Konference Třebíč – 10 let v elitní společnosti UNESCO ****************************************************************************************** * Jiří Knap ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-882-version1-zpravy.pdf"] Třebíč, 12.-13. června 2013 Dne 16. listopadu roku 1945 ratifikovalo v Londýně dvacet zemí světa ústavu organizace UNE tehdy vzpamatovával z nejhoršího válečného konfliktu. Nijak tedy nepřekvapí, že v preambul jenž vstoupil v platnost 4. listopadu 1946, je celkem šestkrát zmíněn mír. Svým způsobem i bezmála po sedmdesáti letech připomínali účastníci konference organizované Městským kultur při příležitosti kulatého výročí přijetí židovského města a baziliky do listiny UNESCO. V centru Předzámčí zámeckého areálu v Třebíči nejprve zástupci města a Městského kulturního připomněli ideje, jež stály u zrodu organizace, která celosvětově chrání kulturní dědictví Heřman pak označil zapsání dvou památek v jediné lokalitě na listinu UNESCO za nejvýznamně novodobých dějinách Třebíče. První blok zahájila Luďa Klusáková zamyšlením nad obecnými principy práce UNESCA, jedné z Organizace spojených národů. Ve svém velmi precizně vystavěném příspěvku se zaměřila mimo výklad norem uplatňovaných při výběru nových lokalit. Na konkrétních příkladech doložila p konceptu mimořádné univerzální hodnoty, jenž prodělal výrazné změny především v souvislost globalizace, zpochybňující kulturní imperativ a dominanci evropské kultury. Referentka dál nejen na politickou povahu rozhodovacího procesu UNESCA, ale krom toho i na změkčené pojet integrity památek, jež souvisí s výraznějším zastoupením dříve zcela periferních oblastí. Na Klusákovou volně navázal Jiří Kuthan, jenž názorně vyložil jednotlivé etapy dějiny bazi označil za monument prvního řádu. Nejprve upozornil na to, že zatímco v západní Evropě pro benediktýnské mnišství první rozkvět již v karolínské době, do českého prostředí vstoupil pozdě. Fundace byla podle něj výrazem ambicí vedlejší moravské linie Přemyslovců, což by v velikost stavby, přesahující potřeby konventu. Baziliku chápe referent jako úžasné zjevení zmiňuje však také neuspokojivou pramennou základnu, jež trápí již několik generací badatel specializací. Význam „evropského fenoménu, jenž si plným právem zaslouží ocenění UNESCO“, poměrech přemyslovského panství dosti neobvyklou reflexí značně vzdálených architektonický Hosté konference byli následně přeneseni zpět do nedávné minulosti, slova se totiž ujal Zd osobnost, jež se výrazným způsobem přičinila o revitalizaci židovského města. Naplněný kon z jeho úst vyslechl příběh vzniku Fondu Třebíč, založeného v únoru roku 1993, „v době nadš Ve svém výstupu se zaměřil především na program regenerace levobřežní části památkové zóny na filosofii, jež tvořila základ jednotlivých projektů, podmíněných rekonstrukcí infrastru čtvrti. Za zcela unikátní, a jistě právem, označil využití prostředků získaných z americký kromě realizace různých projektů, v jejichž rámci bylo nutné řešit problémy vznikající mez investory, Památkovým ústavem a městem, připravoval také metodické pokyny pro město. Činno rozvíjená nejaktivněji do roku 2003, byla jedním ze zásadních momentů, který rozhodl ve pr unikátní urbanistické struktury židovského města do listiny UNESCO. V dalším referátu se Věra Kučová vrátila k tematice konceptu mimořádné univerzální hodnoty však spíše na praktické otázky mechanismu zapisování na listinu kulturního dědictví, o něm na výročním zasedání UNESCO. Uvedenými statistikami potvrdila převahu euro-amerického kult přičemž se ve výkladu zaměřila na města zapsaná v listině kulturního dědictví, především n počet židovských lokalit, odhlédneme-li od specifického případu Izraele. S důrazem několik na mimořádnou univerzální hodnotu spočívající na trojnožce – naplnění kritérií pro výběr ( integrita (2); ochrana, management a jejich kvalita (3). Zcela jinou perspektivu, vybočující z tradic „evropského“ pojetí památek, nabídla ve svém Linda Kovářová. Zaměřila se na Hirošimu, tedy na ambivalentně vnímanou lokalitu, vybranou naplnit myšlenku míru, opakovaně zmiňovanou v preambuli zakládajícího dokumentu UNESCA. Kr symbolického potenciálu lokality referentka upozornila na zcela odlišný přístup k památkov Japonsku, kde v zásadě nehrají roli autenticita či zachování původního materiálu, naopak j na zachování tradice a duchovního rozměru „zprostorovělého místa paměti“. Cílem může být i atmosféry, což lze snadno doložit na památníku zemětřesení v Kobe, kde jsou ruiny ponechán stavu. Běžnému recipientovi evropských památek jistě rozšířil obzory rovněž specifický jap nezastavěného prázdného prostoru v centrální části městské aglomerace, který tvoří součást mírového města. Odpolední program zahájila Karin Kahancová, jež stručně shrnula a přiblížila nesnadný proc lokality židovského hřbitova v posledních dvanácti letech. Auditorium bylo informováno o t aspektech nesnadného restauračního úsilí, jehož pozitivní stránku lze vidět na postupující obřadní síně. Ze světa praxe památkové péče vyvedl následně posluchače Rudolf Fišer, předn nálních dějin, který zhodnotil roli třebíčského kláštera v nepříliš bohaté historiografick Nejprve se zaměřil na výklad tzv. třebíčské vsuvky do Kosmovy kroniky, vložené do textu pr roku 1115, tedy k předpokládanému roku úmrtí Oldřicha, jednoho z fundátorů kláštera. Inter pramene uzavřel přesvědčivým tvrzením, že text nejspíše nelze považovat za Oldřichův chiro pravděpodobnějším zdrojem se zdá být aktový záznam. V excelentním, srozumitelném a jasně s přednesu pak věnoval pozornost kauze předpokládaných análů, na něž se na více než padesáti díla Mars Moravicus odvolává velmi pečlivý barokní historik a plodný spisovatel Tomáš Peši Dějiny historiografické tradice kláštera uzavřel Rudolf Fišer podáním dějin utváření Monas pramene, jenž vznikl díky píli tří generací rajhradských mnichů. Antonín Žamberský opět zaměřil pozornost auditoria na problematiku uchovávání kulturního d vnímanou optikou architekta. Účastníky konference seznámil s vlastním výkladem nejnovějšíc učiněných v souvislosti s opravami zámeckého areálu. Jeho interpretace se přitom opíraly p pečlivou dokumentaci, jež vznikla v letech 2011–2013 v průběhu generální opravy hlavní zám Jitka Vlčková následně osvětlila auditoriu problematiku monitoringu, průzkumů a měření pam východisko monitoringu přitom označila nominační dokumentaci. První jednací den uzavřela v referátem Martina Veselá, jež se shrnujícím způsobem zaměřila na tři památky UNESCA v kraj Vzhledem k zaměření konference logicky upustila od obsáhlejšího komentáře k Třebíči, naopa zajímavě vyslovila k aktuálnímu stavu památkové péče v Telči a k opravám krytiny a krovu s kostela sv. Jana Nepomuckého, poškozených ničivou vichřicí v roce 2008. Program druhého dne otevřel Arno Pařík, jenž využil svou nezpochybnitelnou erudici a rozsá bližšímu osvětlení stavebního typu a freskové výzdoby Nové synagogy v Třebíči. Referent za sakrální stavbu do širšího kontextu vývoje synagog. Poukázal mimo jiné na důležitou roli v pramenů, jejichž interpretace může přinést lepší porozumění vývoji synagog v dané lokalitě může být ikonografický pramen dokladem přesné lokalizace již neexistující synagogy. Zmínil akustiku synagog. Následně se zaměřil na celou širokou paletu problémů a jako učený průvod doslova provedl zajímavým světem kleneb, interiérů a architektonické podoby synagog v Čech Za mimořádně zajímavou část referátu považuji srovnávací výklad ikonografie synagogální vý účelem byla chvála Hospodina a „stvořeného“. Jitka Mattyašovská se pak ve svém referátu za návštěvníky tří památek UNESCO v kraji Vysočina a pokusila se na základě vlastního výkladu dat porovnat jejich strukturu. Konferenci uzavřel Jaroslav Klenovský, veskrze pozitivní do výstupu ještě umocnila prezentace fotografií, výmluvně dokládajících katastrofální stav ně urbanisticky unikátního židovského města v době před rekonstrukcí. Srovnání předešlého sta rekonstruovanými budovami, jejichž počet pozvolna roste, působí pozitivním dojmem a nezbýv že jich bude i nadále přibývat a lokalitě se podaří obhájit i v následujícím desetiletí st mimořádnou univerzální hodnotou. K obhajobě této značné kulturní hodnoty může přispět i připravovaný sborník. Celkově lze d konferenci, jejíž součástí byla i vernisáž výstavy k výročí zápisu Třebíče do seznamu pamá ocenit jako zajímavé setkání odborníků na historii, dějiny umění či památkovou péči, jež š ale i expertům ve veřejné správě a odborníkům na příkladu Třebíče prezentovalo mnohostrann památek UNESCO. Jiří Knap [ URL "LM-215.html "]