Barbara Rose Lange: Holy Brotherhood - Romani Music in a Hungarian Pentecostal Ch ****************************************************************************************** * Zuzana Jurková ****************************************************************************************** Barbara Rose Lange: Holy Brotherhood - Romani Music in a Hungarian Pentecostal Church, Oxf Press 2003 Na počátku 90. let strávila americká etnomuzikoložka B.R.Langeová dva roky v Maďarsku, kde křesťanské letniční hnutí, především ty sbory, v nichž jsou podstatně zapojeni Romové. Na u nás se podle Langeové v 90. letech Romové zejména v jihozápadním Maďarsku dobře integrov existujících letničních sborů nebo se podíleli spolu s neromy na vzniku nových. Soulad v t společenstvích byl výjimkou v jinak poměrně nepřátelských vztazích mezi příslušníky maďars největší etnickou menšinou. Autorka označuje svou práci jako „hudební etnografii" a jak tomuto žánru přísluší, zakládá popisu daného prostředí a hudebních aktivit, které se v něm odehrávají. Jejím východiskem sbor Isten Gyülekezet (obdoba americké denominace Assemblies of God či české Apoštolské cí vztahy v něm panující, a zejména jeho hudební praxe. Hudební repertoár tohoto sboru totiž složitou identitu: mísí se v něm romské duchovní písně, americké gospely z 19.století a so americký) křesťanský pop. Langeová však jde za pouhý popis skutečnosti, jevy také interpretuje v souladu s Geertzový že social actions are comments on more than themselves. Po zevrubném popisu dějin pécského sboru (1.kapitola) probírá důkladně instrumentální hudbu zde užívanou (2.a 3. kapitola). N vícevrstevného hudebního repertoáru objasňuje historii letničního hnutí v Maďarsku. Mužské soubory, hrající při shromážděních, jsou východiskem exkurzu do hudební minulosti maďarský pomáhají pochopit úlohu vedoucího ve sboru. Zpěv žen při neformálních příležitostech, popi 5. kapitole, umožňuje objasnit jednak genderové vztahy, za druhé pak způsob, jímž členové své duchovní zážitky: zatímco Romové je mají sklony projevovat prostřednictvím písní, nero vyjadřují poezií. Druhé vrstvě repertoáru IG, anglo-americkým gospelům, a jejich významu p členy sboru, se Langeová věnuje v 6. kapitole, proměně jejich interpretace v podání různýc misionáři, Maďary a Romy, v kapitole 7. V závěru srovnává dynamiku hudebních změn v pécské s dynamikou změn ve společnosti. Mimochodem, jako mnoho dobrodružných příběhů, má i tento pokračování: autorka podnikla s d odstupem tzv. následný výzkum, o němž referovala na konferenci „Romská hudba na přelomu ti květnu 2003 v Praze. Její příspěvek je publikován ve stejnojmenném konferenčním sborníku ( Při četbě knihy B.R.Langeové se mi ovšem stále nalehavěji vnucovala běžná otázka, kladená a etnomuzikologům obzvlášť často: „Myslíš, že to někdy můžeš pochopit?". Etnologové obvykl že při dostatečně dlouhé terénní práci (běžně se mluví aspoň o půl roce) ano, jakkoli mají a často zavádějící výchozí znalosti, jiné kulturní zázemí i hodnoty i jinou barvu kůže. Ne náboženství - nebo přesněji víra/nevíra v objektivní existenci mimosmyslové skutečnosti (L několika místech deklaruje, že je nevěřící) - není tou nepřekonatelnou hranicí, z jejíž je zkoumat druhé území. Nejde mi ani tak o některé více či méně zavádějící formulace (tvrdí-l že letniční denominace jsou specifické tím, že believe in specific manifestation of God in Holy Spirit, s.15, je zřejmé, že nejenže nerozlišuje jemnější odstíny mezi letničními a ch denominacemi, ale tápe vůbec v křesťanské věrouce). Jde mi spíš o to, že má-li být vědecká verifikovatelná, musí vědec skutečnost interpretovat přinejmenším podle svého názoru objek kupříkladu napíše, že projevy Ducha svatého jsou jakési neurofyziologické reakce. Je to al tvrzení? Zuzana Jurková [ URL "LM-202.html "]