Petr Lozoviuk (ed.): Etnicita a nacionalismus v diskurzu 20. století ****************************************************************************************** * Jan Tuček ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-884-version1-recenze.pdf"] Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), Brno 2012, 242 s. Široké téma vztahu etnicity a nacionalismu není pro českého čtenáře ničím neznámým. Setkat může v pestrém výběru hojné domácí i překladové literatury, jejíž řady zajímavým způsobem edice připravená P. Lozoviukem jako dílčí výstup projektu „Vývoj a realizace koncepce trva dějinám Němců v českých zemích“ v rámci programu Cíl 3 v kooperaci drážďanského Institutu a etnografie (Institut für Sächsische Geschichte und Volkstunde e. V.) a kulturně vzděláva Collegium Bohemicum z Ústí nad Labem. Jak editor upozorňuje již v předmluvě, osou projektu muzea německy mluvících obyvatel českých zemí, což je jasně patrné i v koncepci představov složené z textů německy mluvících „böhmisch“ autorů nahlížejících a tematizujících problém onalismu či mezietnických vztahů z perspektiv etnografie, sociologie, historiografie, a do uličky“ v dané oblasti – sociálně-biologické antropologie. Výběr a řazení autorů, majících svým původem vazbu k prostoru českých zemí, nicméně působí jistě nepostrádá logiku a opodstatnění. Lozoviuk své intence v tomto ohledu čtenáři předst stati „Nečeští čeští“ autoři a jejich reflexe etnické problematiky (s. 9–38). Výběrem auto editor sleduje několik cílů: českému čtenáři chce přiblížit dosud nepřeložené texty autorů případech zásadně a inovativně ovlivnili bádání v dané oblasti, nicméně v českém prostředí Lozoviuka méně známí a vlivní (což jistě platilo v době jejich tvorby); pokouší se vhodnou různých myšlenkových proudů a badatelských generací ukázat průřez tvorbou autorů, kteří z zkušenosti mezietnického konfliktu, dobrovolné či nedobrovolné emigrace učinili předmět kr a analýzy. Zjevně z těchto důvodů Lozoviuk do úvodní stati zařadil i poměrně obsáhlé a zda akcentující právě osobní traumata, badatelskou dráhu a alespoň zběžné zařazení do širšího tvorby. Antologie je vzhledem k tematické šíři rozčleněna do tří oddílů: Od zájmu o národnostní en srovnávacímu studiu etnických a národnostních skupin (W. Kuhn, H. Lemberg, E. K. Francis), jako předmět zájmu společenských věd (H. Kohn, E. Lemberg, K. W. Deutsch), Česko-německé v perspektivě mezietnického konfliktu i soužití (K. V. Müller, G. R. Schroubek, F. Seibt). W. Kuhn (1903–1984) se v textu Výzkum jazykových ostrovů, jeho úkoly a postavení mezi věda cestou jasného pojmového a problémového vymezení konstituovat výzkum jazykových ostrovů ja badatelské pole, a to s ohledem na důležitost studia daného fenoménu pro „obecné otázky et bádání“ (s. 45). H. Lemberg (1933–2009) sleduje ve studii Hranice a menšiny ve východní čá Evropy – geneze a vzájemné vztahy na komparativních základech a v historickém kontextu dov rozpadu Sovětského svazu a Jugoslávie proměny pojetí kategorie hranice, (nucené) migrace a menšina. Stať E. K. Francise Třikrát národnostní stát uzavírá první oddíl. Autor v ní iden mnohonárodnostního státu jako nedostatečně zpracovanou v rámci sociologického výzkumu a po (re)definování základních pojmů (národnost, menšina) či zavedením nových (ethnos, demos) d vymezit a nabídnout tak cestu k zaplnění mezery v systematice sociologie. Druhý oddíl zahajuje studie H. Kohna (1891–1971) Podstata nacionalismu, původně otištěná v Její přínos spočívá především v identifikaci nacionalismu jako skupinového „duševního post (a národnost) v jeho pojetí není a priori existující, odmítá také jeho rasový základ a def konstrukt, který vzniká „rozhodnutím pro národní jednotu“ (s. 129). Tvorbu E. Lemberga (19 představuje text Kritéria tvoření skupin na základě národnosti, v němž podrobil kritickému v dané době přijímaná rozhodující kritéria (jazyk, původ, společenství kultury, obraz ději příslušnost) pro „vymezení skupin schopných nacionalismu“ (s. 143). Oproti společnému sdíl znaku identifikoval jako nosnou pro vědomí sounáležitosti skupiny ideologii. Studie K. W. 1992) Nacionalismus ve východní Evropě a v komunistickém světě je vystavěna na širokém int přístupu, v jehož rámci autor mimo jiné sleduje vztahy mezi nacionalismem a totalitní ideo došel k závěru, že „komunismus národní stát neodstranil“ a „možná ještě posílil“ (s. 183). pro toto tvrzení jsou Deutschovi zejména výsledky „analýzy transakčních nákladů“, plně zap koncepce národa jako společenství založeného na komunikaci. Na začátek třetího oddílu editor zařadil text K. V. Müllera (1896–1963) Národnostně-biolog Čechy a Němci. Práce G. R. Schroubeka (1922–2008) Praha a Češi v německé literatuře z Čech úvahy k národnímu stereotypu analyzuje na příkladech z regionální beletrie problém etnický a konstrukce nacionálních stereotypů. Publikaci uzavírá studie F. Seibta (1927–2003) Češi cesta ke katastrofě. Promyšlená struktura, kvalitní překlady a velmi dobře zpracovaná úvodní stať editora dávaj antologie se stane vyhledávanou pomůckou (nejen) pro studenty. Jan Tuček [ URL "LM-404.html "]