Církev a homosexualita. Normativní pojetí a osobní koncepty u křesťanských duchov ****************************************************************************************** * Jan Koumar ****************************************************************************************** The Church and Homosexuality. The Normative and Personal Concepts of Christian Clergymen Abstrakt This material deals with the personal concepts of homosexuality that the clergymen of Chri create as a reaction to the normative approach of their church and as a reaction to social material contains the description, data and the results of the research I conducted among clergymen in the Czech Republic, and it originally constituted the practical part of the b I wrote under the tutelage of M. C. Putna at the Faculty of Humanities at Charles Universi The questions this research set out to answer were how Christian clergymen regard homosexu understand the normative approach of their own church and how much they agree with it, and to what extent they are "out of the closet" and to what extent they fit into the normative church. Klíčová slova homosexuality; Christian clergymen; gay clergymen; Christian churches Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-926-version1-koumar.pdf"] Homosexualita v křesťanství je obecně tématem tabuizovaným, přesto však velmi diskutovaným samotných duchovních křesťanských církví je pak tématem přímo horkým. Přes značně rozporup který má k homosexualitě většina křesťanských církví, se lze domnívat, že počet homosexuál duchovních je značný. Souvislost mezi kněžstvím v katolické církvi a homosexualitou naznač psycholog Jeroným Klimeš, když tvrdí, že díky povinnosti zachovávat čistotu mají katoličtí víře osobnější vztah, a tudíž se pro ně kněžství jeví jako nejlepší řešení (Klimeš 2006), profesor Mark D. Jordan, který si myslí, že homosexuálové církev vyhledávají, aby se z odm mohli změnit v respektované zasvěcence (Jordan 2000). Oficiální mlčení většiny křesťanskýc tomuto tématu, či v lepším případě šepot, však svádí k domněnce, že homosexuální duchovní a existující homosexuální kněze může vést k vytváření osobitých konceptů, ve kterých svou prožívají, zdůvodňují, přijímají, či popírají. Právě na tyto koncepty jsem se pod vedením rozhodl soustředit ve své kvalifikační práci v bakalářském studiu na Fakultě humanitních s Jejím tématem se tedy staly osobní koncepty homosexuality u křesťanských duchovních a jeji normativním pohledům daných církví, v této materiálové studii pak prezentuji hlavní dosaže Empirický výzkum osobních konceptů homosexuality u křesťanských duchovních Od listopadu 20 2012 jsem mezi duchovními křesťanských církví v České republice prováděl empirický výzkum, a tedy i výzkumný problém zněl: Jak pojímají svou homosexualitu duchovní křesťanských círk vztah tohoto jejich konceptu k normativnímu pohledu dané církve? Tento problém lze rozprac výzkumných otázek, a to: (1.) Jaký mají homosexuální duchovní názor na homosexualitu obecn jaké míry se tento názor ztotožňuje s názorem dané církve?; (3.) Jak homosexuální duchovní svou orientaci i chování do mantinelů daných církví?; (4.) Do jaké míry jsou se svou orien svému okolí a jak je okolí vnímá? Vzhledem k induktivní povaze zkoumaného problému a výzku a vzhledem k tomu, že cílem výzkumu byla explorace, popis a porozumění jednotlivým případů kvalitativní výzkumnou strategii. Protože v tomto typu výzkumu nereprezentuje vzorek popul problém, těžiště výzkumu leželo v jednotlivých případech, u nichž jsem se pokusil prostudo osobní pohled na homosexualitu a napětí mezi tímto pohledem a normou, která je daná jejich vyplývají i omezení tohoto typu výzkumu, data nelze zobecnit na celou populaci a v kvalita jsou také výsledky snadněji ovlivnitelné výzkumníkem a jeho preferencemi (Hendl 2005). Od předpokládal, že získávání informátorů bude vzhledem k povaze zkoumaného problému a jeho c velmi obtížné. Volil jsem proto záměrný, jmenovitě účelový výběr, na základě mých předchoz a doporučení. V získávání informátorů jsem pak pokračoval technikou snow-ball.[1] Kritérie tedy jednak homosexuální orientace a jednak hodnost duchovního v některé z křesťanských cí nebyl zaměřen na jedinou církev, mou snahou bylo získat informátory z co největšího počtu potíže s výběrem se objevily u informátorů z řad římskokatolické církve, kde jsem se setka nepochopením, několik potenciálních informátorů, na které jsem byl odkázán, mi sdělilo, že chci klást otázky k takovému tématu, je nutné, abych si nejdříve opatřil svolení biskupa j bez něhož nejsou ochotni odpovídat, místní biskupy jsem se rozhodl o toto svolení nežádat, byla obava, že spíše než povolení bych se dočkal obecného zamítnutí a tím by římskokatolic výzkumu vypadla zcela. To samozřejmě vedlo ke ztrátě těchto potenciálních informátorů. Mno účast ve výzkumu přislíbilo, nicméně po seznámení se s výzkumnými otázkami účast odmítli s na fakt, že jejich církev nemůže být špiněna výzkumy, jako je tento, zde se již odmítnutí některé konkrétní církvi. S odmítnutím s odkazem na kritiku předmětu výzkumu jsem se setka nejčastěji, s odmítnutím ze strachu z odhalení orientace okolím jsem se naopak setkal jen Pravděpodobně nejvstřícnější byli informátoři Českobratrské církve evangelické, nejméně vs ukázali informátoři Apoštolské církve, což je vzhledem k normativním pohledům těchto církv Data jsem se rozhodl sbírat pomocí rozhovorů, protože se však dalo předpokládat, že počet výzkumu nebude kvůli zmíněným problémům veliký, a chtěl jsem získat data od informátorů z množství křesťanských církví, rozhodl jsem se rozhovor kombinovat s dotazníkem s otevřeným Účastníkům výzkumu byl vždy primárně nabídnut rozhovor, v případě, že nesouhlasili, mohli který byl dostupný v internetové podobě na URL http://jankoumar.formees.cz/f/homosexualita podobě pro účastníky, kteří přístup k internetu nemají nebo s ním neradi pracují. Někteří u kterých jsem původně předpokládal ochotu k rozhovoru, se později rozhodli pro dotazník, jejich vlastních slov, zaručil větší anonymitu. Díky kombinaci rozhovorů s dotazníkem jsem rozhovor strukturovaný s otevřenými otázkami, dotazník strukturu rozhovoru zcela kopíroval dělily na úvodní pasportizační otázky (věk, pohlaví, sexuální orientace a vyznání), z nich byly v dotazníku polouzavřené. Ostatní dotazy se již vztahovaly k výzkumným otázkám, v dot všechny otevřené. Dělit je lze podle jejich vztahu k výzkumným otázkám takto: Jaký mají ho duchovní názor na homosexualitu obecně? Jaký je Váš vlastní názor na homosexualitu jako ob Jaký je váš názor na žehnání stejnopohlavních párů, či na církevně uzavíraná manželství os pohlaví? Do jaké míry se tento názor ztotožňuje s názorem dané církve? Jak vnímáte normati církve na homosexualitu? Jak si představujete ideální formu svého sexuálního života? Jak h duchovní vměstnávají svou orientaci i chování do mantinelů daných církví? Pokud definujete sexuální orientaci jako homosexuální, jak se s ní vyrovnáváte a jak ji integrujete do svéh formy reálně má Váš sexuální život? Zvažoval jste svou orientaci, když jste se rozhodoval nebo řádový život, a bylo to pro Vás důležité téma? Do jaké míry jsou se svou orientací ot okolí a jak je okolí vnímá? Ví Vaše okolí o Vaší sexuální orientaci? Pokud ano, jak k tomu ji Vaše okolí vnímá? Na závěr celého rozhovoru i dotazníku byla jedna zcela otevřená otázk zmínit něco, co Vy sám považujete za důležité v souvislosti s tímto tématem? Kvůli možnému byly otázky podobného charakteru jak v rozhovoru, tak v dotazníku vzájemně oddáleny. Získa po rozhovoru doslovně přepsána, data od každého informátora byla označena písmenem v pořad byla data z rozhovorů a dotazníků získána, vynechána byla všechna zmíněná jména či událost mohly jednoznačně informátora identifikovat. Při provádění rozhovorů jsem se v jednom příp nekonzistencí toho, co byl informátor ochoten sdělit do diktafonu, a toho, co byl ochoten nahrávacího zařízení. U dvou informátorů došlo k situaci, kdy byli ochotni o tématu diskut pouze bez nahrávacího zařízení, a výzkumu se později zcela odmítli zúčastnit. Rozdíl se ta některých informátorů v gramatických strukturách i názorových postojích, které se měnily p bez nahrávacího zařízení a s ním, někteří informátoři výrazně měnili styl mluvy, vynecháva výrazy" či tázací dovětky v řeči na diktafon, stejně tak bylo možno pozorovat větší „učesa při nahrávaném rozhovoru. Tento jev však nebyl jevem obecným. Jeden z informátorů požadova znalost údajů, na které bude dotazován, při rozhovoru pak měl odpovědi předem připravené a pouze zřídka a velmi stručně. V rozhovorech i dotaznících se shodně objevila tendence k ús velmi stručným odpovědím na otázky dotýkající se reálného sexuálního života daného informá podle očekávání poskytly méně dat než rozhovory, počet informátorů, kteří dotazník využili převýšil počet těch, kteří byli ochotni k rozhovoru. Účastníkům výzkumu bylo nutné zaručit nijak neohrozí či nepoškodí, protože normativní pohled některých církví se staví proti hom Protože účast byla dobrovolná, byl před rozhovorem vyžadován podpis informovaného souhlasu obsahoval úvod s objasněním povahy a cílů výzkumu a informaci, že dotazník je přísně anony data budou použita výhradně pro účely této bakalářské práce. Rozhovor byl nahráván na dikt data pak byla doslovně přepsána do písemné podoby, informátor věděl, která část rozhovoru i to, že při přepisu budou vynechána nebo změněna všechna data, podle kterých by mohl být Přes choulostivost tématu se během výzkumu nevyskytly vážné problémy, jako například zjišt chování, obtěžování farníků některým z kněží či sexuální násilí, jejichž řešení by mohlo b ke slibu nepoužít získaná data jinak než k bakalářské práci, etickým dilematem. Hodnocení vzhledem ke zvolenému typu výzkumné strategie prováděl kontinuálně v průběhu výzkumu, pro byla podstatná validita, při analýze získaných dat jsem se snažil hodnotit, zda se kladené k výzkumným otázkám a výzkumnému problému. Posuzovat jsem se snažil také reaktivitu, tedy výzkumu přítomností výzkumníka. V průběhu výzkumu pouze jednou nastala reakce informátora a to u informátora D, který se pravděpodobně snažil se mnou navázat kontakt na úrovni nevz k výzkumu.[3] Výzkum má nízkou reliabilitu, kdyby byl opakován, je možné, že výsledky by n Závěry výzkumu dále nelze použít jako reprezentativní pro celé duchovenstvo, protože od ně byl získán pouze jeden informátor, tato omezení však přirozeně vyplývají ze zvoleného druh strategie. Data získaná výzkumem Během výzkumu jsem oslovil 31 duchovních křesťanských cír se rozhodlo výzkumu zúčastnit. Nabalováním bylo dále získáno dalších 5 informátorů. Celkem zúčastnilo třináct informátorů, od šesti z nich byla data získána pomocí rozhovoru, zbylýc dotazník, dva z nich v papírové podobě, pět z nich v elektronické formě. Počty získaných i více méně kopírují velikost církví podle podílu věřících, podle statistiky z roku 2001, v zastoupení (7 informátorů) Církev římskokatolická, 3,57?% (2 informátoři) ČCE, 3,01?% (1 i československá husitská, 0,3% (1 informátor) Církev bratrská, 0,1?% (2 informátoři) Apošto a 0,05?% (2 informátoři) Starokatolická církev v ČR.[4] Vzhledem k velikosti církve je pře informátorů z církve apoštolské, jejíž charakter i pohled na homosexualitu by vedly k oček zastoupení homosexuálních kněží, a počet informátorů církve starokatolické, u které je ovš jejímu charakteru a tolerantnímu přístupu k homosexualitě vyšší počet gayů očekávatelný. V výčtu dat získaných výzkumem se držím řazení otázek podle jejich vztahu k výzkumným otázká řazení v samotném rozhovoru či dotazníku. Církev římskokatolická Z římskokatolické církve informátorů, tři z nich vyplnili dotazník, dva z nich byli ochotni k rozhovoru. Všichni in církve sami sebe definovali jako homosexuály, jejich věkové rozmezí bylo od 35 do 84 let. rozhovorů a dotazníků se jim dostalo písmen A, E, G, CH, I. Jejich odpovědi v dotazníku by Jaký je Váš vlastní názor na homosexualitu jako obecný fenomén? Informátor A se k homosexu z morálního hlediska, homosexualitu posuzuje jako věc, která mu byla dána, pro kterou se n z tohoto důvodu ji považuje za morálně neutrální, nevidí ji tedy ani jako dobrou, ani jako nejdříve ji zároveň označuje jako morálně ambivalentní i indiferentní.[5] Zda je homosexua daná, není podle něj možné jasně říci, protože je mnoho hypotéz, z nichž některé považují danou výchovou v prvních letech života, každopádně si ji však podle něj nikdo nevolí dobro E homosexualitu popsal jako účelovou záležitost, „hodně se chápe jako způsob omezení růstu tento způsob omezení vidí od Boha jako zásah poměrně mírný, „volit by totiž mohl z mnoha c Informátor G vnímá homosexualitu jako postižení, vzhledem k tomuto postižení pak očekává v ze strany své církve, nicméně se mu jej nedostává, „bohužel se setkávám s naprosto nerozum názory, pouze tu a tam se objeví někdo, kdo tuto otázku sám pro sebe zpracoval systémově a nemyslím postoje zcela liberální". Informátor CH chápe homosexualitu jako jednu z forem li či sexuality obecně, a informátor I si na homosexualitu nevytvořil žádný zvláštní názor, v jako „tajemný fenomén". Jaký je váš názor na žehnání stejnopohlavních párů, či na církevně manželství osob stejného pohlaví? Informátor A si není jistý, zda se jedná o hřích, nebo n homosexualita hřích, pak žehnat hříchu je špatně, ale pokud to hřích není, tak je to v poř člověk pro veškerou svou činnost potřebuje Boží požehnání." Spíše se ale kloní k názoru, ž nejedná, protože kdyby byl duchovním v jiné církvi, která žehnání stejnopohlavních párů um asi žehnal. Informátor E vidí u homosexuálních vztahů nedostatečnou komplementaritu a tím důvod k sňatku, „protože to, co bez doplňování se pohlaví zbývá, je jen majetková, či těle žehnáním stejnopohlavním sňatkům by nesouhlasil, protože si není jistý, zda se nejedná o h G vidí žehnání jako bezproblémovou věc, viděl by jej jako dostatečnou podporu církve, je a uznat názor církve na nedostatečnou komplementaritu homosexuálních vztahů pro manželství. vidí i informátor CH, který by žehnal, ale nepovoloval uzavírat manželství. Informátor I b „žehnat páry, které neprokázaly delším společným životem skutečný vztah". Jak vnímáte norm své církve na homosexualitu? Informátor A postoj římskokatolické církve neodsuzuje, nicmén jako věcně nesprávný. Může sice být správný morálně, vzhledem ke zdrojům, ze kterých vychá k sociální realitě jej ale chápe jako chybný. V poslední, otevřené otázce se k tomuto téma a ocenil by, aby církev zaujala jasné stanovisko, tedy buď homosexualitu ano, nebo vůbec n to bylo nespravedlivý, ale byl by to jasnej postoj." Jasné stanovisko by podle něj pomohlo duchovní nebyli pod tlakem cítit svou orientaci jako něco špatného a stydět se za ni, což bolestné a vytváří enormní psychickou zátěž. Uvítal by proto větší otevřenost, a aby se ří církev za své homosexuální kněze nestyděla. Informátor E pohled církve vnímá jako velmi re když je podle něj pokrokem, že se o homosexualitě vůbec mluví. Za smutný však považuje fak většina knězů homosexuální orientace, stávají se nejhoršími pronásledovateli homosexuálů. totiž horší Turka." Informátor G si myslí, že „to, jakým způsobem se římskokat. církev vyr otázkou, je alibistický, hloupý, teologicky rozporný, zcela nesprávný, a to i z hlediska l jeho názoru by pro homosexuály v církvi měla platit stejná pravidla jako pro heterosexuály zcela otevřené otázce se k tomuto tématu vrací a vyjadřuje zklamání nad tím, že si církev postiženými muži „umyla ruce jako Pilát", odmítá jim pomoci s handicapem, jakým homosexual dostává do rozporu s tím, co hlásal Ježíš, který právě o chudé, malomocné i jinak handicap Informátor CH vidí církev jako organizaci, která se tváří tolerantně, ale tolerantní ve sk Informátor I chápe důvody církevního postoje, který se podle něj stále přiostřuje, říká že homosexuálů týče, neznám žádné, kteří by katechetický příkaz čistoty dodržovali", a vadí m ke kněžím je restriktivnější než k řadovým věřícím. Jak si představujete ideální formu své života? Informátor A tuto otázku vidí jako dilema pro, či proti celibátu, který jeho ideál není. Je-li tedy knězem, zříká se své ideální formy sexuálního života, kterou je pro něj p celibátu však dodává, že: „pokud jsem ho jako slíbil, tak jsem povinen ho dodržovat". Doku viděl by informátor A vstup do partnerství jako nemorální, „člověk se musí rozhodnout, buď druhý". Informátor E představu své ideální formy nesděluje, protože realizovatelná je podl jediná, a to je ovládání sexuálního života, své představy se proto snaží spíše ovládat. In svou ideální představu v dlouhodobém a trvalém partnerském vztahu, „který v podstatě simul manželství, byť neplodné". Stejnou představu má informátor CH, pro kterého je ideální form života partnerství a sex samotný je až „na třetím, případně ještě na dalším místě", zárove že nemá rád vulgární prezentaci homosexuality, protože považuje za nutné oddělovat orienta Informátor I sexuální život řadí pouze do partnerství, čímž myslí pevné a trvalé soužití. svou vlastní sexuální orientaci jako homosexuální, jak se s ní vyrovnáváte a jak ji integr života? Informátor A na tuto otázku odpověděl, že vyrovnání se je dáno věkem, protože dřív vnímal jako něco špatného, jako „sklon, kterej musím vždycky nějakým způsobem prostě potla se mi to vnímání jako posunulo, beru to jako, jakoby součást svýho života, která mě neovli té stránce pohlavního života, ale třeba ve vnímání, ve vztazích, v estetice". Homosexuální však pro něj stále zdrojem komplexů, v emoční oblasti ji stále vnímá jako něco špatného, i ví, „že je to v pořádku". Informátor E je se svou orientací spokojený, integrace pro něj z čili „dát jí správnou formu a to v mém případě znamená sublimovat ji do Božího díla. Celib Ne o trápení se, křičení po osvobození od celibátu. Celibát je dobrovolný závazek." Prožív chápe zcela jako její sublimaci do Božího díla, života pro evangelium a modlitbu, prožívat homosexualitu nebo heterosexualitu totiž podle něj není možné. Informátor G se vyrovnal se v okamžiku, kdy pochopil, že mu nepomůže exorcismus, a tuto svou část akceptoval. Touží vš dětech, stejně jako po partnerovi, kterého se mu nedaří najít. Informátor CH se s homosexu dříve s obtížemi, nyní ji však vzhledem ke svému věku (84 let) zvládá. Informátor I zažil hnusu a znechucení nad tím, co je nazýváno gay scénou", svou orientaci chápe jako dar, ale něj znamená popřít ji. Zároveň však tvrdí, že je ochoten vzdát se kněžství pro skutečný vz však neobjevil nikdo, kdo by této oběti byl hoden". Jaké formy reálně má Váš sexuální živo A se po dobu činné služby držel povinnosti celibátu, s výjimkou jednoho „ulítnutí". V době službu, přiznává snahu po experimentování, tedy vyhledávání kontaktů „na úrovni kamarádstv třeba může přehoupnout i do něčeho jiného". Touto formou si pohrává s myšlenkou na opuštěn partnerství. Sexualita informátora E se pak podle jeho slov „Božím působením mění v lásku Za dobu svého kněžského působení nepřiznává žádný poklesek, nicméně dodává, „já jsem od ma sexuální touhy. A pak taky existují farmaka," k jejichž užívání se občas uchyluje. Spíše n sám sebe definuje jako asexuála. Informátor G odmítá jednorázové sexuální kontakty, a prot nepodařilo najít partnera, jeho sexuální život se skládá pouze z občasné masturbace. Infor ke svému věku říká: „V osmdesáti? Maximálně se přitisknout, nebo vzít za ruku kluka, ktere Informátor I pak žije v celibátu, který několikrát porušil, ale přesto se o něj snaží. Zva svou orientaci, když jste se rozhodoval pro kněžství nebo řádový život, a bylo to pro Vás Informátor A bral homosexualitu jako otázku velmi vážnou, zastával názor, „že homosexuál b knězem, ... až po hodně různých rozhovorech a kontaktech s kněžíma mě přesvědčili, že to n problém." Při rozhodování pro kněžství u něj hrál významnou roli fakt, že se neožení, kněž smysl života, nahrazující rodinu. Zároveň pro něj bylo vyrovnáním se s homosexualitou a do záštitou dodržování celibátu, který církev nařizuje všem homosexuálům, ať již v kněžském, stavu, protože vzhledem k případným pokleskům podle jeho vlastních slov „svěcení velmi sil to nedělal..." Informátor E považoval svou orientaci za Boží volání a důkaz, že je pro kně Byla pro něj velmi důležitým tématem při rozhodování ke kněžství, a to v pozitivním smyslu jisté volání. „Co zbývá homosexuálovi, když chce dát životu smysl? Kněžský život je život ostatní, protože skrze vás pak přichází požehnání. Kněžský život je darování se. Přece... ne?" Informátor G si při vstupu do semináře nebyl své orientace vědom, považoval se za bis vzhledem k povinnému celibátu, který neumožňuje ani heterosexuální, ani homosexuální chová orientace zabývat odmítl. Orientace tak pro něj nebyla při volbě kněžství otázkou důležito na tom byl informátor CH, který v době volby kněžství o své orientaci neměl tušení, odkryl po „25 letech života jeden patnáctiletý kluk". Také informátor I považoval sovu orientaci dospívání", nicméně v současnosti ji považuje za zdroj síly ke službě Pánu. Ví Vaše okolí orientaci? Pokud ano, jak k tomu došlo a jak ji Vaše okolí vnímá? Informátor A tvrdí, že k kněz, byl by mnohem otevřenější, zatímco v současné situaci zvažuje, komu o své orientaci Říká, že: „na přímou otázku bych asi neřekl, že jsem heterosexuál. ... Ale málokdo z círke pokládá tuto otázku." Rozhodně si však myslí, že lidé mimo církev berou homosexualitu lépe a i když se jen jednou setkal s vyloženě negativní reakcí, která byla ještě spíše nedorozu se mezi věřícími mnohokrát s pštrosí reakcí typu: „já to nechci vědět. Já o tom nechci sly pravděpodobný důvod této reakce pak informátor vidí skutečnost, že kněz je autoritou, symb a víry. Informátor E na tuto otázku nechtěl odpovídat, s odkazem na to, že orientace nemá „co do činění, proto není třeba ji sdělovat a šířit". Informátorovi G na jeho přiznání k h jeden z kamarádů, římskokatolických kněží, odpověděl, že je posedlý ďáblem, nebo „že to má takovými lidmi stýkám". O jeho orientaci tak ví jen rodiče a jeden ze dvou bratrů. Pro rod tabu, měli by proto pravděpodobně problém smířit se s jeho případným partnerem, vzhledem k let strávil v semináři, mají pravděpodobně jeho rodiče toto téma za uzavřené. O orientaci vědí pouze jeho přátelé a ti jsou k němu tolerantní. S negativní zkušeností se naopak setk I, který se jednou dočkal „velmi příkrého odsouzení i výhružek", proto o jeho homosexualit homosexuálové a jakýkoliv coming out považuje za risk. Chcete zmínit něco, co Vy sám považ v souvislosti s tímto tématem? V poslední, zcela otevřené otázce se informátoři z římskoka vyjadřovali zpětně k předchozím otázkám, tyto odpovědi jsem již zmínil výše, objevily se v názory s tématem otázek přímo nesouvisející, a to u informátora E, který v souvislosti s h zmiňuje semináře, které mají na budoucího kněze a jeho vztah k vlastní sexualitě značný vl zároveň vytvářejí skleníkové prostředí a „dávají nereálné představy o životě, zároveň práv gayů nasbírá první sexuální zkušenosti", i když vzápětí popírá, že by tyto zkušenosti byly ale spíše sociální povahy. „Žijete vedle mužů, ve vyhraněně mužském prostředí. Tak to mysl zmiňuje, že výzkum k této práci zkoumá nezkoumatelné a že věda nedovede zodpovědět všechno I pak zmiňuje celibát jako znamení vyvoleného stavu v římskokatolické církvi, „proti které většina, ale se kterým většina nechce dělat nic." Celibát podle něj vede k nedostatku kněž ještě zvyšován faktem, že homosexuálům je v současné době odpíráno kněžství svátostné. Mno má podle něj strach z devalvace kněžství při případném zrušení celibátu, nicméně podle inf „nic jiného nezbyde, nemá-li česká církev zemřít". Starokatolická církev Z řad starokatoli výzkumu zúčastnili dva informátoři, jeden z nich vyplnil dotazník, s jedním byl proveden r informátoři této církve sami sebe definovali jako homosexuály, věkové rozmezí, které uvedl 35 do 46 let. V pasportizaci rozhovorů a dotazníků se jim dostalo písmen F a L. Rozhovor s F se vyznačoval tím, že informátor byl na počátku poměrně hovorný, nicméně později mluvil hlasem a častěji se nad otázkami zamýšlel a vracel se k otázkám předchozím. Odpovědi obou otázky byly následující. Jaký je Váš vlastní názor na homosexualitu jako obecný fenomén? I snažil stavět otevřeně ke všem teoriím zabývajícím se příčinami homosexuality, žádnou vlas Homosexualitu viděl jako nejasný fenomén, nicméně pro něj není problémem morálně složitým, ji nevidí jako věc volby, i když říká, že „výchova v tom snad může hrát nějakou roli, ale ale rád žádnou z teorií, které „se snaží hned ve všem mít naprostou pravdu a mluvit, jako vlak", ke všem teoriím se staví otevřeně. Na konci rozhovoru se informátor k otázce homose a s velkým přemýšlením vrátil a díval se na ni jako na zcela normální. Diskusi o normalitě náboženství viděl jako problém instituce, zatímco Ježíšovu cestu popisuje jako mystickou, jako cestu instituce a je si jistý, že Ježíš o homosexualitě nemluvil „proto, že ji nevidě hodný řešení. Že ji zkrátka viděl jako úplně normální." Mysticky tak vidí homosexualitu ja i když přiznává, že církevně může být problémem. Informátor L vidí homosexualitu jako živo které nelze zavrhnout jen proto, že není většinové, „stejně tak nelze zavrhnout rozvedené, jejich manželství se zkrátka nepovedlo". Jaký je váš názor na žehnání stejnopohlavních pár uzavíraná manželství osob stejného pohlaví? Informátor F je pro žehnání i manželství, „s t prověřovalo povolání k manželství, tedy jestli nejde o nějakou ekonomickou věc", s tím, že vždy hraje roli, ale manželství nesmí být uzavřeno jen kvůli ní. I informátor L si myslí, potřebují Boží požehnání stejně jako heterosexuálové", má však pochyby o tom, „co vše by p homosexuálních sňatků bylo realizováno". Také se zmiňuje o manželstvích pouze z ekonomický touhu po vlastnictví nevidí jako důvod vstupu do heterosexuálního ani případného homosexuá Jeho názor „je proto někde mezi ano a ne". Jak vnímáte normativní pohled své církve na hom Informátor F považuje pohled své církve na homosexualitu za volný, ne sice tak, aby homose církvi nebyla vůbec otázkou diskuse, ale říká: „V podstatě se nemusíme tak bát." Normou je slov možné se zaštítit tehdy, když by někým byl obviněn z toho, že je jako homosexuál v cí slov jsou homosexuálové stejní jako ostatní lidé a mají stejné právo na úctu, protože si s nevybrali. Informátor L pak vidí pohled své církve jako poměrně vstřícný, ale poukazuje na starokatolických církví v jednotlivých zemích v této otázce, protože „zatímco v Rakousku s uzavírají sňatky gayů, slovenští starokatolíci vystoupili z Utrechtské unie a proti homose ještě více než samotná římskokatolická církev". Jak si představujete ideální formu svého s Informátor F si jej představuje jako „vztah a v něm heterosexuální podoba sexu, akorát že nejdříve po položení této otázky dlouho mlčel a pak začal mluvit o různorodosti sexuálních ale žádnou za ideální nepovažuje. Informátor L pak ideální sexuální život vidí jako součás a nikdy jej jinak ani nerealizoval. Pokud definujete svou vlastní sexuální orientaci jako jak se s ní vyrovnáváte a jak ji integrujete do svého života? Informátor F svůj život popi heterosexuála, s tou výjimkou, že žije s mužem, namísto ženy. Vyrovnání se s homosexuální něj znamená sebepřijetí, nad rozdělování na homosexuální a heterosexuální klade spíše dodr pravidel a nevidí jako nic morálně závadného „žít s chlapem ..., jo ale je důležitý podotk jedním chlapem!" Protože je u něj v současnosti tato podmínka dodržena, nevidí nic, co by třeba integrovat. Informátor L svou orientaci považuje spíše za citové než za sexuální zam že vyhledává „plánovitě spíše společnost mužů, ale nezavrhuji ženy". Ve svém současném vzt Jaké formy reálně má Váš sexuální život? Sexuální život ani jeden z informátorů blíže nero představou i realitou je tedy sex v partnerském vztahu, informátor L pak podotýká, že svou ani nikdy jinak nerealizoval. Zvažoval jste svou orientaci, když jste se rozhodoval pro kn řádový život a bylo to pro Vás důležité téma? Informátor F o své orientaci věděl od mala a pochyby nebo období sebehledání, o kterém často čte u jiných. Když se rozhodoval pro kněžs tedy homosexualitu jako problém, spíše řešil jiné otázky: „smysluplnost toho, co budu děla má být moje celoživotní rozhodnutí". Informátor L o své homosexualitě v období rozhodování nevěděl, nicméně nemyslí si, že kdyby o ní věděl, ovlivnila by nějak jeho rozhodnutí. Být „neznamená začít předstírat, že jsem jiný, než jsem, znamená to spíše směrovat svůj život druhým, tak sobě". Ví Vaše okolí o Vaší sexuální orientaci? Pokud ano, jak k tomu došlo a vnímá? Informátor F své okolí nezkoumá, nikomu o své orientaci nevykládá, zároveň ale tvrd nechce tajit. Se svým partnerem se však nestýkají s gay komunitou, kterou odsuzuje jako ne „hledající omluvu pro svoje činy. Někdy mi připadá, že takové to římskokatolické potrident jim hodně nahrává. ... Pomodlí se a je to." V takovémto chování nevidí odpuštění. Coming o problém k řešení. Na konci rozhovoru se ale k této otázce opět vrací a případný coming out popřením normálnosti homosexuality, má pocit, že by jím řekl, „že to je problém, že to je že by mě měli soudit jako nějakýho zvrhlíka". Coming out považuje spíše za něco, co lidé d aby na to mohli být pyšní, protože se podle něj lidé „chytají tak zvláštních věcí, na kter pyšní". Okolí informátora L o jeho orientaci většinou ví, nicméně za okolí považuje pouze že na přímou otázku ohledně orientace by také přímo odpověděl. Chcete zmínit něco, co Vy s za důležité v souvislosti s tímto tématem? V poslední, otevřené otázce pak informátor L kl povahu tohoto výzkumu, protože „homosexualita v církvích, a to i těch, které se zdánlivě z nestydí, je velmi nebezpečné téma". Informátor F se k poslední otázce nechtěl již k ničemu československá husitská Z řad Československé církve husitské se výzkumu zúčastnil jeden in kterým byl proveden rozhovor, tento informátor sám sebe definoval jako homosexuála a jeho V pasportizaci rozhovorů a dotazníků se mu dostalo písmene D, jeho odpovědi byly následují Váš vlastní názor na homosexualitu jako obecný fenomén? Homosexualitu chápe informátor D j je v Božím úmyslu a co vede k cíli, který dosud nechápeme". Nemyslí si, že by homosexualit nebo věc podmíněná výchovou, protože je podle něj nemožné vychovat náklonnost, která je si společenské normy. V současné společnosti sice pozoruje tendence k tomu, že být homosexuál podle jeho slov „dnes je moderní proklamovat, že jste minimálně bisexuál", takže by vliv v být podstatný, za jeho mládí tomu tak však nebylo. Jaký je váš názor na žehnání stejnopohl či na církevně uzavíraná manželství osob stejného pohlaví? Informátor D by žehnání podporo manželství vidí jako něco rozdílného a instituci manželství nepovažuje pro gaye za nutnou, sám ji nepostrádá. Jak vnímáte normativní pohled své církve na homosexualitu? S normativní církve se informátor D ztotožňuje, protože jej chápe. Vidí jej „jako normu danou Pánem, kt se držet", i když vidí jako přirozené, že se od ní člověk odchyluje. Všechny zásady stanov jako normu, jejíž dodržení je naším cílem. Stanovisko své církve k homosexualitě chápe jak ruku v ruce s dobou, ale nejde ani proti ní", oproti stanovisku církve římskokatolické jej pokrokové, ale „nepřizpůsobuje se tomu, co společnost hlásá v televizi". Tento postoj info jako správný. Jak si představujete ideální formu svého sexuálního života? Ideální formu se si informátor D představuje jako lásku dvou mužů v dlouhodobém partnerství, jejíž součástí život, který by neměl být ani jinak než v partnerství realizován. Pokud definujete svou vl orientaci jako homosexuální, jak se s ní vyrovnáváte a jak ji integrujete do svého života? chápe informátor D podle svých slov stejně, jako by chápal orientaci heterosexuální, „jako se kterým je možné prožít život", má partnera, se kterým žije 16 let v dlouhodobém vztahu. vztahu nepovažuje za možné, jako důvod uvádí obtížnost, či bolestnost tohoto případného pr nevidí žádný smysl, staví se proti homosexualitě chápané jako prostituci. Jaké formy reáln život? Sexuální život informátora D má podobu šestnáctiletého vztahu s jedním mužem, o nic svých slov nikdy neměl zájem. Díky tomu, že svou ideální představu sexuálního života naplň v tomto ohledu za vzor. Zvažoval jste svou orientaci, když jste se rozhodoval pro kněžství život, a bylo to pro Vás důležité téma? Před svým rozhodnutím pro kněžství informátor D ho zvažoval, nepovažoval ji však za nejdůležitější otázku, protože orientace podle něj není c sexualita je podle něj jen částí osobnosti a člověka vidí jako víc než jen pudy. Jako chyb „současná doba klade převysoké nároky na sexualitu a staví ji do čela lidské osobnosti", j že dříve tomu tak nebylo, uvádí osobu Lewise Carrolla, autora Alenky v říši divů, který po žil z mravních důvodů v dobrovolném celibátu poté, co v sobě objevil pedofilní orientaci. Vaší sexuální orientaci? Pokud ano, jak k tomu došlo a jak ji Vaše okolí vnímá? O orientac věděli pouze jeho rodiče a blízcí přátelé, svou homosexualitu netají „ze strachu, spíše ze že je to věc nutná k medializaci". Muže, se kterým žije, bere podle jeho slov většina lidí tento stav je podle něj pro oba uspokojivý, tvrdí, že „lásku nepotřebujete deklarovat celé předních stránkách časopisů. Láska je spíš tichá, hodně osobní." Chcete zmínit něco, co Vy za důležité v souvislosti s tímto tématem? V poslední otázce informátor vyjádřil překvapen netýkal sexuálních praktik. Českobratrská církev evangelická Z Českobratrské církve evange zúčastnili dva informátoři, jeden vyplnil dotazník, s druhým byl proveden rozhovor. Oba in této církve sami sebe definovali jako homosexuály, jejich věkové rozmezí bylo 41-55 let. V rozhovorů a dotazníků se jim dostalo písmen C, H. Jejich odpovědi byly následující. Jaký j názor na homosexualitu jako obecný fenomén? Informátor C vidí homosexualitu jako genetický si nikdo nevybírá, říká, že „vždycky byla, bude a je skupina lidí, který jsou homosexuálov dost dokazuje, ne?" S homosexualitou jako genetickou daností nic nenadělá, nicméně za důle postoj, který k ní zaujme a který vychází z něj samého. Homosexualitu v tomto pohledu přir nosu, ke kterému se lze postavit tak, že si jej nechá odoperovat, nebo si z něj udělá živn přijme, jaký je. Informátor H vidí homosexualitu jako „způsob prožívání světa a vztahů v n v člověku utváří od útlého dětství. Jako takový je nezměnitelný a je chybou označovat jej Nebere ji proto jako názor nebo volbu, homosexuála vidí stejně náchylného ke zlému jako he výzvou k tomu, aby se nepoddával svým sklonům, ale přijal své danosti, je podle něj Boží m má podle informátora H naplňovat tyto své danosti způsobem nepříčícím se Bohu. Jaký je váš žehnání stejnopohlavních párů, či na církevně uzavíraná manželství osob stejného pohlaví? by byl rozhodně pro, manželství je pro něj láska, a tak nedělá rozdíl mezi heterosexuální láskou. „Když se dva lidi milujou... no tak by jim mělo být dovoleno, aby se vzali. Aby by by se vzít, ať už jsou gay, nebo straight." Za nefér považuje fakt, že zatímco heterosexuá uzavírat i opakovaná manželství, gay páry tuto možnost nemají vůbec. Informátor H pak tvrd v životě potřebujeme požehnání, jeho potřebu vidí i pro případ homosexuálních dvojic, nicm si, že by tento akt měl být nazýván manželstvím a takto vzniklá jednotka rodinou, tyto výr něj „tradičně spojeny s heterosexuálním modelem", který by byl jejich užitím na homosexuál informátora H zpochybněn. Jak vnímáte normativní pohled své církve na homosexualitu? Infor chápe jako nejednotný, podle něj je církev v období rozlišování dobrého od špatného. Círke implementovat homosexualitu, což však podle něj neznamená, „je to ok, můžu teď jít a zatáh chlapů do postele a pořád to bude ok". Ve svém postoji podle informátora C není církev jed vedle těchto integračních snah v ní existuje i strach ze strany starších lidí a zastánců t a tradičních postojů. Myslí si tedy, že i když jeho církev homosexuály vítá, je spíše zdrá udělila nějakou vedoucí funkci někomu, o kom se ví, že je homosexuál". Postoj církve tak v jako tanec mezi extrémy, který sice chápe, ale nemělo by to tak podle něj být. Informátor normativní pohled uvnitř jeho církve neexistuje, nebo je nekonzistentní, protože se liší „ fundovaných teologů či volených představitelů církve a prostých věřících, zvláště na venko stanovisko je podle něj vzhledem k demokratické povaze ČCE právě tím normativním. Jak si p ideální formu svého sexuálního života? Ideální představa sexuálního života je pro informát člověkem, kterýho miluju a se kterým chci trávit celej zbytek života. Samozřejmě že to je realita šeptá... kde ho vzít?" Rozhodně odmítá úlety a vztahy na jednu noc, na které je mu nepříjemné i jen pomyslet, protože se tomuto ideálu ani neblíží. Jako ideální tedy vidí ži mužem, se kterým vzájemně prozkoumají svou sexualitu, „až svoje sexuality budeme sdílet, t budeme mít to, čemu se dá říct vztah. Protože to předtím, to je divný. Nepřirozený." Infor ideální představě sexuálního života nevyjádřil, protože nechtěl směšovat sexuální fantazie ideály a nevěděl, ke které z těchto dvou věci otázka míří, v poslední, otevřené otázce vša je nesoudit nikoho za to, jak žije svou sexualitu. Monogamní vztah není normou, ale darem. nařídit, ale lze jej podle něj hledat. Pokud definujete svou vlastní sexuální orientaci ja jak se s ní vyrovnáváte a jak ji integrujete do svého života? Informátor C vidí jako koneč orientace „monogamní partnerský vztah jako takovej", jako důležitou vidí otevřenost, které úspěch integrace své orientace do života vidí právě v této otevřenosti a ve vyrovnání se s otevřenost je v tomto směru pro něj důležitá. Pro informátora H bylo vyrovnání se s homose na dlouho trať. „Uvědomoval jsem si ji už nejpozději od puberty, ale dlouho jsem sám sebe že jsem vlastně spíše bisexuální a tedy schopný tradičního heterosexuálního vztahu." Teprv věku došel poznání, že by takový vztah neměl dlouhé trvání. Jaké formy reálně má Váš sexuá Svůj sexuální život popisuje informátor C jako izolaci, slovo samota vidí pro realitu, kte jako slabé slovo. Říká: „nenašel jsem takovou křesťanskou, pečující, věřící duši, kterou h ne." Informátor H se k sexuální realitě vyjádřil poměrně lakonicky tím, že žije v uspokoji vztahu. Zvažoval jste svou orientaci, když jste se rozhodoval pro kněžství nebo řádový živ to pro Vás důležité téma? Informátor C měl hluboké pochyby, směřující především k jeho vho kněžství, „od církve mi připadalo, že mě všichni dost špatně hodnotí, že jim připadám jako co nebude za moc stát, protože je teplej". Později jej ale jistá farářka přesvědčila, aby událost informátor hodnotí jako zázračnou a zmiňuje se o prospěšnosti přítomnosti ženského církvi: „Ženský obecně jsou element, kterej strašně chybí v katolický církvi. Mají daleko chápání, protože chlapi, ti se nikdy nevymaní z toho, že si hrajou na vojáčky, víš?" Po té svou kněžskou službu informátor C přijal bez pochyb a vykonává ji „orientace, neorientace. něco, co mu v dokonalosti hodně brání." Také informátor H svou orientaci před přijetím kně věřil, že „Bůh si i s mou homosexualitou nějak poradí a povede mě podle své vůle". To se t klikatějšími cestami, než informátor H čekal. Ví Vaše okolí o Vaší sexuální orientaci? Pok tomu došlo a jak ji Vaše okolí vnímá? Informátor C prodělal coming out rozvážně a pomalu, pro něj bylo zjištění, že má podporu, a překvapilo jej množství lidí, kteří mu chtěli pomo dokonce chtěli najít partnera. Zmiňuje se o svých rodičích a jejich vztahu k jeho orientac jeho homosexualitou zpočátku problém, později mu sdělila, že „to pro ni byla rána, protože že byla špatná matka. Že se vinila." S jeho homosexualitou měl problém i otec, což informá faktu, že muži většinu problémů řeší extrémními způsoby, a přirovnává je k církevnímu pros tak trochu ukazujou, jak to bude vypadat v církevním prostředí. Protože to je taky takový to tou cestou: zabij, nebo tě zabijou." Jeho otec mu později řekl, „že už když jsem byl ho měl pocit, že budu gay. A že jak jsem rostl, tak ho nikdy tenhle pocit neopustil." Co se o církevním prostředí týče, informátor C svou orientaci nevolá ze střech, přestože se nikdy špatnou reakcí, sdělovat svou orientaci na potkání však nepovažuje za dobrý způsob: „nejde k věřícím a říct jako první větu: jsem gay. To by odradilo asi i gaye samotný." Okolí info jeho orientaci ví, sám o ní mluvil s kolegy i dalšími lidmi a nevadí mu, když si tuto info mezi sebou, naopak jej ve vztahu k tomuto tématu uvádí do rozpaků snaha o mlčenlivost. Jeh však podle jeho slov není u konce a stále pokračuje, co se reakcí okolí týče, říká: „Okolí různorodě, ale ti nejbližší jsou mi naštěstí oporou." Chcete zmínit něco, co Vy sám považu v souvislosti s tímto tématem? V poslední, zcela otevřené otázce zmínil informátor C nutno „Je nutný studovat Bibli a rozumět jí. To první se dělá, to druhý vůbec ne." V souvislosti například homosexualita, jak ji viděl sv. Pavel, není totéž, jak je chápána dnes, a uvádí který se v Pavlově době pojil s antickou sexualitou, zatímco dnes se nepoužívá, a který se vztahoval i na homosexuály. Církev bratrská Z bratrské církve se výzkumu zúčastnil jeden i vyplnil dotazník. Tento informátor se označil za homosexuála, za své věkové rozmezí udal 5 pasportizaci rozhovorů a dotazníků se mu dostalo písmene J. Jeho odpovědi byly následující vlastní názor na homosexualitu jako obecný fenomén? Informátor rozlišuje mezi homosexuální kterou vidí jako Boží dílo, „o jejímž důvodu se lze jen dohadovat", a mezi homosexuálním c vidí jako snahu vyzkoušet si v sexu co nejvíce a zjistit, co je nejpříjemnější, proti tako „se chceme co nejrezolutněji postavit, právě proti němu totiž mluví Bible". Jaký je váš ná stejnopohlavních párů, či na církevně uzavíraná manželství osob stejného pohlaví? Informát proti žehnání stejnopohlavních párů a manželství je podle něj svazek muže a ženy a „nepřic že by stejný svazek mohl vzniknout mezi dvěma muži či ženami. Takové svazky jsou nefunkční doplňování, brzy se rozpadají." Morálně silnější, nicméně stále upadlí homosexuálové podle hledají v manželství záštitu společného sexu. Jak vnímáte normativní pohled své církve na Informátor J zmiňuje, že jeho církev stojí pouze na výkladu Bible, kterou Bůh zjevil svou všechny výzkumy na tomto poli jeho církev odmítá jako nevědecké. Stanovisko církve je pro Boží, jeho zdánlivá tvrdost je pak pro něj daná tím, „že jsme uvykli relativizovat vše, co je však podle informátora J chybou, vše, co je v Bibli, je nutno brát jako nadčasové. Pohl je pro něj závazný. Jak si představujete ideální formu svého sexuálního života? Představou sexuálního života je pro informátora J sex muže a ženy, „jakékoliv jiné představy jsou zvr upadlé". Pokud definujete svou vlastní sexuální orientaci jako homosexuální, jak se s ní v a jak ji integrujete do svého života? Informátor J v posledních 27 letech homosexuální cho nepraktikoval, homosexualitu chápe jako tělesný orgán, který nelze odstranit, ale je nutno protože jsou všechny dány Bohem. Říká: „Orientace je nedůležitá, pokud se věnuji Bohu a je ji zvládám." Jaké formy reálně má Váš sexuální život? Reálný sexuální život informátora J podobu. Zvažoval jste svou orientaci, když jste se rozhodoval pro kněžství nebo řádový živ pro Vás důležité téma? Homosexualitu ve vztahu ke kněžství vidí informátor J jako jeden z vstupu do církve a pokládá za možné, že „homosexualita je druhem volání ke kněžství". Ví V sexuální orientaci? Pokud ano, jak k tomu došlo a jak ji Vaše okolí vnímá? Okolí o orienta J neví, nemá podle jeho slov z čeho se o ní dozvědět a informátor sám nemá důvod, aby ji s sděloval. Chcete zmínit něco, co Vy sám považujete za důležité v souvislosti s tímto témat otevřené otázce pak informátor tento výzkum označuje jako nevědecký a zdůrazňuje, že je za pochybách před pseudovědou. Uvítal by pouze „výzkum vedený nehomosexuálem a vedený s odstu se výzkumu vůbec účastní, je podle jeho slov ten, že: „vím, jací lidé se jej účastní, a ch trochu pravého světla na homosexualitu duchovních". Apoštolská církev Z Apoštolské církve zúčastnili dva informátoři, jeden vyplnil dotazník, s druhým byl proveden rozhovor. Jeden církve definoval sám sebe jako bisexuála, druhý jako homosexuála, jejich věkové rozmezí by 45 let. V pasportizaci rozhovorů a dotazníků se jim dostalo písmen B a K. Informátor B měl předem připravené a četl je, pouze v několika málo chvílích mluvil bez přípravy. Odpovědi byly následující. Jaký je Váš vlastní názor na homosexualitu jako obecný fenomén? Informát homosexualitu pouze za přechodnou iluzi. Sám sebe definoval jako bisexuála a sexualitu obe přirozenou bisexualitu, která „se v některých případech může přiklánět k homosexuálnímu ch to jen dočasný jev". Homosexuálové jsou podle něj bisexuálové, kteří mají zvrácený pohled Homosexualita, tedy to, co je za ni považováno, je podle informátora B léčitelná modlitbou životosprávou. Říká, že: „homosexualita je pole, ve kterém si nemůžete být jist, jestli ne ďáblem." Dále říká, že homosexualita je dnes chápána jako normální, což je chyba, protože která není léčitelná, a za důvod této neléčitelnosti opět považuje fakt, „že je pouze iluz většiny lidí je bisexuální, záleží, kam se přikloní". Informátor K vidí homosexualitu jako která se v dospívání spojuje se sexualitou". Všechny vědecké výzkumy na tomto poli vidí ja a nespolehlivé. Podle něj dělá věda společnost „homosexualistickou", jediné, na co se lze jsou Boží tvrzení. Jako příčiny homosexuality vidí „hluboké proudy v podvědomí". Jaký je v žehnání stejnopohlavních párů, či na církevně uzavíraná manželství osob stejného pohlaví? je rozhodně proti a jako neuvěřitelné se mu zdá, „jak dalece lidé zacházejí v podvolování zálibám". Informátor K naprosto nesouhlasí a připuštění něčeho takového vidí jako hřích pr vnímáte normativní pohled své církve na homosexualitu? Informátor B vidí pohled své církve správný, protože je řízený Duchem svatým. Díky tomu, že je vyjádřením Boží vůle, nemůže bý i když zároveň informátor B přiznává možnost pochyb, které mohou vést k odchýlení se od to za příčinu takových odchylek považuje fakt, že lidé jsou chybující. Informátor K pak norma církve vidí jako tvrdý, za tvrdost tohoto pohledu považuje fakt, že jeho církev „se řídí P ve kterém je homosexualita přísně zapovězena", nicméně jej chápe a je s ním srozuměn. Svou jako „určitou křivdu", protože nemá pocit, že by se pro ni rozhodoval. Jak si představujet svého sexuálního života? Informátor B pouze prohlásil, že věří, „že Pán ji napraví tak, ja nelze podle něj dělat nic víc než věřit. Informátor K si jako ideální představuje sex s že homosexuálnímu sexu cítí puzení, chápe jej jako hřích. Dále pak říká, že „homosexuální lás mělčí a mnohem méně intenzivní". Pokud definujete svou vlastní sexuální orientaci jako hom jak se s ní vyrovnáváte a jak ji integrujete do svého života? Informátor B znovu tvrdí, že neexistuje a že s občasnými výkyvy své bisexuální orientace do homosexuální oblasti se vyr pomocí, konkrétně „modlitbou a snahou rozpoznat, o co se vlastně jedná, že to není nic než nálady". Tyto výkyvy chápe jako součást života a jejich integraci pak vidí stejně jako int chuťových či preferenčních, co se oblékání týče". Informátor K se pak podle rad Písma snaž čelit, čímž se podle jeho slov sama integruje. Nechová se jinak „než každá jiná lidská byt formy reálně má Váš sexuální život? Reálnou formu sexuálního života pak informátor B nechc podle něj se neliší od ostatní populace a sám sebe nevidí jako výjimku. Protože sexuální ž něj soukromá věc, vidí tuto otázku jako víc, než je pro něj možné říci, chce ale, „aby byl neodchyluji od stanoviska své církve". Na otázku, jak chápe sexuální život ostatní populac stanovisko jeho církve je, co se sexuálního života týče, velmi striktní, pak bez přípravy populace se chová podle stanoviska svých církví. Ano. Pokud ne, žije v hříchu." Reálným se informátora K je sex se ženou, shoduje se tak s jeho ideálním pohledem. Zvažoval jste svou když jste se rozhodoval pro kněžství nebo řádový život, a bylo to pro Vás důležité téma? I opět upozorňuje na nutnost pochopit „podstatu toho, co je nazýváno homosexuální orientací" podstatu chápe jako určitou inklinaci, kterou lze ovládat, když ji pochopil, nebyla pro ně již důležitá, protože pak by „každý z kazatelů musel zvažovat, jestli rád nosí rifle, nebo jestli jí raději rybu, nebo jehněčí". Informátor K svou orientaci při rozhodování ke kněžs říká: „Každý si s sebou nese určitá temná duševní místa", nicméně dále říká, že svou orien po dobu své práce v církvi stále, má ji podle svého názoru pod kontrolou a „boží dílo vede uzdravení". Ví Vaše okolí o Vaší sexuální orientaci? Pokud ano, jak k tomu došlo a jak ji vnímá? Informátor B byl touto otázkou pobouřen a viděl v ní ďábelské cíle, nakonec však na vyhýbavě a předem připraveným tvrzením, že „sexuální život je velmi soukromá věc. Zatahova a více lidí by bylo nechutné. Vede to k úchylkám." Okolí informátora K o jeho orientaci čá „vědí, že taková byla moje temná minulost, předtím než jsem poznal Boha". Osobní koncepty u křesťanských duchovních a jejich porovnání s normativním pohledem Církev římskokatolická homosexuální duchovní názor na homosexualitu obecně? Informátoři si na homosexualitu vytvo informátor E ji vidí jako „způsob omezení populace", informátor G jako postižení, informát z forem sexuality vůbec, svůj názor na ni nemá pouze informátor I. Informátoři A a CH se z rozměrem úvah o homosexualitě, informátor A ji hodnotí jako morálně indiferentní, informát oddělit orientaci a vášeň. Pozoruhodný je nesoulad mezi obecným pohledem na homosexuální o žádný z informátorů nechápe jako hříšnou, a pohledem na totéž prizmatem možnosti žehnání s párům, či církevně uzavíraných manželství. Informátor A nejdříve homosexualitu viděl jako v otázce na žehnání si ale není jistý, zda se jedná o hřích, nebo ne. Podobně je na tom in si v kontrastu se svým tvrzením, že homosexualita je svého druhu nástroj k omezení růstu p v otázce žehnání jistý, zda se nejedná o hřích, a žehnání či manželství homosexuálů odmítá I na homosexualitu neměl žádný zvláštní názor, ale bránil by se „žehnat páry, které neprok společným životem skutečný vztah". Nejistota, zda je v kontextu žehnání homosexualita hříc zřejmě důsledkem normativního stanoviska římskokatolické církve, která se proti svazkům ho pozice tradiční ochránkyně rodiny poměrně tvrdě staví. Do jaké míry se tento názor ztotožň dané církve? Žádný z informátorů se neukázal být vysloveně rebelem, normativní pohled stoj osobních konceptů každého z nich, i když jej ve svých odpovědích značně kritizují, neztoto jako informátor A, považující jej za nejednoznačný, či dokonce jako informátor G za „hloup rozporný, zcela nesprávný", tento informátor v kontextu svého pohledu na homosexualitu jak vyjadřuje zklamání nad postojem římskokatolické církve ke gayům, kterým tím, že si nad „ta muži umyla ruce jako Pilát", odmítá pomoci v jejich handicapu a dostává se tak do rozporu Ježíš. Informátor I si myslí, že nikdo z homosexuálů katechetický příkaz čistoty nedodržuj ke kněžím je církev restriktivnější než k řadovým věřícím. Přestože normu své církve všich kritizují, berou ji zároveň jako daný fakt a svým chováním s ní nikdo z nich není otevřeně Zcela se s ní nicméně rozchází, co se představ sexuálního života týče, zde se pouze inform požadující absolutní celibát shodl, žije podle ní a svou orientaci chápe jako její sublima díla, ostatní informátoři se pozoruhodně shodli v představě ideální formy sexuálního život dlouhodobém partnerství, což ukazuje na nespokojenost s povinným celibátem, se kterým někt vedou polemiku, nicméně jej podle svých tvrzení z morálních důvodů dodržují. Jak homosexuá vměstnávají svou orientaci i chování do mantinelů daných církví? Integrace homosexuality d mantinelů daných římskokatolickou církví se ukázala být poměrně problematickou. Do římskok zcela vešel pouze informátor E, který církevní pohled kritizuje, ale na 100?% jej dodržuje celibátem a na potlačení sexuálních tužeb bere farmaka. Všichni ostatní se od normy více č Typická je pro informátory této církve ambivalentnost integrace vlastní orientace do život svou homosexualitu v podvědomí chápe jako něco špatného, i když sám sebe přesvědčil, že se nejedná, informátor I pak svou homosexualitu chápe jako dar, důvod svého rozhodnutí ke kně zároveň by kněžství byl ochoten obětovat za vztah, který by však musel mít pravděpodobně n kvality: „Zatím se neobjevil nikdo, kdo by této oběti byl hoden." V otázce na reálnou form života se s normativním pohledem římskokatolické církve, přes svůj předchozí nesouhlas s n informátoři E a G, ostatní se od normy odchýlili, nicméně u všech je patrná snaha se této nesouhlas držet, i když ne vždy se to daří. Informátor A „experimentuje" a vyhledává kamar s představou, že se mohou přehoupnout do něčeho jiného, pohrává si s myšlenkou na opuštění partnerství, čímž se shoduje s informátorem I, který hledá někoho, kdo by byl hodný toho, kněžství obětoval. Informátor G v souladu s katolickou normou odmítá jednorázové sexuální sexuální život se skládá pouze z občasné masturbace. Žádný z informátorů nebyl vysvěcen na Instrukce z roku 2005, proto žádný tuto instrukci nemusel brát na vědomí při rozhodování s [7] otázku homosexuality přesto před přijetím kněžství dva informátoři zvažovali a považov tři informátoři si své orientace nebyli před přijetím kněžství vědomi nebo ji jako důležit informátora A bylo kněžství vzhledem k homosexualitě realizací sebe sama a nalezením smysl jej chápal informátor E, jako darování se. Pro informátora I je právě homosexualita darem, kněžství pomáhá. Do jaké míry jsou se svou orientací otevření svému okolí a jak je okolí v na otevřenost k okolí se všichni informátoři vyjádřili poměrně stručně. Zcela otevřený nen i když církevní norma v tomto ohledu prohlášení o vlastní sexualitě nezakazuje. Informátor po otevřenosti, ve které je však spíše pasivní („na přímou otázku bych asi neřekl, že jsem poukazuje na mezi lidmi rozšířenou představu posvátnosti kněze, díky které lidé o případné orientaci svého kněze vědět záměrně nechtějí. U informátora E ukazuje neprovedený coming o než na vyrovnání se s vlastní orientací, roli v tom však může hrát 100% dodržování normy ř církve. S negativními zkušenostmi se při pokusu o coming out setkal informátor I, který je z rizik zcela uzavřen, s odkazem na ďábla se setkal informátor G, který mluví pouze o comi k rodičům. Starokatolická církev Jaký mají homosexuální duchovní názor na homosexualitu ob informátoři se k homosexualitě staví kladně, v otázce na případné žehnání či církevní uzná osob stejného pohlaví panovala konzistence s předchozími názory, oba se v této otázce shod manželství pouze z ekonomických důvodů a odsuzují jej. Informátor F vidí homosexualitu jak zamýšlí se vůbec nad nutností ji nějak řešit a snaží se k ní přistupovat z mystického pohl není žádná integrace nutná. Oba informátoři pak ve vztahu k homosexualitě kritizují nemorá informátor F zdůraznil nutnost nepromiskuitního chování, zdá se tedy, že spíše než na homo obecně se oba zaměřují spíše na morálku homosexuálů. Do jaké míry se tento názor ztotožňuj církve? Vzhledem k charakteru církve je ztotožnění s církevní normou u obou informátorů be oba informátoři se s ní ztotožňují. Informátor F považuje normativní pohled své církve za kterou se může odvolat v případě dotazů na své kněžství a homosexualitu, což je poměrně př církev k homosexualitě kněží nemá žádné závazné stanovisko. Vzhledem k otevřenosti církve s normou shodují i v představách ideálního sexuálního života. Jak homosexuální duchovní vm orientaci i chování do mantinelů daných církví? Protože norma církve nijak závazně neuprav duchovních, v otázce integrace se oba informátoři do této normy pochopitelně vešli, oba ži vztahu s mužem. Sexuální život obou informátorů se zcela shoduje s jejich ideální představ jej blíže nerozvádí, jejich představou i realitou je tedy sex v partnerském vztahu, s tout spokojeni. Při rozhodování ke kněžství pak orientace nehrála ani u jednoho informátora rol ke kněžství ani jeden neuvádí pochyby, zda kněžství přijmout, které by se vztahovaly k hom Informátor L o své orientaci zprvu nevěděl, nicméně myslí si, že i kdyby o ní věděl, nehrá rozhodování pro kněžství roli. Do jaké míry jsou se svou orientací otevření svému okolí a vnímá? Ani jeden z informátorů nebyl zcela „out", informátor F sice žije v partnerství, ni orientaci spíše tají a gay komunita mu není příjemná, coming out spíše zesměšňuje, považuj pýchy a popření normálnosti homosexuality. Toto pojetí lze vidět jako jistý druh racionali pomáhá se úvahám o svém případném coming outu bránit. Informátor L je pak otevřený ke svým otevřenosti k ostatním je však pasivní („na přímou otázku bych asi odpověděl přímo"). Círk husitská Jaký mají homosexuální duchovní názor na homosexualitu obecně? Názor jediného inf církve byl vstřícný, homosexualitu vidí jako Boží úmysl, nicméně ji zřejmě považuje za dob jeho slov je dnes moderní „proklamovat, že jste minimálně bisexuál." Žehnání stejnopohlavn nebránil, ale je proti manželství, které nevidí pro gaye jako nutné, ani důležité, což vyv že ani on, ani jeho přítel jej nepostrádají. Do jaké míry se tento názor ztotožňuje s názo S poměrně otevřeným normativním pohledem své církve se podle svých slov ztotožňuje, protož vidí jej jako moudrý v tom, že je pokrokový, ale zároveň „nepřizpůsobuje se tomu, co spole v televizi". Názor církve na to, že homosexuální vztahy mají zůstat v rovině intimnosti, d překračuje v otázce coming outu, který nepovažuje za možný, ani nutný, protože „láska je s osobní", církev však ve skutečnosti coming out nezapovídá, pouze říká, že má být prováděn exhibicí.[8] Jak homosexuální duchovní vměstnávají svou orientaci i chování do mantinelů d Integrace homosexuální orientace do života se informátorovi D povedla podle jeho ideální p podle ideální představy jeho církve, v tomto směru se považuje za vzor. Sexuální život inf podobu šestnáctiletého vztahu s jedním mužem, což je zároveň jeho ideální představa, k tém však snažil opakovaně vracet a jako jediný projevil sexuální reaktivitu na mou osobu. Do j se svou orientací otevření svému okolí a jak je okolí vnímá? Informátor je vzhledem k výše svému okolí spíše uzavřený, o jeho orientaci věděli pouze jeho rodiče a blízcí přátelé. Če církev evangelická Jaký mají homosexuální duchovní názor na homosexualitu obecně? Názor ob této církve je konzistentní, vidí ji jako genetickou danost, informátor H pak toto tvrzení nutnost naplňovat tuto genetickou danost způsobem nepříčícím se Bohu, čímž poukazuje na mo úvah o homosexualitě, který je i přes otevřenost nutný, zároveň však říká, že nelze nikoho jak žije, protože monogamita není normou, ale darem, naplňování homosexuality způsobem nep je v jeho pojetí tedy spíše nejasné. Informátor C pak poukazuje v souvislosti s homosexual biblických studií a poukazuje na prospěšnost přítomnosti žen v církvi, kterou zakládá jeji uvažování. V názoru na žehnání svazků osob stejného pohlaví se oba informátoři se svým pře na homosexualitu shodovali, oba jsou pro, informátor H však varuje před použitím termínu m který je spojen s heterosexuálním modelem vztahu. Do jaké míry se tento názor ztotožňuje s církve? Normativní pohled ČCE vnímají oba informátoři jako ambivalentní, zdá se, že je pro nejasný, aby se s ním mohli nějak ztotožnit, tuto ambivalenci spíše kritizují. Informátor jako tancování mezi extrémy, informátor H pak neví, co brát jako normu, zda názory teologů věřících na venkově, žádná norma tak podle něj neexistuje. Ideální představou sexuality je C realizace sexu v dlouhodobém partnerství, kritizuje „úlety a jednonocovky", informátor H na sexuální ideál, protože vidí rozdíl mezi náboženským ideálem a sexuálními fantaziemi. J duchovní vměstnávají svou orientaci i chování do mantinelů daných církví? Vzhledem k infor nejednotnosti normativního pohledu Českobratrské církve evangelické je nelehké určit manti se vůbec mají informátoři vměstnat, nicméně zdá se, že ani jeden z nich nemá problém se do normy své církve vejít. Svůj sexuální život popisuje informátor C, vzdor poměrně otevřené jako izolaci, informátor H naopak žije v uspokojivém vztahu. Oba informátoři svou orientac kněžství zvažovali, informátor C měl před jejím přijetím pochyby, nicméně později byl přes není dokonalý a že tedy homosexuál není jinak imperfektní, než jsou jiní lidé. Do jaké mír orientací otevření svému okolí a jak je okolí vnímá? Oba informátoři jsou se svou orientac Informátor H je jediný ze všech informátorů, kterého lze označit za zcela out, informátor k coming outu zmiňuje spíše rodinu než církevní prostředí. Církev bratrská Jaký mají homos názor na homosexualitu obecně? Jediný informátor rozlišuje ve shodě s normativním pohledem mezi homosexuální orientací, kterou vidí jako Boží dílo, „o jejímž důvodu se lze jen dohad homosexuálním chováním, které vidí jako snahu vyzkoušet si v sexu co nejvíce, říká, že tom co nejrezolutněji postavit, právě proti němu totiž mluví Bible". Fakt, že použil plurálu, že informátor zde mluví spíše za svou církev než sám za sebe. Ve shodě se svým pohledem na chování se informátor J staví proti žehnání stejnopohlavních párů i proti manželství. Do j tento názor ztotožňuje s názorem dané církve? S názorem bratrské církve se informátor zcel stanovisko církve je pro něj stanovisko Boží. Tento jev je pozoruhodný vzhledem k fundamen charakteru této církve, díky kterému by bylo možno čekat kritiku či neposlušnost k normě, pravdou. Pozoruhodná je také ideální představa sexuálního života tohoto informátora, ktero a ženy, ač sám sebe definuje jako homosexuála, cokoliv jiného považuje za zvrhlé. Vzhledem podle svých slov výzkumu účastnil právě proto, že ví, jací lidé se ho účastní, a „chtěl by pravého světla na homosexualitu duchovních", se nicméně lze dohadovat, zda jeho stanoviska snahou o vyhlášení jakéhosi ideálního standardu než popisem vlastního života. Jak homosexu vměstnávají svou orientaci i chování do mantinelů daných církví? Informátor J svou orienta úzkých mantinelů, daných jeho církví, vměstnává, mezi normou a skutečností tak v jeho příp žádné napětí. Skutečnou formou jeho sexuálního života je celibát, což znamená, že sice nen ideální představu, kterou je sex muže a ženy, ale maximálně se jí přibližuje. V souladu se homosexuality jako Božího díla tvrdí, že právě jeho orientace pro něj byla důvodem vstupu vidí ji jako volání ke kněžství. Do jaké míry jsou se svou orientací otevření svému okolí vnímá? O otevřenosti v případě tohoto informátora nemůže být řeč, svou orientaci nikomu ne k tomu důvod. Apoštolská církev Jaký mají homosexuální duchovní názor na homosexualitu obe obou informátorů byla značně rozporuplná a v kontextu nekonzistentní. Pohled informátora B je značně svérázný, tvrdí, že jako obecný fenomén neexistuje, je to pouze vychýlení orient všech obecně bisexuální, do homosexuální roviny, později ji vidí jako nemoc, jejíž příčino výkyv. Informátor K ji pak vidí jako úchylku, za kterou je zodpovědné podvědomí, svou homo pod kontrolou a „Boží dílo vede k jejímu uzdravení". V otázce na žehnání stejnopohlavním p informátoři s předchozím pohledem na homosexualitu shodli, oba jsou zcela proti, informáto bylo jasné, že se neodchyluji od stanoviska své církve." Do jaké míry se tento názor ztoto dané církve? Ztotožnění je u obou informátorů podle jejich slov naprosté, informátor B s n souhlasí, nicméně o sexualitě odmítá vůbec mluvit a na otázky na ni reaguje silně odmítavě normativním stanoviskem jeho církve je celibát, zdá se taková reakce protichůdná. Homosexu jako výkyv nálady a je možné předpokládat, že těmto výkyvům podléhá, protože lidi vidí jak Co se ideální formy sexuálního života týče, věří, že: „Pán ji napraví tak, jak bude chtít" říká, že zatahovat další lidi do představ sexuálního života je „nechutné. Vede to k úchylk nechává prostor pro představu jiného než celibátního života. Informátor K svou homosexuali jako křivdu, ale s normou církve je srozuměn a chápe ji, ve všech odpovědích se informátor církve odvolává a tlumočí ji. Ideální představa sexu je pro něj překvapivě sex se ženou. J duchovní vměstnávají svou orientaci i chování do mantinelů daných církví? Integrace homose u informátora B modlitbou, protože ji chápe jako výkyv, integrace „je stejná jako u výkyvů či preferenčních, co se oblékání týče", tedy je snahou vidět homosexualitu jako výkyv, svo tak tento informátor zredukoval pouze na sexuální život. Informátor K jí čelí podle Písma, reálným sexuálním životem je sex se ženou, i přes fakt, že sám sebe definuje jako homosexu orientaci považoval v předchozích otázkách za křivdu. Integrace tak vlastně není potřeba, život se shoduje s jeho ideálním pohledem. Svou orientaci před rozhodnutím ke kněžství nez jeden z informátorů. Do jaké míry jsou se svou orientací otevření svému okolí a jak je oko otevřenosti k okolí nemůže být řeč, pouze okolí informátora K o jeho „temné minulosti" pře Boha, částečně ví a nepovažuje ji za nic víc než za minulost. Shrnutí Z provedeného výzkum přes snahu držet se normativních pohledů svých církví a přes fakt, že se žádný z ve výzkum duchovních nestaví proti tomuto pohledu jako rebel, si tento pohled každý ze zúčastněných jisté míry přizpůsobuje a vytváří si tak spíše svůj koncept osobní. V číslech lze říci, že výzkumu se 5 informátorů ve svém životě s normativním pohledem své církve rozchází, 8 se d vměstnává. Rozchod s normou však není nikdy stoprocentní, stejně tak i ti, kteří se do nor vejdou, tuto normu někdy kritizují (například informátor F z římskokatolické církve). Prot výzkumu byla kvalitativní, lze však tato čísla brát pouze orientačně, jako hrubý přehled. z římskokatolické církve se s normou své církve rozcházejí především v představě ideálního života, kde se namísto celibátu objevuje představa života v partnerství, skutečnost přesto nakonec často odpovídá, například informátor G žije podle svých slov v nedobrovolném celib s výjimkou případných uklouznutí informátoři A a I, či vzhledem k věku i informátor CH. Z církve se do normy zcela vejde a žije podle ní pouze informátor E, i když tuto normu kriti církve starokatolické se do poměrně volné normy své církve vejdou, informátor F ji dokonce její nejednoznačnost jako záštitu. Jediný informátor Církve československé husitské se do považuje se za vzor, byl však jediným informátorem, z jehož strany jsem se dočkal jistého napětí. Informátoři ČCE normu své církve chápou jako nejasnou, či vůbec neexistující, takž koncept homosexuality stojí spíše na jejich osobních mravních přesvědčeních, i když se zdá k mlhavě stanoveným mantinelům v této církvi zde nevzniká mezi normou a těmito osobními ko napětí. Dva informátoři církve apoštolské a jeden informátor bratrské církve se do normy p také vměstnávají, nicméně u informátora B je toto vměstnání příliš nápadné a nekonzistentn jeho sdělení, takže se lze domnívat, že se jedná spíše o snahu stavět se ve výzkumu do lep Jinak je tomu v otázce souhlasu s církevní normou, míra, do jaké se informátoři s postojem ztotožňují, je velmi proměnlivá, dá se říci, že z 13 účastníků výzkumu s normou své církve souhlasí a 7 nesouhlasí, nicméně nesnadné je hodnotit souhlas či nesouhlas u informátorů z jejich vlastních slov v církvi žádná jasná norma není, s touto nejednoznačností oba nesouh apoštolské a bratrské panuje navzdory značně restriktivní normě souhlas, což působí poměrn i když informátor K například stanovisko své církve spíše chápe a je s ním srozuměn, než ž souhlasil. Očekávatelný byl naopak značný nesouhlas informátorů s normou církve římskokato podléhá časté a trvalé kritice. Co se otevřenosti k okolí týče, zcela „out" se ze všech in být pouze informátor H z řad ČCE, nicméně většina informátorů svou orientaci netají, velmi ukázal být informátor B z Apoštolské církve, informátor D z Československé církve husitské E a I z církve římskokatolické, informátor F ze starokatolické církve a informátor J z Cír Nedostatek otevřenosti k okolí lze, vzhledem k chybějící vazbě tohoto jevu na církevní pří považovat spíše za strach ze společenských než z církevních norem. V představách ideálního života se pozoruhodně shodli informátoři většiny církví, jako ideální si představují sex v někteří informátoři z církví starokatolické, československé husitské a ČCE tuto představu V práci, která tematizuje kněze křesťanských církví a homosexualitu, lze čekat jistou dávk Protože slovo církev se podle mého názoru často ve společnosti používá jako protiklad ke s zdá se kontroverzní vůbec i myslet na skutečnost, že by v církvích homosexuální kněží měli provedený výzkum nemůže aspirovat na reprezentativnost, obecně lze na jeho základě předevš že homosexuálně orientovaní duchovní v křesťanských církvích jsou. Dále lze říci, že norma těchto církví na homosexualitu a osobní koncepty homosexuality jejich kněží nejsou v příkr společná je však snaha normu si do jisté míry upravit a spíše se k ní vztahovat než ji dos Fakt, že účastníky tohoto výzkumu by tedy bylo v dilematu konzervativec - liberál nutno za konzervativce, může snad přivodit úlevný oddech všem, kdo by ke čtení této práce přistoupi kompromitování církví nechutnostmi (což byl častý důvod, proč se mnou někteří duchovní roz homosexuality odmítli vůbec vést, viz výše), na druhé straně však schematické vidění typu chutnost, liberál = nechutnost" vede ke zkostnaťování církevních struktur a k faktu, že cí nejsou schopny odpovědět na základní otázky, které k náboženství člověka vůbec vedou.[9] J po liberalismu je možno pozorovat v římskokatolické církvi, která by díky své všeobecnosti zastřešovat mnoho společných pohledů na stejnou věc. Normou v římskokatolické církvi je pr (tedy nejen homosexuální kněze) celibát, což v teorii sice vede k morálně příkladnému vyře s homosexuály vůbec dělat, nicméně jak z tohoto výzkumu vyplývá, dodržet celibát je v prax samotné homosexuální duchovní, jejichž silnější motivace k celibátu by, myslím si, měla bý Zatímco římskokatoličtí kněží s nařízením celibátu nesouhlasí a mají jinou představu o sex kterou pokoutně a formou „uklouznutí" snad i realizují, duchovní spíše fundamentalistickýc jsou církve apoštolská a bratrská, s touto normou souhlasí, berou ji jako jedině správnou slov se jí drží doslovně, i když z výzkumu vyplývá, že tento postoj může do jisté míry být Dle mého názoru tak římskokatolická církev v teorii samu sebe jaksi fundamentalizuje, což s její všeobecností spíše v rozporu, zatímco v praxi jakoby ji její kněží toužili moderniz modernitu požadují spíše nesměle a tato modernita jako by se měla týkat pouze problémů, kt pálí. To dokazuje například nejistota, zda žehnat, či nežehnat svazky stejnopohlavních pár straně, která deklaruje váhavý souhlas s církevním postojem a spíše odmítnutí modernity, a v dlouhodobém homosexuálním partnerství na straně druhé, která s církevním postojem zdalek naopak voláním po modernitě. Tato nejistota, spolu s pokrytectvím, se kterým katolická cír poskytuje teorii snad morálně hodnotnou, avšak v praxi zjevně neudržitelnou, mne vede k po tato teorie spíše opiem lidstva než vitamínem slabých,[10] kterým by všeobecná církev měla Informátoři církví, které se vyznačují poměrně volnou normou a otevřeným přístupem k homos jako jsou církve československá husitská, českobratrská evangelická a starokatolická, žijí partnerství s mužem, nebo jej hledají, zdá se, že napětí mezi normou a skutečností zde nev rozdíly jdou spíše na vrub nejednoznačnosti normy či jejího osobního výkladu, ani zde však příkrém rozporu. I zde se sice touha po změně norem objevuje, nicméně je spíše touhou po j a větší jednoznačnosti. Zatímco římskokatoličtí kněží si po instrukci zakazující udílení k homosexuálům nemohou být jistí, zda jejich církev homosexuály zavrhuje, či zda jsou zde př soucitem a jemnocitem"[11] a je třeba se vůči nim „vyhnout jakéhokoliv náznaku nespravedli duchovní ČCE trpí nejistotou z toho, co norma jejich církve vůbec říká, i když díky neexis je realizace jejich sexuality mnohem méně rozporuplná. Za úspěch tohoto výzkumu považuji p získání informátorů z církve apoštolské a bratrské, které svým charakterem svádějí k domně žádní homosexuálové, či homosexuálně orientovaní kněží, nejsou, dále si pak velmi vážím ot římskokatolických kněží, kteří se výzkumu zúčastnili a u kterých, vzhledem k přiostřující tuto otevřenost považovat buď za hrdinství, či za známku poctivosti, kterou sami k sobě ma zástupců této církve, kteří se nakonec výzkumu zúčastnit odmítli, je toho důkazem. Přestož tomto poli je nesmírně obtížný a oficiální mlčení či nechuť o tomto tématu hovořit často s že je přímo nemožný, doufám, že tato práce případnému dalšímu výzkumu napomůže a že přispě mnohá klišé, která se v této oblasti tradují,[12] byla diskutována a aby na ně bylo vrženo Z výzkumu vychází další otázky, především otázka po hodnověrnosti duchovního dané církve, její normu, zde je však nutno, v kontrastu k tvrzením některých církví, uvážit, do jaké mí čímkoliv jiným než jen člověkem a do jaké míry je daná norma odrazem spíše církevní histor reality. Tyto otázky by si zasloužily hlubší výzkum. [1] Technika výběru, ve které již zná předávají informaci o výzkumu dalším potenciálním informátorům, bývá též označována jako n Disman 2002. [2] „Situace, kdy položení určité otázky může vyvolat takové emoční vyladění, jeho odpověď na otázku/y následující;" Reichel 2009. [3] Informátor D sám sebe chápal jako vyrovnání se s homosexualitou, v rozhovoru se ale nápadně vracel k tématu sexu a na mou př tím, že se mi v některých otázkách snažil lichotit. „Lidé mají ideální představy..., jen j aby měli co říct, když se jich zeptá nějaký pohledný adept na bakaláře s velkýma očima, ja nic více se však nepokusil. [4] Statistické údaje jsou převzaty z údajů Českého statistick http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04. homosexuality jako morálně ambivalentní (rozporné) i indiferentní (neutrální) zároveň může k dalšímu kontextu rozhovoru přeřeknutím, dále informátor A říká: „věci, který jsou ti dan ani se pro ně rozhodnout, ani je nijak ovlivnit, tak nemůžou být morálně ani kladný, ani z jasně ambivalentní". Z kontextu tedy vyplývá, že spíše než o indiferenci mluví o ambivalen informátor C nejdříve říci slovo zpátečnická, v polovině slova se ale zarazil a slovo změn [7] Instrukce o kněžství a homosexualitě zakazuje přijímání gay osob i gay sympatizantů do seminářů a udílení svěcení takovýmto osobám. V tomto dokumentu je homosexuální chování ozn hřích a povinností spirituála je homosexuálně orientovaného kandidáta od kněžství odradit. je pak možno udílet osobám, které homosexuálně nežijí tři roky. [8] Homosexuální vztahy cí intimní, které mají v rovině intimity také zůstat, jejich případné zveřejňování má být pro a exhibicí; Český zápas 86/48: 1. [9] Samuel P. Huntington píše, že všechna náboženství dá identity a ukazují směr, jakým se má život ubírat. Za „La revanche de Dieu", ke které v dr 20. století po éře sekularizace překvapivě došlo, stojí podle něj právě to, že náboženství jediné schopno odpovídat na základní otázky „Kdo jsem?" a „Kam patřím?". Podle Huntingtona protestantismu v Latinské Americe dopomohla skutečnost, že na rozdíl od katolické církve p teplo a hlubokou duchovní zkušenost; Huntington 2001. [10] Tak definuje náboženství v prot vidění Debray 2008. [11] Katechizmus katolické církve, čl. 2358. [12] Osobně jsem se v dis tohoto výzkumu s nevěřícími nejčastěji setkal s klišé tvrdícím, že všichni kněží a řádoví spolek zvrhlíků, kteří kážou vodu a pijí víno, a u věřících zase s klišé tvrdícím, že homo není než fáma, kterou jsou církve očerňovány za účelem diskreditace. Už sama extrémnost tě je dle mého názoru důkazem, že pravda musí být někde uprostřed. Vydání: 14, 2012, 3 Zdroje ČCE. 2006. Problematika homosexuálních vztahů. Knižnice studijních textů ČCE. Praha: Kalic Debray, Régis. 2008. „God and the Political Planet." New Perspectives Quarterly 25, 2008, Disman, Miroslav. 2002. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum. Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál. Huntington, Samuel P. 2001. Střet civilizací, boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Jordan, Mark D. 2000. The Silence of Sodom. Homosexuality in Modern Catholicism. Chicago: Chicago Press. K registrovanému partnerství. 2006. „K registrovanému partnerství." Český zápas 86, 2006, Katechismus. 1995. Katechismus Katolické církve. Praha: Zvon. Kepr, Tomáš. „Homosexualita pohledem lékaře." Bratrská rodina 34, 2002, 4: 2-3. Reichel, Jiří. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. Internetové zdroje Klimeš, Jeroným. 2006. „Jak vidíte budoucnost katolické církve vy?" http://klimes.mysteria teologie/dotaznik.pdf Oficiální stránky Českobratrské církve evangelické http://www.e-cirkev.cz/ Oficiální stránky Československé církve husitské http://www.ccsh.cz/index.php Stránky Apoštolské církve http://apostolskacirkev.cz Stránky Církve bratrské http://portal.cb.cz/ Stránky Starokatolické církve v České republice http://www.starokatolici.cz/ Jan Koumar [ URL "LM-225.html "]