konference Význam a pozice menšinových etnických skupin v interkulturním prostředí, (Praha 9. – 10. února 2012). ****************************************************************************************** * Klára Malme ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-952-version1-zpravy.pdf"] Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze uspořádala na začátku února již čtvr antropologickou konferenci. Tentokrát se věnovala stereotypům, předsudkům a konfliktům z p etnických menšin. Jedná se o téma navýsost aktuální, a to nejen mezi odbornou veřejností. zájem ze strany odborné i laické veřejnosti o konferenci velký. Své referáty přijelo předn účastníků. Přednášející se sjeli nejen z celé České republiky, Slovenska a Lucemburska, al a Albánie, pozvání přitom přijali také zástupci neziskových a regionálních institucí zabýv problematikou etnických menšin v praxi. Úvodní slovo pronesl Zdeněk Pinc a svým příspěvkem Má solidarita meze? uvedl z pohledu fil diskursu účastníky konference do problematiky předsudků konstruovaných vůči cizincům. V pr nazvaném Minority v kontextu multikulturalismu, resp. interkulturalismu referující v rámci rozvedli několik velmi aktuálních témat. Waldemar Kuligovský přednesl příspěvek o vývoji v zemích Jugoslávie. Svou pozornost zaměřil na fenomén, který je v dnešní Evropě spíše ojedi o homogenitu Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, která má zajistit stabilitu obou zemí po tr a stále ještě neuzavřené minulosti. O postavení minorit a vlivu na jejich vývoj a pozici v společnosti referoval profesor Čukan v příspěvku Status minoritného spoločenstva - endogén faktory. Další blok dotýkající se vyjednávání pozic u minorit zahájil Boris Michalík přísp na motivace k začleňování minorit na Slovensku a slovenské menšiny v zahraničí. V příspěvk Andrusieczka měli účastníci konference možnost se seznámit se složitou situací na Krymu; a o ukrajinské území, Ukrajinci jsou zde v menšině, a proto zde stále hrozí etnický konflikt majoritními Rusy. Michal Jarnecki pojednal o situaci v Podkarpatské Rusi v době první repu Soukupová se zabývala otázkou Němců a jejich vlivu ve slovanském městě Praze. Další blok k hlavnímu tématu Stereotypy, konflikty, předsudky zahájil Ladislav Lenovsky, k pozornost zaměřil na arabskou klientelu v lázeňském městě Piešťany. Mezi majoritním obyvat arabskými hosty dochází ke konfliktům na základě předsudků, a to i přes to, že se jedná o klientelu. Z francouzského prostředí vycházející příspěvek Pavla Sitka upozornil na nebezp „druhých" skrze stereotypy majority (stereotyp jako výslednice politické reprezentace) na přistěhovalců ze severní Afriky. Marwan Al-Absi se zabýval příčinami nedávných událostí „a Zamýšlel se nad tím, že se jedná o důsledek nesnášenlivého postoje vůči menšinám a jejich vše v ekonomickém zájmu (na příkladu Libanonu). O složité situaci v meziválečném období ve spolupráci na kulturně-společenském poli mezi Čechy a Maďary přednesl velmi zajímavý přísp Pejša. Referát zabývající se sebeidentifikací Maďarů na základě reflexe stereotypního nazí majoritou přednesl Jakub Holas. Marianna Mészárosová pojala svůj výzkum Slováků a Maďarů v fenomén internetu jakožto média a rozborem toho, jaké webové stránky navštěvují, se pokusi jejich etnickou identitu. Antisemitismus ve slovenském prostředí se stal ústředním tématem Měšťana - shrnul v něm historické i soudobé aspekty tohoto nebezpečného fenoménu a upozorn vedoucí k popírání holocaustu. Ludmila Kashpurová přednášela o utváření stereotypů o migra albánských přistěhovalců v Evropě a ruských imigrantů do USA. Vývoj v Bukovině po vyhlášen ukrajinského státu zmapovala Kateryna Shestakova a poukázala na fakt, že tradice multikult dob Rakouska-Uherska se nedochovala v původní míře, především s ohledem na politické a etn Markéta Bezoušková při svém výzkumu Ukrajinců zkoumala jejich odlišné názory podle geograf (rozlišení východní a západní Ukrajiny na dvě jakoby samostatné názorové větve téhož národ Další blok konference nazvaný Pozice ekonomických aktivit v interkulturní komunikaci zaháj Slováků v zahraničí Ivana Šusteková. Pokusila se osvětlit problematiku asimilace cizinců n jakou práci vykonávají v nové zemi, což má na začleňování se do majoritní společnosti znač Vasilevich poukázala na paradoxní situaci, která nastala v Polsku po roce 2005. Etnické me práva, která však v případě běloruské menšiny pozbyla smysl. Zákon zakazuje snahy o asimil tomto případě však naráží na ekonomické faktory. Na základě srovnání ekonomických strategi (nejčastěji nigerijských), vietnamských a ukrajinských přistěhovalců Andrea Gerstnerová po fakt, že subsaharští přistěhovalci oproti ostatním, podstatně početnějším imigrantským sku větší ekonomické efektivity (prosperity) v době ekonomické krize. Migrační zkušenost a jej migrantů byla část konference, kterou otevřela Petra Ezzeddine svým příspěvkem zabývajícím pečovatelek-migrantek z Ukrajiny. Tyto služby jsou poskytovány pro rodiny, které hledají a nepříliš efektivnímu sociálnímu systému v České republice. Anna Novotná hovořila na téma t mateřství u mongolských dělnic v ČR. Tereza Kušniráková provedla výzkum v Hanoji s Vietnam v bývalém Československu. Ve svém bádání odhalila, že se tito Vietnamci stále sdružují, ud kterým se v Československu naučili, a dokonce přenášejí do své rodné země některé české tr Tlustá prezentovala svou přednášku na základě své práce v uprchlickém centru. Zaměřila se obyvatelstva s uprchlíky a problémy, které je třeba řešit v každodenních situacích (s důra bariéry kurdských uprchlíků při komunikaci se zdravotníky). Blok Kulturní faktory jako for migrantů otevřela Zita Skořepová svým příspěvkem o akulturačních strategiích hudebníků pův Petr Charvát přednesl příspěvek pojednávající o syrské komunitě na území České republiky v svébytnosti. Lukáš Radostný vyzdvihl ve svém příspěvku romskou hudbu, jakožto hlavní prvek používán při formování pozitivního obrazu romského etnika. Druhý den konference byl zahájen dvěma bloky. První nesl název Politicko-etnické konflikty Kadeřábek se v něm zaměřil na české exulanty, kteří v 17. století byli nuceni v saských mě integrační strategie pro začlenění se do tamního prostředí. Ty, kterým se integrace v Sask čekala po návratu do vlasti další integrace do původního prostředí. Krasimira Marholeva po Čechů a Slováků v očích Američanů, a to z hlediska historie první světové války. Otázku tz národnosti otevřel a na svém výzkumu osvětlil Ondřej Daniel. Mikuláš Mušinka referoval o r ukrajinské menšině na Slovensku - jejich vzájemné nevraživosti a zároveň úbytku počtu osob těmto národnostem hlásí. Arkadiusz Jelowicki poukázal ve své práci na zajímavý fakt, že Po monokulturní oblastí Polska. Prezentacemi o historii národnostních menšin v Národním zeměd v Szreniawě se pokoušejí tento fakt, který by mohl do budoucna vyvolat řadu konfliktů, změ Skořepová prezentovala svou práci o českých a německých imigrantech-umělcích (v období dru války), kteří byli nuceni vytvořit nové strategie, aby se začlenili do společnosti a uměle britského exilu. Druhá sekce závěrečného dne byla zahájena Romskou problematikou a otevřena referátem Zuzan o slovenské vesnici roku 2007, ve které soužití Romů s většinovým slovenským obyvatelstvem základě jasně daných pravidel komunikace zaručujících prakticky bezproblémové soužití. Ale problematiku romské diskriminace prezentoval především na základě návrhů slovenské politic Připravované zákony přímo vybízejí k diskriminaci tohoto etnika. Nazírání na romské spoluo středoslovenské vesnici jejich obyvateli zkoumala pomocí zúčastněného pozorování a rozhovo Kusá a dospěla k poukazu na značné rozdíly mezi autostereotypem minority a heterostereotyp Rydrych představila případovou studii týkající se pokusů o integraci obyvatel vyloučených skrze strategie bydlení. Renata Wienerová se zaměřila na stereotypy vůči Romům z kulturníh hlediska. Svou práci opřela o výzkum v Ústeckém kraji, tedy regionu nejméně tolerantním k obyvatelstva. To, že jsou Romové velice nesourodou a značně obtížně definovatelnou menšino často nerada svůj původ oficiálně prezentuje, nám ve své práci připomněl David Doubek. Mar prezentovala školní život a vztahy mezi Romy a většinovým obyvatelstvem z velmi zajímavého vtipu, jakožto prostředku ke vzájemnému porozumění. Příspěvek Dany Bittnerové se také zamě prostředí. Ústředním tématem byl však způsob, jakým se žáci snaží vyrovnat se stigmaty, kt Pomocí agrese - vlastním tělem - brání svoji úctu. Posledním příspěvkem v sekci romské pro byla práce Michala Rádla zaměřená na vzdělávání Romů - tentokrát v návaznosti na otázku, p bezproblémově se vzdělávající Romové nepokračují v dalším studiu na středních a vysokých š část konference byla věnována tématu Subjektivita jako měřítko vlastní pozice minorit. Rum rozhodla prezentovat adaptační strategie rumunských přistěhovalců do České republiky. Závě Mirjam Moravcové se zaměřil na školní prostředí z pohledu rodičů žáků čtyř nejpočetnějších - Rusů, Slováků, Ukrajinců a Vietnamců. Rozebrala zde otázku konfliktů způsobených jinakos a také školu jakožto možný nástroj transformace. Konference přinesla množství zajímavých příspěvků a nových pohledů na tuto aktuální proble nad referáty podnítily k dalším možným vyústěním řešení výzkumných témat. Jak se během ply ukázalo, jedná se o tematiku značně ožehavou a po mnoha stránkách stále nevyčerpanou, otev vědecké probádání. I proto je přirozené, že Mirjam Moravcová vyzvala referující účastníky své příspěvky přepracovali do dvou kolektivních monografií - první z nich bude pojednávat romské problematiky, druhá o menšinách v jejich kulturní a sociální svébytnosti. Klára Malme [ URL "LM-246.html "]