Helena Haškovcová

Dana Podracká: Jazyky z draka, Mytológia slovenských rozprávok, Matice slovenská, Martin 2004

Náhoda tomu chtěla, že jsem se na literárním večeru, který byl věnovaný lužickosrbské poezii a konal se v pražském sídle českého PEN klubu v říjnu loňského roku, seznámila s paní Danou Podrackou. Jmenovaná byla přítomna proto, že je nejen sama básnířkou, ale také překladatelkou, mj. lužickosrbské poezie. Překládá ovšem také z polštiny (například monografii Bohdana Urbankowského Světec, které se týká osobnosti papeže Janu Pavla II.) a ze staročeštiny (převedla do moderní slovenštiny raný spis Lúdovíta Štúra Starý a nový vek Slovákov). Kromě řady básnických sbírek píše i beletrii, včetně knih pro děti a byla poctěna celou řadou literárních cen. Za zmínku stojí také její kniha rozhovorů s Vladimírem Mináčem (Paradiso) a kniha dialogických esejů s Vladimírem Mečiarem (Slovenské tabu).

Čtenáře časopisu Lidé města bych však ráda upozornila zejména na knihu Jazyky z draka, kterou mě autorka věnovala. Text knihy mě osobně okouzlil, patrně právě tak, jako autorku okouzlil svět pohádek jejího národa. Neuvěřitelné množství sebraného materiálu autorka uspořádala do sedmi základních oddílů (Spiritus movens = Duchovný hýbatel, Spiritus agens = Riadiaci duch, Cognitio mundi = Poznani sveta, Regnum = Kráĺovstvo, Mundus secundus = Druhý svet, Mysteria temporis = Mystérium času a Mors = Smrť), které se pak, s ohledem na věcnost, dále dělí do typu slovníkových hesel pojednávaných pohádkových kategorií. V závěru je uveden Index rozprávok a Index mytologických prvkov. Při četbě si každý Čech nepochybně vybaví i paralely s českými pohádkami nebo s jednotlivými pohádkovými postavami (například Popelka, Sůl nad zlato, Šípková Růženka a Zlatovláska). Jindy se může poučit o svébytných slovenských pohádkách, které neznáme a jejichž leitmotivy se v českých pohádkách vyskytují v jiných souvislostech a jiných dějích. Mimořádně inspirující a obohacující jsou pak vysvětlení nejrůznějších pojmů a slovních obratů, které mají „pohádkový" původ nebo význam a používaly se, případně dosud používají i v běžné mluvě (např. dvanásta hodina, milostný odkaz na meči, mlčať o tom, čo v kostnici videla, nebo mená vyrezané do lípy).

Klasická recenze je v případě uvedené knihy nemožná a to ze dvou základních důvodů: jednak je text mimořádně členitý a podrobně informovat čtenáře o jeho obsahu by znamenalo napsat novou knihu. Především však musím přiznat, že nejsem kvalifikovaná k tvorbě takové recenze, které se i s kritickým rozborem musí napsat etnograf.

Kniha Dany Podracké vyšla v pěkné úpravě, a to v edici s názvem Knižnica Slovenských pohĺadov, kterou už v roce 1922 založil Štefan Krčméry. Do roku 1952, kdy byla její existence přerušena, v ní vyšlo 151 knižních titulů. Obnovená činnost edice je chvályhodná a kniha o mytologii slovenských pohádek do ní plným právem patří.

Helena Haškovcová