MAD 2005 - Multidisciplinary Approaches to Discourse: Salince in Discourse

Jitka Slezáková

(5. - 8. října 2005, Chorin - Berlin, Německo)




Se začátkem nového školního roku se konalo v pořadí již šesté pracovní setkání výzkumníků a badatelů nejrůznějších oborů „MAD 2005". Tento co do rozměru malý, ale po odborné stránce vysoce kvalitní mezinárodní workshop se ve dvouletých intervalech koná již od roku 1995, pokaždé v jiné lokalitě. Letos se dvacet čtyři účastníků sešlo v Německu, v malebné oblasti biosferické rezervace Schorfheide-Chorin, nacházející se několik kilometrů severovýchodně od Berlína. Konal se pod záštitou Potsdamské University a velký dík za jeho uspořádání patří organizátorům, kterými byli Manfred Stede (Universität Potsdam), Michael Grabski(Technische Universität Berlin) a Luuk Lagerwerf (Vrije Universiteit Amsterdam).


Nejširší zastoupení měli členové německých univerzit (Potsdam-Applied Computational Linguistics, Humboldt University Berlin, University of Bonn, Bielefeld University-Situated Artifitial Communicators). Další účastníci přijeli z Norska (Department of Literature, Area Studies and European Languages, University of Oslo), Belgie (Centre for Text and Discourse Studies, Université catholique de Louvain), Nizozemí (Leiden University Centre for Linguistics, Communication Science - Vrije Universiteit Amsterodam), Paříže (Institut Jean Nicod), České Republiky (Faculty of Humanities, Charles University Prague), Irska (Dublin Institute of Technology), Izraele (Department of Linguistics, Tel Aviv University), Japonska (Faculty of International Communication, Gunma Prefectual Women's University) a USA (Department of Philosophy, Princeton University).


Cílem letošního setkání bylo vymezení pojmu „Salince" v diskurzu, s ohledem na jeho nejrůznější možné významové odstíny, podobnosti a odlišnosti jeho chápání ve všech zastoupených oborech. Téma bylo nahlíženo nejen z perspektivy lingvistické (diskurz psaný i mluvený, lineární text i hypertext), ale také z pohledu psychologického, filosofického či komputačního. Své příspěvky přednesli i tři pozvaní mluvčí: Kristiina Jokien: New information and topic in dialogue systems (University of Helsinky), Thomas Noll: Salince and musical discourse (Technische Universität Berlin), Jon Oberlander: Salince and reasoning in symbolic communication (Schoul of Informatics, University of Edinburg).


„Salince" byl používán jako zastřešující termín pro širokou škálu fenoménů na různých rovinách diskurzu. Jeho význam lze nastínit následujícím sloganem: „All information is equal. But some information is more equal than another." Například na úrovni jednotlivých slov mohou být některé slabiky vyzvednuty oproti jiným pomocí přízvuku. Ve větné rovině můžeme použít jako zdůrazňující prostředek slovosled. V rámci textu se pak některé věty jeví pisateli pro účely textu centrálnější. Stejně tak při poukazování na různé skutečnosti ve světě používáme pro vyjádření závažnosti různé typy popisu. Navíc relevantnost jednotlivých entit v diskurzu ovlivňují také prostředky metalingvistické. Jednotlivé příspěvky je možné zařadit do následujících tematických oblastí:


Koncepce objasňující strukturu informací: „Salience" se zde objevuje v souvislosti s pojmy jako téma/réma, topic/focus, focus/background.

Teorie o struktuře diskurzu: RST (Rhetorical structure theory, Mann/Thompson 1988), SDRT (Segmented Discourse Representation Theory, Asher/Lascarides 2003)

Interpretace gramatických struktur pomocí míry „Salience". Teorie přispívající k vysvětlení forem anafor (nebo naopak odkazujících výrazů) a soudržnosti diskurzu.

Sémantika zájmen a určitých/neurčitých členů.

Zpracování a interpretace metafor, ironie.

Výzkumy v oblasti neuroinformatiky objasňující tok pozornosti při vizuální percepci, což zpětně ovlivňuje gramatická a lexikální rozhodnutí při verbálním popisu situace.

Jedním ze závěrů workshopu je nutnost rozlišovat mezi různými typy „Salience", například kontextuální vs. lingvistické, vizuální vs. lingvistické, z hlediska mluvčího vs. z hlediska posluchače ad. Pro našince je velmi potěšitelné, že se na mezinárodním setkání tohoto typu setká s příznivým ohlasem na práci českých badatelů. Světoznámé proslulosti se nadále těší Pražský lingvistický kroužek a z jeho členů v souvislosti s daným tématem jmenovitě E. Hajičová a P. Sgall. Příští ročník MAD se bude s největší pravděpodobností konat v Oslu.


Jitka Slezáková


Poslední změna: 5. březen 2018 16:23 
Sdílet na:  
Vydavatel

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy


Kontakty

Časopis "Lidé města"

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

U Kříže 8

158 00 Praha – Jinonice

e-mail:



Jak k nám