Margarita Karamichova (ed.): Gradivo za etnologojata na migraciite. Sbornik studi ****************************************************************************************** * Marek Jakoubek ****************************************************************************************** Margarita Karamichova (ed.): Gradivo za etnologojata na migraciite. Sbornik studii. Etnogr muzeem BAN, Sofia 2006, 256 s. Mezi dnem, kdy píši tuto recenzi, a dnem, kdy jsem byl na slavnostním uvedení knihy v Etno institutu s muzeem (17. října 2006), došlo k události, která je (resp. nepochybně bude) ve ústřednímu tématu celého sborníku naprosto zásadní: v mezidobí totiž došlo k přijetí Bulha s Rumunskem) do Evropské unie. Tento pro Bulharsko stejně jako pro EU velice významný krok ovlivní migrační pohyby (zdaleka nejen) mezi Bulharskem a ostatními členskými státy EU a p migračním procesům. Těchto pohybů se přítomný sborník pochopitelně týkat nemůže, neboťtema jinak ani nemůže - zaměřen na jevy více či méně minulé; nicméně tak trochu navzdory jeho n zřejmé, že ambice sborníku je vyšší, že autorům zdaleka nejde jen o prostý záznam, popis a dalších a dalších dat (ono „gradivo" etnologie migrací), ale také (a to neméně) o vybudová konceptuálního a terminologického aparátu, který může sloužit nejen pro současné, ale i pr týkající se migračních procesů. A nejen pro výzkumy: v souvislosti se vstupem Bulharska do stejně, jako tomu bylo při vstupu ČR, Slovenska, Polska a Maďarska) v médiích stávajících poplašné zprávy a prognózy hovořící o nadcházející masové migraci obyvatel Bulharska (a Ru „Západ". Ať už jsou tyto prognózy oprávněné či ne, sborník Gradivo za etnologojata na mogr v tomto kontextu zdařile posloužit také jako manuál k porozumění a orientaci v těchto (pot migračních pohybech. Co se týče institucionálního zázemí sborníku, jedná se o třetí výstup ateliéru Kultura na od podzimu roku 2001 působí při Etnografickém institutu s muzeem. Sborník je tedy jakousi ateliéru, která prezentuje práci jeho členů. Po krátké předmluvě editorky Margarity Karami stať Eleny Marušiakové a Veselina Popova Dalgijat i kasijat pat do Odesa (migraciite na dv grupi), která z pozic dichotomického konceptu segmentace a konsolidace pojednává o kaldera skupinách Kišinjovcurja a Kitajcurja, přičemž popisuje jejich cestu (v případě Kišinjovcur resp. přímou, v případě Kitajcurja „dlouhou", s mezipobytem v Číně) z dunajského knížectví Odesy, kde se tyto skupiny („znovu") setkaly. Následující stať Mirelly Delčevy Oblekloto n Balgarija - edin vazmožen pogled varchu kulturata na čergarite tematizuje oděv kočovných C etnodiferencující faktor, který v poloze vizuálního etnického markeru oddělujícího „své" o delimituje společenství Cikánů a usedlou majoritní společnost, resp. demonstruje příslušno k jedné z uvedených skupin. Dalším v řade je článek autorů Lozanky Pejčevy a Vencislava Di i gurbeti ot Balgarija: muzikalni orbiti, který se na základě rozboru biografických vypráv problematice migrací cikánských muzikantů z Bulharska do zahraničí a jejich kratším či del Vzhledem k zaměření stati a odborným kompetencím jeho autorů se přitom čtenář dozví mnohé migrací, ale také o tradicích a charakteristice hudby bulharských Cikánů. V následujícím p Znaci na etnokulturnata identičnost. Avtoportret na balgarite v Slovakija, se Svetlana Ant tématem etnokulturní identity a transnacionalismu na příkladu Bulharů na Slovensku. Vedle hlavních komponent etnické identity „slovenských Bulharů" přitom věnuje zvláštní pozornost (ne)kompatibility onoho „zde", kde „slovenští Bulhaři" žijí, a „tam", kde jsou jejich koře zájmu textu Gurbetdžijstvo na porednata granica na prechoda od Valentina Lazarova jsou Bul v arabských zemích v období politických změn po roce 1989, ve kterém tento badatel ukazuje migrace Bulharů do uvedených oblastí byla fenoménem přítomným jak před, tak i po roce 1989 odlišných obdobích determinována odlišnými faktory, jimž také odpovídají odlišné formy jej Ve stati s pro Bulhary jistě potěšujícím názvem „Balgarska rabota" v Izrael označava preci rabota prezentuje Fenja Dekalo výsledky svých výzkumů prováděných u dvou odlišných skupin migrantů v Zaslíbené zemi. První, která si Izrael zvolila za svůj nový domov, a druhou, tv migranty, kteří do Izraele přijeli vydělat peníze a získat zkušenosti a po kratší či delší do Bulharska. Celý sborník pak uzavírá článek Valentina Šarlanova Pogled varchu sadbata na i afrikanskata migracija vav Francija pojednávající o migraci ze zemí Maghrebu (Alžír, Tun zemí tzv. černé Afriky do Francie. Autor, vycházející z vlastních výzkumů z let 1990-97, s příčinami migrace, tak také otázkou, jaký vliv má rozdíl v náboženství a rodinných struktu společnosti-příjemce na ne/úspěch při jejich integraci. Jak je vidět z nastíněného obsahu publikace, pokrývají texty sborníku ve svém úhrnu značně pestrou paletu témat spojených s migracemi. Ač se ovšem každý autor či autorská dvojice vě skupině, teritoriu či se zaměřuje na jiné aspekty odpovídajících procesů, je jednou z před publikace právě tato pestrost, která čtenáři fenomén migrace představuje na pozadí celé řa přičemž oním navíc vyplývajícím ze shromáždění zahrnutých statí do jednotné publikace je m komparativní perspektivy a vzájemné srovnávání prezentovaných dat, užitých konceptů a dosa Jakým směrem se ve své práci pracovníci ateliéru vydají, nevím, věřím však, že ať již jeji publikace rozvine a obohatí vějíř výstupů ateliéru o nová témata, empirický materiál či in schémata, výška laťky nastavená stávajícím sborníkem zůstane zachována či se dokonce ještě i (všechny) příští publikace tohoto kolektivu budou, stejně jako sborník Gradivo za etnolo migraciite, badatelsky i celospolečensky aktuální a proto čtenářsky atraktivní. Celému Bul jeho vstupu do evropských struktur přeji, aby sousloví „Balgarska rabota" neoznačovalo „pr rabota" pouze v Izraeli, ale právě i ve všech členských zemích EU (a nejen tam). Marek Jakoubek [ URL "LM-191.html "]