Jan Sokol

Na stopě Ur-Švejka?

O objevech se říká, že vznikají z usilovné práce. Nevím, zda to, co následuje, je skutečně objev - zato vím, že jsem se o něj nijak nepřičinil a po pravdě řečeno si s ním ani nevím rady. O to víc mi vrtá hlavou.¨

V listopadu 2005 jsem se náhodou dostal do budapešťského Muzea užitého umění, kde byla výstava hracích karet. Mezi různými exponáty jsem narazil na sadu hracích taroků, vydanou ve Vídni někdy kolem roku 1895, s obrázky různých pouličních týpků a figurek: domovnice, metař, trafikant atd. Ale když jsem došel k taroku XIV, nevěřil jsem svým očím: z karty se na mě usmíval Ladův Švejk. Typický „burš" v modré uniformě, s přihlouplým úsměvem na kulaté tváři, přes ruku důstojnická uniforma a šavle a na provaze trochu podezřelý pes.

Popiska na kartě lakonicky říká, že to je Wenzel vom Pane Oberlieutenant. Doboví uživatelé taroků zřejmě nic víc nepotřebovali. „Wenzel" je jasný i nám, ale co to jen mohlo být „Pane Oberlieutenant", když to žádné další vysvětlení nepotřebovalo? Kabaret? Opereta? Nebo jenom kuplet? V každém případě je podobnost nejen s Haškovou slavnou postavou a s jejími rekvizitami, ale i s jejím klasickým znázorněním od kongeniálního Josefa Lady, tak nápadná, že sotva může jít o nahodilou shodu.

Najde se literární historik, který tuhle záhadu objasní?

Jan Sokol