách „ začátku své kariéry, tudíž zahrnuje období od šedesátých let 20. století až po současnost. zachováno co největší množství autentických výpovědí, které jsou tematicky seskupeny a oko Autorka sleduje osudy učitelů zároveň na obou školách, avšak z textu je většinou zřejmé, z daný respondent pochází. Pak u jednotlivých témat sleduje, zda je respondenti obou škol vn či odlišně. Kapitola je dále členěna na podkapitoly, které analyzují situaci na obou školá 1989 (co a jak se učilo, učitelé jako funkcionáři a jejich dilemata, vztahy mezi učiteli); roku 1989 a jejich vliv na vztahy ve škole. Závěrečná podkapitola je věnována změnám po ro společnosti, co reforma dala a vzala, proměny v obou zkoumaných školách a přání učitelů do Tato kapitola je z mého pohledu nejhodnotnější, protože kromě podrobné analýzy zachycuje a výpovědi učitelů, které jsou velmi cenné a přesně dokumentují situaci ve školství před rok Příběhy některých učitelů jsou velmi emocionální, až dramatické. I když byl výzkum provádě školách, ze své vlastní dřívější zkušenosti učitelky na prvním stupni základní školy před se ztotožňuji s mnoha výpověďmi a názory zkoumaných učitelů a myslím si, že i na jiných šk dospěla k podobným výsledkům. Stálo by za úvahu výzkum rozšířit i do jiných regionů a výpo když vím, že je to velmi náročná a dlouhodobá záležitost. V kapitole páté, „Diskuze a závěry“, autorka formuluje některé teze a teorie, které by moh ověřeny navazujícími výzkumy. Zamýšlí se nad proměnami naší společnosti, neboť uvedené ško společnost „v malém“ a jejich prostředí představuje vzorek, který umožňuje zachytit a disk konkrétních situacích povahu těchto změn. Jedná se především o společenské změny a s nimi proměny hodnotového systému; vztahy mezi dětmi a rodiči a jejich očekávání (očekávání jsou minulosti); kázeňské problémy; roli učitele a nejistotu ohledně funkčnosti celého vzděláva I když si autorka klade mnoho otázek, které souvisí se změnami ve školách, a v některých p schopna nalézt odpověď, závěr přesto vyznívá optimisticky. Celý text je koncipován jako sm promyšlený celek, reflektující a integrující jak teoretické základy, tak výzkumné nálezy. Nesporným kladem publikace je její čtivost a přehlednost, kromě logicky strukturovaného té přispívají zvláště autentické výpovědi učitelů. Přínos publikace vidím také v tom, že auto téma role učitele v procesu transformace v našich podmínkách a motivuje nás k diskuzím na školy a její kultury. Kniha významným způsobem přispěje k hlubšímu zamyšlení a reflexi ped pracovníků, kterým by měla být určena především. Osobně bych publikaci doporučila i studen fakult, kteří se jejím prostřednictvím mohou seznámit s prostředím a kulturou školy před a pozadí společenských změn. Alena Vavrdová [ URL "LM-412.html "]