Interakce a kontakty mezi městy, (4. konference urbánní historie Finské historické sp ****************************************************************************************** * Luďa Klusáková ****************************************************************************************** Článek v PDF ke stažení [ URL "LM-953-version1-zpravy.pdf"] Při mezinárodních konferencích zaměřených na urbánní studia je v posledních dvaceti letech finská historiografie početně rostoucí skupinou v urbánněhistorické diskusi respektovaných nimiž je vidět řada zajímavých projektů a publikací. Byla jsem proto zvědavá na výroční pr urbánních historiků v Helsinkách, kterou 6. března 2012 pořádala Finská historická společn měla neformální pracovní charakter, tematicky byla zaměřena na různé formy interakce a utv městy a uvnitř měst. Byť bylo téma formulováno velmi široce, výsledný soubor referátů se z a představil jak výzkumy zkušených badatelů, tak začínající doktorské projekty. Během dne respektive sedm příspěvků, které provázela živá diskuse. Konferenci zahájili Peter Clark a ocenili ohlas na téma konference, které oslovilo badatele věnující se městům po celé linii Marko Lamberg, doktorand z univerzity Ĺbo Akademi v Turku, studuje vnímání prostoru měst v středověku. Ve svém referátu představil počátky srovnávacího studia identifikace prostoru Stockholmu, Malmö, Bergenu a Turku. Ve svém příspěvku Perceptions and Conceptualization of Fifteenth-century Nordic Towns se Lamberg hlásí k inspiraci v kognitivním (mentálním) mapo pojetí u Daniela Lorda Smaila: Imaginary Cartographies: Possession and Identity in Late Me (1999). Na základě kupních smluv a dalších úředních dokumentů studuje, jak byl prostor v j městech užíván, pojmenováván, charakterizován, přivlastňován. Ukazuje na význam širšího ko města, jak na jeho stabilitu, tak i na momenty změny. Autorovo pojetí navozuje vzpomínku n Slova města. Marjatta Hietala v diskusi připomněla kritické edice historických městských a rekonstruují prostor měst. Tanja Vahtikari, která má za sebou detailní studii Rauma jako p viděla paralelu ve vysazování úzkých stavebních parcel podél hlavních ulic i pojmenovávání na profese vlastníků. Christian Krötzl ještě dále rozvedl úvahu o nutných rozdílech v prax od velikosti měst. V malých městech nepotřebovali zvlášť složitě pojmenovávat domy a prost při studiu přivlastňování prostoru požadoval důraznější odkazy na fyzikální rysy prostoru, vnímání je podmíněno odlišným kontextem. Zajímalo jej, jak důležitá jsou odlišná vnímání p otázka se nabízela průběžně při dalších příspěvcích. Christian Krötzl z University v Tampere ve svém příspěvku Networks across the Baltic in th Ages představil výsledky výzkumu, který nám není neznámý, neboť jeho autor čerpal materiál i v Archivu Univerzity Karlovy a s některými dílčími výsledky už seznámil i publikum v Pra na možnost studia vnímání a identifikace prostoru prostřednictvím kupeckých korporací, pou studentské peregrinace za vzděláním. Obchodníci, poutníci i studenti vytvářeli prostřednic a kontaktů profesionální sítě, které byly svou podstatou městské. Krötzl přitom pracuje ne s popisy obsahujícími seznamy míst (nejčastěji měst) či nejrůznější zajímavosti a pamětiho s univerzitními matrikami nebo s mapami. Poukázal na kontakty Skandinávie, respektive seve sahající až do Říma, Jeruzaléma či Santiaga de Compostela. Směřování studentské migrace se po roce 1348, kdy byla založena pražská univerzita. Po roce 1360 Praha získala dominantní a udržela si je do roku 1409. Zastoupení severských či livonských studentů bylo v Praze v jinými evropskými univerzitami rok od roku silnější. Krötzl vidí v obvykle cca osmdesátičl důkaz výjimečné přitažlivosti Prahy v daném období. Po nacionalizaci univerzity přijetím k dekretu roku 1409 se zájemci o studium přesunuli do Lipska, Rostocku či Greifswaldu a éra univerzitního centra pro evropský sever skončila. Podle Krötzla prakticky veškeré tehdejší elity získaly vzdělání na pražské univerzitě. Ukázal, že by stálo za výzkum, zda společná cestovatelská zkušenost vedla ke společnému způsobu vnímání prostoru, zda a co s sebou při sever. Satu Lidman, právní historička z univerzity v Turku, v příspěvku Urban history: A Natural for a Legal Historian? uplatnila výsledky srovnávacího studia věnovaného právní kontrole a prostoru na základě jeho sociální role dozorované soudně a na příkladu Stockholmu a Mnicho otázku navíc: zda protestantismus a katolicismus zacházel odlišně s kontrolou sociálního p se přitom uplatňovala státní moc. V obou případech měla centrální význam kontrola sexuální v obou případech magistráty neudělovaly ty nejostřejší tresty. Ve svém příspěvku předvedla prostřednictvím studia kriminality dobrat k identifikaci veřejného prostoru jako jeviště s Druhá polovina příspěvků byla zaměřena na problematiku 20. století a současnosti. Dostalo ji úvahou na téma Urban Interactions in Central Europe: Networking and Politics in the 20t níž jsem sledovala různé formy meziměstské spolupráce (spíše než rivality mezi městy), tzv smluvně podložené partnerství, dále městské svazy, regionální projekty od místního po tran měřítko, roli UNESCO a pěstování kultury míru, která se v argumentaci těchto projektů obje dva příspěvky se věnovaly výzkumu využívání veřejného prostoru. Niko Lipsanen z Univerzity v příspěvku Immigrants‘ Use of Green Space in Helsinki and Vantaa sledoval užívání zeleně dané životním stylem, který si imigranti nesou s sebou a jen obtížně jej mění. Etnologický v počátečním stadiu, je založen převážně na pozorování chování jednotlivců a skupin ve veř a zaměřuje se na typy činností obvyklých pro určité skupiny obyvatel. Pokračovat bude anke ve třech parkových lokalitách specifického charakteru. Richard Robinson, rovněž z Univerzi představil výzkum dvou lázeňských lokalit, které měly širší společenský význam a symbolizo způsob trávení volného času: Brighton, UK and Hanko: A Shared History in Drink? Již z názv problému nadměrného pití alkoholu. Z podtitulu potom otázka, zda v delším časovém úseku, m a 1950, došlo ke změně v závislosti na rozvoji či úpadku lázeňské funkce měst, na dopadu ž spojení či jeho absence, anebo vlivem válečné destrukce. Vzhledem k tomu, že oba případy j oblasti severské alimentární kultury, je zde více podobností než rozdílů, i když zvolené l měly poněkud odlišnou klientelu - železnicí dosažitelný Brighton sloužil velmi široké spol Hanko bylo pro vyšší vrstvy. Interakce spojené s pitím se přirozeně odehrávaly ve veřejném tak se Robinson s odkazem na studie temperance culture zajímá i o způsoby kontroly pití v počtu hostinců a vinopalníků (v Brightonu), respektive o abstinenčních kavárnách a éře pro Hanko v letech 1919-32). Svůj význam má i závislost obou měst na turistice, obecně dvojí r destruktivní či degenerativní a integrální v kontextu městského veřejného prostoru. Uspořá uklizený veřejný prostor je známkou civilizovanosti. Objeví-li se nepořádek a agrese ve ve ohrožena je vizitka civilizovanosti a v tomto kontextu má dvojí podobu i zobrazování kultu Poslední příspěvek přednesla Ira Jänis-Isokangas z Aleksanteri-Institut při Univerzitě v H Hooliganism as a Symbol of Social Change in an Urban Environment: the Case of „Sakilaiset" and „Huligany" in Leningrad in the 1920s. Badatelka studuje chuligánství jako symbol sociá městském prostředí, jehož projev je v ruském i finském prostředí spojen s reakcí na tlaky a urbanizace, je spojen s alkoholismem a shodně se pro něj používalo označení vypůjčeným s jak ruština, tak finština měly své vlastní názvy pro studovaný typ chování (ozornik a säll autorka sleduje proměnu obou městských společností od Stolypinových reforem. Chuligánství, vnímáno jako projev či důsledek proměn, nebylo identifikováno s dělnickým prostředím, bylo oděvem, chováním a nadměrným požíváním alkoholu. Abstinenční hnutí označovalo pití alkohol způsobující degeneraci, špatné společenské chování, je projevem necivilizovanosti. V sovět chuligánství kriminalizováno. Výzkum se ptá, kdo jsou tito lidé? Zatčeni byli opilí. Alkoh objevoval jako sociální a zdravotní problém, souvisel s kriminalitou mladistvých. O problé trestní spisy a zdravotní dokumentace. V Helsinkách byl zřetelně prostorově definován. S c chováním byl spojován určitý oděv a prostor, kde bylo přípustné (dělnická čtvrt) a kde nik area - středostavovská část města). Stigmatizovaná čtvrť byla s tou dobrou propojená moste nevhodné projevy chování a oděvu objevily mimo povolený prostor, byly trestány policií. Celodenní konference nabídla široké spektrum témat, mezi nimiž silně rezonovala interakce identifikace a přivlastňování. Příspěvky charakterizovala aplikace komparativního přístupu živá diskuse. Příspěvky dokumentovaly směřování finských urbánních studií a zájem začínají Potěšila i přítomnost zástupců statistického odboru radnice města Helsinky, kteří se účast diskusí. Můžeme se těšit, že mnohé finské kolegy uslyšíme v srpnu na konferenci EAUH v Pra Luďa Klusáková [ URL "LM-214.html "]