Jiří Kořalka – Johannes Hoffmann: Tschechen im Rheinland und in Westfalen 1890–19 ****************************************************************************************** * Mirjam Moravcová ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-888-version1-recenze.pdf"] Harrassowitz Verlag, Wiesbaden 2012, 426 s. Pramenné dílo Jiřího Kořalky, předního historika českých a středoevropských dějin 19. stol Hoffmanna, odborníka na kulturní dějiny střední a jihovýchodní Evropy, zpřístupňuje jedine spolkové činnosti, společenském postavení a každodenním životě českých přistěhovalců, kteř letech 19. a v prvých dvou desetiletích 20. století nalezli existenci v Porýní a Vestfálsk prvé světové války zde již představovali třicetitisícovou menšinu. Většina přistěhovalců z Porýní a Vestfálsku dlouhodobě či trvale a vybudovala si zde nový domov. Mnozí však těmito „procházeli“, pobývali zde po omezenou dobu a byli nestabilním lidským komponentem českých komunit. Autoři edice shromáždili a ke kritickému vydání připravili obdivuhodnou sumu dokumentů roz v českých, německých a rakouských archivech, v českém krajanském tisku, v příležitostné ka literatuře, a také v memoárech. Všechny dokumenty publikovali v němčině; početné české tex tvoří základ publikace, přeložili a uvedli v německém znění. Publikaci tedy určili předevš evropskému čtenáři (i když samozřejmě i čtenáři českému). Zprostředkovali tak široké mezin obci doklady o existenci a osobitostech života početné sociálně ohraničené české menšiny, přelomu 19. a 20. století, žila čilým spolkovým životem, udržovala vazby s českými zeměmi, české krajanské spolky v ostatních regionech Německa, od prvého desetiletí 20. století tak organizace na Moravě a v Čechách (olomoucká arcidiecéze, jižní Čechy) a zejména na sociáln Sekretariát českoslovanských zahraničních spolků v Praze. Edici autoři koncipovali jako ucelený pohled na spolkovou činnost českých krajanů a její d identitních postojů profesně kvalifikovaných Čechů, horníků, dělníků, drobných živnostníků kteří odešli do Porýní a Vestfálska za ekonomicky výhodnějšími podmínkami (finančními, u h bytovými). Svému záměru podřídili obsah i strukturu publikace. Edici pramenů předřadili tř na sebe navázané kapitoly: (1.) studii Jiřího Kořalky a Květy Kořalkové Češi v Porýní a Ve 1918, která podává základní informace o vzniku české menšiny a vyhodnocuje shromážděné pra ke spolkové činnosti (v českém znění vyšla v periodické řadě Češi v cizině 1998, 10, s. 7– devadesáti českých krajanských spolků činných v Porýní a Vestfálsku v letech 1890–1918, op informacemi o místě působnosti spolku, době jeho založení i případném zániku, genderové sk a rozsahu spolkové knihovny; a (3.) soupis hostinců, v nichž měly spolky své spolkové míst tak vytvořili základ pro pochopení jedné z důležitých stránek společenského života sociáln lokálně rozptýlené české menšiny v Porýní a Vestfálsku. Současně dali základní vodítko pro editovaných pramenech. Shromážděné prameny, které jsou vlastní podstatou publikace, totiž přijaté ediční zvyklosti v časové posloupnosti. Přehled o věcném obsahu editovaných pramen kombinací dat osobního a místního rejstříku a údajů obsažených v soupisu českých krajanský Do kritické edice zařadili editoři především zprávy o činnosti českých vlasteneckých a děl uveřejňované ve dvou krajanských periodikách: v měsíčníku Vlast, který v devadesátých lete vydával Svaz českoslovanských spolků v Berlíně, a v časopise Český vystěhovalec, který od století vydávalo Sdružení českoslovanských spolků v zahraničí v Lidovém domě v Praze. (Zař také zprávy z dalších českých časopisů; z nich ovšem v širší časové řadě sledovali pouze H vydávané v Duchcově v letech 1906–14). Významnou část dokumentů ovšem tvoří prameny z fond městských archivů: prameny uložené ve státním a městských archivech Porýní-Vestfálska vypo českých krajanských spolků (schvalování stanov, policejní dohled nad českými spolky, vyhoš spolkových funkcionářů z Pruska), prameny z vídeňského státního archivu se vztahují k agen s touto českou menšinou (spisy z rakousko-uherského velvyslanectví a císařsko-královských Prusku), prameny z Národního archivu v Praze se dotýkají vystěhovalectví do Porýní a Vestf vystěhovalečtí agenti, nesouhlas rakouských a českých politiků s postupem pruských úřadů). jsou zohledněny také prameny uložené v Archivu Národního technického muzea v Praze (rukopi knihovně Náprstkova Muzea (písemnosti a tisky českých krajanských spolků v Porýní a Vestfá Položme si otázku, co může badatel zabývající se problematikou českých krajanských komunit této edici nalézt, tedy o jakých tématech a problémech prameny v edici zveřejněné vypovída návod k zodpovězení této otázky dává již zmíněná úvodní studie, v níž J. Kořalka a K. Kořa plánu seznamují s významem krajanských spolků pro život českých lokálních komunit v Porýní vyhodnocují jejich politickou orientaci a definují sociální skladbu jejich členů. Z této p spolky tří názorově se odlišujících směrů. Spolky vlastenecké byly dominantní zejména v de 19. století; jejich členskou základnu tvořili především drobní čeští živnostníci, tovaryši Dělnické spolky katolické vznikaly v Porýní a Vestfálsku od roku 1905; stavěly na jazykové náboženské příslušnosti členů, a tyto identity nadřazovaly příslušnosti státní (rakousko-u u migrantů Čechů z Ratibořicka, Střelínska, Kladska a Moravců z Hlučínska). Početně však v 20. století převažovaly sociálnědemokraticky orientované spolky, v nichž se sdružovali pře přicházející od přelomu 19. a 20. století do porúrské uhelné pánve z Kladenska, Duchcovska Edice tedy dokumentuje skutečnost, že české krajanské spolky se vzájemně různily nejen náz a profesní skladbou členů, ale také napojením na názorově příbuzné organizace v českých ze ovšem také migrační vlny jako takové a zprostředkovaně vývoj politických názorů ve společn zemí, respektive v jednotlivých regionech. Prameny zařazené do edice tedy nastolují otázku osobitých, vzájemně se odlišujících sociálních migračních sítí, skrze něž členové spolků u ze zemí původu, a dále otázku přenosu společenských postojů a politických názorů, tedy otá krajané zapojení do spolkového života prostřednictvím těchto sítí vstřebávat a reprodukova formulované v politicky se vyhraňujícím prostředí Čech, Moravy a Slezska a zpětně toto pro svými získanými zkušenostmi. Podle zjištění J. Kořalky a K. Kořalkové byla, přes odlišnost názorových orientací krajans jejich disperzní rozmístění v lokalitách různého charakteru, programová náplň jejich činno (zřizování spolkových knihoven, budování systému vnitřní sociální pomoci, pěstování ochotn pořádání koncertů, slavností, zábav a poznávacích výletů, vzdělávací činnost orientovaná n jazykové kompetence, na řečnickou dovednost, na rozhled po sociálních a politických problé společnosti). V této souvislosti edice přináší podněty k úvaze, že členové krajanských spo model spolkového života, s nímž se seznámili před svou migrací, model, který se zformoval kulturním prostoru v posledních desetiletích 19. století a na přelomu 19. a 20. století ji prostoru fungoval v ustálené a obecně přijímané podobě napříč sociálními vrstvami a politi Prameny, které edice zpřístupňuje, přinášejí však i další podněty pro formulování výzkumný možno například otázku dynamiky adaptace na místní kulturní zvyklosti, včleňování aktivit dobovou německou společnost do programu krajanských spolků, otázku solidarity a jejích hra spolku, otázku přístupu k nově příchozím krajanům a krajanům migrujícím, krátkodobě přítom Vestfálsku (na jejichž početnost upozornila vstupní stať J. Kořalky a K. Kořalkové), vedle Význam edice J. Kořalky a J. Hoffmanna tedy spočívá nejen ve zpřístupnění obsáhlého soubor dějinám málo známé české menšiny v Německu vzniklé na přelomu 19. a 20. století. Je součas Teoretikům vědy usnadňuje či zpřístupňuje podklady, které ukazují způsoby promýšlení a prá určitém období. Pro badatele, kteří se zabývají migracemi a menšinami, je i podnětem hledě materiál předchozích historických epoch v perspektivě současných společensko-politických p teoretických konceptualizací. Skrze tyto prameny lze například podpořit myšlenku, že trans migranta není důsledek vývoje společnosti v posledních třiceti letech, nýbrž je „přirozeno strategií/tendencí a mění se jen prostředky pro její naplnění. Další rovinou pro srovnání současnosti, kterou edice iniciuje, je otázka vztahu mezi zprostředkovatelem migrace a mig téma, které je v současné době významné. Pohled na agentury, které najímají dělníky, by mo zařazené do edice dostat historický rozměr anebo ukázat dobová a lokální specifika. Edice pramenů k dějinám české menšiny v Porýní a Vestfálsku je výsledkem mnohaleté heurist Kořalky a J. Hoffmana. Je významným přínosem i podnětem neopustit dané téma a pokračovat v Mirjam Moravcová [ URL "LM-260.html "]