Olga Nešporová

European Population Conference. Migration and Migrants in Europe. Barcelona, 9. - 12. července 2008.

Evropská populační konference byla v letošním roce výjimečnou událostí, protože jsme na ní zároveň měli možnost oslavit výroční čtvrtstoletí fungování Evropské asociace pro populační studia (EAPS - European Association for Population Studies), která konferenci s dvouletou periodicitou pořádá. Tentokrát ve spojení s Centre ďEstudis Demogràfics Universitat Autònoma de Barcelona. Konference byla otevřena příspěvkům o všech demografických jevech, hlavní pozornost však byla letos věnována aktuálnímu tématu „Migrace a migranti v Evropě".

Návštěvnost byla v roce 2008 nejvyšší v historii konference, k čemuž jistě přispělo jednak zmíněné výročí, jednak i atraktivita místa a období konání. Celkem se konference zúčastnilo zhruba 720 vědců a rekordní byl rovněž počet přihlášených příspěvků - okolo 850 -, ze kterých bylo nakonec k účasti na konferenci přijato asi 400 prezentací a 250 posterů. Účastníci přijeli nejen z Evropy, ale i z ostatních kontinentů; nejvíce účastníků (110) přitom pocházelo přirozeně ze země konání, tedy ze Španělska, a další nejpočetněji zastoupenou zemí byla Itálie (70 osob), ovšem pozadu nezůstaly ani zámořské vědecké velmoci, takže z USA a Kanady přijelo celkem rovněž zhruba sedmdesát osob. Poměrně hojně byla zastoupena i Česká republika, kterou na setkání aktivně reprezentovalo několik delegátů: E. Kačerová (VŠE Praha), J. Rychtaříková (UK Praha), A. Šťastná (VÚPSV Praha), K. Zeman (Český statistický úřad Praha) a autorka této zprávy.

Konference byla rozdělena do deseti bloků, ve kterých vždy probíhalo deset paralelních sekcí, a navíc byla přidána tři setkání, při kterých byly prezentovány postery. Jednotlivé příspěvky byly dle obsahu rozděleny pod třináct zastřešujících témat. Výrazně nejvíce příspěvků bylo přitom věnováno letošnímu tématu konference, tedy mezinárodním migracím a populacím imigrantů. Pod tímto tématem se konalo v průběhu konference celkem dvacet sekcí, jejichž zaměření bylo značně různorodé. Od základních demografických charakteristik sňatečnosti, porodnosti a úmrtnosti imigrantských populací, přes migrační toky, ekonomické souvislosti a uplatnění migrantů na pracovním trhu, až po problematiku genderu, transnacionálních komunit, vzdělání a sociálních aspektů souvisejících s migracemi. Z metodologického hlediska se zde častěji uplatňovaly přístupy kvantitativní, ovšem nikoliv výhradně, a pro hlubší interpretace byly mnohdy využívány i kvalitativní nebo kombinované metody.

Dalšími třemi velmi významně zastoupenými tématy byla (1.) plodnost, (2.) rodina a domácnost a konečně (3.) zdraví, nemocnost a úmrtnost, tedy základní demografické jevy. I v rámci těchto okruhů byly příspěvky ještě dále řazeny podle konkrétního zaměření. Plodnost byla sledována v různých geografických oblastech a typech společností, přičemž byly popisovány především současné vývojové trendy z posledních let a sledovány různé proměnné, které plodnost ovlivňují, jako například vzdělání, zaměstnání, náboženství, sociální status, region, etnicita a další. Pokud se týká rodin a domácností, hlavní pozornost se upírala na složení domácností, rozdělení domácích prací a péče o děti mezi jednotlivými členy domácnosti a na mezigenerační vztahy. Zdraví, nemocnost a úmrtnost byly porovnávány především z hlediska rozdílů genderových, věkových, geografických a sociálně-ekonomických.

Další témata byla zastoupena méně často, což ovšem rozhodně neznamená, že by k nim nebyly předneseny zajímavé a kvalitní příspěvky. Jednalo se o následující témata (řazená od nejhojněji zastoupených po nejméně častá): pohlavní a reprodukční zdraví, data a metody, životní dráhy, otázky ekonomiky a trhu práce, stárnutí a mezigenerační vztahy, politické otázky, regionální a městské otázky, vývoj a historie (včetně evoluční a biologické demografie). Není v mých silách a ani to neodpovídá rozsahu tohoto příspěvku, abych se zabývala jednotlivými příspěvky, byť i jen těmi nejzajímavějšími. Zde bych jen ráda upozornila na internetové stránky konference http://epc2008.princeton.edu/, kde je možné najít seznam všech přispěvatelů i jednotlivé referáty a postery přehledně rozdělené jednak podle témat, jednak podle jmen autorů. U každého příspěvku je minimálně jeho rozšířený abstrakt, v některých případech jsou na stránkách přístupné i plné verze příspěvku v podobě studie.

Konferenci lze zhodnotit jako zajímavou a přínosnou, a to vzhledem k hlavnímu tématu nejen pro demografy, ale i pro badatele ze spřízněných oborů, zejména pak sociology a sociální antropology, kteří se zabývají migracemi a etnickými minoritami. Těm, kteří by se rádi zúčastnili dalšího kola Evropské populační konference, mohu prozradit, že se bude konat v září roku 2010 ve Vídni.

Olga Nešporová