Komparativní historie a evropská města. ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Komparativní historie a evropská města. Devátá mezinárodní konference urbánních dějin, Lyo 2008. Na konci srpna pořádala Evropská asociace urbánních dějin (EAUH) své pravidelné setkání, t názvem Comparative History of European Cities. V pořadí již deváté konference, konající se letech, se organizačně zhostila École Normale Supérieure - Lettres et Sciences Humaines de společně s Université Lumi?re Lyon 2. Patří k dobré tradici asociace zvát do svých řad mladé adepty oboru - mimo jiné i prostřed stipendií, která hradí doktorským studentům konferenční poplatek. Právě pro stipendisty př výbor EAUH neformální přivítání; v rámci diskuse „nováčků" s organizátory celé asociace a konference zazněla například myšlenka uspořádat v budoucnu zvláštní doktorandský workshop. prezident asociace Denis Menjot oficiálně zahájil konferenci v aule ENS, načež přítomní úč úvodní přednášku Jacqua Rossiauda Lyon et les fleuves, věnovanou dynamizující roli Rhôny a Lyonu, respektive problémům soužití dvou velkých řek a města. Zhruba pět set registrovaných účastníků si během tří dnů mohlo vybírat ze štědré nabídky p či speciálních sekcí a šesti kulatých stolů. „Domácí půdy" využili francouzští badatelé, j konferenci 110 a kteří reprezentovali celé široké spektrum společenskovědních oborů včetně ekonomů a urbánních geografů. Nutno říci, že vedle tradičně silného počtu přispěvatelů ze respektive jižní i severní Evropy (zvláště Finska), počet odborníků ze střední a východní opět pokulhával. Příznivě lze naopak hodnotit rostoucí podíl neevropských badatelů - nejen Ameriky, ale zejména z Latinské Ameriky či jihovýchodní Asie. Relativně slabší zastoupení východoevropského urbánního bádání ovšem nikterak nesnižuje popularitu témat, jež se vážou regionu, jak ukázala například přeplněná místnost při zasedání speciální sekce The Post-So Continuity and Change in Urban Space and Imagery. V té zaujal zejména příspěvek M. Czepczy o reprezentaci nedávné minulosti a diferencovaném osudu jejích pozůstatků a památníků v mě kromě teoreticky propracovaného přístupu aplikujícího kriticky chápaný koncept „krajiny" ( vynikal příspěvek polského kulturního geografa také širší středoevropskou perspektivou, na převažujících případových studií. Metodologicky zajímavý byl v této sekci rovněž příspěvek de Lille a Mileny Guest Socialist Legacies in the City: Towards „Banalization"?. Autorky s řadě konkrétních příkladů proměny vztahu k architektonickému dědictví socialismu v postsoc zemích. Zavádějí pojem „banalizace" pro proces proměny vztahu k architektuře socialistické Poté, co je socialistická architektura vnímána velmi emotivně a negativně, je rekonstruová běžných, zcela neutrálních architektonických forem, přičemž vzniká prostředí a architektur tj. zcela banální, aby se posléze staly předmětem zájmu památkové péče. V tomto vývoji od „patrimonializaci" vidí paralelu ve společnostech, které zažily postkoloniální syndrom. Na malou pozornost - snad kvůli svému názvu - vzbudila neméně podnětná sekce Small European T Urban History in the Twentieth Century. Všeobecný zájem o urbánněhistorickou problematiku Evropy demonstroval v této sekci např. D. Rodwell (UK), jenž srovnával odlišné revitalizač dvou malých měst - rumunského Sibiu a polského Zamośće - v postsocialistickém období. E. V (Gent) naproti tomu srovnával odlišná normativní východiska dvou institucí věnujících se o respektive poválečným obnovám belgických měst; poukázal mj. na význam malých měst coby typ symbolické „krajiny" v belgickém národním vědomí. Tematizování problematiky vývoje a struk měst se objevilo i v sekci věnované malým horským městům od středověku až do 20. století. zmíněných sekcích, ale i v přednášce urbánního geografa Michela Lussaulta, jež celou konfe tak znovu zazněly otázky vztahu mezi malými a velkými centry, definice malých měst, jejich kulturní role, otázky o konci center, respektive problematizování centrality a redefinice a centra, takže téma, jemuž právě Bernard Lepetit, Herman Diederiks a Peter Clark (zaklada věnovali několikaletý výzkumný projekt, se vrátilo v plné síle „na scénu". V současné pola a ve strukturách, které mají usnadnit jeho užívání a pohyb mezi centry a prostory, vidí Lu inkluze a exkluze, které mají zcela opačný efekt a vedou k životu v uzavřených sociálních Historický a sociálněkritický pohled na plánování a urbanismus patřil k stěžejním tématům Příspěvky v sekci Urban Planning and the Pursuit of Happiness si všímaly především ideje č „štěstí" v pozadí nejrůznějších projektů: ať již šlo například o výstavbu středostavovské na okraji Říma z 50. - 70. let minulého století (v příspěvku B. Bonoma z Říma) nebo o proj socialistického bydlení v Československu a Jugoslávii, jež na příkladu Havířova a Velenje slovinská historička A. Kladnik - která v Lyonu částečně reprezentovala i české vědecké pr (ÚSD AV ČR). Mimochodem další český příspěvek zazněl v sekci, kterou Lars Nilsson a Linus Stockholmu věnovali problematice administrativních hranic měst, jejich proměnám a jejich l novověku, když Hana Svatošová a Veronika Knotková uvedly případ sjednocování a expanze Pra středoevropské metropole. Naproti tomu sekce Urban Diversity: Planning and Defining vs. Living and Experiencing se z konfrontaci urbanistického vědění, realizovaného např. ve výstavbě nových čtvrtí či v sekt prostoru města („zoning"), s životní zkušeností obyvatel města, kteří - jak ukázaly např. Hollissové (Londýn) a K. Saarikangasové (Helsinky) - často redefinovali prostor ke svým po mu propůjčili alternativní významy. Nejen v této sekci se hojně odkazovalo na Michela de C Lef?bvra, dva klasiky francouzského myšlení, kteří, jak se zdá, se stali klíčovými postava urbánní teorie. Ostatně Lef?bvrovi byla zasvěcena zvláštní sekce na počest 35. výročí prvn stále vlivnější studie Produkce prostoru. Navzdory bytostné multidisciplinaritě urbánněhistorického studia, vedoucí k určité polyfon do Lyonu se vedle historiků sjela početná skupina architektů, urbanistů, historiků umění, kulturologů a geografů - se konference EAUH snaží udržet společnou komunikaci. Sekce Writi (Multi)disciplinary Comparisons, vedená A. K. Nevanlinnou (Helsinky) si explicitně položil psaní urbánních dějin ve světle rozmanitosti zainteresovaných disciplín a jejich často vel pojetí města, ale i různorodých adresátů tohoto psaní a v neposlední řadě též rozdílných f urbánních dějin. Zatímco J. Ira (Praha) se pokusil problematizovat některé zjednodušené po vztah mezi určitým typem psaní městských dějin a konceptualizací města na příkladě lokální dějepisectví, D. Calabi (Benátky) hodnotila svou vlastní zkušenost s psaním syntéz urbánní dvě různá publika - studenty a širokou vzdělanou veřejnost - a M. A. de F. Gomes (Bahia) p pozic dějin architektury o etablování urbánních dějin v Brazílii. Navzdory odlišným východ příspěvků zaznělo v následné diskusi několik společných otázek: např. o roli širších konte regionálních) v psaní obecných urbánních dějin, významu dějin architektury a lokálních děj provokativní otázka, zda potřebujeme urbánní dějiny, které by stavěly na různorodosti regi národních perspektiv a zkušeností, respektive jaký pohled tyto regionální perspektivy přin K výměně zkušeností v oblasti rozvoje urbánních studií, zveřejňování jejich výsledků a pod stránkách odborných periodik směřoval také kulatý stůl, který moderoval François-Joseph Ru členů redakční rady Revue d´Histoire Urbaine. Vedle tohoto domácího časopisu, spolu s Urba vydává Centrum urbánních studií v Leicesteru), italskou Citt? e Storia, španělskou Ciudade časopisem Stadsgeschiedenis a z přítomných nejstarší - kanadskou Urban History Review / Re Urbaine, byla s úspěchem prezentována zcela nová mezinárodní podoba časopisu Lidé města / (uvedená L. Klusákovou). Pohledy na strukturu, spektrum témat či problémové zaměření, čten přispěvatelskou obec, ale i vztah k víceoborovosti u jednotlivých časopisů přinesly užiteč postřehy - například o vlivu historie architektury na jedné straně a o absenci urbánní etn druhé v italských urbánních studiích. Výsledkem diskuse u tohoto kulatého stolu bylo rozho elektronicky publikovat a na příští konferenci v Gentu uspořádat pokračování této diskuse. Sekcí věnovaných 20. století a současným městům byla celá řada a byly mimořádně zajímavé s víceoborovostí a konfrontací evropských a mimoevropských pohledů na problémy. Objevně půso evropských (mediteránních) a latinskoamerických (tropických) pohledů na roli zeleně v měst Sekce The Importance of Being Green: Urban Development and Green Areas organizovaná brazil předvedla diskusi mezi architekty, urbanisty a sociology o sociálním problému vztahu k zel se zelení v současných městech v závislosti na klimatických předpokladech a sociální situa pěstování zeleně ve městě jsou například módní trendy, které nerespektují klimatické možno domácí flóry a snaží se například v mediteránním městě pěstovat anglický trávník, přestože dařit, na jedné straně a na straně druhé podtrhnout exotičnost importem tropických palem. věnovala architektka Ana Grgić v příspěvku Origin and Development of Split's Gardens and P to the Continuous Changes or the Town's Historical Fortifications and its Growth. Sociální je potom vůbec probuzení vztahu k zeleni v chudých čtvrtích tropických brazilských měst, k zeleného stínu a zpestření fádního prostředí aglomerace vyžaduje nejprve dlouhodobou, prog práci, jak předvedla Lucila Chebel Labaki z University v Campinasu (v příspěvku Thermal Co Outdoor Spaces in Altitude Tropical Climate). Během konference se také dvakrát sešel k jednání mezinárodní výbor asociace, který si dal úkol vyvážit zastoupení jednotlivých regionů/zemí ve vedení asociace. Zpočátku vedli asoci ze zakládajících institucí a z hlavních západoevropských zemí, postupně se reprezentace ro výboru byli nyní kooptováni zástupci jihu, severu a východu Evropy, aby tak byla posílena málo reprezentovaná španělská a portugalská urbánní studia (úkol pro Amélii Andrade z Lisa zastoupení Skandinávie odpovídající přínosu těchto historiografií pro vývoj oboru a činnos v osobě S?ren Bitsch Christensena z Aarhusu a tolik potřebné posílení středo-východoevrops EAUH. V polovině devadesátých let tento region reprezentovala Vera Bacskai, poté nikdo a o Klusáková. Nyní dochází k posílení prostřednictvím Gabora Sonkoly (ELTE Budapešť) a Markia (Lvov/CEU Budapešť). Konference EAUH střídají evropské regiony, stěhují se ze severu na jih, ze západu na výcho téměř mediteránního Lyonu zamíří EAUH v roce 2010 do severního a západoevropského Gentu a do Prahy, samotného srdce Evropy, které je mnohými kolegy vnímáno jako svého druhu „brána Protože naposledy se konala konference v středoevropských končinách v roce 2000 v Berlíně v Budapešti, je náš region takříkajíc na řadě. Od Prahy se očekává, že se nebude snažit př výpravnosti své předchůdce, ale že představí EAUH mnohooborové badatelské obci ve východní Evropě, která ji dosud ignoruje. O to chceme usilovat společně s G. Sonkolym a M. Prokopov studia na našich univerzitách a dalších akademických pracovištích tak mají celé čtyři roky svého příspěvku k této konferenci. Zatím je na stole výzva k zasílání námětů na sekce od M Gentu, jenž je hlavním organizátorem následující konference. Od 1. 12. 2008 do 1. 3. 2009 sbírat náměty, které posléze vyhodnotí a vybere sekce roku 2010. Luďa Klusáková [ URL "LM-214.html "]